Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor CSc

Neurol. praxi. 2009;10(5):275  

Neuroimunologie a likvorologie

doc. MUDr. Pavel Adam, CSc

Neurol. praxi. 2009;10(5):279  

Vyšetření likvoru - současné možnosti

Evaluation of cerebrospinal fluid - current potentials

MUDr. Ondřej Sobek, CSc, doc. MUDr. Pavel Adam, CSc, RNDr. Ing. Petr Kelbich, MUDr. Martina Koudelková, MUDr. David Doležil Ph.D, MUDr. Jiří Kasík, Ph.D, MUDr. Lenka Hajduková, Mgr. Martin Krušina, MUDr. Martina Hybeľová

Neurol. praxi. 2009;10(5):280-284  

Přehledový článek podává informaci o v současné době dostupných biochemických, cytologických, imunologických a mikrobiologických metodikách vyšetření mozkomíšního moku – likvoru. Jsou rozlišena základní a statimová vyšetření a parametry rozšířené specializované likvorologie. Je doporučen základní algoritmus laboratorního vyšetření likvoru s přihlédnutím ke konkrétní neurologické diagnóze.

Základní vyšetření likvoru v diagnostice postižení centrálního nervového systému

Basic cerebrospinal fluid test in diagnosing central nervous system involvement

RNDr. Ing. Petr Kelbich, doc. MUDr. Pavel Adam, CSc, MUDr. Ondřej Sobek, CSc, MUDr. Martina Koudelková, MUDr. Jan Procházka, Eva Hanuljaková, MUDr. Radka Válková, MUDr. Miloslav Tomaškovič, Mgr. Martin Krušina

Neurol. praxi. 2009;10(5):285-289  

Každé laboratorní vyšetření biologického materiálu, likvoru samozřejmě nevyjímaje, by mělo mít logickou posloupnost. Mělo by se odehrávat od jednoduchého ke složitému a od obecného ke konkrétnímu. Na samém začátku této procedury obvykle stojí tzv. základní vyšetření likvoru. Právě o něm pojednává tento článek. Posláním článku je nejen předložit čtenáři výčet sledovaných parametrů, ale především se pokusit srozumitelným způsobem vysvětlit jejich význam pro odhalování podstaty některých patologických procesů odehrávajících se v centrálním nervovém systému (CNS).

Praktické zkušenosti s laboratorní diagnostikou Alzheimerovy nemoci pomocí tau proteinu, fosfo-tau proteinu a beta amyloidu v likvoru

Practical experience with laboratory diagnosis of Alzheimer's disease using tau protein, phospho-tau protein, and beta amyloid in cerebrospinal fluid

MUDr. Martina Koudelková

Neurol. praxi. 2009;10(5):290-293  

Cílem článku je seznámit neurology, psychiatry, geriatry a další specialisty s možnostmi a praktickými zkušenostmi s laboratorním stanovením tau proteinu, fosfo-tau proteinu a beta-amyloidu v mozkomíšním moku především u Alzheimerovy nemoci. Je podána stručná souhrnná informace o podstatě biomarkerů tzv. likvorového tripletu a dále je podrobněji vysvětlen princip a metodika vyšetření likvoru, včetně zhodnocení vlastní skupiny pacientů a jsou zdůrazněny požadavky na správnou techniku odběru vzorku. Při současném vyhodnocení tripletu u Alzheimerovy nemoci se zvýší senzitivita na 85–94 % a specificita na 83–100 %. Proto velký profit vyšetření...

Význam cytologie mozkomíšního moku v diagnostice nádorových onemocnění nervového systému

The significance of cerebrospinal fluid cytology for diagnosing tumors of the nervous system

doc. MUDr. Pavel Štourač, Ph.D, MUDr. Jana Bednářová, Ph.D, MUDr. Zdeňka Čermáková

Neurol. praxi. 2009;10(5):294-296  

Kvalitativní cytologie mozkomíšního moku je nezbytné vyšetření u všech pacientů se suspektním nebo prokázaným nádorovým onemocněním a u vzorků s pleocytózou a hyperproteinorachií k vyloučení nebo potvrzení přítomnosti nádorových buněk. Nádorová infiltrace prokázaná cytologií mozkomíšního moku si uchovává svůj význam i v éře zobrazovacích metod a může významně přispět k časné diagnóze a léčbě nádorové infiltrace jak u primárních, tak metastazujících nádorů nervového systému. Přes známou četnost jednotlivých typů nádorů jsme prokázali v našem souboru i záchyt raritních tumorů způsobujících leptomeningeální infiltraci: karcinom močových cest, papilom...

Intratekální syntéza specifických antivirových protilátek u atakovitého a primárně chronickoprogresivního průběhu roztroušené sklerózy

Intrathecal synthesis of specific antiviral antibodies in relapsing-remitting and primary chronic progressive courses of multiple sclerosis

MUDr. Jana Bednářová, Ph.D, doc. MUDr. Pavel Štourač, Ph.D

Neurol. praxi. 2009;10(5):297-299  

U roztroušené sklerózy mozkomíšní rozlišujeme atakovitý nebo primárně chronicko-progresivní průběh. Oba typy průběhu se liší patogenezí, imunologií, terapeutickou odpovědí a prognózou. Dosud není k dispozici laboratorní diagnostický marker pro rozlišení obou podjednotek onemocnění. Cílem práce bylo vyšetřit intratekální syntézu specifických IgG protilátek proti neurotropním virům spalniček, zarděnek a planých neštovic (MRZ reakce) u atakovitého a primárně chronicko-progresivního průběhu a stanovit její diferenciálně diagnostický význam. Vyšetřili jsme soubor 35 pacientů (n-35). Intratekální syntéza specifických protilátek byla vyjádřena protilátkovým indexem...

Terapie akutní fáze a sekundární prevence ischemického iktu a tranzitorní ischemické ataky - změny po publikaci doporučení ESO 2008 a 2009

Therapy of acute phase and secondary prevention of ischaemic stroke and transient ischaemic attack - changes after the publication of the ESO 2008 and 2009 guidelines

doc. MUDr. Roman Herzig Ph.D

Neurol. praxi. 2009;10(5):300-304  

Nejvýznamnější změny v Doporučení managementu ischemické cévní mozkové příhody a TIA (ESO 2008–2009) zahrnují změny v terapii antiagregační (preference podávání kombinace ASA a dipyridamolu nebo samotného klopidogrelu před podáváním samotné ASA), trombolytické (prodloužení terapeutického okna IVT na 4,5 h, zavedení intraarteriální léčby jako možnosti volby u akutní okluze ACM do 6 h, možnost léčby akutní okluze bazilární tepny pomocí IAT i IVT i po 3 h od rozvoje příznaků), chirurgické (doporučení provést CEA co nejdříve, nejlépe během 2 týdnů po poslední ischemické příhodě a doporučení chirurgické dekompresní terapie u pacientů ve věku do...

Éra nových léků v terapii roztroušené sklerózy

New drugs era in treating multiple sclerosis

MUDr. Marta Vachová

Neurol. praxi. 2009;10(5):305-308  

Současná medikace pro léčbu roztroušené sklerózy má své limity. Účinnost není stoprocentní a dlouhodobá pravidelná intervenční aplikace má různá úskalí, která snižují efekt léčby. Proto jsou hledány další nové cesty aplikace, jiná schémata a metody. Některé z těchto cest jsou slepé a nesplnily očekávání, která do nich byla vkládána. U jiných nových léčiv je vysoká účinnost vykoupena rizikem závažných nežádoucích účinků léčby. Tento článek seznamuje s novými léčivy, která prošla jednotlivými fázemi klinického zkoušení až k hranici registrace či jsou dokončovány studie třetích fází. Jde o pět preparátů určených k perorální léčbě. Další naděje jsou...

Průlomová bolest - klinický obraz a léčení

Breakthrough pain - clinical presentation and treatment

MUDr. Dana Vondráčková

Neurol. praxi. 2009;10(5):310-313  

Průlomová bolest je jedním ze symptomů nádorové bolesti. Pod tímto pojmem si lékaři nepředstavují vždy stejný příznak. V článku je uvedena poslední přesná definice průlomové bolesti, jsou zmíněny stavy, které se považují za průlomovou bolest, ale neodpovídají současné definici. Pokročilá stadia nemoci jsou rizikovým obdobím pro progresivní rozvoj bolesti a také vznik průlomové bolesti. Z patofyziologického hlediska se u průlomové bolesti setkáváme se všemi typy bolesti, nociceptivní, neuropatickou i smíšenou. Pro průlomovou bolest je důležitý údaj o rychlosti nástupu a trvání bolesti, ten se může pohybovat od několika minut po několik hodin, objevuje...

Cervikálne vertigo

Cervical vertigo

MUDr. Miloslav Dvorák, Ph.D, MUDr. Andrea Hlubeková, MUDr. Katarína Carter, MUDr. Martin Šimo

Neurol. praxi. 2009;10(5):314-319  

Článok sa zaoberá cervikálnym vertigom, kontroverznou klinickou entitou, charakterizovanou vznikom závratu alebo nestability v súvislosti s pohybom hlavy a krku na podklade poruchy viacerých systémov. Hoci patofyziológia cervikálneho vertiga nie je explicitne definovaná, autori rozoberajú viaceré uvádzané hypotézy. Ako príčiny vzniku cervikálneho vertiga sa v literatúre uvádzajú: funkčná blokáda cerviko-kraniálnych kĺbov s poruchou cervikálneho proprioceptívneho systému, kompresia vertebrálnej artérie, kompresia cervikálnej miechy, úrazy krčnej chrbtice, syndróm Barré-Lieou a zriedkavo aj abnormality cerviko-kraniálneho prechodu. Z hľadiska diagnostiky...

Dotazník soběstačnosti DAD-CZ - česká verze pro hodnocení každodenních aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí

The Disability Assessment for Dementia DAD-CZ - czech version for assessment of activities of daily living in patients with Alzheimer disease

doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D, MUC. Pavel Martínek, MUC. Abraham Buček, RNDr. Daniela Řípová CSc

Neurol. praxi. 2009;10(5):320-323  

Zhoršení aktivit denního života (ADŽ) pacientů s Alzheimerovou nemocí (AN) lze zjišťovat vhodnými dotazníky ADŽ. V předkládané práci představujeme českou verzi mezinárodně používaného a doporučovaného Dotazníku soběstačnosti DAD-CZ, který jsme vytvořili překladem anglické originální škály The Disability Assessment for Dementia. Dotazník obsahuje 17 položek běžných základních aktivit ve 4 oblastech (hygiena, oblékání, kontinence a jedení), 18 položek instrumentálních aktivit v 5 oblastech (příprava jídla, telefonování, chození ven a pobyt venku, finance a korespondence, léky) a 5 položek týkajících se volného času a domácích prací. Každou položku lze...

Nízkostupňový gliom (fibrilární astrocytom) a epilepsie

Low-grade glioma (fibrilary astrocytoma) and epilepsy

MUDr. Jana Zárubová

Neurol. praxi. 2009;10(5):324-327  

Pacienti s nízkostupňovými gliomy a symptomatickou fokální epilepsií představují složitý klinický problém. Prezentuji kazuistiku pacientky, kterou jsem poprvé vyšetřila před 10 lety s diagnózou nízkostupňového gliomu parietálně vpravo a symptomatické fokální epilepsie. Nádor byl odhalen na MRI mozku poté, co pacientka po porodu prodělala sekundárně generalizovaný epileptický záchvat. Epilepsie byla farmakorezistentní. Pro progresi nádoru na MRI mozku a farmakorezistenci epilepsie byla provedena parciální resekce. Histologicky byl potvrzen fibrilární astrocytom, WHO st. II. Efekt resekce na kompenzaci epilepsie byl přechodný. Po 3 letech MRI prokázala další...

Cervikální vertigo. Komentář k článku Cervikálne vertigo autorů Dvorák M., Hlubeková A., Carter K., Šimo M., Neurol. pro praxi 2009

doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc

Neurol. praxi. 2009;10(5):329-330  

Neurologové se ptají …

MUDr. Jiří Piťha, doc. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D

Neurol. praxi. 2009;10(5):328