Neurologie pro praxi, 2007, číslo 2
Slovo úvodem
Slovo úvodem
prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 63 
Vážené kolegyně a kolegové, slovo rasa zní v Evropě až perverzně, víme proč. Ne tak v USA, kde mají oficiálně pět ras – bílé (bůhví proč tomu říkají Caucasian, jsou právě Arméni vzornými bělochy?), dále černé, Asiaty, Amerindiany a Hispánce, (které bychom v Evropě sotva považovali za rasu – vždyť majoritu v Nikaragui tvoří mulati, v téměř sousední Guatemale Indiáni a v sousední Kostarice bílí). V roce 2005 byl ovšem v USA schválen lék určený pro černochy – kardiologikum BiDil. FDA jej označila za první krok k léčbě personalizované, tedy šité nemocnému na míru podle jeho individuální genetické výbavy. Americké rozhodnutí nastoluje...
Hlavní téma
Farmakoterapie epilepsie: limity a úskalí
prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 68
Léčba epilepsie antiepileptiky (AE) patří mezi úspěšné kapitoly moderní neurologie. První skutečně účinná AE byla zavedena do praxe již v polovině 19. století, šlo o bromidy. Začátek 20. století pak přinesl barbituráty (1912), užívané v některých zemích dodnes. Jedná se o velmi účinné léky, které jsme až výjimky přestali podávat kvůli nežádoucím účinkům. I v některých vyspělých zemích jsou však nadále rozšířené zřejmě kvůli tradici, pro některé chudé rozvojové země stále zůstávají vzhledem k nízké ceně základem léčby. Je jen málo léků, jenž jsou podávány po téměř sto let. Dodnes používaný fenytoin přišel v roce 1938, carbamazepin a valproát v šedesátých...
Nová antiepileptika u dospělých – nové informace
prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., doc. MUDr. Robert Kuba, Ph.D.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 70-74
Nová antiepileptika (AE), která jsou k dispozici v ČR nebo v SR: felbamát, gabapentin, lamotrigin, levetiracetam, oxcarbazepin (v SR na trhu, v ČR je registrován, ale není dovážen), pregabalin, tiagabin, topiramát, vigabatrin, zonisamid (t.č. v registraci). Nová AE mají většinou méně nežádoucích účinků a interakcí než standardní AE. Liší se svými mechanizmy účinku, takže mohou být účinná u pacientů, u kterých jiná AE selhala. Všechna nová AE jsou indikovaná pro přídatnou terapii. Pro monoterapii jsou v Evropě z nových AE schváleny gabapentin, lamotrigin, levetiracetam, oxcarbazepin, topiramát a vigabatrin. Podávání felbamátu a vigabatrinu je omezeno...
Nežádoucí účinky nových antiepileptik
MUDr. Ivana Tyrlíková, MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 76-78
Práce pojednává o nežádoucích účincích antiepileptik. Zpracovává data a závěry z 20 reprezentativních epidemiologických studií a metaanalýz o nežádoucích účincích nových antiepileptik. Klade si za cíl syntetizovat z těchto pramenů základní přehled o známých rizicích antiepiletik. Vzhledem k různorodosti metodologických přístupů i výzkumných souborů nebylo možno jednotlivá antiepileptika vzájemně porovnávat.
Kombinovaná léčba antiepileptiky u epilepsie: taktika, volba léků, interakce
doc. MUDr. Jiří Hovorka, CSc., MUDr. Tomáš Nežádal
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 80-85
V práci podáváme stručný přehled o kombinované léčbě epilepsie. Uvádíme základní prognostické rysy epilepsie ve vztahu k léčbě, taktiku léčby, předpoklady pro racionální polyterapii a lékové interakce.
Léčba věkově vázaných epileptických syndromů s příznivější prognózou
doc. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 87-90
Věkově vázané epileptické syndromy mají kromě vazby na určité vývojové období i charakteristický klinický a EEG obraz, v některých případech je známa specifická odezva na jednotlivá antiepileptika a dlouhodobá prognóza. Z tohoto hlediska se rozlišují na jedné straně tzv. benigní syndromy (např. BERS) a syndromy s encefalopatií (např. Lennoxův-Gastautův syndrom) na straně druhé. Vzhledem k tomu, že prognóza závisí na mnoha faktorech a u řady syndromů není jednoznačná, navrhujeme spíše rozlišení na syndromy s prognózou více či méně příznivou. V tomto sdělení se budeme věnovat epileptickým syndromům s relativně vlídnou tváří – tedy těm příznivějším.
Liečba epileptických syndrómov v detskom veku s nepriaznivou prognózou
doc. MUDr. Pavol Sýkora, Ph.D.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 91-93
Autor v prehľadnom článku definuje epileptické encefalopatie, popisuje stručne ich klinický obraz, EEG nálezy a priebeh a sumarizuje doterajšie poznatky o ich liečbe. Zaoberá sa predovšetkým včasnými epileptickými encefalopatiami, Westovým, Lennox-Gastautovým, Dravetovej a Laudau-Kleffnerovým syndrómom a syndrómom s kontinuálnymi výbojmi v pomalom spánku. Liečba týchto syndrómov je prevažne empirická, chýbajú rozsiahlejšie klinické štúdie a je vo všeobecnosti neúspešná.
Přehledové články
Akútne leukoencefalopatie – diferenciálna diagnostika
MUDr. Iveta Lisá, CSc., prof. MUDr. Ľubomír Lisý, DrSc.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 94-98
Leukoencefalopatia je postihnutie bielej hmoty mozgu bez postihnutia vyšších kortikálnych funkcií. Klinický obraz je rôznorodý v závislosti od lokalizácie, rozsahu a stupňa postihnutia bielej hmoty. Radiologickým vyšetrením (CT a NMR) zistíme patologické zmeny v bielej hmote mozgu (unifokálne, multifokálne alebo difúzne). V prezentovanej práci je uvedená na základe literárneho prehľadu najnovších prác klasifikácia akútnych leukoencefalopatií podľa príčiny. Je uvedená charakteristika (patogenetická, klinická, patologicko-anatomická a radiologická) a diferenciálna diagnostika jednotlivých typov akútnych leukoencefalopatií s podrobným rozborom najmä idiopatických...
Roztroušená skleróza: zánět nebo neurodegenerace?
Eva Havrdová
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 99-101
Představy o patogenezi roztroušené sklerózy (RS) řadu let oscilují mezi větším důrazem na zánětlivé nebo degenerativní změny. Vzájemný vztah zánětu a degenerace není sice definitivně vyřešen, poškození axonů nejen v souvislosti se zánětem se však ukazuje jako nezvratný fakt v časných fázích RS a vede k jednoznačné změně terapeutického postupu u RS. Chybí sice vysoce účinné léky určené k ochraně axonů, ukazuje se však, že léky určené k omezení zánětu mohou mít i neuroprotektivní efekt jako je tomu u glatiramer acetátu.
Syndróm nepokojných nôh a insomnia
MUDr. Pavol Kučera Ph.D
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 103-106
Syndróm nepokojných nôh (SNN) je známe, ale relatívne zriedkavo diagnostikované neurologické ochorenie. Je charakterizované dyskomfortnými senzitívnymi vnemami so začiatkom alebo zvýraznením v období telesného a duševného pokoja a motorickými prejavmi smerujúcimi k zmierneniu alebo odstráneniu tohto dyskomfortu, a to dovtedy, kým pohyb trvá. Príznaky majú cirkadiánnu distribúciu s maximom vo večerných a nočných hodinách a môžu tak interferovať s fázou spánku. Článok sa okrem prehľadu súčasných poznatkov o SNN, jeho diagnostických kritérií, všeobecných zásad diagnostiky a aktuálnych odporučení na liečbu ochorenia, venuje i vzťahu SNN a insomnie, ktorá...
Neuropatická bolest – mechanizmus, příčiny a možnosti farmakoterapie
prof. MUDr. Zdeněk Ambler, DrSc.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 107-110
Neuropatická bolest se dělí podle lokalizace léze v nervovém systému na periferní a centrální. U periferního typu patří mezi hlavní příčiny neuralgie, fokální a systémové neuropatie. Hlavními příčinami centrálních bolestí jsou míšní léze, roztroušená skleróza mozkomíšní a stavy po iktu. Rozlišuje se bolest vyvolaná stimulací a spontánní. Neuropatická bolest bývá většinou rezistentní na analgetika a léky první volby jsou adjuvantní analgetika, především antidepresiva a antikonvulziva, zejména antiepileptika III. generace (gabapentin, pregabalin). Určitý typ neuropatických bolestí, zejména periferní etiologie, je i opioid senzitivní. Jsou uvedeny hlavní...
Inhibitory cholinesteráz v léčbě alzheimerovy nemoci
MUDr. Martin Brunovský
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 112-117
Hlavním cílem současné symptomatické léčby Alzheimerovy choroby (AD) zůstává oddálení progrese symptomů nemoci zvýšením cholinergní neurotransmise pomocí inhibitorů cholinesteráz (IChE). Důležitými ukazateli okamžité i dlouhodobé účinnosti, bezpečnosti a snášenlivosti různých IChE je specifita jejich inhibiční aktivity, selektivita vůči AD – relevantním molekulárním izoformám cholinesteráz, selektivita vůči mozku a periferní tkáni a v nemalé míře i jejich farmakokinetický profil. Článek přináší stručnou deskripci jednotlivých typů cholinesteráz, jejich funkcí a možnostech jejich inhibice. V souvislosti s léčbou IChE se článek zaměřuje na projevy...
Z pomezí neurologie
Povrchová elektromyografie přímých břišních a zádových svalů u aktivních jizev – palpační iluze
Mgr. Petra Valouchová, Ph.D., prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 122-125
Aktivní jizvy v oblasti břicha mohou způsobovat různé klinické potíže včetně bolestí zad. Při palpaci aktivity břišních svalů v blízkosti jizvy se sval této strany jeví jako méně aktivní než na straně opačné. Pro ověření tohoto palpačního vjemu jsme u 14 pacientů s aktivní jizvou zvolili metodu povrchové elektromyografie. Kontrolní skupinu tvořilo 13 osob. Sledovali jsme EMG aktivitu m. rectus abdominis l.dx. et sin. a mm. erectores spinae l. dx et sin. při zvedání hlavy a hlavy i ramen v poloze v leže na zádech a v leže na břiše. U osob s aktivní jizvou bylo měření provedeno před a po terapii jizvy měkkými technikami. Dle povrchové EMG byla zjištěna...
Sdělení z praxe
Lokalizace funkčních oblastí pomocí elektrické kortikální stimulace (Ojemannova technika) při operacích nádorů mozku
MUDr. Robert Bartoš, doc. MUDr. Martin Sameš, CSc., MUDr. Martin Zápalka, MUDr. Robert Jech, Ph.D., doc. MUDr. Josef Vymazal, prof. MUDr. Pavel Petrovický, DrSc.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 118-121
Článek hodnotí výsledky operací mozkových nádorů v eloquentních oblastech, u kterých bylo úspěšně prováděno mapování kortikálních funkcí pomocí Ojemannovy techniky bipolární stimulace. V diskuzi popisujeme vývoj metody a alternativní techniky, zaměřujeme se na bezpečnostní limity operací v kritických oblastech mozkové kůry. Na základě vlastního souboru diskutujeme validitu neinvazivní metody funkčního mapování – funkční magnetické rezonance.
Komentáře
Sympozium o léčbě bolesti, hotel Voroněž, Brno, 27.–28. 4. 2007
MUDr. Jiří Mastík, prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.
Neurol. pro Praxi, 2007; 2: 126-127
Ve dnech 27. a 28. dubna 2007 se konalo v Brně v hotelu Voroněž již čtvrté Sympozium o léčbě bolesti, které spolupořádaly Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při České neurologické společnosti a Společnost pro studium a léčbu bolesti České lékařské společnosti. Organizace se ujal tradiční pořadatelský tým odborníků specializujících se na léčbu bolesti a bolestí hlavy prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. a MUDr. Jiří Mastík...