Neurol. praxi. 2021;22(5):347
Vážené kolegyně a vážení kolegové, jsem lékař, kdo je víc? (Někteří čtenáři si možná vzpomenou, že původně, za socialismu, to nebyl lékař, ale horník, ale dnes je všechno jinak.) Být klinikem, v kontaktu s pacienty, diagnostikovat, léčit, pomáhat a nést zodpovědnost vytváří atmosféru, ve které jsme my klinici doma, a když doma nejsme, chybí nám. Dva roky jsem učil neurofyziologii na univerzitě Paris VII (Université Denis Diderot) a prováděl výzkum v ústavu INSERM na neurochirurgické klinice v nemocnici Sainte Anne, kde Bancaud a Talairach zavedli do epileptochirurgie stereoelektroencefalografii...
Neurol. praxi. 2021;22(5):351 | DOI: 10.36290/neu.2021.099
Neurol. praxi. 2021;22(5):352-357 | DOI: 10.36290/neu.2021.058
Magnetická rezonancia (MR) je štandardnou súčasťou diferenciálne diagnostického procesu u pacientov s extrapyramídovými ochoreniami, pričom po vylúčení poliekového, toxického alebo funkčného pôvodu ťažkostí zvykne byť prvým štandardným krokom v ďalšom diagnostickom procese. V tomto článku budú bližšie prediskutované nálezy, ktoré s pomerne veľkou pravdepodobnosťou poukazujú na špecifické ochorenia pri danej klinickej fenomenológii, rozdelené na parkinsonské syndrómy, ochorenia asociované s akumuláciou kovov v mozgu (železo, mangán, meď) a ostatné ochorenia s typickými MR nálezmi vrátane Huntingtonovej choroby, syndrómu tremoru/ataxie asociovaného s...
Neurol. praxi. 2021;22(5):358-374 | DOI: 10.36290/neu.2021.026
Zobrazovací metody mozku mají zásadní klinický přínos nejen pro odhalení potenciálně léčitelných příčin nebo určení vaskulární etiologie demence, ale také pro diferenciální diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, především Alzheimerovy nemoci (AN), frontotemporální demence (FTD) a demence s Lewyho tělísky (DLB), která se vyznačují odlišnými vzorci atrofie mozkové tkáně. Za tímto účelem byly vytvořeny vizuálních škály, které umožňují kvantifikovat míru atrofie jednotlivých oblastí mozku a představují tedy užitečný nástroj pro časnou a diferenciální diagnostiku neurodegenerativních onemocnění v klinické praxi. Tento článek shrnuje současné poznatky...
Neurol. praxi. 2021;22(5):376-385 | DOI: 10.36290/neu.2021.042
Transkraniální sonografie (TCS) je rychlé, levné a široce dostupné vyšetření, dobře využitelné v diagnostice Parkinsonovy nemoci (PN) a demence s Lewyho tělísky (DLB), zejména pro screening v časných a prodromálních stadiích těchto onemocnění. Pacienti s PN a DLB vykazují zvýšenou echogenitu substantia nigra (SN). Hyperechogenita SN odráží zejména nadměrné hromadění železa v tkáni a degeneraci. Cílem této přehledové práce je popsat roli a využitelnost TCS v diagnostice pacientů s PN a DLB, včetně zaměření se na jejich prodromální stadia a diferenciální diagnostiku. V bezpříznakovém období je nález hyperechogenity SN považován za jeden z rizikových...
Neurol. praxi. 2021;22(5):386-392 | DOI: 10.36290/neu.2021.032
Zobrazení pomocí metod nukleární medicíny u neurodegenerativních onemocnění umožňuje hodnotit funkční charakteristiky různých oblastí CNS. V diagnostice extrapyramidových onemocnění mají nezastupitelné místo DaT scan a MIBG, které jsou zaměřeny na diferenciální diagnostiku parkinsonismu. U kognitivních poruch má výjimečnou pozici zobrazení beta amyloidu pomocí PET. FDG PET má význam především ve výzkumu.
Neurol. praxi. 2021;22(5):395-397 | DOI: 10.36290/neu.2021.067
Léčba roztroušené sklerózy prodělává v posledních letech velký pokrok. S příchodem nových léčiv se nám rozšiřují terapeutické možnosti. Terapeutickým cílem zůstává stabilita choroby, která je v klinické praxi monitorována sledováním příznaků ataky nebo progrese onemocnění. Článek se zabývá novými daty týkajîcîmi se klinické aktivity a ovlivněnî progrese onemocněnî u pacientů léčených ocrelizumabem.
Neurol. praxi. 2021;22(5):398-402 | DOI: 10.36290/neu.2021.041
Schválení siponimodu jako prvního léku pro pacienty se sekundárně progresivní (SP) roztroušenou sklerózou (RS) v České republice znamená posun v terapii této formy RS. Nová léčebná možnost však s sebou přináší větší důraz na včasné určení přechodu z relaps-remitentní do sekundárně progresivní formy a u pacientů v sekundární progresi rozpoznání lépe léčebně ovlivnitelné aktivní formy. Jelikož neexistuje validovaný biomarker, který by relaps-remitentní (RS) a sekundárně progresivní formy od sebe rozlišil, a přechod v sekundární progresi je pozvolný děj, je důležité znát typický profil pacienta se SP formou. Cílem článku je přiblížit známé rizikové faktory...
Neurol. praxi. 2021;22(5):404-407 | DOI: 10.36290/neu.2020.087
Lipoproteín(a) (Lp(a)) sa v súčasnosti považuje za nezávislý rizikový faktor aterosklerózy. Distribúcia hladín Lp(a) v populácii je veľmi veľká a je až v 90 % geneticky determinovaná. Podľa súčasných odporúčaní sa má hladina Lp(a) stanoviť aspoň raz za život a následne pravidelne kontrolovať u pacientov so zvýšenou hodnotou Lp(a). Až 80 % populácie má hladinu Lp(a) nižšiu ako 50 mg/dl (125 nmol/l), čo je referenčná norma. Kardio- a cerebrovaskulárne riziko však stúpa lineárne so zvyšujúcou sa hladinou Lp(a) aj pri hodnotách Lp(a) nižších ako 50 mg/dl (125 nmol/l). Vyššie hladiny Lp(a) sa spájajú s ischemickou chorobou srdca (ICHS), infarktom myokardu,...
Neurol. praxi. 2021;22(5):410-415 | DOI: 10.36290/neu.2021.083
S migrénou je spojených viacero komorbidít. V článku sú uvedené najvýznamnejšie ochorenia, ktoré k nim patria. Stručne sú rozobrané vybrané predpokladané patomechanizmy, ako aj špecifiká liečby migrény s ohľadom na prítomnú komorbiditu.
Neurol. praxi. 2021;22(5):416-420 | DOI: 10.36290/neu.2020.068
V rámci projektu Hovory o zdraví, který poskytuje veřejně dostupné informace o tom, jak lidé prožívají různá onemocnění, jsme realizovali kvalitativní výzkum zkušeností rodičů dětí s epilepsií s onemocněním svého dítěte. Tento příspěvek seznamuje s jejich zkušenostmi v oblasti specializované zdravotní péče o děti s epilepsií. V obsahové analýze vycházíme z 32 hloubkových rozhovorů s rodiči dětí s epilepsií ve věku od 0 do 18 let realizovaných prostřednictvím metody DIPEx. Výsledky poukazují na to, že rodiče subjektivně hodnotí své zkušenosti se zdravotní péčí zejména na základě své zkušenosti s přístupem lékaře a zdravotního personálu (komunikace,...
Neurol. praxi. 2021;22(5):422-423 | DOI: 10.36290/neu.2020.051
Předkládáme vám kazuistiku pacienta s klinickými příznaky připomínajícími syndrom kaudy, nicméně s negativním nálezem na zobrazovacích vyšetřeních. Pro silnou bolest a progredující slabost končetin byla provedena série vyšetření, která vedla k podezření na dermatomyozitidu. I přes intenzivní péči a kauzální terapii kortikoidy stav pacienta skončil exitem. Postmortem byly pozorovány histopatologické změny charakteristické pro polyarteritis nodosa. Polyarteritis nodosa je vzácným onemocněním, které může být opomíjeno v rámci diferenciální diagnostiky zánětlivých myopatií.
Neurol. praxi. 2021;22(5):425-429 | DOI: 10.36290/neu.2021.086
Při kontaktu s pacientem s epilepsií se často jako lékaři omezujeme na počet záchvatů a efekt úpravy terapie. Někdy nám tak může uniknout to nejpodstatnější, což je vlastní pacient a jeho problémy. Na druhou stranu, pacienti se často rovněž zdráhají svěřit se detailněji "cizí osobě z očí do očí". V současné době se objevuje nový on-line prostor, kde se pacienti svěřují relativně bez obav. Při analýze tohoto "nového světa" se můžeme setkat s názory a postoji, které jsou pro lékaře zajímavé a inspirující, a můžeme se zde rovněž poučit z našich nedostatků. Tento článek byl inspirován analýzou sociálních sítí (Facebook, YouTube, Instagram, Twitter, Pinterest,...
Neurol. praxi. 2021;22(5):432-438 | DOI: 10.36290/neu.2021.100
Samuel Alexander Kinnier Wilson (1878-1937) byl britský neurolog amerického (ale původně skotsko-irského) původu. Narodil se v New Jersey, ale již ve věku jednoho roku přesídlil s matkou do jejího rodného Skotska, do Edinburghu. Zde vystudoval střední školu i lékařskou fakultu. Po promoci v roce 1902 nastoupil jako sekundář do edinburské nemocnice Royal Infirmary, kde strávil jeden rok, poté po dobu tří let pracoval na neurologických pracovištích v Paříži a Lipsku. V roce 1905, po návratu do Británie, nastoupil do The National Hospital for Paralysed and Epileptic na Queen Square. V roce 1912 byl přijat na místo asistenta ve Westminster Hospital a o...