Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 123
druhé přikázání praví „Nevezmeš jména Hospodina, Boha svého nadarmo…“ Podle historiků vychází zákaz vyslovení božího jména ze staré semitské, předbiblické tradice. Na začátku byla víra, že pojmenovat znamená ovládnout. Naší dnešní řečí definovat, klasifikovat… Definování nozologických jednotek nebo syndromů a jejich klasifikace má hluboký vliv na myšlení, výzkum, v neposlední radě také na získávání grantů a prostředků z dalších zdrojů. Nová klasifikace může zásadně ovlivnit koncepci oboru. Před čtvrť stoletím byly blefarospazmus, torticollis, lordotická dysbazie, choreoatetóza samostatné jednotky, spřízněné hyperkinetickou symptomatikou....
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 127
Onemocnění nervového systému, která jsou způsobena infekčními agens, jsou poměrně častá a ve většině případů i velmi závažná. Postižen může být nejen centrální nervový systém tj. mozek, mícha a jejich obaly, ale též periferní nervový systém.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 128-130
Článek je věnován problematice zánětlivých postižení nervového systému, především zánětům mozku a jeho obalů. Je rozdělen do částí, které jsou věnovány hnisavým a nehnisavým neuroinfekcím, které vedou k difuznímu postižení centrální nervové soustavy. V obou základních kapitolách je pojednáváno o možných etiologických agens, klinickém obrazu, diferenciální diagnostice, možnostech vyšetření a léčbě. Závěr každé z obou částí je věnován možné profylaxi těchto závažných stavů. Článek nepojednává o široké problematice ložiskových nitrolebních procesů.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 131-133
Hnisavé meningitidy nejmladších věkových skupin se odlišují proti dospělému věku nejen spektrem původců infekcí, ale též klinickým obrazem a komplikacemi. Přitom právě ve věkové skupině novorozenců a kojenců dosahují meningitidy nejvyšší specifickou morbiditu i mortalitu. Incidence hnisavých meningitid u dětí se mění v posledních letech dostupností vakcinace proti nejběžnějším patogenům.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 134-137
Ložiskové nitrolební infekce nejsou časté, ale nejsou-li včas a adekvátně léčeny, ohrožují život pacienta. Intrakraniální ložiskové infekce vznikají nejčastěji přestupem zánětu z oblasti středouší a vedlejších dutin nosních. Etiologie bývá bakteriální, u imunokompromitovaných pacientů nabývají na významu také mykotická a parazitární agens. Léčba je obvykle kombinací dlouhodobé terapie antibiotiky a neurochirurgického zákroku.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 138-140
V praxi často stretávame pacientov s rôznymi záchvatovými ťažkosťami, ktoré je potrebné oddiferencovať od epileptických záchvatov (EZ). Okrem psychogénnych neepileptických záchvatov (PNEZ) sú to tzv. organické neepileptické záchvaty (ONEZ). Najčastejšie sa vyskytujú poruchy krvného zásobenia mozgu (najmä synkopy), tranzitórne ischemické ataky a migréna. Extrapyramídové poruchy sú zastúpené myoklonom, paroxyzmálnymi dyskinéziami a rôznymi druhmi tremoru. Poruchy spánku zo skupiny dyssomnií (kataplexia), ale hlavne parasomnií (somnambulizmus, pavor nocturnus, nočná mora, porucha správania počas REM spánku) môžu mať taktiež za následok stanovenie chybnej...
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 141-144
Silné opioidy jsou analgetika pro léčbu intenzivní a těžko ovlivnitelné bolesti. Jejich použití není vyhrazeno jen pro nádorovou bolest a uplatňují se i u chronické nenádorové bolesti. Základní látkou je morfin, který je i referenčním agens pro srovnávání analgetického účinku dalších opioidů. V současné době je k dispozici několik druhů opioidů v moderních lékových formách umožňujících postupné uvolňování a tím zajištění stabilní efektivní analgetické koncentrace v séru. Tento výběr umožňuje optimalizaci analgetické léčby se zřetelem na vysokou individuální vnímavost k opioidům.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 145-146
Bolesti hlavy během sexuální aktivity jsou podle názoru autora mnohem častější, než se domniváme. Jde o bolesti hlavy často velmi intenzivní, které se vyskytují v období před orgazmem nebo během orgazmu. Diferenciálně diagnosticky je třeba především vyloučit možnost ataky subarachnoideálního krvácení nebo arteriální dissekce. Léčba je symptomatická, někdy se osvědčuje preventivní podávání indometacinu.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 147-152
Dědičné periferní neuropatie jsou heterogenní skupinou geneticky podmíněných degenerativních chorob postihující periferní nervy. Patří mezi nejčastější dědičná nervosvalová onemocnění. Kauzální terapie dosud není známa, nicméně diagnostika a klasifikace se v posledních letech rychle vyvíjí a to hlavně díky novým objevům molekulární genetiky. Jde o skupinu chorob která nezkracuje délku života, výrazně však ovlivňuje jeho kvalitu. Je častou příčinou poruchy a někdy i ztráty chůze, často vede ke snížené pracovní schopnosti, později nezřídka i k plné invaliditě.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 164-167
Autoři demonstrují z vlastního archivu (více než 40 000 MR vyšetřených nemocných) nejčastěji se vyskytující onemocnění zrakového nervu, orbity a slzné žlázy. Kromě obrazu MR uvádějí i základní charakteristiku patologické léze včetně klinické symptomatologie.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 153-157
Autoři ve svém článku shrnují možnosti chirurgické léčby syndromu karpálního tunelu. Hodnotí výhody i nevýhody u 4 různých technik (klasická technika, endoskopická uniportální technika, technika dvojité incise – twin incision technique, technika radiálního řezu - flexor carpi radialis approach). Autoři preferují na základě svých zkušeností u lehčích a středně těžkých syndromů karpálního tunelu techniky alternativní, především pak techniku endoskopickou. Klasickou techniku naopak využívají především u těžších postižení a u reoperací.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 158-159
Maligní neuroleptický syndrom je závažná, život ohrožující komplikace vznikající při léčbě psychotropními látkami (neuroleptiky) nebo při náhlém vysazení antiparkinsonik. V etiologii se uplatňuje nejen blokáda dopaminových receptorů v CNS, ale pravděpodobně i vzájemná dysbalance mezi dopaminergním, serotoninergním a GABA ergním systémem. Klinický obraz zahrnuje především těžkou svalovou rigiditu doprovázenou hyperpyrexií, hypertenzí a tachykardií s následnou poruchou vědomí. V laboratoři nacházíme leukocytózu, několikanásobné zvýšení kreatinkinázy a zvýšení myoglobinu v séru a v moči, která odpovídají probíhající rabdomyolýze.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 160-163
Mozková žilní trombóza (MŽT) je vzácné onemocnění s pestrou klinickou manifestací. Postihuje relativně často pacienty v mladém věku. Na základě čtyř kazuistik jsou zdůrazněny některé jevy a úskalí spojené s rozpoznáním MŽT. Mladík s nezvyklou bolestí hlavy připomínající migrenózní záchvat, muž ve středním věku po epileptickém primozáchvatu s hemoragickým ložiskem na CT mozku, mladá dívka s postupně narůstající dezorientací – u všech těchto pacientů byla diagnostikována MŽT. CT a zejména MR mozku významně přispívají k rozpoznání, a tím k časnému zahájení účinné léčby. Nezbytnou součástí péče o pacienta je pátrání po příčině trombózy a následné...
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 172-173
Časné posttraumatické subarachnoideální krvácení na podkladě dissekujících aneuryzmat u tří dětí, Význam elektrofyziologických abnormit bráničního nervu u syndromu Guillain-Barré, V časném stadiu roztroušené sklerózy je poškožení axonů ireverzibilní a je nezávislé na krátkodobém rozvoji nemoci,Recidiva iktu a kardiální rizika po prvé ischemické cévní mozkové příhodě, Trombolytická léčba akutního ischemického iktu v průběhu těhotenství, Klinicky izolované syndromy. Nový test na oligoklonální pásy přesně předpovídá konverzi na roztroušenou sklerózu
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 168
Dunajská sympozia se konají pravidelně jednou ročně, a to ve význačných městech států, které leží v povodí Dunaje, či alespoň s takovými zeměmi sousedí a jsou jim kulturně a názorově blízké (např. Polsko). Účelem Dunajských sympozií je vedle prezentace nových poznatků v neurologii také další – kontinuální – vzdělávání.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 169
Součástí mimořádně vydařeného Danube sympozia byly i výukové kurzy v různých oblastech neurologie. Nejvíce prostoru bylo věnováno moderním trendům v epileptologii – tři celodenní kurzy pokrývající většinu podstatných a aktuálních epileptologických témat.
Neurol. pro Praxi, 2006; 3: 171
Toto tradiční jarní setkání elektromyografistů se uskutečnilo ve dnech 24. a 25. 3. 2006 v Chomutově. Posláním Podkrušnohorských elektrofyziologických dnů je doplnění znalostí i praktický nácvik vyšetřovacích metod elektromyografistů, kteří absolvovali EMG kurz, a nyní již samostatně pracují v EMG laboratoři.