Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2023;24(2):83  

Vážené kolegyně a vážení kolegové, v televizi, na Facebooku, v počítači vidíme snímky a videa z války na Ukrajině. Rozbombardované domy, zničená města, dělostřelecká střelba, rakety, tanky, drony…Českého zdravotníka, který tam pomáhal, trefil šrapnel do hlavy, skoro polovina mozku je zničena, je po operaci, stále ještě v kómatu...

Neuro­‑oftalmologie

MUDr. Jana Lízrová Preiningerová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(2):87  

Neuro­‑oftalmologie je popelkou dvou oborů zároveň a její potenciál mnohdy zůstává nevyužit. Ne všichni neurologové se cítí komfortně při diferenciální diagnóze zrakových příznaků a ne všichni oftalmologové se v diferenciální diagnóze pouští za hranici očního bulbu. Exkurze do spřízněného oboru nás vždy obohatí a umožní nám vést své diagnostické úvahy správným směrem...

Otoky terčů zrakového nervu - společné téma oftalmologů a neurologů

Optic disc edema - a shared topic of ophthalmologists and neurologists

MUDr. Jan Rambousek, MUDr. Jana Lízrová Preiningerová, Ph.D., MUDr. Marie Česká Burdová, Ph.D., MUDr. Martin Hložánek, Ph.D., FEBO

Neurol. praxi. 2023;24(2):88-93 | DOI: 10.36290/neu.2022.074  

Otok terče zrakového nervu je potenciálně život a zrak ohrožující příznak a jeho diagnostický postup často vyžaduje spolupráci neurologa a oftalmologa. Ke správné a efektivní diferenciální diagnóze tohoto nálezu je nutné mít dobrou znalost jednotlivých onemocnění zrakového nervu včetně nálezů, které otok terče jen napodobují, avšak nevyžadují okamžité vyšetření. V článku shrnujeme základní skupiny příčin dle mechanismu postižení (změny zánětlivé, cévní, útlak a systémová onemocnění) a konkrétní onemocnění vedoucí k otoku terče zrakového nervu.

Oční komplikace periferní parézy nervus facialis a možnosti jejich terapeutického řešení

Ocular complications of peripheral facial nerve palsy and their therapeutic possibilities

MUDr. Aneta Klímová, Ph.D., MUDr. Jan Bydžovský, MUDr. Pavlína Skalická, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(2):94-97 | DOI: 10.36290/neu.2022.069  

Periferní léze nervus facialis vede ke stejnostranné paréze mimických svalů. Oslabení musculus orbicularis oculi má za následek nedovírání oční štěrbiny, tedy lagoftalmus. V důsledku lagoftalmu osychají dolní části povrchu oka, což se projeví rozvojem různě závažné expoziční keratopatie. Chronické změny rohovky způsobují její jizvení doprovázené vaskularizací a vedou k trvalému zhoršení zrakové ostrosti. Bezprostředně po stanovení diagnózy neurologem je doporučena frekventní aplikace lubrikancií do spojivkového vaku a časné oftalmologické vyšetření. Léčba očních komplikací závisí na charakteru postižení rohovky a rozsahu lagoftalmu s přihlédnutím k...

Oční projevy onemocnění spojené s přítomností protilátek proti myelin­‑oligodendrocytárnímu glykoproteinu

Ocular manifestations of disease associated with the presence of antibodies to myelin oligodendrocyte glycoprotein

MUDr. Barbora Beroušková, MUDr. Kateřina Myslík Manethová, Ph.D., FEBO

Neurol. praxi. 2023;24(2):98-102 | DOI: 10.36290/neu.2022.073  

Onemocnění s pozitivitou protilátek proti myelinovému oligodendrocytárnímu glykoproteinu (MOGAD) je relativně nová diagnostická jednotka, která se vyčlenila ze spektra onemocnění neuromyelitis optica (NMOSD), dříve nazýváného také Morbus Devic. Toto zánětlivé autoimunitní demyelinizační onemocnění postihuje zrakový nerv, míchu a některé další struktury centrální nervové soustavy. Jeden z kardinálních projevů u dospělých pacientů je optická neuritida (ON). U dětí se onemocnění manifestuje jako akutní demyelinizační encefalomyelitida (ADEM). Hlavní diagnostická kritéria jsou patrné známky demyelinizace CNS a průkaz sérových protilátek MOG­‑IgG. Ataku...

Využitie OCT­‑angiografie (OCT­‑A) pri sclerosis multiplex

Value of OCT­‑A in patients with multiple sclerosis

MUDr. Miriama Skirková, PhD., MUDr. Monika Moravská, MUDr. Marek Horňák, MUDr. Jozef Szilasi, doc. MUDr. Jarmila Szilasiová, PhD.

Neurol. praxi. 2023;24(2):103-110 | DOI: 10.36290/neu.2022.070  

OCT­‑angiografia (Optical coherence tomography angiography, OCT­‑A) je nová, neinvazívna, rýchla, reprodukovateľná 3D zobrazovacia metóda ciev sietnice, cievovky a zrakového nervu. OCT­‑A má potenciál stať sa novým biomarkerom chorobných zmien sietnice pri početných očných (napr. glaukóm, diabetická retinopatia, vekom podmienená degenerácia makuly) a neurologických chorobách. Retinálna cirkulácia zodpovedá cirkulácii drobných ciev mozgu, preto metóda OCT­‑A predstavuje akési "okno", v ktorom možno sledovať zmeny mikrocirkulácie pri primárnych (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba) i sekundárnych neurodegeneratívnych ochoreniach...

COVID-19 u pacientov s roztrúsenou sklerózou liečených ofatumumabom

COVID-19 in patients with multiple sclerosis treated with ofatumumab

MUDr. Eva Recmanová

Neurol. praxi. 2023;24(2):111-115 | DOI: 10.36290/neu.2022.075  

Keď sa v roku 2019 začala celosvetová pandémia COVID-19, vynorili sa obavy ohľadom priebehu ochorenia u osôb s roztrúsenou sklerózou (RS). Ukazuje sa, že táto infekcia prebieha podobne u pacientov s RS ako vo zvyšku populácie pri zohľadnení rovnakých rizikových faktorov. Do klinicky závažnejších foriem progredujú predovšetkým pacienti s komorbiditami, pacienti na terapii anti­‑CD20 a po recentnom podaní kortikosteroidov. Ofatumumab je plne humánna monoklonálna protilátka anti­‑CD20 schválená na liečbu dospelých pacientov s aktívnou relaps­‑remitujúcou RS (RR RS). Najnovšie publikované výsledky z otvorenej štúdie ALITHIOS nenaznačujú,...

Migréna a hormonální antikoncepce

Migraine and hormonal contraception

MUDr. Ingrid Niedermayerová

Neurol. praxi. 2023;24(2):116-120 | DOI: 10.36290/neu.2023.004  

Užívání hormonální antikoncepce (HAK) v posledních desetiletích narůstá. U žen s migrénou může užívání HAK významně pozitivně, ale i negativně ovlivnit průběh onemocnění. U žen s cévními riziky může vést užívání nevhodné HAK k vyšší pravděpodobnosti rozvoje ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). U migrény bez aury je možno nasadit jak kombinovanou, tak čistě gestagenní HAK, u záchvatů s aurou pouze čistě gestagenní typ. U menstruační migrény lze za účelem snížení záchvatů vázaných na menses podat kombinovanou orální antikoncepci (COC) v rozšířeném cyklu, resp. kontinuálně, nebo nasadit čistě gestagenní HAK. U žen s rizikem iCMP a po proběhlé iCMP...

Zrychlená verze Mezinárodních standardů pro neurologickou klasifikaci míšního poranění (E­‑ISNCSCI)

The expedited version of international standards for neurological classification of spinal cord injury (E­‑ISNCSCI)

doc. MUDr. Jiří Kříž, Ph.D., Bc. Kristýna Šedivá, MUDr. Veronika Hyšperská, Bc. Lenka Špačková

Neurol. praxi. 2023;24(2):122-126 | DOI: 10.36290/neu.2023.008  

Mezinárodní standardy pro neurologickou klasifikaci míšního poranění jsou široce využívaný nástroj pro zhodnocení senzomotorického deficitu po poranění míchy. Vyšetření je nicméně časově náročné, a to i pro zkušeného terapeuta. Často se především v akutní fázi nahrazuje nestandardizovaným vyšetřením, které neumožní správnou klasifikaci. Proto byla výborem Americké asociace spinálního poranění vytvořena zrychlená verze mezinárodních standardů, kterou je možné definovat neurologickou úroveň léze a její rozsah pomocí co nejmenšího počtu vyšetřovaných položek.

Genetické faktory ovlivňující věk nástupu Huntingtonovy nemoci a markery jeho predikce

Genetic factors influencing age of onset of Huntington's disease and markers of its prediction

Petr Roudenský, MSc.

Neurol. praxi. 2023;24(2):127-131 | DOI: 10.36290/neu.2022.064  

Huntingtonova nemoc je autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění s progresivním postižením motoriky, kognice a poruch chování. Choroba vzniká na podkladě mutace genu HTT, kde dochází k abnormální expanzi repeticí tripletů CAG. Přestože obvyklý věk klinického počátku nemoci je okolo 40 let, jeho rozsah sahá od dětství až do osmého decenia. Hlavním faktorem ovlivňujícím tuto variabilitu je počet repeticí expandované alely, na kterém je věk nástupu nemoci - především v rozmezí mezi 55 a 80 repeticemi - inverzně závislý, významnou roli však hrají i genetické modifikátory identifikované zejména v celogenomových asociačních studiích. Nástup...

Covid-19 a jeho vliv na (chronickou) bolest - postřehy z praxe

Covid-19 and its impact on (chronic) pain - observations from experience

MUDr. Jan Procházka, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(2):132-139 | DOI: 10.36290/neu.2022.062  

Bolest je jedním z obvyklých příznaků onemocnění covid-19 způsobeného koronavirem SARS­‑CoV-2. Kromě akutní bolesti hlavy, svalů a kloubů nebo neuropatické bolesti v souvislosti s probíhajícím akutním virovým onemocněním se může též zhoršit bolest chronická. Může k tomu dojít v rámci postinfekčního syndromu, přímým poškozením nervového systému průnikem viru nebo též v důsledku psychického stresu při omezení dostupnosti zdravotní péče, stresu ze sociální izolace, ze strachu z nákazy apod. Při intervenční léčbě u covid-19 pozitivních pacientů je nutné kromě základních protiepidemických opatření brát v úvahu dávku kortikoidů a probíhající antikoagulační...

Molekulární a buněčná biologie roztroušené sklerózy

Molecular and cellular biology of multiple sclerosis

RNDr. Kateřina Klíčová, prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA, MUDr. Jiří Bučil

Neurol. praxi. 2023;24(2):140-144 | DOI: 10.36290/neu.2022.059  

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému s neurodegenerativní komponentou, postihující především mladé dospělé. Jedná se o onemocnění, které je značně heterogenní. Příčiny vzniku jsou multifaktoriální a zahrnují genetickou predispozici spolu s faktory prostředí. Specifické epigenetické modifikace, jako např. methylace DNA, mohou ovlivnit patofyziologii a klíčové aspekty roztroušené sklerózy. Procesy probíhající na molekulární úrovni by mohly být nápomocné k pochopení podstaty onemocnění a k nastavení vhodné léčby pacientů.

Levostranné hemikranie - migréna to nebude!

Left­‑sided hemicrania - not a migraine!

MUDr. Petr Hollý, MUDr. Ivana Slámová, MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(2):146-150 | DOI: 10.36290/neu.2023.002  

Bolest hlavy je velmi častý příznak, se kterým přijde pacient do akutní ambulance. Opakovaná bolest hlavy migrenózního charakteru může být zavádějící a vést k částečné bagatelizaci obtíží, ale je samozřejmě na místě provedení zobrazovacího vyšetření, pokud toto provedeno dosud nebylo. Uvádíme zde příklad mladé pacientky, která za obdobných okolností navštívila naši ambulanci s velmi překvapivým nálezem na zobrazovacích vyšetřeních, její diagnostiku, léčbu a vývoj v čase. Dokládáme zde důležitost posouzení senzitivity jednotlivých testů a, i když nebyla naplněna daná diagnostická kritéria, velkou suspekci na onemocnění, které se v našich krajinách vyskytuje...

Trombóza mozkových žilních splavů jako etiologie cévní mozkové příhody, případ 70letého pacienta

Cerebral venous sinus thrombosis cause of stroke in a 70-year­‑old patient

MUDr. Michaela Roláková

Neurol. praxi. 2023;24(2):151-153 | DOI: 10.36290/neu.2022.026  

I když je trombóza žilních splavů vzácná, jedná se o závažnou a často opomíjenou diagnózu. Diagnóza je častokrát těžká kvůli širokému spektru nespecifických klinických příznaků. V poslední dekádě mortalita pacientů klesá v důsledku zvýšeného povědomí o této diagnóze a pokroku v zobrazovacích metodách. V našem případu prezentujeme 70letého pacienta, u kterého se trombóza mozkových žilních splavů projevila nejdříve symptomatickým epileptickým záchvatem a byla diagnostikována na základě anamnestických dat, klinických příznaků a zobrazovacích metod. Po nasazení antikoagulační terapie a zaléčení epileptického záchvatu došlo ke stabilizaci klinického stavu...

Autoimunitní meningoencefalitida asociovaná s anti­‑GFAP protilátkami - kazuistika

Autoimmune meningoencephalitis associated with anti­‑GFAP antibodies - a case study

MUDr. Hana Mojžišová, MUDr. Martin Elišák, Ph.D., RNDr. Jitka Hanzalová, MUDr. David Krýsl, Ph.D., prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(2):155-157 | DOI: 10.36290/neu.2022.076  

Gliální fibrilární acidický protein (GFAP) astrocytopatie, poprvé popsaná v roce 2016, patří mezi autoimunitní onemocnění CNS. Toto onemocnění typicky postihuje pacienty kolem padesátého roku věku, podobné četnosti u mužů i žen. Klinický obraz může být různorodý, ale typicky se manifestuje jako meningoencefalitida. V pětině případů je asociovaná s tumorem a jiným autoimunitním onemocněním v anamnéze. Diagnózu podporuje typický nález na magnetické rezonanci mozku - T2 hyperintenzní léze a perivenulární radiální sycení v T1 obraze po podání gadolinia. Toto onemocnění dobře odpovídá na imunoterapii, a to zejména terapii kortikosteroidy. Relapsy jsou popisovány...

Profesorka Ivana Štětkářová – kulaté výročí

Edvard Ehler

Neurol. praxi. 2023;24(2):158  

Profesorka Štětkářová je známa všem neurologům (i mnoha dalším odborníkům). A když se zmíní její jméno, tak se z paměti vynoří celá řada charakteristik této moderní, vysoce erudované a akční lékařky. Také ti, kteří nejezdí často na konference a kongresy, znají její publikace – knihy, často i značně objemné – Spinální neurologie, Moderní farmakoterapie v neurologii, Spasticita, Neuromuskulární choroby v kazuistikách a další, a celou řadu prací v časopisech na různá témata (spasticita, baklofenové pumpy, roztroušená skleróza a další). Kdo zná paní profesorku z aktivních vystoupení na konferencích, velmi oceňuje jak obsah sdělení, tak zejména...