Vážené kolegyně a kolegové,

prof. MUDr. Ivan Rektor CSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 3  

touto poznámkou bych se rád vrátil k nedávnému neurologickému sjezdu v Brně, a to ke kvalitě vědeckých prezentací (nikoliv edukačních a přehledových, to je jiná problematika). Již jsem se zmínil, že formální stránka přednášek se u nás velmi zlepšila. Napomohl tomu power point a neúprosná časomíra. Dodržení času je projevem respektu ke spolupřednášejícím a k posluchačům. Stručnost je ctností dobrého přednášejícího. Přednáška má sdělit podstatné, nemůže vyčerpat téma (ani posluchače). Co je ovšem podstatné, co sdělit a co ne, to je častým problémem, i pro mne. V každém případě se však musíme soustředit na fakta a jejich interpretaci, čistá teorie vyžaduje...

Neurologické komplikace interních onemocnění

prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 7  

Je jasné, že jakákoliv onemocnění některého ze systémů mohou mít projevy v systému jiném. Jinými slovy, že onemocnění určitého orgánu či orgánů se může projevit chorobnými změnami a klinickými projevy orgánů jiných. Patrně nejčastějšími "proxy" projevy tohoto charakteru jsou neurologické komplikace jiných onemocnění. Většina onemocnění jiných systémů může mít (a většinou má) neurologické projevy. Zmiňme například jen onemocnění revmatická, nejrůznější infekce, otravy, lze zde uvést i nejrůznější traumata a podobně. Nejčastěji však neurologické projevy vyvolávají onemocnění interní. Je to pochopitelné: jde o největší "okruh" nozologických jednotek,...

Poruchy srdečního rytmu ve vztahu k neurologickým chorobám

MUDr. Andrea Bártková

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 8-11  

S postižením srdce a dysrytmií se setkáváme u řady neurologických chorob. V rámci  ischemického iktu jde o vztah kauzální, kdy právě arytmie vyvolá cerebrovaskulární konflikt. Na druhé straně mohou být arytmie vyvolány postižením srdce vzniklým na základě stávajícího neurologického onemocnění nebo s neurologickou lézí souvisejících humorálních změn. Kardiální patologie a arytmie nezřídka zvyšuje morbiditu a mortalitu základní neurologické choroby. Přehled nejčastějších nozologických jednotek, ať již vyvolaných či asociovaných s postižením srdce, přináší následující text s důrazem na klinický obraz kardiální patologie.

Neurologické projevy

doc. MUDr. Ivanka Vlachová

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 12-16  

Poruchy lipidové biosyntézy v CNS a metabolizmu plazmatických lipidů významným způsobem zasahují již do embryonálního vývoje jedince, jsou původcem celé řady vrozených malformací, neurometabolických a neurodegenerativních onemocnění, hrají roli v procesu aterogeneze. Závažnost klinických projevů je důsledkem podílu genetické výbavy a složky enviromentální. Dynamický rozvoj poznání, zejména v posledním desetiletí přinesl celou řadu poznatků, které změnily pohled na široké spektrum neurologických chorob. V mnoha případech přineslo toto poznání jisté pozitivní terapeutické konsekvence. Práce uvádí přehled vybraných zástupců chorob souvisejících s poruchou...

Neurologické komplikace hemoblastóz

MUDr. David Doležil, Ph.D.

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 17-20  

Hemoblastóza je maligní onemocnění hematopoetických kmenových buněk. Neurologické komplikace hemoblastóz jsou způsobeny infiltrací nádorovými buňkami nejčastěji v oblasti leptomeningeální a epidurální, infekčními komlikacemi při oslabení imunity v rámci základního onemocnění a nebo jeho léčby, trombofilními stavy nebo sklonem k hemoragiím. Dalším typem komplikací jsou paraneoplastické projevy a neurologické komplikacemi onkologické terapie hemoblastóz.

Neurologické projevy systémových maligních nádorů

MUDr. Igor Nestrašil

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 21-24  

Systémová nádorová onemocnění nezřídka způsobují postižení nervového systému. Někdy mohou být právě neurologické příznaky první manifestací nádoru či prvním projevem jeho rekurence. Z těchto důvodů je pečlivý rozbor a časná diagnostika neurologických projevů těchto onemocnění rozhodující pro další léčbu a prognózu pacienta.

Neurologické prejavy diabetes mellitus

MUDr. Milan Grofik, MUDr. Vladimír Nosáľ, doc. MUDr. Egon Kurča, Ph.D., MUDr. Pavol Kučera, Ph.D.

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 25-30  

Diabetes mellitus je chronické ochorenie s kolísavou patologicky zvýšenou hladinou glukózy v krvi. Hyperglykémia je podmienená nedostatkom inzulínu alebo nedostatočným účinkom inzulínu a spôsobuje vznik celého reťazca metabolických porúch (aktivácia polyolovej cesty a pod.). Pacienti s diabetes mellitus sú vystavení riziku vzniku rôznych komplikácií, pričom ich veľká časť je priamo alebo nepriamo spojená s poškodením periférneho a/alebo centrálneho nervového systému. Cieľom predloženej práce je stručné oboznámenie čitateľov so spektrom možných neurologických komplikácií spojených s diabetes mellitus.

Únava u roztroušené sklerózy mozkomíšní a možnosti jejího ovlivnění v neurologické praxi

MUDr. Martin Vališ, MUDr. Radomír Taláb CSc, MUDr. Jiří Masopust

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 40-41  

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RSM) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, které vede k demyelinizaci nervových vláken a jejich přímému poškození. Je řazena mezi autoimunitní onemocnění. RSM je nejčastější neurologickou příčinou invalidity u mladší a střední věkové populace. Únava patří mezi časté a závažné klinické příznaky onemocnění. Příčina patologické únavy je nejednotná a nejpravděpodobnější je multifaktoriální etiologie. Diagnostika únavy u RSM a její kvantifikace je obtížná. K ovlivnění únavy využíváme na prvním místě nefarmakologických možností léčby například: stanovení ekonomického denního plánu, vyřazení aktivit...

Spánek a epilepsie

MUDr. Miroslav Moráň

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 42-48  

V přehledném článku jsou charakterizovány možné vztahy epilepsie, fyziologického spánku a poruch spánku z pohledu klinického, i některých elektrofyziologických projevů. Ovlivnění epilepsie a spánku je možné z řady pohledů, vliv spánku na epilepsii a epilepsie na spánek, vliv spánku na elektroencefalografické projevy epilepsie v interiktálním a iktálním období, vztah některých epileptických záchvatů a některých parasomnií. V následujícím textu jsou uvedeny některé z těchto vztahů, na které je dobré v každodenní práci s pacienty s epilepsií pamatovat.

Metoda kontinuálního sledování spektrálních pásem EEG signálu

Mgr. Jiří Donát, prof. MUDr. Josef Faber DrSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 31-35  

V práci je prezentována nová metoda grafického zpracování EEG záznamu vhodná pro sledování časového průběhu přítomnosti jednotlivých spektrálních pásem EEG signálu a jejich vzájemných poměrů. Jádrem metody je algoritmus úpravy vykreslovaných časových řad, který sestává z postupu pro odstranění krátkodobých artefaktů z původní časové řady přítomnosti spektrálních pásem a z následného vyhlazení takto upravené časové řady metodou klouzavých průměrů. K použití metody postačuje záznam z jediného EEG kanálu a lze ji použít nejen pro následnou analýzu EEG signálu, ale i v reálném čase. Z těchto důvodů se popisovaná metoda může stát velmi dobrým nástrojem...

Transdermální fentanyl v léčbě chronické bolesti zad

MUDr. Radovan Hřib, MUDr. Marek Hakl Ph.D

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 36-39  

Použití silných opioidů k léčbě chronické nenádorové bolesti je v české medicíně stále poměrně netradiční a mnohdy bohužel i nestandardní metodou, často opomíjenou a opředenou mnoha mýty a polopravdami. Cílem článku je přiblížení těchto analgetik široké neurologické veřejnosti. V první části se autoři pokusí objasnit některé mýty a pověry týkající se léčby opioidy, ve druhé části se stručně zmíníme o klinickém sledování FEN-PAIN-I, jehož cílem bylo ověřit účinnost a bezpečnost podání TTS fentanylu v přípravku Durogesic pacientům s chronickou nenádorovou bolestí. Nakonec uvádíme kazuistiku reálného pacienta naší ambulance.

51. Neurofyziologický kongres, Srní, 3.-6. 11. 2005

MUDr. Ing. Svojimil Ebu Petránek CSc, MUDr. Pavel Dohnal

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 54  

Lidské tělo, především pak jeho řídící orgán - mozek, nás snad stále více fascinuje svou složitostí. Čím více lidský mozek poznáváme, tím víc chápeme, že mozek je umělým způsobem nesestrojitelná jedinečnost. Jsme jen schopni identifikovat různé děje, jež se odehrávají v mozku, ale i svalu apod., avšak identifikujeme je pouze nepřímo díky tomu, že činnost je provázena bioelektrickou aktivitou. Naučili jsme se podle druhu a charakteru této aktivity celkem správně odhadnout, jaké děje se ve sledované tkáni odehrávají. Uvědomujeme si však, že nám je takto předložena jen jakási nová realita, pro niž jsme sice vytvořili kompletní jazyk, ale přesto to nic...

Ze zahraničního tisku

doc. MUDr. Edvard Ehler CSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 49  

Publikujeme v zahraničí

Neurol. pro Praxi, 2005; 1: 50