Neurologie pro praxi, 2023, číslo 4
Slovo úvodem
Slovo úvodem
prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN
Neurol. praxi. 2023;24(4):243 
Vážené kolegyně a vážení kolegové, covidová infekce neskončila, covidová epidemie ano. Tak to bývalo i v minulosti. Epidemie končily po pár letech. Ovšem máme teď, po covidu, válku na Ukrajině. Souvisí snad s epidemií covidu? Nevím, ale podíval jsem se do historie.
Hlavní téma
Paroxyzmálne neepileptické stavy v neurológii
doc. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.
Neurol. praxi. 2023;24(4):247 | DOI: 10.36290/neu.2023.060
Paroxyzmálne ochorenia v neurológii sa zvyčajne spájajú predovšetkým s epilepsiou. Napriek tomu je táto skupina ochorení podstatne početnejšia a v širšom slova zmysle zahŕňa rôznorodé klinické jednotky od migrény cez tiky, tranzitórne ischemické ataky (TIA) až po zriedkavé ochorenia, ako epizodické ataxie, paroxyzmálne dyskinézy alebo alternujúca hemiplégia v detstve. Práve posledné uvedené jednotky sú v neurologickej komunite vo všeobecnosti relatívne málo známe, nezriedka zamieňané za epileptické stavy alebo funkčné ochorenia, ale v mnohých prípadoch terapeuticky ovplyvniteľné...
Paroxyzmálne dyskinézy
Paroxysmal dyskinesia
doc. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.
Neurol. praxi. 2023;24(4):248-252 | DOI: 10.36290/neu.2023.007
Paroxyzmálne dyskinézy predstavujú heterogénnu skupinu ochorení, ktoré sú väčšinou genetického pôvodu, avšak môžu byť aj sekundárne/symptomaticky alebo funkčne podmienené. Z hľadiska klinického fenotypu delíme paroxyzmálne dyskinézy na kinezigénne, nekinezigénne, ponámahové a viazané na spánok. Tento článok približuje základnú fenomenológiu, klasifikáciu, nomenklatúru týchto ochorení a kladie dôraz na diferenciálnu diagnostiku a prezentáciu najčastejších ochorení, ktoré sa manifestujú paroxyzmálnymi dyskinézami.
Epizodické ataxie
Episodic ataxias
MUDr. Ján Necpál, MUDr. Mária Holá, MUDr. Bibiána Jeleňová, MUDr. Marcel Árvai
Neurol. praxi. 2023;24(4):253-257 | DOI: 10.36290/neu.2023.011
Epizodické ataxie tvoria skupinu geneticky podmienených alebo získaných ochorení prejavujúcich sa epizodickými atakmi cerebelárnej dysfunkcie, ktoré tiež môžu byť sprevádzané rozličnými ďalšími príznakmi. Primárne epizodické ataxie, ktoré tvoria väčšinu prípadov, vznikajú v mladšom veku a sú charakterizované rozličnou frekvenciou a trvaním atakov, variabilnými interiktálnymi prejavmi a odpoveďou na acetazolamid (epizodické ataxie typ 1-9). Získané epizodické ataxie sa manifestujú väčšinou v neskoršom veku, a to krátko trvajúcimi atakmi ataxie a ďalšími prejavmi samotného ochorenia (roztrúsená skleróza a iné). V tomto prehľadovom článku prinášame didaktický...
Alternující hemiplegie dětského věku
Alternating hemiplegia of childhood
doc. MUDr. Iva Příhodová, Ph.D., prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.
Neurol. praxi. 2023;24(4):258-262 | DOI: 10.36290/neu.2023.009
Alternující hemiplegie dětského věku (AHC) je vzácné, geneticky podmíněné neurologické onemocnění, které začíná v kojeneckém věku a je provázeno pestrou neurologickou symptomatikou. Prvními projevy jsou paroxyzmální oční příznaky a tonické nebo dystonické ataky. Posléze se objevují přechodné hemiparézy či hemiplegie, střídající strany, a kvadruplegie, které jsou pro onemocnění charakteristické, stejně jako jejich vymizení během spánku. Dochází k opoždění psychomotorického a mentálního vývoje, přidružují se extrapyramidové, mozečkové příznaky a u poloviny pacientů epileptické záchvaty. Příčinou onemocnění je u většiny pacientů mutace ATP1A3 genu....
Přehledové články
Zlepšení kognitivních funkcí a zaměstnanosti u pacientů s relabující formou roztroušené sklerózy léčených okrelizumabem
Improved cognitive function and employment in patients with relapsing multiple sclerosis treated with ocrelizumab
MUDr. Marek Peterka
Neurol. praxi. 2023;24(4):264-267 | DOI: 10.36290/neu.2023.047
Postižení kognitivních funkcí má výrazný vliv na kvalitu života pacientů s RS. Vede ke zhoršení sociálních aktivit, fyzické nezávislosti, zvládání běžných denních činností a zvýšení nezaměstnanosti. Cílem moderní léčby tohoto onemocnění by mělo být nejen dosažení stabilizace choroby, ale také zlepšení kognitivních funkcí a zaměstnanosti. Tento článek přináší recentní informace o pozitivním vlivu léčby okrelizumabem na tyto parametry.
Epilepsie po cévní mozkové příhodě
Post‑stroke epilepsy
MUDr. Eva Zatloukalová
Neurol. praxi. 2023;24(4):268-273 | DOI: 10.36290/neu.2023.056
Jak diagnostikovat epilepsii po cévní mozkové příhodě? Jaká jsou rizika jejího rozvoje? A konečně kdy, jak a čím tuto epilepsii léčit a na co si dát při léčbě pozor? Bez znalostí odpovědí na tyto otázky nelze toto onemocnění s narůstající prevalencí efektivně léčit. Nevhodná diagnostika a léčba naopak může vést ke stigmatizaci pacientů a k závažným nežádoucím účinkům. Odpovědět na tyto a mnohé další otázky si dává za úkol tento přehled týkající se onemocnění, které přináší pacientům mnohá rizika.
Diagnostika roztroušené sklerózy: může docházet k chybám a omylům?
Diagnosis of multiple sclerosis: can errors and mistakes occur?
doc. MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D., prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.
Neurol. praxi. 2023;24(4):274-280 | DOI: 10.36290/neu.2023.010
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění postihující centrální nervový systém. Vzhledem k imunopatologickým dějům uplatňujícím se v patogenezi roztroušené sklerózy a jejich vysoké aktivitě v počátku nemoci je kladen důraz na časnou diagnostiku tohoto onemocnění. Chybná diagnóza roztroušené sklerózy zůstává v současné klinické praxi nadále aktuálním problémem. Studie naznačují, že nesprávně diagnostikovaní pacienti jsou často vystaveni dlouhodobým zbytečným zdravotním rizikům. Lékař si musí být vědom alternativních diagnóz, jako jsou např. funkční neurologické poruchy, migréna a cévní onemocnění mozku, které spolu s...
Kognitivní deficit u chronických migreniků
Cognitive impairment in chronic migraine
MUDr. Petra Migaľová
Neurol. praxi. 2023;24(4):281-285 | DOI: 10.36290/neu.2023.046
Migréna je třetí nejčastější neurologickou nemocí. Zároveň je i jednou z nejvíce hendikepujících nemocí na světě. V České republice je odhadem kolem milionu pacientů s migrénou, z toho nejméně 50 000 žen a mužů trpí migrénou chronickou. Migréna není jen bolest, ale je doprovázena i dalšími příznaky, které nemocným komplikují život. Pacienti s chronickou migrénou si často stěžují na potíže s pamětí a potíže se soustředěním. Nedostatečné soustředění a paměť se dá cíleně trénovat a zlepšovat.
Novinky v léčbě myasthenia gravis
Novel treatment for myasthenia gravis
MUDr. Michaela Týblová, Ph.D.
Neurol. praxi. 2023;24(4):286-292 | DOI: 10.36290/neu.2023.057
Myasthenia gravis (MG) je vzácné autoimunitní onemocnění charakterizované svalovou slabostí a unavitelností. Vedle dosud užívané, nespecificky působící imunomodulující léčby, se v posledních letech výrazně rozšířil okruh další možné, již specificky působící imunoterapie. Řadíme sem inhibitory C5 složky komplementu, blokátory neonatálního Fc receptoru, léky způsobující depleci B a T lymfocytů a další. Velkou výhodou těchto léčivých přípravků je rychlejší efekt a výrazně menší výskyt nežádoucích účinků. Výraznou limitací jejich použití v běžné klinické praxi může být jejich předpokládaná vysoká cena.
Z pomezí neurologie
Poruchy stability u pacientů s benigním paroxysmálním polohovým vertigem
Balance disorders in patients with benign paroxysmal positional vertigo
doc. PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D., doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.
Neurol. praxi. 2023;24(4):294-298 | DOI: 10.36290/neu.2023.053
Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV) je periferní vestibulární porucha, při které dochází k uvolnění otokonií z utrikulární makuly do chodbiček polokruhových kanálků. BPPV je nejčastějším onemocněním labyrintu vnitřního ucha v dospělém věku a je příčinou závratí až u jedné pětiny pacientů přicházejících k lékaři. U pacientů, kde v anamnéze nenajdeme předchozí poškození vnitřního ucha, označujeme BPPV jako idiopatické. Často však BPPV vzniká na terénu předchozího onemocnění labyrintu, tuto variantu označujeme jako sekundární. Pacienti si nejčastěji stěžují na epizody krátké rotační závrati, které se objevují po změně polohy hlavy, typicky při...
Současná doporučení pro využití MR u onemocnění roztroušené sklerózy v klinické praxi
Current recommendations for the use of MR in multiple sclerosis in clinical practice
prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D., doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.
Neurol. praxi. 2023;24(4):300-308 | DOI: 10.36290/neu.2023.017
Cílem článku je ukázat aktuální mezinárodní doporučení, která jsou zaměřena na co nejčasnější diagnostiku roztroušené sklerózy (RS), vyhodnocení negativních prognostických markerů a optimalizaci monitorace za účelem časné detekce pacientů s nedostatečnou odpovědí na léčbu. Je prezentován bazální diagnostický protokol, který splňuje nároky na co nejčasnější diagnostiku, tedy vysokou senzitivitu, zároveň však umožňuje i odlišení jiných onemocnění v rámci diferenciální diagnostiky. Krátce jsou zmíněny doplňující sekvence, které jsou doporučovány ve specifických případech. Je uveden interval a modifikace protokolu v následujících MR kontrolách, když nejsou...
Sdělení z praxe
Progresivní multifokální leukoencefalopatie jako prvotní oportunní infekce u pacienta s AIDS
Progressive multifocal leukoencephalopathy as a primary opportunistic infection in a patient with AIDS
MUDr. Martina Miklušová, MUDr. Dalibor Zimek
Neurol. praxi. 2023;24(4):310-313 | DOI: 10.36290/neu.2023.014
Progresivní multifokální leukoencefalopatie je vzácným demyelinizačním onemocněním CNS, vyskytujícím se téměř výhradně u imunokompromitovaných osob - nejčastěji jako pozdní komplikace infekce virem HIV. V této práci prezentujeme pacienta s PML, u něhož byla tato diagnóza prvotní diagnózou, která vedla ke zjištění HIV infekce, a zároveň se jedná o prvního pacienta s touto diagnózou na Neurologické klinice FN Olomouc.
Komentáře
Komentář k článku: Developing consensus among movement disorder specialists on clinical indicators for identification and management of advanced Parkinson's disease: a multi‑country Delphi‑panel approach
MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D.
Neurol. praxi. 2023;24(4):314-315 | DOI: 10.36290/neu.2023.058
Neurologové se ptají
Jak a kdy je možné použít omezovacích prostředků?
Mgr. Marie Kmecová, Ph.D.
Neurol. praxi. 2023;24(4):316-317 | DOI: 10.36290/neu.2023.059