Úvod

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 239  

Daniel Truong je Američan vietnamského původu, který ve spolupráci se Světovou neurologickou federací organizuje kurzy neurologie v rozvojových zemích. Vloni jsme byli ve Vietnamu, příští rok snad Afrika. Pacienty jsem viděl na workshopu věnovanému epilepsii. Epilepsie jsou v Mongolsku považované za prioritu. Jsou velmi rozšířené, a to hlavně v důsledku úrazů (prý protože nejčastějším dopravním prostředkem je kůň, já však viděl všude jen až neuvěřitelně bravurní jezdce). Kolegové, kteří se účastnili dalších workshopů, líčili ještě horší poměry. Extrapyramidová onemocnění jsou nedostatečně diagnostikovaná, moc neznají dystonie, levodopu dostává asi...

Průmyslová neurologie a neurotoxikologie

doc. MUDr. Edgar Lukáš, DrSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 245  

Průmyslová neurologie a neurotoxikologie, jako podobor samotné neurologie, má v našich podmínkách již čtyřicetiletou tradici. Sekce byla ustavena v roce 1965 pod patronací profesorů Hennera a Teisingera s cílem sdružit neurologické konsiliáře oddělení a klinik nemocí z povolání.

VÝZNAM NEUROLOGA V PRACOVNÍM LÉKAŘSTVÍ

prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 246  

Neurologické vyšetření je jedním z pilířů, na nichž spočívá diagnóza v pracovním lékařství. Diagnostika poškození nervového systému v souvislosti s pracovním prostředím je velmi obtížná. Nelze se zde vždy spoléhat na dobrou spolupráci pacientů a objektivní líčení jejich obtíží právě proto, že výsledek vyšetření může mít významné sociálně ekonomické dopady. Motivace pacientů může být na jedné straně ovlivněna možností získání výhod, které­ uznání nemoci z povolání doprovázejí. Na druhé straně mohou zaměstnanci při preventivních prohlídkách disimulovat, aby nepřišli o práci v rizikovém prostředí. Proto je v pracovním lékařství nutné pracovat vždy s objektivními...

Analýza výskytu profesionálních neurologických onemocnění hlášených v České republice v letech 1994–2004

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 247-250  

V letech 1994–2004 bylo v České republice hlášeno celkem 5690 neurologických profesionálních onemocnění, což představovalo 25,4 % všech profesionálních onemocnění hlášených v tomto období. Nejvíce neurologických onemocnění bylo zjištěno v roce 1997 (celkem 695 případů), nejméně v roce 2003 (celkem 341 případů). Nejčastějším vyvolavatelem neurologických onemocnění byly vibrace přenášené na horní končetiny (49,2 % případů) a dlouhodobá nadměrná jednostranná zátěž končetin (48,6 % případů). Infekční nemoci a chemické látky vyvolaly postižení nervového systému méně často (2,1 % a 0,1 % případů). Nejčastěji hlášeným neurologickým onemocněním byl syndrom...

Aktuální problémy neurotoxicity rtuti

MUDr. Pavel Urban, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 251-253  

Hlavní problém neurotoxicity rtuti v současné době nepředstavuje expozice vysokým koncentracím rtuti, ale spíše dlouhodobá expozice nízkým koncentracím této látky z životního prostředí. K nejdůležitějším zdrojům této expozice patří (1) páry rtuti ze zubního amalgámu, (2) metylrtuť z ryb a (3) thiomersal z vakcín. Zvláštností této situace je, že všechna zmíněná tři užití mají svůj dobrý důvod a znamenají i zdravotní přínos. Jejich omezení by sice snížilo expozici rtuti, ale mohlo by být spojeno se zdravotními riziky závažnějšími než představuje potenciální riziko rtuti. Proto je potřeba uvážlivě vyvažovat poměr RIZIKA A PŘÍNOSU zamýšlených preventivních...

Profesionální syndrom karpálního tunelu

MUDr. Jaroslav Dufek

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 254-256  

Syndrom karpálního tunelu je nejčastější mononeuropatií. Při výskytu v souvislosti s  přetížením rukou v zaměstnání může být klasifikován jako profesionální onemocnění. Dominující klinické příznaky jsou senzitďvní, lze je špatně objektivizovat. Neuropatologickým podkladem onemocnění je neuropatie n. medianus v zápěstí, kterou lze diagnostikovat a také kvantifikovat pomocí elektromyografie. Stupeň neuropatie, i když nekoreluje s klinickými příznaky, pak rozhoduje o přiznání profesionality. Průběh a efekt léčby profesionálního syndromu karpálního tunelu není i přes lepšení EMG nálezu tak uspokojivý jako u případů, kde se o profesionalitě neuvažuje.

Méně běžné profesionální mononeuropatie

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 257-260  

V mnoha profesích se stále vyskytují fyzikální faktory, které vedou ke vzniku zevních kompresivních lézí periferních nervů či k rozvoji úžinových syndromů. Na vzniku těchto profesionálních mononeuropatií se podílí jednostranná, dlouhodobá a nadměrná zátěž, vliv vibrací, chladu, tlaku pracovních nástrojů či vnucené pracovní polohy. Daleko nejčastěji se vyskytuje profesionální syndrom karpálního tunelu. Z těch méně běžných profesionálních neuropatií je to tlaková léze loketního nervu v lokti, syndrom kubitálního tunelu, léze n. ulnaris v oblasti ruky, syndrom supinátorového kanálu či tlaková léze kmene lýtkového nervu za hlavičkou fibuly. Velmi zřídka...

Role neurologa v diagnostice, léčbě a rehabilitaci osob trpících inkontinencí moči (část II.)

doc. MUDr. Martin Bojar, CSc., MUDr. Radim Mazanec, Ph.D., PhDr. Zdeněk Kučera

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 262-265  

Otevřená a korektní komunikace s pacienty trpícími inkontinencí moči (UI) je důležitou podmínkou při rozhodování o volbě léčebného postupu při UI. Je významná pro motivaci pacienta k dobré spolupráci při konzervativní léčbě, založené na kombinaci farmakoterapie a inkontinenčních pomůcek, významný je přínos rehabilitace a fyzioterapie. Úspěch fyzioterapie, využívající i Kegelovo cvičení, které je zaměřeno zejména na posílení msc. levator ani a zlepšuje činnost svalů pánevního dna při léčbě stresové inkontinence moči (SUI), je závislý na dobré komunikaci a dostatečné motivaci pacienta s UI. Při neúspěchu konzervativní léčby se zvažuje indikovanost operace....

Dávkování valproátu a jeho vztah k teratogenicitě

MUDr. Martin Tomášek, MUDr. Petr Marusič

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 266-268  

Ačkoli se obvyklá účinná dávka valproátu pohybuje v širokém rozmezí mezi 500–2500 mg/den, v klinické praxi je mnoho pacientů kompenzováno na dávkách do 1000 mg/den, zejména těch trpících generalizovanými záchvaty. Z provedeného dotazníkového průzkumu vyplývá, že 1000 mg/den je i průměrná dávka valproátu používaná v ČR při léčbě pacientů se záchvaty parciálními a/nebo sekundárně generalizovanými. Data dostupná v současné době z těhotenských registrů naznačují, že riziko teratogenního vlivu valproátu je na dávce závislé a významně se zvyšuje při použití denních dávek nad 1000–1100 mg/den.

Neuropatické bolesti - patofyziologické mechanizmy a principy terapie

doc. MUDr. Jaroslav Opavský CSc

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 270-274  

Souhrn: Článek podává stručný přehled o patofyziologických mechanizmech periferních neuropatických bolestí, seznamuje s jejich klinickými charakteristikami a dále se zásadami racionální analgetické farmakoterapie, založené na znalosti mechanizmů tohoto typu bolesti.

Účinnost a snášenlivost galantaminu v léčbě Alzheimerovy nemoci

doc. MUDr. Vladimír Pidrman Ph.D, MUDr. Klára Látalová, Ing. Karel Chroust Ph.D

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 276-281  

Autoři prezentují roční otevřené sledování účinnosti a snášenlivosti galantaminu v léčbě Alzheimerovy nemoci u ambulantních pacientů. Hodnoceny byly kognitivní funkce, aktivity denního života a výskyt vedlejších účinků. Do sledování bylo zařazeno 27 pacientů (20 žen, 7 mužů), 13 pacientů bylo ve věku 74 let a méně, 14 nemocných bylo ve věku vyšším než 74 let. Roční sledování dokončilo 20 nemocných půlroční sledování všech 27 nemocných. Důvodem vyřazení byla ve všech případech progrese onemocnění spojená s následnou s dlouhodobou hospitalizací, nikoliv vedlejší účinky. Autoři dále rozlišují a popisují skupinu respondentů a non-respondentů, vyjadřují...

Vývoj kvalitativně nových látek pro léčbu epilepsie - naděje pro 21. století?

doc. PharmDr. Hana Kubová Dr.Sc

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 284-286  

V průběhu několika posledních desetiletí byla do praxe zavedena řada nových a bezpečnějších antiepileptik. Žádná z těchto látek však není schopná epilepsii vyléčit a terapie epilepsie tak zůstává omezena na potlačování záchvatů. Stejně tak zavedení nových látek neovlivnilo skutečnost, že zhruba 30% epileptiků je farmakorezistentních. Je zde tedy jasná potřeba vývoje nových, kvalitativně odlišných terapeutických postupů, které by umožnily ovlivnit charakter a průběh epilepsie, a řešily problémy s farmakorezistencí u postižených pacientů. Nové terapeutické postupy by v budoucnosti měly nabídnout širokou škálu možností, respektujících specifika jednotlivých...

Profesionální onemocnění pohybového aparátu u malíře-natěrače, kazuistika

MUDr. Vendulka Machartová Ph.D, MUDr. Irena Šebová, MUDr. Zdeňka Salcmanová CSc, MUDr. Ivana Soukupová

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 282-283  

Onemocnění pohybového aparátu jsou častá profesionální onemocnění. Tato onemocnění řadíme dle platného Seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.) do kapitoly II mezi onemocnění způsobená fyzikálními faktory. Poškození pohybového aparátu je obsaženo v položkách č. 6–12 platného Seznamu nemocí z povolání. V našem kazuistickém sdělení se zabýváme neurologickou diagnózou – syndromem karpálního tunelu a ortopedickou diagnózou – chronickou tendinitidou Achilových šlach u malíře-natěrače. Ve svém sdělení přibližujeme i postup při klinickém vyšetření a následném posouzení profesionálních onemocnění.

Malý slovník jmen lékařů a vědců, jejichž jména jsou spojena s názvy nervových chorob, syndromů,příznaků či částmi nervového systému (část I.)

MUDr. Svatopluk Káš CSc

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 291-294  

A Abadie Jean (1873–1946) – francouzský neurolog z Bordeaux Abadieho syndrom – při míšním postižení, zvl. při tabes dorsalis – nebolestivost Achillovy šlachy na tlak Adamkiewicz Albert (1850–1921) – polský patologický anatom Adamkiewiczova arterie – arterie lumblání intumescence – radikální arterie přivádějící krev z břišní aorty do torako-lumbální míchy ..... F

Publikujeme v zahraničí

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 287  

Rostrální motorické cingulum a paroxyzmální „alien hand“ syndrom Rostral cingulate motor area and paroxysmal alien hand syndrome M. Brázdil, R. Kuba, I. Rektor „Alien hand“ syndrom (syndrom cizí ruky) je charakterizován pseudoúčelovým automatickým chováním horní končetiny, které je vůlí neovlivnitelné. Postižená ruka je typicky vnímána jako „cizí“. „Alien hand“ syndrom se může nejčastěji vyskytnout při lézích kontralaterální meziofrontální kortikální oblasti a předních kalosálních vláken...

Ze zahraničního tisku

doc. MUDr. Edvard Ehler CSc

Neurol. pro Praxi, 2006; 5: 288  

Trombolytická léčba založená na MRI verzus na CT diagnostice, a to v intervalu do 3 hodin od vzniku ischemického iktu a po dále více než 3 hodinách Trombolytická léčba pomocí rekombinantního aktivátoru tkáňového plasminogenu (rtPA) je povolena v intervalu do 3 hodin od vzniku příznaků ische­mického iktu. Z tohoto důvodu jsou vyřazeni z této­ efektivní metody léčby všichni nemocní přicháze­jící po 3 hodinách od vzniku, ...