Neurol. praxi. 2015;16(2)
Neurol. praxi. 2015;16(2):69
Neurol. praxi. 2015;16(2):70-73
Stručný přehled je věnován nejnovější generaci antiepileptik (AE), která jsou k dispozici od roku 2010: eslikarbazepin – Zebinix®, lakosamid – Vimpat®, perampanel – Fycompa®, retigabin – Trobalt®. U retigabinu došlo po zjištění nežádoucích účinků, zejména modré pigmentace retiny, k revizi indikace a je podáván jen výjimečně. Ostatní léky mají řadu výhodných vlastností pro přídatnou terapii parciálních a sekundárně generalizovaných záchvatů. Jejich společným jmenovatelem je vedle dobré účinnosti i dobrá tolerance s minimem nežádoucích účinků. Pro jejich minimální interakční potenciál jsou vhodné pro kombinace...
Neurol. praxi. 2015;16(2):74-76
Epilepsia je chronické ochorenie mozgu charakterizované záchvatmi s trvalou predispozíciou na ich vznik a neurobiologické, kognitívne a psychosociálne dôsledky tohto stavu. Epilepsia nie je nozologická jednotka, je skupinou ochorení s rôznou etiológiou, klinickým obrazom, priebehom a liečbou. Cieľom antiepileptickej liečby je dosiahnuť stav bez záchvatov, bez ovplyvnenia psychickej aj fyzickej výkonnosti. Liečba je predovšetkým farmakologická, antiepileptikami. Výber antiepileptika závisí od formy záchvatov, ale predovšetkým od formy epilepsie alebo epileptického syndrómu. U väčšiny pacientov sa dosiahne bezzáchvatový stav alebo výrazná redukcia záchvatov....
Neurol. praxi. 2015;16(2):77-79
Moderní epileptochirurgie prochází významnými změnami, které ve svém důsledku vedou k možnosti nabídnout pomoc většině farmakorezistentních pacientů. Tyto změny můžeme pozorovat nejen v oblasti zkvalitňující se předoperační diagnostiky, ale především na poli rozšiřujícího se spektra epileptochirurgických výkonů. Zcela nepochybný je celosvětový trend řešit moderními resekčními postupy i komplikovanější MR-nelezionální pacienty, kteří by dříve byli téměř automaticky z operační léčby vyřazeni. Zcela zásadní je také nástup neurostimulačních metod, především stimulace bloudivého nervu a nově i hluboké mozkové stimulace, které zbavují epileptochirurgii nálepky...
Neurol. praxi. 2015;16(2):80-83
Diferenciálna diagnostika epileptických záchvatov stavov môže byť komplikovanou záležitosťou. Nesprávna diagnóza epilepsie nie je zriedkavá. Dokonca aj v treťostupňových epileptologických centrách sa mylná diagnóza epilepsie zisťuje v 20 % až 30 % prípadov. V zásade z diferenciálno- -diagnostického hľadiska je najdôležitejším postupom podrobná anamnéza, najlepšie od očitého svedka, prípadne nasnímanie záchvatu na mobilný telefón. V zložitejších prípadoch je prínosné neurozobrazovacie vyšetrenie ako aj vyšetrenie vidoeeg. V článku sa uvádza stručný prehľad o klinických stavoch, s ktorými sa epilepsia v klinickej praxi môže nesprávne zameniť, a o možnostiach...
Neurol. praxi. 2015;16(2):84-87
Článek pojednává o možnostech léčby pacientů s Parkinsonovou nemocí ve stadiu pozdních hybných komplikací. Moderní léčba vychází z konceptu kontinuální dopaminergní stimulace s cílem stabilizovat motorické fluktuace, potlačit dyskineze a zajistit tak uspokojivou kvalitu života. Pro pacienty, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro hlubokou mozkovou stimulaci nebo kontinuální léčbu apomorfinem, se nabízí léčba enterální levodopou. Tato metoda je finančně nákladná, ale v indikovaných případech velmi efektivní. Text je určen neurologům a dalším zdravotníkům, pacientům i pečovatelům, kteří nemají praktické zkušenosti s touto léčbou.
Neurol. praxi. 2015;16(2):88-91
Poruchy čichu a chuti se vyskytují u celé řady neurologických chorob. V kombinaci s percepcí ze sliznice nosní a ústní zprostředkovanou aferentními vlákny trojklanného nervu se zahrnují pod pojem chemosenzorická percepce. Autoři uvádějí stručný přehled testování chemosenzorických funkcí. Poruchy čichu i chuti se vyskytují pouze zřídka u některých mononeuropatií, avšak podstatně častěji u polyneuropatií. Velmi často se prokazují poruchy chemosenzorických funkcí u metabolických (diabetes mellitus) či toxických (organická rozpouštědla, těžké kovy, některé léky) polyneuropatií. Poměrně často se poruchy chuti vyskytují u autoimunitně podmíněných polyneuropatií.
Neurol. praxi. 2015;16(2):92-98
Hereditární neuropatie jsou nejčastější geneticky podmíněná nervosvalová onemocnění a představují klinicky, histologicky a geneticky heterogenní skupinu. Nejčastější forma, která postihuje senzitivní i motorické nervy, se nazývá choroba Charcot-Marie-Toothova (CMT) neboli hereditární motorická a senzitivní neuropatie (HMSN) s prevalencí 40 případů na 100 000 obyvatel. Manifestace nemoci je nejčastěji v 1. a 2. dekádě, zahrnuje atrofie a slabost distálních svalů dolních končetin, deformity nohou (pes cavus), často areflexii na dolních končetinách a lehké poruchy čití punčochovitého typu. Klasifikace hereditárních neuropatií je založená jednak na elektrofyziologickém...
Neurol. praxi. 2015;16(2):100-102
Autoři prezentují dvě kazuistiky pacientek s neuropatickou bolestí vzniklou na podkladě spinálního traumatu. V obou případech nebyla vhodně vedena léčba, což mělo negativní dopad na soběstačnost v běžných denních aktivitách, psychiku i pracovní uplatnění. Po úpravě medikace a nasazení pregabalinu došlo ke zmírnění neuropatických projevů a zlepšení kvality života.
Neurol. praxi. 2015;16(2):103-106
2Oddělení zobrazovacích metod, Nemocnice Jihlava V tomto kazuistickém sdělení prezentujeme pacienta s klinicky izolovaným syndromem, který je téměř čtyři roky léčen glatiramer acetátem. Diagnóza byla stanovena na podkladě nálezů na magnetické rezonanci a v mozkomíšním moku, dále i dle typického klinického průběhu. Léčba byla zahájena po krátkém období aplikace interferonu beta, která musela být ukončena pro rozvíjející se hepatopatii. Pacient je po dobu léčby glatiramer acetátem bez další ataky. Přestože vstupní neurologické příznaky odpovídaly těžšímu relapsu, nedochází k progresi invalidity. Také nález na magnetické rezonanci neprokazuje nové ani...
Neurol. praxi. 2015;16(2):108-110
Predkladaná kazuistika opisuje prípad 50-ročnej pacientky dva roky po transplantácii obličky na trvalej imunosupresívnej liečbe, pri ktorej došlo k náhlemu rozvoju reverzibilného dementného syndrómu. Vzhľadom na pozitivitu 14-3-3 proteínu a anamnézu transplantácie orgánu od neznámeho darcu, bola okrem iného zvažovaná aj diagnóza prionovej infekcie. Následný zvrat v klinickom priebehu s pomerne náhlym ústupom symptomatiky podporil diagnózu atypicky prebiehajúcej neuroinfekcie bez dokázania etiologického agens. V ďalšom sledovaní u pacientky došlo po mesiaci k recidíve ťažkostí, pričom realizované zobrazovacie a laboratórne vyšetrenia preukázali encefalitídu...
Neurol. praxi. 2015;16(2):113-114
Neurol. praxi. 2015;16(2):118