Neurol. praxi. 2018;19(6):399
Neurol. praxi. 2018;19(6):404
Neurol. praxi. 2018;19(6):405-410 | DOI: 10.36290/neu.2018.129
Paměť je jednou z nejvíce zkoumaných kognitivních domén. Pro klinickou praxi je důležité znát základní dělení paměti a orientovatse v možnostech vyšetření paměti. Diagnostika poruch paměti vyžaduje specifické dovednosti, které by měly vycházet z dobréznalosti typů poruch paměti a jejich nejčastějších příčin. Hlavní důraz při rutinním neuropsychologickém vyšetření paměti spočíváv administraci specifických screeningových či komplexních paměťových testů, významnou roli ale hraje rovněž pozorovánía rozhovor jak s pacientem, tak s jeho pečovateli.
Neurol. praxi. 2018;19(6):411-416 | DOI: 10.36290/neu.2018.130
Primární progresivní afázie (PPA) jsou neurodegenerativní onemocnění se zpočátku izolovanou alterací řeči, pozvolna progredující do demence. PPA zahrnuje tři klinické jednotky, které se od sebe liší vedle klinického obrazu i nálezem zobrazovacích vyšetření a neuropatologickým podkladem. Nonfluentní/agramatická varianta má nejnižší produkci řeči s apraxií řeči, většinou se jedná o tauopatii; sémantická varianta se vyznačuje postupnou ztrátou významu slov vedoucí k těžké poruše porozumění a podkladem je proteinopatie TDP-43; a pro logopenickou variantu je příznačné výrazné narušení opakování delších vět a anomie, většinou v rámci fokální varianty Alzheimerovy...
Neurol. praxi. 2018;19(6):417-420 | DOI: 10.36290/neu.2018.131
U prevažnej väčšiny pacientov s Parkinsonovou chorobou (PCH) sa v priebehu ochorenia manifestujú poruchy reči v zmysle porúch zrozumiteľnosti (hypokinetická dyzartria) a porúch hlasu, ktoré majú negatívny vplyv na ich každodennú komunikáciu. Okrem zvukovej stránky reči sú však často zasiahnuté aj jazykové procesy, ktoré sa môžu prejaviť v produkcii aj porozumení reči. Pacienti s Parkinsonovou chorobou aj bez demencie majú často problémy pri vyhľadávaní slov v mentálnom lexikóne a tým aj pri tvorbe viet, ako aj pri dekódovaní syntakticky zložitejších viet. Výskum a monitorovanie týchto jazykových deficitov môže prispieť k lepšiemu porozumeniu vzťahu...
Neurol. praxi. 2018;19(6):421-425 | DOI: 10.36290/neu.2018.132
Neinvazivní mozková stimulace (NIMS) přináší alternativní pohled na rehabilitaci a léčbu neurologických potíží. V posledních letech se výzkum významně posunul, klinické kontrolované studie naznačují klinicky relevantní efekt u různých skupin neurologických pacientů bez závažnějších vedlejších účinků. V klinické praxi byla zatím metoda schválená pouze pro léčbu farmakorezistentní deprese, studie však naznačují možné budoucí využití pro terapii depresivních symptomů u jiných onemocnění, v rehabilitaci afázií, či kognitivních symptomů v časném stadiu neurodegenerativních onemocnění mozku. V předkládané práci čtenáře stručně seznamujeme s metodami NIMS...
Neurol. praxi. 2018;19(6):426-430 | DOI: 10.36290/neu.2017.034
Abnormní pohyby vázané na spánek jsou jednoduché, neúčelné, převážně stereotypní pohyby, které se objevují při usínání neboběhem spánku. V některých případech představují přechodný nebo nevýznamný projev bez zdravotních následků. Mohou všakzpůsobovat nespavost, zhoršenou kvalitu spánku nebo vést ke zranění. Velmi častý je bruxizmus a noční křeče v dolních končetinách.Vzácnější je porucha spánku s rytmickými pohyby, propriospinální myoklonus při usínání a benigní spánkový myoklonuskojenců. Je uveden popis těchto poruch, jejich klinické příznaky, diagnostika a terapie.
Neurol. praxi. 2018;19(6):431-434 | DOI: 10.36290/neu.2018.150
Liečba relaps remitentnej roztrúsenej sklerózy (RR RS) prekonáva v posledných rokoch výrazný pokrok. Vo svetle rozširujúcichsa liečebných možností u pacientov s roztrúsenou sklerózou sa stáva otázka bezpečnosti a monitoringu dôležitou súčasťourozhodovania pri voľbe vhodného preparátu. Správna zvolená terapia je dôležitá pre dostatočnú adherenciu pacienta, a tým ajefektivitu terapie. Článok sa zameriava na bezpečnosť a sledovanie pacientov liečených DMD preparátmi 1,5-tej eskalačnej línie.
Neurol. praxi. 2018;19(6):440-445 | DOI: 10.36290/neu.2018.133
Neuropatická bolest je často refrakterní na léčbu, negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav pacientů a představuje i významnou zátěž zdravotního systému. Neuropatický typ chronické bolesti se podle epidemiologických studií vyskytuje u 7–10 % populace. Neuropatická bolest má odlišnou charakteristiku než nociceptivní typ bolesti, nutný je odlišný léčebný přístup a terapie bývá často nedostatečně účinná. I s plnohodnotným využitím všech možností doporučených postupů má více než 50 % pacientů jen částečnou, nedostatečnou nebo žádnou úlevu. V těchto případech se mohou uplatnit i intervenční postupy, jako jsou nervové blokády, radiofrekvenční léčba,...
Neurol. praxi. 2018;19(6):446-449 | DOI: 10.36290/neu.2018.134
Cévní mozkové příhody představují jednu z nejčastějších příčin morbidity, mortality a invalidity v České republice. Jejich incidence je 241/100 000 obyvatel za rok, z čehož asi 85 % procent tvoří ischemické cévní mozkové příhody. Incidence cévních mozkových příhod je výrazně závislá na věku. Asi 2,5 % všech ischemických iktů se vyskytuje ve skupině pacientů do 45 let věku. V této věkové skupině je častější výskyt méně obvyklých příčin iktu, z nichž mnohé jsou léčitelné, proto je třeba na ně pomýšlet. Jednu ze vzácnějších příčin ischemických iktů přestavuje myxom srdce, který, pokud je neléčený, ohrožuje pacienta recidivou iktu i jinými závažnými zdravotními...
Neurol. praxi. 2018;19(6):450-455 | DOI: 10.36290/neu.2019.022
Prezentujeme soubor čtyř pacientů s benigním nádorem nervu na horní končetině, které jsme diagnostikovali pomocí sonografie. Ve dvou případech se jednalo o schwannom, u dalších dvou pacientů o intraneurální perineuriom. Klinicky měli pacienti progredující fokální rezistenci v místě předpokládaného průběhu nervu a ve třech případech vykazovali progredující mononeuropatii. Cílem článku je upozornit neurology na sonografii periferních nervů jako vhodnou skríningovou metodu první volby při suspekci na nádor periferního nervového systému. Článek obsahuje základní přehled problematiky a kazuistiky s bohatou obrazovou dokumentací.
Neurol. praxi. 2018;19(6):436-439 | DOI: 10.36290/neu.2018.151
Teriflunomid je lék používaný pro léčbu relaps remitentní roztroušené sklerózy (RR RS). Podává se v tabletě jedenkrát denně.Jeho bezpečnostní profil a účinnost u roztroušené sklerózy (RS) byly ověřeny ve čtyřech klinických studiích a jsou podpořeny 13lety klinických zkušeností. Lék je pacienty velmi dobře snášen, nežádoucí účinky jsou většinou mírné až středně těžké. Článekpoukazuje na data důležitá pro klinickou praxi zejména se zaměřením na léčbu mladých žen, která je nutné brát v úvahu předzahájením a v průběhu léčby teriflunomidem.
Neurol. praxi. 2018;19(6):456-461
Neurol. praxi. 2018;19(6):467-472
Roztroušená skleróza je závažné neurologické onemocnění, kterým v České republice trpí asi dvacet tisíc pacientů. Bez léčby vede u většiny nemocných k významné disabilitě. Nemoc stále neumíme vyléčit, díky moderní, bohužel nákladné terapii, ji ale umíme u podstatné části pacientů zpomalit. Nové léky přináší nepochybně vyšší efektivitu, současně ale i větší riziko možných nežádoucích účinků, které je třeba velmi pečlivě monitorovat. Základem pro správný management péče o pacienta jsou vedle dat z registračních studií data o účinnosti a bezpečnosti léčby z reálné klinické praxe. Tato data lze získat cestou kvalitních registrů. V České republice od roku...
Neurol. praxi. 2018;19(6):462-465
S problematikou vedení zdravotnické dokumentace a nakládání s ní se lékaři každodenně setkávají. V textu je uvedena platnáprávní úprava vedení zdravotnické dokumentace. Pozornost je věnována praktickým otázkám, kdy a za jakých podmínek jsouzdravotníci povinni prolomit široce definovanou mlčenlivost. Tuto oblast upravují různé právní předpisy, které definují povinnostposkytnout informace ze zdravotnické dokumentace.
Neurol. praxi. 2018;19(6):473-474