Neurologie pro praxi, 2007, číslo 6

Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2007;8(6):333

Vážené kolegyně, kolegové, když mu bylo deset a utíkal s rodiči před nacisty do USA, rozhodl se, že se bude zabývat mozkem. Objeví, proč jeho vídeňští sousedé věřili absurditám a nesmyslům, které jej vyhnaly z domova. Jeho touha studovat mozek jej neopustila ani v prvním ročníku historie na Harvardu, ale modifikovalo ji setkání s kolegyní, rovněž vídeňskou emigrantkou, jejíž rodiče byli psychoanalytiky. S rozhodnutím, že objeví biologickou podstatu psychoanalýzy, vystudoval medicínu. My s nadhledem realistů víme, jak byla jeho rozhodnutí naivní, přímo pošetilá. Pochopitelně nic z toho, co si umanul, mu nevyšlo. Nezjistil, ani proč se lidé vzdávají...

Hlavní téma

Pohled neurologa na problematiku závratí a poruch rovnováhy

doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek

Neurol. praxi. 2007;8(6):338

Historicky jsme byli zvyklí pohlížet na problematiku závratí a poruch rovnováhy „vestibulocentricky“ a „jednorozměrně“. Experimentální, ale zejména klinická data nás nutí tento zúžený pohled korigovat.

Analýza a diferenciální diagnostika nystagmu v klinické praxi

MUDr. Rudolf Černý, doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek

Neurol. praxi. 2007;8(6):340-343

Účelem předkládaného sdělení je shrnutí diagnostického přínosu vyšetření nystagmu v klinické diagnostice vestibulárních poruch. Podáváme přehled vyšetřovacích metod, patofyziologie a diferenciální diagnostiky hlavních typů nystagmu. Nystagmus klasifikujeme na základě jeho charakteristik, které je možno zjistit přímo u lůžka nemocného. Tento méně obvyklý, ale prakticky orientovaný přístup usnadňuje topickou a patofyziologicky podloženou diagnostiku nystagmu i poruch rovnováhy obecně. Z tohoto pohledu je text rozčleněn na nystagmus směrově stálý, nystagmus pohledový, nystagmus vertikální, rotační, nystagmus provokovaný fixací, nystagmus disociovaný a atypické...

Periferní vestibulární syndromy

doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek

Neurol. praxi. 2007;8(6):344-346

Onemocnění postihující periferní vestibulární aparát představují většinu chorob, které se projevují závratěmi. Mezi nejčastější onemocnění patří benigní paroxysmální polohové vertigo, vestibulární neuronitida a vestibulární paroxysmie. Vestibulární neuronitida může vést k inkompletní lézi, na jejímž základě se pak často vyvine benigní paroxysmální polohové vertigo. Předkládaný text sumarizuje základní klinické obrazy jednotlivých onemocnění postihujících vestibulární aparát.

Benigní paroxysmální polohové vertigo – nejčastější závratě v lékařské ordinaci

MUDr. Martin Vyhnálek, MUDr. Richard Brzezny, doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek

Neurol. praxi. 2007;8(6):348-350

BPPV je nejčastějším typem závratí vůbec. Rotační závrať periferního typu následuje několik sekund po rychlé změně polohy. V patofyziologii BPPV hraje klíčovou roli přítomnost krystalků uhličitanu vápenatého v endolymfě polokruhových kanálků. Suverénní diagnostickou i léčebnou metodou jsou polohové manévry.

Role rovnovážného ústrojí v regulaci autonomních funkcí

MUDr. Tomáš Nedělka, Ing. Pavel Smrčka, Ph.D., doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek

Neurol. praxi. 2007;8(6):351-353

Práce pojednává o poruše autonomních regulačních mechanizmů u závrativých stavů, vysvětluje problematiku vestibuloautonomních interakcí a nabízí souhrn diagnostických metod používaných při vyšetření funkce autonomního nervového systému.

Vestibulární rehabilitace – principy rehabilitace pacientů s poruchou vestibulárního systému

Mgr. Ondřej Čakrt, Mgr. Michal Truc, doc. PaedDr. Pavel Kolář, doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek

Neurol. praxi. 2007;8(6):354-356

Vestibulární rehabilitace hraje nezanedbatelnou roli v léčbě pacientů s poruchami rovnováhy. Důležitým momentem pro správnou indikaci léčby je vhodně zvolená terapie respektující charakter konkrétního postižení. Rehabilitace má urychlit proces vestibulární kompenzace, podpořit adaptační mechanizmy a vypracování náhradních strategií. Je nutné respektovat zásadní odlišnosti v rehabilitaci pacientů v akutní či chronické fázi periferní vestibulární poruchy a pacientů s centrální vestibulární symptomatikou.

Přehledové články

Genetika Parkinsonovej choroby

MUDr. Katarína Kollárová, MUDr. Pavel Ressner, prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2007;8(6):357-359

PCh je svojou prevalenciou druhé najčastejšie neurodegeneratívne ochorenie. V priemere postihuje 1 % populácie asi vo veku 65 rokov, pričom riziko vzniku rastie vekom. Mužov postihuje 1,5-krát častejšie ako ženy. Donedávna sa výskum zameriaval na environmentálne spúšťače ochorenia. Podiel genetických faktorov vychádza z výsledkov štúdií dvojčiat, ďalej z mnohonásobne vyššieho výskytu ochorenia v niektorých rodinách z objavu vzácnych monogénne podmienených foriem tohto ochorenia. Je to komplexný, multifaktoriálny syndróm neznámej etiológie, pričom environmentálne a genetické faktory interagujú zatiaľ neznámym spôsobom. Familiárne formy tvoria celkom...

Vliv antiepileptik na sexuální funkce

MUDr. Klára Látalová, doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D.

Neurol. praxi. 2007;8(6):360-362

Sexuální dysfunkce mohou být nepříjemným, nežádoucím efektem při léčně antiepileptiky. Dle klinických zkušeností se zdá, že tyto nežádoucí účinky jsou poměrně časté. Nicméně neexistuje dostatek kontrolovaných studií, které by stanovily přesnější míru výskytu sexuálních dysfunkcí u jednotlivých antiepileptik. Ukazuje se, že některá antiepileptika mají přímý vliv na hladiny pohlavních hormonů, jiná spíše ovlivňují sexuální chování. Terapie sexuálních dysfunkcí vyvolané antiepileptiky ponejvíce čerpá z údajů kazuistik, nebo malých nekontrolovaných sledováních a neexistují pro ni závazné postupy.

Z pomezí neurologie

Vazomotorická verzus neuronální aktivita

prof. MUDr. Lubor Stejskal, DrSc., MUDr. Svatopluk Ostrý

Neurol. praxi. 2007;8(6):371-375

Předpoklad: v oblasti benigní penumbry dlouhodobě přežívají neurony, jejichž proteosyntéza se nezastavila, ale jejich membránový potenciál klesl (při trvající hypoperfuzi) tak, že se zastavila jejich synaptická aktivita. Na předpoklad navazuje otázka, zda lze zvýšením perfuze v této oblasti dosáhnout zlepšení neuronální funkce. Cíl: je u nemocných se zúžením ACI a po iCMP zjistitelné oslabení neuronální aktivity? Je spojeno s oslabenou CVR? Dojde při vazodilataci ke zlepšení? Jaký vliv na neuronální aktivitu (v klidu a při vazodilataci) má CEA? Metodika: bylo vyšetřeno 58 nemocných za 2–6 týdnů po iCMP (NIHSS = 0–8), a to před CEA, hned...

Sdělení z praxe

Akutní diseminovaná encefalomyelitida a její možná záměna s AIDP

MUDr. Aleš Kopal, MUDr. Milan Mrklovský, doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2007;8(6):364-366

U 21leté pacientky se 4 dny po respirační infekci rozvinula paraparéza dolních končetin s poruchou čití na trupu a dolních končetinách. Nemocná byla přeložena na naše neurologické oddělení k plazmaferéze pro akutní polyradikuloneuritidu. Po překladu jsme nejprve provedli vlastní EMG vyšetření, které nesvědčilo pro neuropatii. Následně jsme indikovali MR míchy i mozku s nálezem svědčícím pro ADEM. Diskuze je zaměřena jednak na diagnostická úskalí ADEM, diferenciální diagnostiku vůči akutní polyradikuloneuritidě i na terapeutické problémy.

Diagnostická sila klinických testov a statickej posturografie v predikcii pádov u pacientov s Parkinsonovou chorobou

MUDr. Peter Valkovič, PhD.

Neurol. praxi. 2007;8(6):367-370

Pozadie problému: PI a rekurentné pády sú príčinou väčšiny vážných komplikácií v súvislosti s PCh. V klinickej praxi sa PI hodnotí najčastejšie pomocou retropulzného testu („Pull test“). Avšak jeho schopnosť predikovať pády, t. j. identifikovať pacientov v reálnom riziku pádov je otázna. Cieľ práce: Kvantifikácia viacerých klinických testov a statickej posturografie z hľadiska ich schopnosti identifikovať pacientov s PCh vo vzťahu k pádom. Metodika: Na štúdii participovalo 40 pacientov s PCh, ktorí boli na základe anamnézy pádov za posledných 6 mesiacov klasifikovaní na pacientov bez pádov (N = 20) a pacientov s pádmi (N = 20). Pacienti...

Abstrakta

35. Šerclovy dny

MUDr. Radomír Taláb, CSc.

Neurol. praxi. 2007;8(6):380-385

35. Šerclovy dny v Harrachově již tradičně upoutaly na 60 neurologů a příznivců neurovědy k setkání s tématikou tentokrát zaměřenou na současné možnosti medikamentózní léčby v neurologii. Pozornost upoutala zejména léčba bolestí hlavy, demyelinizačních a neurodegenerativních onemocnění obohacená o vlastní klinické zkušenosti. Za formální a obsahovou stránku abstrakt odpovídají autoři. Počet přednášek byl tentokrát ovlivněn blížícím se celostátním neurologickým sjezdem, ke kterému je zaměřen aktuálně veškerý přednáškový potenciál neurologů v celé České republice.

Neurologové se ptají

MUDr. Miroslav Kalina

Neurol. praxi. 2007;8(6):375

Dotaz: Aké je v dobe rozvoja neurozobrazovacích metód postavenie RTG vyšetrenia lebky z netraumatologickej indikácie u neurologických ochorení?

Sdílet...