Neurologie pro praxi, 2008, číslo 1

Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(1):3

Vážené kolegyně, kolegové, slavnostní obřady, ceremonie, rituály… galerie starého umění a muzea jsou jich plny. Tu se obřadně klanějí králi či sultánovi, tam holdují cechy nebo stavy. Procesí, přísahy, obřadná roucha, trubači a víření bubnů, erby a heroldi. Staré doby milovaly ceremonie. Byly krásné i důležité. Tam, kde stát, moc a moc práva nebyly právě silné, byly slavnostní veřejné deklarace aktem symbolickým, a také závazným. Protože slib vázal a věrnost byla mezi ctnostmi na předním místě, i věrnost vlastnímu slovu. Na plátně zobrazujícím uzavření Vestfálského míru r. 1648 stojí velká skupina přísahajících mužů, přísahají však různě. Protestanti...

Hlavní téma

Traumata periferních nervů

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(1):7-8

Poranění periferních nervů můžeme dělit na akutní traumata (otevřená či uzavřená), či chronickou traumatizaci nervu. Stanovení stupně a rozsahu poranění anatomických struktur (myelinové pochvy, axonu, vazivové tkáně a cév) má zásadní význam pro optimální léčebný postup.

Traumata brachiálního plexu a jeho větví

MUDr. Petr Ridzoň

Neurol. praxi. 2008;9(1):9-13

Plexus brachialis je svým uložením predisponován k možnému postižení při traumatech krku, ramene a horní části hrudníku. Při jeho postižení je diagnostika a rozhodnutí o další léčbě komplikována variabilním klinickým obrazem a různým typem postižení nervových vláken, což vyžaduje dobrou znalost jak anatomie a patofyziologie postižení, tak vhodného časování a možností přínosu všech pomocných diagnostických metod (elektrofyziologie, zobrazovací metody). V terapeutickém algoritmu má svoje nezastupitelné místo jak rehabilitace, tak neurochirurgické řešení – revize, neurolýza, či rekonstrukční operace při avulzi kořenů, či protržení částí plexu. Článek...

Poranenia nervov horných končatín

MUDr. Pavol Kučera, Ph.D., MUDr. Zoltán Goldenberg

Neurol. praxi. 2008;9(1):14-17

Poranenia nervov nie sú zriedkavou diagnózou neurologickej praxe. Následky poranení nervov horných končatín patria k tým, ktoré výrazne ovplyvňujú pracovnú spôsobilosť jedinca a ovplyvňujú i jeho kvalitu života. Poznanie mechanizmov vzniku poranenia nervov, patofyziologických procesov ich poškodenia a regenerácie, diagnostických prístupov a možností správnej a včasnej liečby je podkladom pre správny klinický prístup k poraneniam nervov, a tým i minimalizácie možných následkov týchto poranení.

Nejčastější poranění periferních nervů dolních končetin

MUDr. Radim Mazanec, PhD.

Neurol. praxi. 2008;9(1):18-22

Poranění periferních nervů jsou v době míru součástí dopravních, sportovních a průmyslových úrazů. Jejich diagnostika je častou součástí běžné ambulantní neurologické praxe i konziliární neurologické služby na traumatologických odděleních. Kromě klasických řezných, sečných, bodných a střelných poranění jsou významná iatrogenní poranění periferních nervů a akutní kompresivní mononeuropatie (např. u sportovců). Existuje plynulý přechod od klasických traumat periferních nervů k akutním kompresivním mononeuropatiím. V diagnostickém procesu hraje důležitou roli mechanizmus poranění, topická diagnostika nervové léze, elektromyografické vyšetření a zobrazovací...

Traumata periferních nervů u dětí

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., MUDr. Martin Kanta, Ph.D.

Neurol. praxi. 2008;9(1):23-24

Traumata různého typu a tíže se v dětském věku vyskytují velmi často. K poranění periferních nervů však ve velké většině nevedou a neurolog a rovněž elektromyografista se s traumaty nervů u dětí setkává jen zřídka. Nijak často neoperuje děti se zraněním periferních nervů a jeho následky ani neurochirurg. V práci je uveden přehled dětí s traumaty periferních nervů za období 5 let v EMG laboratoři (16 dětí) i přehled operovaných na neurochirurgii za 11 let (26 dětí). Diskuze je zaměřena na výskyt traumat jednotlivých periferních nervů, možnosti diagnostiky (klinický nález, EMG, zobrazovací metody), léčebný postup i na důležitost prevence.

Současné možnosti chirurgické léčby poranění periferních nervů

MUDr. Martin Kanta, Ph.D., doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., MUDr. Svatopluk Řehák, CSc., MUDr. David Laštovička, MUDr. Jaroslav Adamkov

Neurol. praxi. 2008;9(1):25-28

Autoři v článku rozebírají základní typy poranění periferních nervů, vysvětlují zásady vyšetřování a následně diskutují o možnostech chirurgického postupu nejenom u přerušení periferních nervů, ale také poranění nervů v kontinuitě. Zmiňují též významnost předoperační a pooperační cílené rehabilitační péče. Zvláště se pak věnují metodám, které slibují zlepšení výsledků v budoucnosti. Jedná se o nové chirurgické techniky, pokroky ve vývoji náhrad štěpů a využití neurotrofních faktorů.

Přehledové články

Vyšetření čichu a jeho význam pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění

MUDr. Hana Magerová, MUDr. Jan Laczó, MUDr. Martin Vyhnálek, as. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., doc. MUDr. Martin Bojar, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(1):30-32

Porucha čichu může být jedním z prvních projevů neurodegenerativního onemocnění mozku. Byla popsána a podrobně studována u Parkinsonovy choroby i u dalších neurodegenerativních onemocnění. V poslední době se dostává do popředí zájmu jako jeden z časných markerů Alzheimerovy choroby, který lze využít i v diferenciální diagnostice. Autoři předkládají přehledný článek pojednávající o specificích čichového postižení u jednotlivých chorob, čichových testech a uplatnění vyšetření čichu v diagnostice neurodegenerativních onemocnění.

Vztah motorických a non-motorických symptomů Parkinsonovy nemoci k dopaminergní terapii: část první

doc. MUDr. Jan Roth, CSc., MUDr. Petra Havránková

Neurol. praxi. 2008;9(1):33-36

PN se projevuje jednak motorickými, ale též non – motorickými příznaky. Motorické příznaky, mezi které se řadí tzv. kardinální tetráda, dyskineze a fluktuace zpravidla dobře odpovídají na dopaminergní léčbu či její modifikaci. Příznaky non – motorické, tj. vegetativní poruchy, poruchy spánku, psychické symptomy, senzitivní a senzorické projevy aj. již na dopaminergní stimulaci zpravidla dobře neodpovídají. Přitom je mimořádně důležité si těchto příznaků všímat a snažit se o jejich terapeutické ovlivnění, neboť v pokročilých stadiích nemoci mohou právě tyto příznaky pacientovi zhoršovat kvalitu života nebo jej i invalidizovat. Tento článek...

Antikonvulziva v terapii bolesti – mechanizmy účinku

MUDr. Jiří Mastík

Neurol. praxi. 2008;9(1):37-41

Některá antikonvulziva (antiepileptika) mají vedle své hlavní indikace dobrý efekt v léčbě chronické neuropatické bolesti a v léčbě bolestí hlavy. V léčbě neuropatické bolesti řadíme antikonvulziva mezi adjuvantní analgetika (koanalgetika). K nejúčinnějším z nich patří v léčbě bolestivé diabetické polyneuropatie, polyneuropatie jiné etiologie a postherpetické neuralgie gabapentin a pregabalin. Karbamazepin je dosud lékem 1. volby v léčbě neuralgie trojklaného nervu. Valproáty a topiramát se používají v profylaktické léčbě migrény. Mechanizmus účinku jednotlivých antikonvulziv je značně komplexní a většinou není dosud detailně objasněn.

Nové názory na dlouhodobou léčbu opioidy

MUDr. Jiří Kozák

Neurol. praxi. 2008;9(1):42-46

V posledních letech je stále větší snaha v rozvinutých zemích světa vytvářet standardizované postupy v léčbě opioidy. Stejný trend je prosazován i v naší republice. Přelomem ve způsobu podávání opioidů byl Frankfurtský koncenzus, který se konal již v roce 1998. Opioidy patří mezi potentní léky určené pro léčbu nejzávažnějších onemocnění a závažných bolestivých stavů, vzdor tomu jejich detailní použití v obvyklých i méně standardních situacích není vždy správné. V následujícím textu nastiňujeme základní termíny a pravidla užívání opioidů bez ohledu na etiologii onemocnění.

Noční groaning (catathrenia) – neobvyklá parasomnie

MUDr. Iva Příhodová

Neurol. praxi. 2008;9(1):47-48

Noční groaning (mručení, hučení, sténání) je vzácná chronická porucha spánku popsaná v posledních letech. Tato parasomnie je charakterizována monotónním zvukovým projevem během prodlouženého výdechu. Epizody prodlouženého výdechu se zvukovým doprovodem se často vyskytují v sériích, které mohou trvat až hodinu. Jsou vázány na REM, méně často na NREM 2 spánek, převažují ve druhé polovině noci a mohou být spojeny s probouzecími reakcemi. Pacienti si někdy stěžují na denní ospalost či neklidný spánek, na noční projevy mají amnézii. Dlouhodobé zdravotní důsledky nejsou v současné době známy, předpokládá se, že se jedná spíše o benigní poruchu představující...

Sdělení z praxe

Průběh onemocnění moyamoya u pacientky sledované od 3 let do 40 let věku

MUDr. Martin Kucharík, doc. MUDr. Jan Roth, CSc., MUDr. Eliška Faltýnová, prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., doc. MUDr. Karel Kupka, CSc., MUDr. Andrea Burgetová, prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(1):49-51

Moyamoya je vzácná forma vaskulitis. Hlavní manifestací jsou četné stenózy Willisova okruhu. V důsledku cévních změn vznikají hemoragické a ischemické inzulty. Nejčastěji postiženi jsou mladí dospělí a děti. U dětí jsou projevy nemoci nejčastěji tranzitorní ischemické ataky, konvulze, cefalea, u dospělých vzniká široké spektrum projevů dané recidivujícím cévním postižením mozku. MRI se ustálilo jako nejcitlivější diagnostická metoda. Účinná terapie neexistuje. Popisujeme nemocnou, kde se onemocnění moyamoya manifestovalo ve 2 letech věku levostrannou hemiparézou a v průběhu následujících 20 let těžce invalidizovalo progresí do těžké spastické kvadruparézy,...

Komentáře

Postihnutie mozočka pri dedičných poruchách glykozylácie

MUDr. Vladimír Bzdúch, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(1):53

So záujmom som si prečítal súbor článkov o ochorení mozočka v časopise Neurológia pre prax 5/2007 (13, 15, 16). Ako v úvode napísal doc. MUDr. M. Bareš, Ph.D., cieľom tejto témy bolo zrozumiteľným spôsobom predstaviť klinické jednotky, pri ktorých dochádza k postihnutiu mozočka (2). Vo svojom príspevku by som chcel prispieť k tejto problematike stručnou charakteristikou pomerne novej, ale stále sa rozširujúcej skupiny dedičných porúch glykozylácie (CDG syndróm), pri ktorej je postihnutie mozočka pomerne častým nálezom.

Neurologové se ptají

Má význam prevencia vazospasmov pri traumatickom subarachnoidálnom krvácaní?

prof. MUDr. Juraj Šteňo, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(1):54

Indikácia podávania nimodipinu pri traumatickom subarachnoidálnom krvácaní (tSAH) sa opiera o výsledky štúdii z deväťdesiatych rokov, podľa ktorých: a) klinická významnosť tSAH je podobná SAH z prasknutej mozgovej aneuryzmy, b) nepriaznivé výsledky liečenia pacientov s tSAh boli po podávaní nimodipinu signifikantne menej časté v porovnaní s placebom (1, 2). Sami sme pozorovali klinicky významné spazmy mozgových tepien po tSAH, čo nás tiež viedlo ku rutínnemu podávaniu nimodipinu. Jeho priaznivý účinok sa však v novšich štúdiach nepotvrdil (3).

Sdílet...