Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA

Neurol. praxi. 2015;16(3)  

Introdukcia

prof. MUDr. Peter Kukumberg, PhD. – editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2015;16(3):128  

Etika krízových stavov (nielen) v neurológii – versus „Ad usum Delphini“

Ethics of crisis states (not only) in neurology – versus "Ad usum Delphini"

prof. MUDr. Peter Kukumberg, PhD.

Neurol. praxi. 2015;16(3):129-132  

Deontológia a etika pokrývajú profesionálne povinnosti a morálne aspekty ľudskej činnosti. V teoretickej (vedecko-výskumnej) a praktickej (klinickej) práci lekára majú eminentný význam a dosah. Prudký rozmach medicínskych technológií priniesol, paradoxne, nové etické otázniky. Rozoberá ich rámcová charakteristika s dôrazom na neurovedy. Upozorňuje sa na riziko skĺznutia k rutine – alibistickému prístupu a osobitne na neprípustné „Ad usum Delphini“, t. j. nepatričnú cenzúru usudzovania a konania v medicíne ako výsostne šľachetného a zodpovedného „ars“.

Neurologické poruchy v rámci kritických stavů: proč je diagnostikovat?

Neurological disturbances in critically ill patients: why to diagnose them?

prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc.

Neurol. praxi. 2015;16(3):133-136  

Péče o kriticky nemocné přináší řadu etických problémů. Jedním z nich je zachování správné míry rozsahu diagnostických postupů zaměřených na nově rozpoznané poruchy nervového a nervosvalového systému jako důsledku kritického stavu tak, aby mohla být optimalizována léčba i prognóza těchto nemocných a současně nebyli zbytečně traumatizováni a tyto postupy byly efektivní i ekonomicky. Jak nervosvalové poruchy charakteru polyneuropatie a myopatie kritického stavu, tak encefalopatie kritického stavu zhoršují prognózu kriticky nemocných. Účinná léčba i prevence těchto poruch je však v současnosti minimální a v rámci rutinní péče je nutné zvažovat provádění...

Právně-etická problematika pitev a výzkumu z tkání získaných post-mortem

Legal and ethical issues of autopsies and research with tissues obtained post-mortem

prof. MUDr. Jan Roth, CSc.

Neurol. praxi. 2015;16(3):137-139  

Nový Občanský zákoník, platný v České republice od 1. 1. 2014 značně pozměnil pravidla provádění pitev. V tomto zákonu je zakotveno právo člověka projevit ještě za svého života souhlas, že jeho tělo nebo část má sloužit po jeho smrti pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo že jeho tělo může být pitváno. Bez tohoto souhlasu nelze pitvu provést. V důsledku výše uvedeného tak u „nepovinných“ pitev nastávají problémy a v důsledku mnoho nemocnic nechce přijmout riziko event. soudních sporů. Proto probíhá v České republice v sou časnosti mnohem méně pitev (cca jedna desetina předchozího stavu) a došlo také k výraznému...

Mozgová smrť – medicínske aspekty, legislatívne normy v Slovenskej republike

Brain death – medical aspects, legislative standards in Slovak republic

MUDr. Jana Martinková, PhD., MUDr. Martin Chrastina, PhD., MUDr. Miriam Cingelová, doc. MUDr. Peter Valkovič, PhD.

Neurol. praxi. 2015;16(3):140-143  

Smrť jedinca bola ešte do polovice minulého storočia vnímaná až po zástave srdca a dýchania. S rozvojom resuscitácie, objavením umelej pľúcnej ventilácie a s pokrokom transplantácie sa koncept smrti zmenil a za smrť býva považovaný aj stav, kedy vymiznú všetky mozgové funkcie vrátane mozgového kmeňa bez ohľadu na pretrvávajúce kardiovaskulárne či iné orgánové funkcie. Stanovenie mozgovej smrti nie je celosvetovo uniformné, ale varíruje aj medzi vyspelými krajinami. Slovenská republika uzákonila postup pri stanovení mozgovej smrti koncom sedemdesiatych rokov, ktorý s menšími úpravami platí dodnes. Určenie mozgovej smrti má nielen rozmer etický a právny,...

Chyby a omyly v diagnostice roztroušené sklerózy

Errors and mistakes in diagnosing multiple sclerosis

MUDr. Jiří Piťha

Neurol. praxi. 2015;16(3):144-148  

Pozdní stanovení diagnózy roztroušené sklerózy vede k prodlevě v zavedení léčby ovlivňující průběh onemocnění a tím horší prognóze. V případě falešně pozitivní diagnózy kromě neúčelně vynaložených finančních prostředků vystavujeme pacienta rizikům nežádoucích účinků léků. Je třeba věnovat patřičnou pozornost analýze anamnestických údajů, správnému zhodnocení klinického vyšetření a realisticky interpretovat pomocná vyšetření.

Indikace paliativní hospicové péče po cévní mozkové příhodě

Indication of the palliative hospital care for stroke survivors

doc. MUDr. Miroslav Kala, CSc., Mgr. Zlatica Dorková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2015;16(3):149-151  

Hospic na Svatém Kopečku, Olomouc Životní prognóza mnohých nemocných postižených cévní mozkovou příhodou je srovnatelná s životními perspektivami pacientů trpícími pokročilými stadii onkologických chorob. Přítomnost vážného klinického stavu může být důvodem k indikaci paliativní hospicové péče, jejímž cílem je zajistit nemocnému důstojné podmínky v posledním období života.

Ketogenní dieta - její účinnost a praktické užití

Katogenic diet: its efficacy and practical use

MUDr. Ivana Tyrlíková, Pavel Klein, M.B.B.Chir.

Neurol. praxi. 2015;16(3):152-154  

Ketogenní dieta (KD), která spočívá ve zvýšeném příjmu tuků na úkor bílkovin a cukrů, je efektivní léčbou farmakorezistentní epilepsie. Klasická ketogenní dieta spočívá ve zvýšeném příjmu saturovaných triglyceridů s dlouhými řetězci. Poměr základních živin (tuk) : (protein +cukr) je podle typu diety 3 : 1 nebo 4 : 1, přičemž 87–90 % kalorií je získáváno z tuků. U dětí vede dieta k příznivému ovlivnění frekvence epileptických záchvatů. Výjimkou není ani dlouhodobá bezzáchvatovost. Přes dobré výsledky s léčebným využitím diety u dětí byl efekt doposud jen velmi málo studován u dospělých pacientů. Protizáchvatový efekt nastupuje poměrně rychle během...

Pregabalin v léčbě neuropatické bolesti

Pregabalin in treatment of neuropathic pain

MUDr. Petr Sperling

Neurol. praxi. 2015;16(3):155-158  

Neuropatická bolest je definována jako bolest, která vzniká jako přímý důsledek léze nebo choroby postihující somatosenzitivní systém (Treede, 2008). Dle anatomické lokalizace lze neuropatickou bolest dělit na centrální a periferní a dále podle etiologie. U některých poruch se může vyskytovat smíšený typ s nociceptivní i neuropatickou komponentou. Neuropatická bolest má své specifické příznaky a na rozdíl od nociceptivní bolesti nevyžaduje stimulaci receptorů bolesti, i když jejich stimulace může tuto bolest vyvolávat nebo zvýrazňovat . Pro pacienty jde o symptom, který přetrvává a může je výrazně limitovat v každodenním životě. Terapie neuropatické...

Cerebrálna amyloidná angiopatia

Cerebral amyloid angiopathy

MUDr. Pavel Šiarnik, MUDr. Zuzana Čarnická, MUDr. Lucia Krížová, MUDr. Stanislav Šutovský, PhD., MUDr. Veronika Vestenická, PhD., doc. MUDr. Branislav Kollár, PhD.

Neurol. praxi. 2015;16(3):159-162  

Cerebrálna amyloidná angiopatia je charakterizovaná depozíciou beta-amyloidu v stene kortikálnych a leptomeningeálnych artérií a arteriol. Ochorenie sa najčastejšie vyskytuje v sporadickej forme, ktorej incidencia stúpa s vekom. Zriedkavejšia je hereditárna forma so skorším nástupom klinickej symptomatiky. Najvýznamnejšími dôsledkami ochorenia sú rekurentné lobárne intracerebrálne hemorágie, u časti pacientov je taktiež možné pozorovať prehlbujúci sa kognitívny deficit až dementný syndróm. Autori na kazuistike 76-ročného pacienta s rekurentnými intracerebrálnymi hemorágiami a dementným syndrómom demonštrujú súčasné možnosti diagnostiky, prevencie a...

Klinicko-genetická heterogenita dopa-responzívnej dystónie

Clinical and genetic heterogenity of dopa-responsive dystonia

MUDr. Ján Necpál

Neurol. praxi. 2015;16(3):163-166  

Dopa-responzívna dystónia, patriaca medzi dystónia-plus syndrómy, je zriedkavé neurometabolické ochorenie spôsobené alteráciou biosyntézy dopamínu, prevažne mutáciou v géne pre GTP-cyklohydrolázu I. Charakterizuje ju dystonická chôdza so skorým počiatkom a častou generalizáciou, parkinsonizmus, diurnálna fluktuácia príznakov a vynikajúca dlhotrvajúca odpoveď na levodopu bez chronických motorických komplikácií liečby. Ochorenie je geneticky heterogénne, preto sú klinické prejavy často atypické. Príkladom toho je kazuistika pacientky a jej dcéry s detegovanou novou mutáciou v géne pre GTP-cyklohydrolázu I.

Fycompa® (perampanel) - nový lék pro léčbu epilepsie

Fycompa® (perampanel): a novel drug for treating epilepsy

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2015;16(3):167-170  

Fycompa® (perampanel) je novým lékem obtížně léčitelné fokální epilepsie. Je selektivním nekompetitivním antagonistou AMPA receptoru. Je indikován k přídatné léčbě parciálních záchvatů se sekundární generalizací i bez ní u dvanáctiletých a starších pacientů trpících epilepsií. Perampanel prokázal účinnost v širokém spektru preklinických modelů záchvatů. Klinické studie Fáze I a II prokázaly, že má příznivý profil bezpečnosti a je dobře snášen. Tři studie Fáze III a pokračovací studie (až 4 roky) prokázaly, že přídatné podávání perampanelu v dávce 4–12 mg/den významně zlepšilo kontrolu záchvatů. Mechanizmus účinku, který je odlišný od všech...

Nové antidepresívum s multimodálnym účinkom - vortioxetín

Vortioxetine - the antidepressant with multimodal activity

doc. MUDr. Ján Pečeňák, CSc.

Neurol. praxi. 2015;16(3):171-173  

Depresívna porucha je jedným z najzávažnejších zdravotných problémov a je v obojsmernom vzťahu s výskytom telesných ochorení. Pri neurologických poruchách môže byť depresia jedným z primárnych cieľov liečby. Liečba depresie sa riadi podľa všeobecných odporučení, pričom v nej má podstatné zastúpenie liečba antidepresívami. Nové antidepresívum s multimodálnou aktivitou – vortioxetín – viacerými spôsobmi ovplyvňuje sérotonínový systém a sekundárne ďalšie signalizačné a neuronálne okruhy. Bol preukázaný jeho pozitívny vplyv na kognitívne funkcie a bezpečnosť podávania u starších pacientov. Cieľom práce je informovať o farmakologických vlastnostiach...