Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2019;20(4):243  

Poranění plexu a periferních nervů

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., FEAN – editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2019;20(4):247 | DOI: 10.36290/neu.2019.124  

Možnosti rekonstrukce poraněného brachiálního plexu

Reconstruction possibilities of injured brachial plexus

MUDr. Ivan Humhej, Ph.D., prof. MUDr. Martin Sameš, CSc.

Neurol. praxi. 2019;20(4):249-258 | DOI: 10.36290/neu.2019.125  

Chirurgická léčba poraněného brachiálního plexu (BP) zaznamenala v posledních desetiletích výrazný pokrok a rozvoj. V současné době umožňují techniky primární rekonstrukce BP (štěpování a neurotizace) i sekundární korekční zákroky (šlachové a svalové transfery, volné svalové přenosy, artrodézy a další zákroky na kloubech a kostech) výrazné zlepšení funkce postižené horní končetiny u tohoto invalidizujícího poranění. Podmínkou pro dosažení nejlepších možných výsledků léčby je komplexní a individuální přístup k pacientovi v rámci multidisciplinárního týmu odborníků věnujících se této problematice. Zásadní význam pro výsledný stav má i adekvátní a dlouhodobě...

Traumatické léze periferních nervů a brachiálního plexu u dětí

Traumatic lesions of peripheral nerves and brachial plexus in children

MUDr. Josef Kraus, CSc.

Neurol. praxi. 2019;20(4):261-266 | DOI: 10.36290/neu.2019.126  

Poranění periferních nervů jsou součástí dopravních, sportovních i volnočasových úrazů. Vyšetření léze nervů v dětském věku patří do běžné ambulantní i konziliární neurologické praxe na traumatologickém oddělení. Poranění může být podle rozsahu částečné nebo úplné, dle prognózy přechodné nebo trvalé, dle příčiny tupé, ostré, otevřené, trakční, kompresivní a kontuzní; neurovaskulární či iatrogenní. Klasifikace rozeznává neuroapraxii, axonotmezu a neurotmezu. V diagnostice je nejdůležitější zjistit útlak nebo přerušení nervu před jeho nezvratným poškozením, které vede i k lézi svalové. Léčba je konzervativní nebo operační. Významnou složkou léčby je...

Traumata periferních nervů horní končetiny

Peripheral nerve injury of the upper limb

MUDr. Jiří Ceé

Neurol. praxi. 2019;20(4):267-274 | DOI: 10.36290/neu.2019.127  

S traumaty periferních nervů horních končetin, zejména zavřenými, se setkává většina neurologů v každodenní praxi. EMGvyšetření zůstává stále zlatým standardem pro přesnější určení charakteru a výše léze, zvyšuje se také význam zobrazovacíchmetod. Rozhodnutí, zda má být indikována konzervativní léčba (rehabilitace), či chirurgické řešení (sutura, plastika nervu), závisína mechanizmu úrazu, topice postižení, výsledku a dynamice EMG nálezu. Zatím nebyl nalezen spolehlivý postup, jak urychlitaxonální regeneraci periferního nervu.

Iatrogenní léze nervů

Iatrogenic peripheral nerve damage

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2019;20(4):276-280 | DOI: 10.36290/neu.2019.128  

Iatrogenní příčina nemoci je definována jako nepříznivá odpověď na medikamentózní či chirurgickou léčbu. K iatrogenním lézímperiferních nervů dochází chirurgickým nástrojem v operačním poli, ale také kompresí či trakcí, zachycením nervů dlahou, poškozenímnervu krvácením či ozářením. Kromě lékaře se na iatrogenních lézích může podílet zdravotní sestra, fyzioterapeut a další zdravotničtípracovníci. V článku je podán přehled nejčastěji poškozených periferních nervů a situací, ve kterých iatrogenní léze vzniká.

Hodnocení účinnosti léčby roztroušené sklerózy ve 21. století

Evaluation of multiple sclerosis treatment efficacy in 21st century

MUDr. Eva Krasulová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(4):282-286 | DOI: 10.36290/neu.2019.129  

Roztroušená skleróza (RS) představuje závažné autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které typicky postihuje mladé osoby v produktivním věku. V současné době máme k dispozici širokou skupinu moderních léčiv, kterými lze zásadně ovlivnit průběh onemocnění, nicméně stále hledáme optimální ukazatele účinnosti léčby a prognózy RS u individuálního pacienta. V článku jsou shrnuty parametry využívané k hodnocení léčby a vývoje onemocnění včetně jejich kombinace v rámci konceptu NEDA (No Evidence of Disease Activity). NEDA odpovídá absenci klinické i magneticko-rezonanční aktivity choroby a je jedním z nejdůležitějších cílů současné léčby RS.

Význam včasnej liečby sclerosis multiplex

Significance of multiple sclerosis early treatment

doc. MUDr. Ema Kantorová, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(4):288-290 | DOI: 10.36290/neu.2019.155  

Sclerosis multiplex je chronické ochorenie postihujúce najmä mladých dospelých ľudí. Správne načasovanie liečby určuje ďalšípriebeh ochorenia a pozitívne ovplyvňuje kvalitu života. Práca prináša nové pohľady na diagnostiku a liečbu tohto ochorenia.

Nová éra léčby roztroušené sklerózy

A new era of multiple sclerosis treatment

MUDr. Marek Peterka

Neurol. praxi. 2019;20(4):292-295 | DOI: 10.36290/neu.2019.130  

Roztroušená skleróza je závažné neurologické onemocnění, které v případě neléčení vede k závažné invalidizaci nemocného. S příchodem moderní terapie v devadesátých letech minulého století vznikla určitá naděje na ovlivnění této nemoci. Ovšem poslední desetiletí přináší revoluční změny v její léčbě. Mimo léky, které je nutné užívat k ovlivnění onemocnění kontinuálně, je k dispozici specifická léčebná skupina, tzv. imunitní rekonstituční terapie (IRT), která umožnuje navození dlouhodobé remise nemoci bez nutnosti setrvalého užívání léčby. Nová vysoce účinná terapie mění pohled na cíle v terapii roztroušené sklerózy. Aktuálním cílem je dosažení dlouhodobé...

Migréna – od patofyziologie k monoklonálním protilátkám

Migraine – from pathophysiology to monoclonal antibodies

MUDr. Rudolf Kotas, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(4):296-300 | DOI: 10.36290/neu.2019.131  

Tento systematický přehled shrnuje klinický obraz a existující znalosti o patofyziologii migrény v současnosti. V patofyziologii migrény hraje rozhodující úlohu aktivace trigeminovaskulárního systému a uvolnění calcitonin gene-related peptidu (CGRP), substance P a neurokininu A. Tyto mediátory vedou ke sterilnímu perivaskulárnímu neurogennímu zánětu na meningách. Pozornost je směřována zejména k CGRP, který se zdá být klíčovým mediátorem v patofyziologii migrény. Nejslibnějším novým přístupem v profylaktické léčbě jsou monoklonální protilátky schopné blokovat buď CGRP nebo jeho receptor, jako je erenumab, fremanezumab, galcanezumab a eptinezumab. V...

Bolesti hlavy, migréna, léčba a profylaxe

Farmacotherapy of headache, mainly migraine

MUDr. Irena Novotná

Neurol. praxi. 2019;20(4):302-306 | DOI: 10.36290/neu.2019.132  

Bolesti hlavy jsou častou obtíží, se kterou se během života setkává prakticky každý. Jsou detailně roztříděny podle klasifikace, stanovené Mezinárodní společností pro bolesti hlavy (International Headache Society). Rámcově se dělí na bolesti primární, kde typickým představitelem je migréna (a její formy), a sekundární, kde bolest hlavy je příznakem jiného onemocnění, které tuto bolest vyvolává, a ta je doprovodným jevem tohoto onemocnění. S odezněním základního onemocnění obvykle bolest hlavy pomíjí. V běžné denní praxi lékaře je zásadním krokem právě rozlišení bolestí na primární a sekundární (symptomatické). Na základě anamnézy, po vyloučení možných...

Epilepsie dospělých s přetrvávajícími záchvaty – jak postupovat

Uncontrolled seizures in adult epilepsy patients

MUDr. Jana Zárubová, prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(4):307-311 | DOI: 10.36290/neu.2019.133  

Situace, kdy u pacienta s epilepsií přes zavedenou léčbu přetrvávají záchvaty, je nebezpečná, podle typu záchvatů i zdraví a život ohrožující. Nekompenzovaná epilepsie může progresivně zhoršovat strukturu i funkci mozku. Pacienti jsou vystaveni vyššímu riziku komorbidit, včetně úrazů a nehod, mortality a psychosociálních důsledků. Cílem léčby je pacient bez záchvatů. Pouze remise (pět let bez záchvatů) snižuje popsaná rizika na úroveň běžné populace. Úkolem neurologa u pacienta s přetrvávajícími záchvaty je revize dosud provedených vyšetření a zvolené léčby, naplánování dalšího postupu, se kterým je pacient a/nebo jeho zákonný zástupce seznámen. Dokumentace...

Kortikálny zápal v patogenéze sclerosis multiplex

Cortical inflammation in pathogenesis of multiple sclerosis

doc. MUDr. Vladimír Donáth, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(4):312-315 | DOI: 10.36290/neu.2019.134  

Sclerosis multiplex (SM) je autoimunitne podmienené ochorenie charakterizované zápalom a neurodegeneráciou. V poslednýchrokoch pohľad na zápal, jeho charakteristiky, intenzitu a lokalizáciu prechádza zmenami. Pri všetkých formách SM nachádzameakútne a chronické formy zápalu. Kortikálna demyelinizácia je dôležitým patologickým podkladom ireverzibilného funkčnéhozneschopnenia, progresie a kognitívneho zhoršenia. Komplexné pochopenie zápalových prejavov nám dokáže pomôcť v nastaveníindividualizovanej terapie pre pacienta.

Správna liečba pri nesprávnej diagnóze

Proper treatment with improper diagnosis

MUDr. Eva Gödöllová, MUDr. Peter Bábel, MUDr. Katarína Surmajová, MUDr. Simona Repčíková, MUDr. Julia Travkina, MUDr. Oto Petrík, MPH

Neurol. praxi. 2019;20(4):316-319 | DOI: 10.36290/neu.2018.069  

Naša kazuistika opisuje prípad pacientky s nerozpoznanou obrovskobunkovou arteritídou, ktorá bola dlhé roky nastavená nasprávnu terapiu pri chybnej diagnóze. Pacientka 12 rokov opisovala polymorfné ťažkosti, absolvovala rôzne paraklinické vyšetrenia,na základe ktorých mala stanovenú nesprávnu diagnózu. V kazuistike poukazujeme na rozmanitý klinický obraz systémovejvaskulitídy, ktorá môže pri zlej interpretácii výsledkov imitovať iné ochorenia.

NEUROLOGOVÉ SE PTAJÍ…

Neurol. praxi. 2019;20(4):320-322