Úvod

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 299  

je použití padáku při seskoku z letadla v souladu s principy evidence based medicine? Tuto otázku analyzovali, za použití současného instrumentária medicíny založené na důkazech, dva britští kolegové. Jejich práce byla zpracovaná podle všech regulí a byla publikovaná v prestižním British Medical Journal. Nikoho nepřekvapí, že použití padáku se neopírá o žádné metodicky bezchybné studie. Nebyly provedené studie ani randomizované, ani kontrolované, dokonce ani ne otevřené na dostatečně reprezentativním souboru. Nebyly provedené žádné studie, zasluhující si pozornost vzdělané odborné veřejnosti. Autoři uzavírají konstatováním, že používání padáku se neopírá...

Zobrazovací vyšetření u mozkového infarktu

MUDr. Robert Mikulík

Neurol. pro Praxi, 2006; 6

V diagnosticko-terapeutickém procesu u akutního mozkového infarktu mají neurozobrazovací vyšetření stále rostoucí význam. Jednoznačně odliší intrakraniální krvácení a většinu jiných příčin, které mohou v první fázi akutní mozkový infarkt klinicky imitovat. Dále lze s jejich pomocí monitorovat úspěšnost či event. komplikace terapie. V poslední době se jich začíná využívat k identifikaci a vzájemnému odlišení ireverzibilně poškozeného infarktového jádra a ischemického polostínu (penumbry), který může být případnou rekanalizací zachráněn. Shrnutí dvou nejdůležitějších neurozobrazovacích vyšetření (CT a MRI) u akutního mozkového infarktu a jejich vztahu...

Novinky v léčbě cévních mozkových příhod

MUDr. Robert Mikulík

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 304  

Vysoká mortalita a morbidita činí cévní mozkové příhody (CMP) jedny z nejzávažnějších onemocnění vůbec. Tradičně byly vnímány jako velmi špatně léčitelné, protože neexistovala žádná možnost významného ovlivnění průběhu onemocnění. Tato skutečnost se radikálně změnila. Toto jsou ústřední body nejvýznamnějších změn seřazených chronologicky:

Trombolytická terapie akutního mozkového infarktu

MUDr. David Goldemund, MUDr. Robert Mikulík

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 310-312  

Hlavním cílem trombolytické te­rapie (TL) je dosáhnout rekanalizace mozkové tepny uzavřené trombem nebo embolem. Standardní terapií akutního mozkového infarktu se stala intravenózní trombolýza v časovém okně do tří hodin. Zaváděny jsou nové postupy, jejichž cílem je zvýšit procento rekanalizací a prodloužit terapeutické okno. Přehled těchto metod a dosavadní výsledky proběhlých studií jsou náplní tohoto textu.

Možnosti mechanické rekanalizace mozkové tepny

MUDr. David Školoudík, doc. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., MUDr. Robert Mikulík

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 313-314  

Okluze mozkové tepny je nejčastější příčinou mozkového infarktu. Reperfúze mozku je u těchto pacientů nejúčinnější známou terapií. Po zavedení systémové trombolýzy do běžné lékařské praxe se mimo dalších farmakologických metod začínají testovat také mechanické metody rekanalizace mozkové tepny. Autoři v článku podávají souhrnný pohled jednotlivých metod jako je použití Merci retrieveru, jiných typů endovaskulárních katetrů, katetrů s laserem či ultrazvukem, primární intrakraniální angioplastiky, sonotrombolýzy a akutní desobliterace karotidy. Metody mechanické rekanalizace mozkové tepny jsou nadějnou možností terapie mozkového infarktu. Avšak výzkum...

Léčba intracerebrálního krvácení – skepse nebo optimizmus?

doc. MUDr. Jiří Bauer, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 315-318  

Významný rozvoj medicínské techniky, především v oblasti zobrazovacích metod, umožňuje v současné době zkvalitnění terapie cévních mozkových příhod. Intracerebrální krvácení je emergentní stav, který bezpodmínečně vyžaduje co nejrychlejší hospitalizaci nemocného na jednotce neurointenzívní péče, provedení urgentní diagnostiky a okamžité zahájení adekvátní terapie podle individuálního plánu. Pokrok v terapii spočívá především v poskytnutí komplexní intenzívní péče, v rasantnějším snižování vysokého krevního tlaku v akutní fázi onemocnění a hlavně v přímém zásahu do hemokoagulačních mechanismů, kde velmi slibnou možností zamezení progrese hematomu představuje...

Lamotrigin mezi léky první volby pro léčbu epilepsie

MUDr. Petr Marusič

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 319-322  

Lamotrigin se stal lékem první volby v léčbě epilepsie. Jako každé antiepileptikum má jeho použití své výhody i nevýhody. Mezi hlavní výhody patří velmi dobrá dlouhodobá tolerance s nízkým rizikem nepříznivého ovlivnění kognitivních schopností a příznivý profil z hlediska teratogenicity. Nevýhodami jsou kromě jeho relativně vyšší ceny při porovnání s ostatními antiepileptiky první volby zejména záludné farmakokinetické interakce. Lamotrigin je tak na jedné straně bezesporu antiepileptikem obohacujícím současné spektrum léků první volby – karbamazepin a valproát, na druhé straně není pro používání lékem jednoduchým a vyžaduje od předepisujícího...

PRAKTICKÉ TIPY PRO LÉČBU CHRONICKÉ BOLESTI OPIOIDY V NEUROLOGII (ČÁST III.)

MUDr. Alena Novotná, doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 324-326  

Cílem léčby chronické bolesti opiody je zmírnění bolesti se zlepšením funkčního stavu a zlepšení celkové kvality života pacientů. O úspěšné analgetické léčbě lze hovořit pouze tehdy, pokud úleva od chronické bolesti jednoznačně převyšuje závažnost nežádoucích vedlejších účinků, jejichž nezvládnutí se mnohdy stává bariérou této léčby. Vedlejší nežádoucí účinky opioidů nejsou důvodem k přerušení léčby, ale k řešení těchto reakcí. Velice důležitá je pak prevence vzniku těchto nežádoucích vedlejších účinků léčby (prevence zvracení, obstipace, sedace, delirantních stavů či dechového útlumu).

Diabetická polyneuropatie a syndrom neklidných nohou, možnosti léčby L-dopou

MUDr. Taťjana Majorová

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 327-328  

Diabetická polyneuropatie (DN) je velmi častou komplikací diabetu. Výskyt se odhaduje na 20 až 80 %. Nejčastějším typem neuropatie je symetrická distální převážně senzitivní polyneuropatie až v 80 %. Léčba DN musí být komplexní ve spolupráci s diabeteologem a rehabilitačním lékařem. Syndrom neklidných nohou (RLS) se v populaci vyskytuje kolem 10 %. Farmakologická léčba RLS zmírňuje nutkavé potíže pacientů a zlepšuje jejich spánek. Jsou uvedeny kazuistiky pacientů léčených pro diabetes mellitus, u kterých byl diagnostikován syndrom neklidných nohou. Při léčbě RLS byla použita L-DOPA s benserazidem (rozpustná forma 62,5 mg a retardovaná...

Sledování dlouhodobé účinnosti a snášenlivosti eletriptanu v akutní léčbě migrény

MUDr. Jiří Mastík, MUDr. Jolana Marková, MUDr. David Doležil Ph.D, MUDr. Petr Dočekal

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 330-332  

Autoři chtěli ve své práci ověřit dlouhodobou účinnost a snášenlivost eletriptanu v lokálních podmínkách. Eletriptan je selektivní agonista serotoninových receptorů (5-HT1B/1D), patřící do skupiny tzv. triptanů II. generace. Používá se k léčbě migrenózních záchvatů s aurou i bez aury, především střední a silné intenzity.

CHVOSTEKOV FENOMÉN A JEHO ATRIBÚTY V NESELEKTOVANOM SÚBORE NEUROLOGICKÝCH PACIENTOV

prof. MUDr. Peter Kukumberg Ph.D, MUDr. Ján Kothaj

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 333-335  

Technologický evolučný skok (nazývaný vedecko-technickou revolúciou) uplynulých asi 80 rokov prináša neočakávaný nápor na ľudský organizmus – mozog nevynímajúc, ktorý sa vôbec zmerateľne nezmenil, tobôž neprispôsobil skomprimovanému presu intelektových, psychologických, ale i charakterových požiadaviek doby. Turbulentný a prolonogovaný stres roztvára pestrý register jeho dôsledkov.

PUBLIKUJEME V ZAHRANIČÍ

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 343  

Objem amygdaly a neuropsychiatrické příznaky u Alzheimerovy choroby: MRI volumometrická analýza Amygdalar volume and psychiatric symptoms in Alzheimer´s disease: an MRI analysis Horinek D, Petrovicky P, Hort J, Krasensky J, Brabec J, Bojar M, Vaneckova M, Seidl Z. Testovali jsme hypotézu, že pokles objemu amygdaly odpovídá za behaviorální a psychotické příznaky u Alzheimerovy choroby (ACH)...

XXXIV. Česko-slovenské neurovaskulární sympozium s mezinárodní účastí, Zlín, 15.–16. 6. 2006

doc. MUDr. Zbyněk Kalita, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 348  

V červnu 2006 se konalo opět ve Zlíně v Academia centru Univerzity T. Bati neurovaskulární sympozium, které se s ročními přestávkami (alternace se slovenskou stranou) pořádá ve Zlíně od r. 1996.

Kognitivní poruchy a demence III, Brno, 21.–22. 9. 2006

MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 349  

Centrum pro kognitivní poruchy při 1. neurologické klinice LF MU a FN u sv. Anny v Brně uspořádalo pod vedením dr. I. Rektorové na tamní klinice 3. ročník dvoudenního kurzu věnovaný kognitivním poruchám a demencím. Tato akce byla zařazena do systému celoživotního vzdělávání lékařů a konala se pod záštitou Sekce kognitivní neurologie Neurologické společnosti ČLS JEP.

20. Slovenský a Český neurologický zjazd a 19. Slovenský a Český epileptologický zjazd, Košice, 27.–30. 9. 2006

doc. MUDr. Zuzana Gdovinová, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 350-351  

V dňoch 27.–30. 9. 2006 sa uskutočnil už tradične spoločný zjazd českých a slovenských neurológov a epileptológov, tentoraz na Slovensku, a po dlhej dobe v Košiciach.

De-3-mentia, pardubice, 20.–21. 10. 2006

as. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 352  

Ve dnech 20.–21. října 2006 se v Pardubicích uskutečnila konference DE-3-MENTIA pořádaná Sekcí kognitivní neurologie (SKN) ČNS JEP. Jednalo se o tradiční, v pořadí již třetí, setkání kognitivních neurologů z ČR a poprvé i se zástupci ze Slovenska. Letošní rok byla konference zaměřena zejména na terapii.

Malý slovník jmen lékařů A vědců, jejichž jména jsou spojena s názvy nervových chorob, syndromů, příznaků či částmi nervového systému (část II.)

MUDr. Svatopluk Káš CSc

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 353-354  

G Galenus Claudius Pergamský (Galén) (131–201) – řecký lékař Vena Galeni – v. cerebralis magna – hlavní odvodná žíla v mozku... F

Ze zahraničního tisku

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 344-345  

Multifokální motorická neuropatie s blokem vedení a bez něj. Jedna klinická jednotka? Multifokální motorická neuropatie (MMN) s blokem vedení (BV) je imunitně zprostředkovanou formou neuropatie...

Neurol. pro Praxi, 2006; 6

34. Šerclovy dny

MUDr. Radomír Taláb, CSc.

Neurol. pro Praxi, 2006; 6: 336-342  

Hlavním tématem 34. Šerclových dnů, které se uskutečnily ve dnech 20.–21. října 2006 v Harrachově, byla problematika periferního nervového systému. K tomuto tématu zazněly celkem 3 vyžádané postgraduální přednášky doc. E. Ehlera, dr. P. Seemana a dr. J. Krause (abstrakta č. 1, č. 2 a 3 nebyla dodána). Velmi zajímavá byla sdělení neurochirurgů, mezi nimiž zaujala přednáška prof. R. Malce (abtrakt č. 10) o historickém vývoji chirurgie periferních nervů, doplněná originálními skicami autora jednotlivých chirurgických postupů. Ve druhé části odborného programu, který nebyl tématicky limitován, zazněly další přednášky, které by bylo možno označit...