Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2020;21(6):423  

Vážené kolegyně a vážení kolegové,  zavádění nových léků do praxe je náročná a drahá disciplína, trvá i více než deset let, a třeba z vyvíjených antiepileptik uspěje tak jedno z dvaceti. Jistě, musí se testovat a ještě více testovat, ale někdy pomůže otevřená mysl, když se potká s trochou štěstí. Třeba historie léčby Parkinsonovy nemoci. Charcotův žák, ve Francii pracující Němec Leopold Ordenstein, si všiml sucha v ústech krásných dam, které chtěly být ještě krásnější a užívaly belladonnu, aby měly širší panenky. Dámám to za krásné oči stálo, ale Ordenstein v roce 1867 zkusil omezit zvýšenou...

Tremor - slovo úvodem

doc. MUDr. Matej Škorvánek, PhD. - editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2020;21(6):427  

Tremor je jeden z najčastejších a najľahšie postrehnuteľných neurologických symptómov. Podobne ako pri iných extrapyramidových prejavoch je kľúčom k jeho úspešnému manažmentu správne fenomenologické zatriedenie, ktoré určí ďalší diagnostický ale aj terapeutický postup. Tu však často dochádza k chybovaniu, pričom v jednej zo štúdií kde diagnózu Parkinsonovej choroby potvrdili pitvou bola chybovosť v diagnostike u nešpecializovaných neurológov až 38,5 % (Rizzo et al., 2016). Najčastejšou príčinou nesprávnej diagnózy v tejto kohorte boli práve iné formy tremoru, predovšetkým Esenciálny tremor (ET),...

Klinická klasifikace třesu

Clinical classification of tremor

prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., MUDr. Petr Hollý

Neurol. praxi. 2020;21(6):428-432 | DOI: 10.36290/neu.2020.090  

Třes je nejčastější abnormální pohyb, objevující se jako samostatný příznak nebo v kombinaci s dalšími poruchami hybnosti. Tento přehledový článek přináší pohled na klinickou klasifikaci třesu dle nejnovějšího konsenzuálního doporučení. Hlavní důraz se klade na popis příznaků a syndromů třesu a diagnostická kritéria jeho hlavních jednotek určených pro každodenní neurologickou praxi.

Neurofyziologické metódy pri vyšetrení tremoru

Neurophysiological methods in examination of tremor

doc. MUDr. Michal Minár, PhD.

Neurol. praxi. 2020;21(6):434-438 | DOI: 10.36290/neu.2020.065  

Tremor je najčastejším abnormálnym pohybom a môže byť príznakom mnohých patologických stavov. Adekvátnu terapiu volíme podľa etiológie, preto je presná a včasná diagnostika nevyhnutná. Okrem podrobnej anamnézy a precízneho klinického vyšetrenia nám cenné informácie prinášajú aj neurofyziologické metódy - hlavne elektromyografia, ale aj elektroencefalografia či evokované potenciály. Vzhľadom na zameranie časopisu sa budeme venovať hlavne využitiu neurofyziológie v klinickej praxi.

Farmakologická liečba tremoru

Pharmacological therapy of tremor

doc. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.

Neurol. praxi. 2020;21(6):439-442  

Tremor je najčastejším extrapyramídovým príznakom, pričom esenciálny tremor ako najfrekventovanejšie ochorenie spojené s tremorom postihuje približne 4 % populácie. Žiadny zo štandardne používaných liekov na tremor nebol vyvinutý v tejto indikácii a žiadna farmakologická intervencia nateraz nedokáže modifikovať priebeh najčastejších ochorení asociovaných s tremorom s výnimkou raritných ochorení, ako je napríklad Wilsonova choroba. Prvolíniové symptomatické lieky na končatinový tremor zahŕňajú propranolol, primidón a topiramát. Tento prehľadový článok opisuje základné princípy a algoritmy farmakologického manažmentu jednotlivých typov tremoru s výnimkou...

Chirurgická léčba třesu

Surgical treatment of tremor

MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D., MUDr. Jan Bardoň, doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MUDr. Pavel Otruba, MBA, prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., FEAN

Neurol. praxi. 2020;21(6):444-446  

Třes je často handicapující symptom různých neurologických onemocnění. Většina z nich je sice nevyléčitelná, ale u velké části pacientů máme možnost alespoň symptomatického ovlivnění tohoto příznaku. První volbou je vždy konzervativní přístup ve formě farmakoterapie, nicméně tato je v nemalém procentu pacientů s třesem málo účinná. U části takových pacientů je pak volbou léčba chirurgická. V současnosti je nejvíce využívaná metoda hluboké mozkové stimulace, ale známé jsou již i slibné výsledky neinvazivních lezionálních technik.

Negativní prognostické faktory u roztroušené sklerózy

Negative prognostic factors in multiple sclerosis

MUDr. Jiří Piťha

Neurol. praxi. 2020;21(6):448-452 | DOI: 10.36290/neu.2020.098  

Roztroušená skleróza je heterogenní onemocnění s variabilní prognózou. Volba optimální léčby v počátečních stadiích onemocnění zásadně ovlivňuje jeho další průběh. Je snaha nalézt co nejideálnější prognostické faktory, které by odlišily pacienty s rizikem vyšší klinické aktivity a progrese disability s nutností zavést razantnější léčbu. Mezi tyto ukazatele patří demografické a klinické faktory, vstupní nález na magnetické rezonanci, některé laboratorní biomarkery a faktory zevního prostředí. Více informací přináší komplexní posouzení prognózy na základě multivariačních predikčních modelů. Recentní systematická review sice uvádějí, že většina prognostických...

Epilepsie u pacientů s demencí

Epilepsy in patients with dementia

MUDr. Eva Pešlová, prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(6):454-459 | DOI: 10.36290/neu.2020.038  

S epileptickými záchvaty se u pacientů s demencí setkáváme častěji než v běžné stárnoucí populaci. Incidence epilepsie závisí na etiologii demence a stupni progrese. U pacientů s Alzheimerovou demencí ukazují studie různorodou prevalenci epilepsie od 4 do 47 %, v závislosti na výběru subjektů a designu studie, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje u pacientů s autosomálně dominantně podmíněnou Alzheimerovou chorobou s časným počátkem. Jak diagnostika, tak léčba epilepsie u pacientů s demencí má svá specifika. Diagnostika vyžaduje spolupráci s pečovateli a EEG záznam v bdělém stavu i ve spánku, nejlépe s přídatnými skalpovými elektrodami. Léčba je ztížena...

Vestibulární migréna

Vestibular migraine

MUDr. Lukáš Martinkovič, doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.

Neurol. praxi. 2020;21(6):460-463 | DOI: 10.36290/neu.2020.081  

Vestibulární migréna je klinická jednotka užívaná k popisu paroxyzmálních vestibulárních obtíží asociovaných s migrénou. Jedná se o častou příčinu epizodického vertiga, nicméně v praxi o nepříliš známou diagnózu. Vyskytuje se ve všech věkových kategoriích, převažuje u žen. Jedná se o heterogenní onemocnění, přičemž neexistuje žádný test potvrzující její diagnózu. V rámci diferenciálně diagnostické rozvahy je třeba vyloučit zejména Ménièrovu chorobu, benigní paroxyzmální polohovou závrať (BPPV) či cévní onemocnění v zadní jámě lební. Mezi léčebné postupy patří akutní symptomatická péče pomocí analgetik a antiemetik. Dle závažnosti, četnosti a trvání...

Liečba diabetickej polyneuropatie

Diabetic polyneuropathy treatment

MUDr. Milan Grofik, PhD., MUDr. Michal Cibulka, PhD., prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., FESO

Neurol. praxi. 2020;21(6):466-471  

Diabetická polyneuropatia je najčastejšou komplikáciou diabetu a súčasne najčastejšou príčinou syndrómu diabetickej nohy a bolesti pacientov s diabetes mellitus. V klinickej praxi ide stále o nedostatočne, resp. neskoro diagnostikované ochorenie, pričom práve terapeutický zásah v skorých štádiách ochorenia môže spomaliť (prípadne až zastaviť) progresiu polyneuropatie. Práca poskytuje súhrn aktuálnych možností prevencie a liečby diabetickej polyneuropatie a podáva prehľad o liekoch a nutraceutických produktoch, ktoré boli alebo sú v klinickom skúšaní.

Algoritmy diagnostiky a léčby závrativých stavů

Diagnostic and therapeutic algorithms in vertiginous patients

doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.

Neurol. praxi. 2020;21(6):472-476  

Závrať představuje závažný diferenciálně diagnostický problém. U akutní závrati je nutné vždy vyloučit možnost závažného onemocnění, zejména cévní mozkové příhody v oblasti vertebrobazilárního povodí. Přesto většina závrativých stavů neohrožuje pacienta na životě, při znalosti základních algoritmů může být správně diagnostikována a léčena i v ambulantní péči.

Idiopatické zánětlivé myopatie - některé novější aspekty

Idiopathic inflammatory myopathies - new advances

prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc.

Neurol. praxi. 2020;21(6):477-484 | DOI: 10.36290/neu.2020.069  

Idiopatické zánětlivé myopatie (IZM) jsou heterogenní skupinou onemocnění příčně pruhovaného svalstva a některých dalších orgánů. Významná část nemocných má v séru autoprotilátky, které jsou specifické pro podtyp onemocnění a asociují s klinickým průběhem a prognózou. Novější klasifikační kritéria pro IZM využívají vážené zhodnocení jednotlivých příznaků choroby a umožňují vyjádřit procentuální pravděpodobnost onemocnění. Pro diagnostiku podtypů dermatomyozitidy byla velmi nedávno navržena zcela nová kritéria, opírající se významným způsobem o přítomnost pro myozitidu specifické autoprotilátky. V roce 2017 byla vypracována nová kritéria na zhodnocení...

Nejvýznamnější nežádoucí účinky neopioidních analgetik a jejich farmakologické mechanismy

The most significant side effects of non-opioid analgesics and their pharmacological mechanisms

PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D., MUDr. Jana Nováková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(6):485-490 | DOI: 10.36290/neu.2020.108  

Analgetika patří mezi nejčastěji preskribované léky. Neopioidní analgetika jsou léky různého chemického původu, které mají analgetický, antipyretický a některé z nich i antiflogistický a antiagregační efekt. Lze je dělit na analgetika - antipyretika a nesteroidní antiflogistika. Společným mechanismem účinku především nesteroidních antiflogistik je inhibice cyklooxygenázy, a tím ovlivnění tvorby eikosanoidů. S ovlivněním tvorby eikosanoidů jsou spřaženy jak žádoucí léčebné efekty, tak i nežádoucí účinky.

Susacův syndrom

Susac's syndrome

MUDr. Jiří Piťha, MUDr. Marta Vachová, MUDr. Jana Kotalová, MUDr. Markéta Ceé

Neurol. praxi. 2020;21(6):491-494  

Susacův syndrom (SS) je autoimunitní onemocnění charakterizované klinickou triádou: encefalopatií, arteriální okluzí sítnice a neurosenzorickou ztrátou sluchu na základě mikroangiopatie, ovlivňující prekapilární arterioly mozku, sítnice a vnitřního ucha. SS je charakterizován typickým radiologickým nálezem na magnetické rezonanci mozku, který spolu s klinickými příznaky může umožnit diagnózu. Okluze sítnicových tepen se nejlépe hodnotí pomocí fluorescenční angiografie. Ta může vykazovat typickou multifokální fluorescenci. SS je autoimunitní endoteliopatie. Onemocnění vyžaduje dlouhodobou léčbu kortikosteroidy, imunosupresivy, event. i monoklonálními...

Ræderův paratrigeminální syndrom při aneuryzmatu v oblasti karotického sifonu

Raeder paratrigeminal syndrome with aneurysm at the carotid siphon

MUDr. Václav Boček, Ph.D., MUDr. Jan Paták, MUDr. Iva Julia Bělohoubková, MUDr. Martin Kerekanič, MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(6):495-498  

Klinická manifestace rostoucího aneuryzmatu představuje diferenciálně diagnostickou výzvu z hlediska topické i etiologické neurologické diagnostiky. Cílem této práce je prezentovat kazuistiku pacientky s rostoucím aneuryzmatem v oblasti levého karotického sifonu, projevující se pod obrazem Ræderova syndromu, v naší literatuře méně často popisované jednotky. Po úspěšné endovaskulární léčbě došlo u pacientky k regresi obtíží. Práce se dále zabývá diferenciální diagnostikou symptomatologie parasellární oblasti.

Výsledky multicentrického klinického pozorování: Concentrix® a jeho užití u pacientů s příznaky poruchy aktivity a pozornosti

Results of a multicenter clinical observation: Concentrix® and its use in patients with attention deficit/hyperactivity disorder

MUDr. Michaela Habalová, Mgr. Anna Marie Jičínská, Mgr. Veronika Gondžová, Mgr. Nela Nováková, RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D., Bc. Monika Mazalová, MUDr. Hana Medřická, MBA, Mgr. Dana Chmelařová⁴, doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(6):499-504 | DOI: 10.36290/neu.2020.127  

Porucha aktivity a pozornosti je nejčastěji se vyskytující neurovývojovou poruchou dětského věku. Klinický obraz se s věkem dítěte mění a pro stanovaní diagnózy je klíčová přítomnost jádrových příznaků, tj. poruchy pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Terapie onemocnění je multidisciplinární, s využitím režimových opatření, psychoterapie a farmakologických přístupů. S přihlédnutím k etiopatogenezi onemocnění, která je komplexní, se vyvíjí nové preparáty, výživové doplňky, ve snaze o zmírnění klinických projevů, která jsou navíc volně prodejná a nespadají pouze do preskripce dětského psychiatra. K tomuto trendu dochází v důsledku zjišťování změn...

Je možné ukončit péči o pacienta pro hrubé porušení léčebného režimu?

JUDr. Šárka Špeciánová

Neurol. praxi. 2020;21(6):505-506  

Problematiku ukončení péče o pacienta upravuje v ustanovení § 48 odst. 2 zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Zákonná úprava uvádí několik možností, kdy je možné péči o pacienta ukončit. Vzhledem k tomu, že důvodům pro ukončení péče byl věnován příspěvek uveřejněný v této rubrice, zaměřím se nyní jen na možnost ukončení péče o pacienta pro hrubé porušení léčebného režimu...