Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2021;22(3):171  

Vážené kolegyně a vážení kolegové,  jsme neurologové a máme postřeh. Musíme ho mít, patří to k naší práci. Když jsme zkušení, jsme schopni provést (někdy) tzv. diagnózu od dveří, kterou pak samozřejmě musíme ověřit. Třeba typická parkinsonská chůze, nebo ne až tak zřetelná, ale s absencí nebo omezením synkinez horních končetin, nám umožní vidět Parkinsonovu nemoc tam, kde nastávající pacient ještě netuší, že ji má (zatím má jen nespecifické problémy třeba vegetativní, zácpu, poruchy spánku…). Náš obor nás vede k vnímání a analýze detailů. Opakovaně jsem si všiml lehké změny pleti mladých žen. Byly gravidní....

Novinky ve farmakoterapii vybraných neurologických onemocnění

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA

Neurol. praxi. 2021;22(3):175 | DOI: 10.36290/neu.2021.072  

Tématem dnešního čísla jsou novinky ve farmakoterapii u vybraných nemocí nervového systému. V pěti přehledných článcích od našich předních odborníků se seznámíte se současnými léčebnými přístupy u epilep­sie, extrapyramidových poruch, demence, autoimunitních neuropatií a nádorů mozku...

Novinky v léčbě epilepsie

Novel approaches in pharmacological treatment of epilepsy

MUDr. Jana Zárubová, prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2021;22(3):176-181 | DOI: 10.36290/neu.2021.033  

V léčbě epilepsie dospělých lze farmakoterapií kontrolovat záchvaty u 70-80 % pacientů. Novinky lze rozdělit na oblast taktiky léčby, na možnost využít nové léčivé přípravky a případně (precizní) individualizovanou léčbu vzácných geneticky podmíněných epilepsií pomocí tzv. "orphan drugs". Novinky v taktice spočívají v systematickém a pokud možno rychlém otestování vhodných léčivých přípravků v dostatečných dávkách pomocí krátkodobého a dlouhodobého plánu. Ke změně u nás došlo v oblasti záchranné "rescue" medikace registrací bukálního midazolamu. V posledních letech byly v ČR na trh uvedeny nové léčivé přípravky pro přídatnou léčbu fokálních záchvatů...

Současný stav farmakoterapie extrapyramidových onemocnění

The current state of pharmacotherapy for extrapyramidal diseases

doc. MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D., MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D., MUDr. Lenka Hvizdošová, MUDr. Michaela Kaiserová, Ph.D., MUDr. Sandra Kurčová, MUDr. Miroslav Vaštík, Ph.D., MUDr. Jan Bardoň, MUDr. Tereza Bartoníková, MUDr. Zuzana Grambalová, MUDr. Aleš Grambal, Ph.D., MUDr. Pavel Otruba, MBA, prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., FEAN

Neurol. praxi. 2021;22(3):183-193 | DOI: 10.36290/neu.2021.034  

Farmakoterapie extrapyramidových onemocnění zažívala svůj boom v průběhu devadesátých let minulého století, spíše v jeho druhé polovině, kdy většina klinických hodnocení v neurologických indikacích zkoumala efekt různých molekul na Parkinsonovu nemoc (PN) a další extrapyramidová onemocnění. Další dekáda byla v této oblasti ve znamení pozvolného útlumu velkých klinických hodnocení a na významu nabývalo zavádění nákladných forem léčby pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci, spolu s rozšiřováním indikací léčby botulotoxinem (BoNT). Následná globální ekonomická krize zde v podstatě ukončila aktivity farmaceutického průmyslu a korporátní výzkum se soustředil...

Nové pohledy na léčbu demence

New insights on the treatment of dementia

Mgr. Radoslava Bajtošová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.

Neurol. praxi. 2021;22(3):194-200 | DOI: 10.36290/neu.2021.014  

Léčba demencí klade důraz na komplexní péči a je založena na čtyřech vzájemně provázaných pilířích: psychosociální intervence (nefarmakologické přístupy a podpora pečovatelů), kognitiva (symptomatická farmakoterapie a ovlivnění průběhu nemoci), neuropsychiatrie (léčba behaviorálních a psychologických projevů demence) a paliativní péče (časná paliativní intervence; komplexní paliativní přístup v pokročilém stadiu demence). V článku jsou detailně popisovány jednotlivé terapeutické modality a je kladen důraz na interdisciplinární přístup a těsnou spolupráci s rodinnými příslušníky, a to již od okamžiku stanovení diagnózy.

Pokroky v léčbě autoimunitních neuropatií

Progress in therapy of autoimmune neuropathies

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA

Neurol. praxi. 2021;22(3):201-205 | DOI: 10.36290/neu.2021.005  

Autoimunitní neuropatie vznikají na podkladě imunitní reakce vůči vlastní tkáni. Může se jednat o myelinovou pochvu, vlastní axon či cévní zásobení nervu - vaskulitis. Pouze u některých neuropatií je známá protilátka (např. GQ1b u syndromu Miller-Fisherova) a u jiných se autoprotilátky předpokládají či se uvažuje také o jiném mechanismu autoimunitní reakce. Akutní polyradikuloneuritidu je nutno razantně léčit ihned po pečlivém stanovení diagnózy. Používá se plazmaferéza a intravenózně podané imunoglobuliny. Kortikoidy jsou kontraindikovány. U chronické zánětlivé polyneuropatie se terapie zahajuje indukční léčbou - intravenózní podání plné dávky imunoglobulinů,...

Jak léčit nádory mozku v současnosti

Current treatment of brain tumours

MUDr. Jiří Polívka, CSc., Ing. Jiří Polívka, Ph.D., MUDr. Pavel Potužník

Neurol. praxi. 2021;22(3):206-211 | DOI: 10.36290/neu.2021.040  

Nádorová onemocnění jsou v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí. Primární zhoubné nádory mozku mají incidenci přibližně 8/100 000 a metastatické postižení CNS je až 9× vyšší. Tento článek je věnován novým reálným možnostem a perspektivám jejich léčby vycházejícím z aplikace výzkumu onkogeneze. Uvádí některé klasické biomarkery, které podstatně změnily klasifikaci gliomů - největší skupiny primárních nádorů mozku. Uvádí příklady zásadních studií, které změnily přístup k léčbě gliomů. Odkazuje na nejnovější doporučení "EANO Guidelines" pro léčbu difuzních gliomů. Stručně zmiňuje podstatu a nové možnosti personalizované imunologické léčby...

Neurofilamenty ľahkých reťazcov a aktivita ochorenia u pacientov so sclerosis multiplex

Neurofilament light chain and disease activity in patients with multiple sclerosis

doc. MUDr. Jarmila Szilasiová, PhD., MUDr. Miriam Fedičová

Neurol. praxi. 2021;22(3):212-216 | DOI: 10.36290/neu.2021.073  

Cieľom účinnej liečby sclerosis multiplex najnovšími preparátmi je zabrániť progredujúcej disabilite pacienta. Nenaplnenou potrebou pre dennú prax je absencia validných laboratórnych biomarkerov, ktoré by nám okrem zobrazovacích metód, ako sú magnetická rezonancia mozgu a miechy, ukázali práve prebiehajúcu aktivitu ochorenia u jednotlivého pacienta a efekt podávanej liečby. Neurofilamenty ľahkých reťazcov (NfL) sa považujú za nešpecifický biomarker neurodegenerácie a dajú sa ľahko vyšetriť z krvi. V tejto práci predkladáme prehľad výsledkov štúdií hodnotiacich vzťahy hladín krvných NfL k parametrom aktivity ochorenia, zápalovej aj neurodegeneratívnej...

Profylaktická liečba migrény a jej najčastejšie chyby

Prophylactic treatment of migraine and the most common mistakes

MUDr. Babeta Hofericová

Neurol. praxi. 2021;22(3):218-224 | DOI: 10.36290/neu.2021.036  

Migréna je najčastejším typom primárnej bolesti hlavy, s ktorým sa v neurologickej praxi stretávame. Práca prináša aktuálne diagnostické kritériá pre najčastejšie typy migrény, stručný aktuálny prehľad akútnej liečby, ale zameraná je predovšetkým na profylaktickú liečbu ťažších foriem migrény - na výber vhodného profylaktika, správne načasovanie začatia, ukončenia liečby a zdôraznenie najčastejších chýb tejto liečby.

Léčba roztroušené sklerózy perorálním kladribinem

Long-term management of oral cladribine treatment in multiple sclerosis

MUDr. Radek Ampapa, MUDr. Michal Dufek, Ph.D., MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D., MUDr. Ivana Kovářová, prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MUDr. Alena Martinková, MUDr. Marek Peterka, doc. MUDr. Pavel Štourač, Ph.D., MUDr. Aleš Tvaroh, Ph.D., MUDr. Marta Vachová, prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.

Neurol. praxi. 2021;22(3):226-230 | DOI: 10.36290/neu.2021.027  

Perorální kladribin patří mezi vysoce účinné léky modifikující průběh onemocnění používané v léčbě roztroušené sklerózy. Jeho mechanismus spočívá v navození selektivní imunitní rekonstituce. Z ní vyplývá jednoduché dávkování ve dvou ročních pulzech následované dlouhodobým obdobím potenciální remise. Práce se zabývá zahájením léčby kladribinem, schématem kontrolních vyšetření a typy terapeutické odpovědi. Na základě případné aktivity onemocnění v období po podání kladribinu jsou navrženy možnosti další léčby. Dále uvádíme specifika kladribinu z pohledu plánování těhotenství a očkování.

Setrvání na léčbě ocrelizumabem a lokální zkušenosti

Treatment persistence to ocrelizumab and local experience

MUDr. Simona Halúsková, prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN

Neurol. praxi. 2021;22(3):231-234 | DOI: 10.36290/neu.2021.038  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému postihující zejména mladé dospělé. Terapie RS zaznamenala v posledních letech výrazný pokrok. Ocrelizumab je humanizovaná monoklonální protilátka působící selektivní depleci CD20+ B-lymfocytů. Lék prokázal účinnost v léčbě RS u relaps-remitentní i primárně progresivní formy. Adherence a perzistence mají v terapii RS nezastupitelnou roli. Adherence k léčbě zcela zásadně přispívá k dosažení optimálních výsledků terapie, zlepšení kvality života pacientů i snížení nákladů na zdravotní péči. V běžné klinické praxi je nutno adherenci...

Imunopatogeneze infekce koronavirem SARS-CoV-2, s důrazem na roztroušenou sklerózu

Immunopathogenesis of coronavirus SARS-CoV-2 infection with respect to the multiple sclerosis

prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.

Neurol. praxi. 2021;22(3):236-241 | DOI: 10.36290/neu.2021.028  

Virus SARS-CoV-2, který je příčinou pandemie, vstupuje do buněk po interakci mezi glykoproteinem S a buněčným membránovým enzymem ACE2. Všechny buněčné typy, které ACE2 exprimují, jsou virem SARS-CoV-2 infikovatelné. Onemocnění covid-19, které je následkem infekce SARS-CoV-2, probíhá s významnými odlišnostmi. Ty jsou způsobeny především individuální imunitní reaktivitou každého jedince. U nemocných, kteří nejsou schopni eliminovat dostatečně rychle infekci SARS-CoV-2, může dojít k neregulovanému poškozujícímu zánětu. Ten postihuje především dýchací systém. Virus SARS-CoV-2 lze považovat za neurotropní. Buněčné struktury CNS exprimují ACE2. Virus SARS-CoV-2...

Kongenitálna myopatia asociovaná s mutáciou v géne RYR1

Congenital myopathy associated with RYR1 gene mutation (case report)

MUDr. Patrícia Balážová, MUDr. Karin Viestová, MUDr. Miriam Kolníková, PhD.

Neurol. praxi. 2021;22(3):242-247 | DOI: 10.36290/neu.2020.049  

Kongenitálne myopatie predstavujú výrazne heterogénnu skupinu geneticky podmienených neuromuskulárnych ochorení s variabilným fenotypom a charakteristickým histopatologickým obrazom. V klinickom obraze pacientov dominuje svalová slabosť a hypotónia, ktorá sa často prezentuje už pri narodení (obraz tzv. floppy baby syndróm). Ochorenie má skôr neprogresívny alebo pomaly progresívny charakter. V minulosti sa diagnostika kongenitálnych myopatií zakladala predovšetkým na bioptickom vyšetrení svalov, ktoré v súčasnosti nahradili metódy molekulovej genetiky. V našej kazuistike prezentujeme prípad 15-ročného chlapca s manifestáciou hypotonického syndrómu v...

Životné jubileum prof. MUDr. Pavla Traubnera, CSc.

prof. MUDr. Zuzana Gdovinová, CSc., FESO, FEAN

Neurol. praxi. 2021;22(3):249  

2. mája 2021 sa dožil 80 rokov prof. MUDr. Pavel Traubner, CSc., dlhoročný prednosta I. neurologickej kliniky Lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Univerzitnej nemocnice Bratislava.

MUDr. Jan Hromada, osmdesát let

MUDr. Olga Zapletalová

Neurol. praxi. 2021;22(3):250  

Významný český neurolog MUDr. Jan Hromada se narodil 1. 5. 1941 a dožívá se 80 let. Jan Hromada promoval na LF UK v Hradci Králové v roce 1964 a od této doby se plně věnoval neurologii...