Neurologie pro praxi, 2019, číslo 6

Slovo úvodem

Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2019;20(6):411  

Hlavní téma

Vertebrogenné bolestivé syndrómy

MUDr. Robert Rapčan, PhD., MBA, FIPP – editor hlavnej témy

Neurol. praxi. 2019;20(6):415  

Multidisciplinárny prístup v diagnostike vertebrogénnych ochorení z pohľadu neurológa a fyziatricko-rehabilitačného lekára

A multidisciplinary approach in the diagnostics of vertebrogenic diseases from the neurologist’s
and physio-rehabilitation specialist’s perspective

MUDr. Miloslav Dvorák, PhD., MUDr. Ľudovít Želinský, PhD., MUDr. Vlastimil Horný, MUDr. Róbert Rapčan, PhD., MBA, FIPP, prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MUDr. Martin Griger, FIPP, MUDr. Ladislav Kočan, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(6):417-420  

Vertebrogénne ochorenia sú jedným zo segmentov civilizačných ochorení, ktorý je signifikantným dôvodom invalidizácie modernej ľudskej populácie. Stratégia diagnostiky a liečby je často nekoncepčná. Cieľom tohto príspevku je informovať o možnostiach multidisciplinárnej diagnostiky neurológom, fyziatrom, algeziológom a rádiológom. Táto klinická entita je po ochoreniach dýchacích ciest druhou najčastejšou príčinou návštevy lekára. V produktívnom veku sú vertebrogénne ochorenia majoritnou príčinou práceneschopnosti, piatou príčinou hospitalizácie a tretím najčastejším dôvodom chirurgickej intervencie.

Multidisciplinárny prístup v diagnostike vertebrogénnych ochorení z pohľadu rádiológa a intervenčného algeziológa

A multidisciplinary approach in the diagnostics of vertebrogenic diseases from a radiologist’s
and interventional pain management specialist’s perspective

prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA, MUDr. Martin Griger, FIPP, MUDr. Róbert Rapčan, PhD., MBA, FIPP, MUDr. Miloslav Dvorák, PhD., MUDr. Ľudovít Želinský, PhD., MUDr. Vlastimil Horný, MUDr. Ladislav Kočan, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(6):423-427  

Bolesti chrbta zahŕňajú veľkú rôznorodú skupinu ochorení a klinických symptómov. Sú najčastejšou príčinou bolesti a dôvodominvalidizácie modernej ľudskej populácie. Stratégia diagnostiky a liečby je často nekoncepčná. Cieľom tohto príspevku je informovaťo možnostiach multidisciplinárnej diagnostiky neurológom, fyziatrom, algeziológom a rádiológom. Táto klinická entita jepo ochoreniach dýchacích ciest druhou najčastejšou príčinou návštevy lekára. V produktívnom veku sú vertebrogénne ochoreniamajoritnou príčinou práceneschopnosti, piatou príčinou hospitalizácie a tretím najčastejším dôvodom chirurgickej intervencie.

Perkutánne endoskopické techniky v diagnostike a liečbe vertebrogénnych ochorení: epiduroskopia a endoskopická diskektómia

Percutaneous endoscopic techniques and their position in diagnostic and treatment process focused on
vertebrogenic diseases: epiduroscopy and endoscopic discectomy

MUDr. Juraj Mláka, FIPP, MUDr. Michal Matias, MUDr. Róbert Rapčan, PhD., MBA, FIPP, Simona Rapčanová, MUDr. Ladislav Kočan, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(6):428-432  

Perkutánne endoskopické techniky sú moderné miniinvazívne metódy, ktoré umožňujú efektívne riešiť bolesť a sprievodné neurologické symptómy u pacientov s vyklenutím medzistavcovej platničky a/alebo s inou epidurálnou patológiou. Dostupné dôkazy podporujú ich efektivitu a bezpečnosť, a preto si zaslúžene získavajú stabilné miesto v riešení špecifických typov spinálnej patológie. Vhodnou diagnostickou a terapeutickou metódou pri chronických stavoch spojených s bolesťou dolnej časti chrbta v kombinácii s radikulárnou symptomatológiou je epiduroskopia. V článku sa venujeme jej princípom a indikačným kritériám a technike uskutočnenia výkonu. Ďalšou účinnou...

Neuromodulačné techniky v riešení vertebrogénnych bolestivých syndrómov

Neuromodulation techniques in the management of vertebrogenic pain syndromes

MUDr. Róbert Rapčan, PhD., MBA, FIPP, doc. MUDr. Igor Martuliak, PhD., MPH, MUDr. Jan Lejčko, MUDr. Róbert Illéš, PhD., MPH, MUDr. Michal Krajčovič, MUDr. Ladislav Kočan, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(6):433-438  

Neuromodulačné techniky predstavujú paletu terapeutických postupov s rozličnými možnosťami ovplyvňovania dráh bolesti. Jedná sa buď o aplikáciu vybraného liečiva, alebo pôsobenie elektrického signálu v blízkosti periférneho (PNS) alebo centrálneho nervového systému (CNS), ktorým sa moduluje vnímanie bolesti. Aplikácia farmák do epidurálneho alebo subarachnoidálneho priestoru sa využíva ako súčasť katetrizačných techník s kontinuálnym podávaním liečiva. Druhú skupinu tvoria vyspelé neurostimulačné systémy, pri ktorých elektrický signál na úrovni PNS alebo CNS zložitým účinkom ovplyvňuje vedenie a percepciu bolesti. Napriek mnohým teóriám založeným na...

Přehledové články

Sekundárně progresivní roztroušená skleróza: terapeutický nihilismus nebo aktivní přístup?

Secondary progressive multiple sclerosis: therapeutic nihilism or active approach?

MUDr. Jiří Piťha

Neurol. praxi. 2019;20(6):439-442  

U sekundárně progresivní roztroušené sklerózy (SPRS) nelze dosáhnou tak přesvědčivých léčebných úspěchů jako u relabující formyonemocnění. Rychlé zahájení účinné léčby v časných fázích onemocnění však nepochybně zpomaluje rozvoj sekundární progrese.U aktivní SPRS je možné využít imunosupresivní potenciál mitoxantronu, cyklofosfamidu event. vysokých dávek methylprednisolonua intravenózního imunoglobulinu. Prvním schváleným lékem, v indikaci SPRS, u kterého bylo prokázáno zpomalení klinickypotvrzené progrese, je siponimod. Ve stadiu klinických zkoušek jsou další léky s převážně neuroprotektivním efektem.

Diferenciální diagnostika migrény

Differential diagnosis of migraine

MUDr. Lukáš Klečka

Neurol. praxi. 2019;20(6):444-450  

Migréna je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Diferenciální diagnostika migrény je rozsáhlá, zahrnuje celé spektrumprimárních bolestí hlavy: různé typy migrény, trigeminových autonomních bolestí hlavy, tenzní typ bolesti hlavy, migrénus autonomními projevy, ostatní primární bolesti a komplikace migrény. Problematika sekundárních bolestí je velmi obsáhlá.Zásadní pro diagnostiku je pečlivá anamnéza, klinický obraz a neurozobrazovací metody.

Sekundárne progresívna sclerosis multiplex – pohľad na diagnostiku a možnosti liečby

Secondary progressive multiple sclerosis – elevation on diagnostics and treatment options

doc. MUDr. Ema Kantorová, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(6):451-454  

Diagnostika a liečba sekundárne progresívnej sclerosis multiplex (SPSM) je stále problematická. Súčasné možnosti imunomodulačnejliečby sekundárne progresívnej sclerosis multiplex sú obmedzené. Výsledky klinických štúdií ukazujú nádejné poznatky,prinášajúce možnosti efektívnej liečby aj pre pacientov s SPSM. Práca podáva prehľad súčasných názorov a poznatkov na danú tému.

Roztroušená skleróza a těhotenství – léky první linie a eskalační léčba

Multiple sclerosis and pregnancy – first line treatment and escalation therapy

MUDr. Simona Halúsková, doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(6):455-459  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění, které postihuje zejména mladé ženy ve fertilním věku. Pohled na mateřství nemocných žen se v průběhu let dramaticky změnil, až do 90. let minulého století se těhotenství pacientkám s RS nedoporučovalo. Díky současným vědeckým poznatkům a moderním terapeutickým přístupům ale dochází k ovlivnění průběhu onemocnění natolik, že i ženy s RS mohou přivést na svět zdravé dítě. Informace týkající se bezpečnosti léků modifikujících průběh onemocnění (DMD) v období těhotenství jsou však limitované. Práce nabízí přehled jednotlivých DMD a poukazuje na možná rizika vyplývající...

Z pomezí neurologie

MR monitorace aktivity pacientů s roztroušenou sklerózou (konvenční techniky, výsledky dlouhodobé MR monitorace léčby ocrelizumabem)

MR monitoring of activity of multiple sclerosis patients: conventional techniques and long-term MR monitoring of ocrelizumab therapy

prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(6):460-466  

Magnetická rezonance se využívá u zobrazení roztroušené sklerózy již od jejího zavedení do praxe a její význam stále narůstá. Je to nejdůležitější biomarker u tohoto onemocnění. Pomáhá při diagnostice, při prognóze a v monitoraci aktivity choroby. Právě monitorace aktivity má v poslední době stále větší význam vzhledem k rozšiřujícímu portfoliu léků, kdy nález na MR monitoraci pomáhá určit, zda je daná léčba účinná či nikoliv. Konvenční MR monitorační techniky jsou součástí klinických studií, nejčastěji se hodnotí počet, eventuelně objem hypersignálních ložisek v T2 váženém obraze, počet postkontrastně se zvýrazňujících ložisek a atrofie mozku (celková,...

Časoprostorové změny, možnosti analýzy a komplexní terapie stoje a chůze na dynamickém chodníku u pacientů trpících spasticitou dolní končetiny (po iktu)

Spatiotemporal asymmetry, options of analysis and complex therapy of stance and gait on treadmill in patients with spasticity of the lower limb (after stroke)

Mgr. Barbora Kukolová, prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2019;20(6):467-474  

U pacientů po iktu dochází následkem zbytkové kontroly selektivní hybnosti, spasticity a patologických svalových reakcí k narušení posturálních mechanizmů a nevhodným chůzovým vzorům. Hemiparetický stoj a chůze se vyznačují řadou poruch, včetně významné asymetrie časoprostorových parametrů. Zlepšení posturální stability a dosažení efektivní, nezávislé a funkční chůze, je jedním z hlavních cílů neurorehabilitační léčby těchto pacientů. K obnově nebo získání nových kompenzačních motorických dovedností ztracených následkem iktu dochází procesem motorického učení, který je podporován plasticitou neporušených částí mozku. Do popředí zájmu se v dnešní době...

Sdělení z praxe

Význam vyšetření krevního obrazu u parestezií

The Importance of laboratory screening at paraesthesias

MUDr. Richard Novobilský, MUDr. Jana Horáková, MUDr. Pavel Ressner, Ph.D., doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D., FESO, MUDr. Jaromír Gumulec

Neurol. praxi. 2019;20(6):479-481  

Předkládaná kazuistika prezentuje 53letou ženu ošetřenou na akutní příjmové ambulanci pro odeznělé akrální parestezie pravé horní končetiny a periorálně bez jiného neurologického deficitu. Po infuzi s magnéziem byla odeslána domů. O týden později byla vyšetřována pro brnění levostranných končetin, objektivně přítomna centrální paréza n. VII vlevo, CT mozku bez patologického nálezu, v laboratoři těžká hemolytická anémie a trombocytopenie, směřována na hematologickou JIP s pracovní diagnózou trombotická trombocytopenická purpura. V tomto sdělení bych chtěl ve stručnosti seznámit čtenáře s tímto vzácným onemocněním, jehož široká škála příznaků se promítá...

Videokazuistika

Liečiteľné extrapyramidové ochorenia detského veku – pragmatický prístup a kazuistika pacientky s dopa-responzívnou dystóniou

Tratable childhood-onset movement disorders: pragmatic approach and case-report of a patient with dopa-responsive dystonia

doc. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(6):482-485  

Extrapyramidové ochorenia detského veku sú heterogénnou skupinou, väčšinou zriedkavých ochorení, ktoré však môžu byť vniektorých prípadoch kauzálne liečiteľné. V článku je diskutovaný základný diferenciálne-diagnostický algoritmus, ktorý by malbyť uplatnený u týchto pacientov a zároveň je prezentovaná kazuistika pacientky s dopa-responzívnou dystóniou podmienenoumutáciou génu pre tyrozínhydroxylázu s výborným terapeutickým benefitom podávanej levodopy.

Farmakoterapie

Lokální léčba postherpetické neuralgie 5% lidokainem v náplasti (Versatis®)

Local therapy with 5 % lidocain medicated plaster (Versatis®)

MUDr. Dana Vondráčková

Neurol. praxi. 2019;20(6):475-478  

Postherpetická neuralgie je velmi bolestivá komplikace pásového oparu (Herpes zoster), která ve významném procentu postihujepacienty ve vyšším věku, většinou polymorbidní a křehké. Nalézt vhodnou terapii, kterou pacient snáší a přináší mu úlevu, je častoobtížné. Versatis, 5% lidokain v náplasti, může být pro tyto pacienty řešením. Uvedená kazuistika dokládá studiemi potvrzenýdobrý účinek Versatisu tam, kde jiné léky selhaly.

Medailonek

Johann Friedrich Horner (1831–1886)

MUDr. Tereza Svrčinová

Neurol. praxi. 2019;20(6):489-490  

Dopisy redakci

Trochu kacířská připomínka

Neurol. praxi. 2019;20(6):487-488  

Triptany jsou výrazně nejúčinnějším lékem migrenózního záchvatu. V těhotenství máme však svázané ruce. Kromě bezpečného,ale málo účinného paracetamolu, nám zbývá s určitým rizikem několik skupin nespecifických léků, rovněž nedostatečněúčinných, a sumatriptan. Autor polemizuje se zavedenými guidelines a odůvodňuje možnost užít v určitých případech i jiné,účinnější triptany.


Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.