Neurologie pro praxi, 2007, číslo 5

Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2007;8(5):261

člověk není dokonalý, ale… Viděl jsem nedávno Verdiho operu Simon Boccanegra ve vídeňské Staatsoper a měl jsem pocit dokonalosti. Má muzikálnost má své limity, dokonalost je kategorie subjektivní, ale na nějakou dobu si od brněnské nebo pražské opery odpočinu. Viděl jsem dva Schoenbergovy muzikály v Londýně a nic mě netáhne do hlediště našich muzikálových scén. Nemohu je kritizovat, věřím, že nejsou špatné, ale zkazil jsem si vkus Londýnem...

Hlavní téma

Onemocnění mozečku

doc. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.

Neurol. praxi. 2007;8(5):267

V posledních letech je patrný výrazný nárůst zájmu o znalosti problematiky týkající se funkce a onemocnění mozečku. Tradičně se mozeček považuje za strukturu, která je zodpovědná za řízení koordinace pohybu a motorické učení. Ovšem jeho bohatá anatomická spojení s ostatními oblastmi lidského mozku, recentní klinická pozorování, behaviorální experimenty a funkční zobrazovací studie tento tradiční obraz mozečkové funkce mění. V mnoha ohledech se naše znalosti týkající mozečkových funkcí připomínají znalosti funkcí velkého mozku (mozkové kůry) před 150 lety. I když jsme stále na počátku naší dlouhé cesty za plným poznáním funkcí mozečku, je zcela jisté,...

Ochorenia mozočka v detskom veku

doc. MUDr. Pavol Sýkora, Ph.D.

Neurol. praxi. 2007;8(5):268-270

Autor v prehľadnom článku popisuje klinický obraz najčastejšie sa vyskytujúcich vývojových anomálií mozočka, Chiariho malformácie, Dandy-Walkerovu malformáciu a Joubertovej syndróm, najčastejšie nádory mozočka (PNET/MB, astrocytómy a ependymómy), zápalové a niektoré degeneratívne a metabolické ochorenia.

Autosomálně recesivní a X-vázané ataxie

MUDr. Alena Zumrová, Ph.D., RNDr. Zuzana Mušová, MUDr. Eva Košťálová, Ludmila Apltová, MUDr. Anna Křepelová, CSc., MUDr. Kateřina Paděrová

Neurol. praxi. 2007;8(5):272-276

Autosomálně recesivní a X-vázané spinocerebelární ataxie jsou různorodou skupinou genetických onemocnění začínajících častěji v dětském věku. Rozvíjející se aktuální možnosti diagnostiky na úrovni enzymatické či DNA však potvrzují první manifestaci těchto chorob i v dospělosti; počet takto verifikovaných diagnóz se neustále zvyšuje a zpřesňuje genotyp/fenotypovou korelaci onemocnění. V článku diskutujeme možnosti složité diferenciální diagnostiky v neurologické praxi a upozorňujeme na nejčastější choroby z této oblasti.

Autosomálně dominantní spinocerebelární ataxie

MUDr. Alena Zumrová, Ph.D., MUDr. Marta Kopečková, MUDr. Zuzana Mušová, MUDr. Anna Křepelová, CSc., Ludmila Apltová, MUDr. Kateřina Paděrová

Neurol. praxi. 2007;8(5):277-282

Pokroky na buněčné a fyziologické úrovni poskytují nové informace o mozečku, jeho funkcích i mechanizmech vedoucích k onemocnění. Kromě toho umožňují aktuální genetické poznatky redefinovat původní oblast spinocerebelárních, olivopontocerebelárních, či dle Hardingové cerebelárních ataxií na úrovni analýzy DNA. V současné době zahrnuje skupina autosomálně dominantních spinocerebelárních ataxií 29 chorob, ve světových DNA laboratořích je rutinní diagnostika zavedena u 10 z nich, v České republice je v současné době k dispozici vyšetření AD SCA 1–3, 6–8, DRPLA, vyšetření SCA10, 12 a 17 by mělo být dostupné v nejbližší době. Existuje však řada...

Toxické poškození mozečku

doc. MUDr. Edgar Lukáš, DrSc.

Neurol. praxi. 2007;8(5):283-284

Dominantními neurotoxikologickými látkami, které atakují mozečkové struktury, jsou těkavé lipofilní látky, jenž snadno prostupují hematoencefalickou bariérou. Jde především o aromatické nebo chlorované uhlovodíky a alkoholy, tvořící v různých kombinacích velkou skupinu ředidel, rozpouštědel a odmašťovadel. Jejich biotransformací dochází k tvorbě aldehydů a kyselin s následným rozvratem acidobazické rovnováhy. Rozebrány jsou vlivy interferujících faktorů (abusus alkoholu, návykových látek) a otázky diferenciální diagnostiky jiných, netoxikologických, mozečkových postižení.

Akutní neurochirurgické intervence v oblasti zadní jámy lební

doc. MUDr. Martin Smrčka, Ph.D., MBA, doc. MUDr. Vladimír Smrčka, CSc.

Neurol. praxi. 2007;8(5):285-289

Autoři zahajují svoji práci anatomickým studiem zadní jámy lební z hlediska neurochirurga. Dále jsou uvedeny nejčastější příčiny urgentních operací tj. úrazy, cévní onemocnění, záněty, poruchy pasáže likvoru a nádory vedoucí ke vzniku likvorové hypertenze. Vedle stručně uvedených příznaků je doporučena obvyklá léčba. Zvláště v kapitole o mozkových výdutích je rozbor vhodných přístupů k lézi, ale zároveň i upozorněno, že intravaskulární intervence bývá v tzv. zadním povodí ta nejvhodnější. Autoři využívají svých dlouhodobých klinických zkušeností, aby jasnou formou objasnili patofyziologii a léčbu těchto urgentních stavů.

Přehledové články

Psychiatrické symptomy Parkinsonovy nemoci: diagnostika a léčba

MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2007;8(5):291-294

PN není onemocnění projevující se pouze hybnými příznaky – bradykinezí, tremorem, rigiditou a posturální instabilitou, ale na funkčním stavu a kvalitě života pacientů se výrazně podílejí především další nemotorické symptomy, jakož i pozdní hybné a psychické komplikace vlastní léčby. Následující článek je zaměřen na psychiatrickou problematiku PN.

Poruchy chování u pacientů s Alzheimerovou chorobou

doc. MUDr. Roman Jirák, CSc.

Neurol. praxi. 2007;8(5):295-298

Jedním ze tří základních okruhů postižení u ACh i dalších demencí jsou (kromě poruch kognitivních funkcí a aktivit denního života) tzv. behaviorální a psychologické příznaky demence. Mezi tyto poruchy náleží postižení emotivity (deprese, úzkost aj.), postižení spánku a cyklu spánek – bdění, a také poruchy chování. Tyto poruchy bývají někdy, hlavně ve středních a pokročilých stadiích demence, nejnápadnější i nejvíce zatěžující příznaky. Mohou mít různou podobu. Velmi častá je agitovanost – neustálý, někdy jen mírný neklid. K poruchám chování se také druží doprovodné psychotické příznaky jako: bludy, halucinace, misinterpretace. Jsou probrány...

Současný stav a perspektivy trombolytické terapie (část II.)

MUDr. David Goldemund, MUDr. Robert Mikulík, MUDr. Michal Reif

Neurol. praxi. 2007;8(5):299-303

V druhé části textu budou diskutovány novější, v některých případech nestandardní terapeutické postupy jako je sonotrombolýza, mechanická rekanalizace a využití nových trombolytik, či protidestičkových preparátů.

Sdělení z praxe

Kombinace dvou epileptických syndromů (lezionální temporální epilepsie a juvenilní myoklonické epilepsie)

MUDr. Jozef Zákopčan, doc. MUDr. Robert Kuba, Ph.D., MUDr. Babeta Hofericová, prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., prof. MUDr. Zdeněk Novák, CSc., MUDr. Jan Chrastina, Ph.D., doc. MUDr. Egon Kurča, Ph.D.

Neurol. praxi. 2007;8(5):304-308

Referujeme vzácný případ koexistence lezionální, farmakorezistentní fokální epilepsie a idiopatické generalizované epilepsie (juvenilní myoklonické epilepsie) u 25leté pacientky s anamnézou febrilních křečí. Koexistenci obou typů epilepsie odhalila správná anamnéza a video-EEG monitorování. Pacientka byla převedena na vhodnou terapii antiepileptiky, která nezhoršují myoklonické záchvaty a posléze jí byl proveden kurativní epileptochirurgický výkon. Dva roky od operace je již zcela bez záchvatů fokálních, nejsou přítomny jak provokované, tak i neprovokované myoklonické záchvaty.

Neurologové se ptají

prof. MUDr. Zdeněk Ambler, DrSc.

Neurol. praxi. 2007;8(5):324

Dotaz: Je indikovaná liečba kortikoidmi u akútnych polyradikuloneuritíd?

Sdílet...