Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2009;10(6):335  

-

Léčba onemocnění extrapyramidového systému

prof.MUDr.Ivan Rektor, CSc. - editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2009;10(6):339  

-

Léčba Parkinsonovy nemoci

Treatment of Parkinson’s disease

prof.MUDr.Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2009;10(6):340-346  

Zahájení medikamentózní léčby: DA-agonisté u pacientů mladších 70 let a bez kognitivního deficitu. Zahájení L-dopou u pacientů starších 70 let. Lze zahájit také selegilinem, amantadinem, rasagilinem. Při nedostatečnosti medikace a zkracování délky účinku: přidáváme/zvyšujeme L-dopu standardní nebo s prodlouženým uvolňováním, event. k L-dopě inhibitor COMT. Dále máme možnost přidat/navýšit DA agonisty, perorálně nebo v náplasti, rasagilin. Při těžkých motorických komplikacích: navíc „drug holiday” s infuzemi amantadinu, dále apomorfin s. c. jako bolus nebo pumpou, L-dopa intraduodenálně, chirugická léčba (DBS). Při psychických komplikacích:...

Chirurgická terapie extrapyramidových onemocnění

Surgical treatment of extrapyramidal disease

MUDr.Marek Baláž, prof.MUDr.Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2009;10(6):348-352  

V posledních letech roste počet indikací chirurgické terapie nemocí extrapyramidového systému. Nejčastějšími indikacemi jsou Parkinsonova nemoc, esenciální tremor a dystonie. V současnosti je nejčastěji využívána metoda hluboké mozkové stimulace.

Terapie choreatických dyskinezí

Treatment of choreatic dyskinesias

doc.MUDr.Jan Roth, CSc., MUDr.Jiří Klempíř, Ph.D.

Neurol. praxi. 2009;10(6):353-355  

Choreatické dyskineze jsou způsobeny dysfunkcí bazálních ganglií, které mohou vzniknout na velmi různorodém podkladu. Lze je tlumit především farmakologicky. Skupiny léků, které jsou symptomaticky účinné, jsou antipsychotika (nejvýhodnější tiaprid, risperidon), presynaptické depletory dopaminu (tetrabenazin), některá GABAergní léčiva (klonazepam), některá antiglutamátová léčiva (např. amantadin). Pouze vzácně jsou příčiny vzniku choreatických syndromů kauzálně léčitelné.

Léčba dystonií

Treatment of dystonias

prof.MUDr.Martin Bareš, Ph.D.

Neurol. praxi. 2009;10(6):356-359  

Dystonie je termín, který označuje mimovolní trvalou kontrakci jedné nebo několika svalových skupin, která uvádí končetiny nebo jiné části těla do abnormálního nedobrovolného postavení. Dystonické pohyby a držení jsou pomalé, kroutivé tonické stahy měnlivé intenzity, obvykle se aktivující pohybem. Podle lokalizace se dystonie dělí na fokální, segmentální, mutifokální a generalizované formy. Většina dystonických syndromů je idiopatických, je vždy nutno pátrat po sekundaritě. V posledních letech je patrný nárůst znalostí genetiky dystonií. Léčba byla v minulosti často svízelná, používala se řada léků (antiepileptika, anticholinergika, antidopaminergní...

Akutní stavy s extrapyramidovou symptomatikou

Acute conditions with extrapyramidal symptoms

doc.MUDr.Irena Rektorová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2009;10(6):360-362  

Akutní stavy s extrapyramidovou symptomatikou (movement disorder emergency; MDE) jsou akutní nebo subakutní stavy, u kterých selhání přesné diagnostiky a léčby pacienta může mít za následek významnou morbiditu nebo dokonce mortalitu. Nejčastěji se jedná o syndromy vyvolané podáním určitých léků nebo naopak jejich vysazením, ale příčinou mohou být infekce, toxiny, ložiskové mozkové léze, metabolické poruchy nebo autoimunitní onemocnění. Časté jsou MDE u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Diferenciálně diagnosticky je třeba uvažovat o možnosti psychogenní poruchy hybnosti či o psychiatrické etiologii akutního stavu. V textu je detailněji popsán...

Posturálna instabilita u pacientov s Parkinsonovou chorobou a jej liečba

Postural instability in patients with Parkinson’s disease and its treatment

MUDr.Peter Valkovič, PhD.

Neurol. praxi. 2009;10(6):363-368  

Posturálna instabilita (PI) je kardinálnym príznakom Parkinsonovej choroby (PCH) a stúpa na význame s progresiou ochorenia. Najvážnejším následkom PI sú rekurentné pády, ktoré extrémne zhoršujú kvalitu života pacientov a svojimi komplikáciami zaťažujú zdravotnícky systém. Väčšina pádov u pacientov s PCH vzniká v domácom prostredí a v stave dobrej pohyblivosti. Na detekciu začínajúcej a monitoring signifikantnej PI je potrebná cielená anamnéza a špecifické klinické neurologické vyšetrenie. Farmakoterapia má len obmedzený účinok, sľubne sa ukazujú najmä preparáty pôsobiace na noradrenergný neurotransmiterový systém. Dlhodobý efekt možno očakávať...

Profylaktická léčba migrény

Prophylactic treatment of migraine

MUDr.Ingrid Niedermayerová

Neurol. praxi. 2009;10(6):369-371  

Profylaktická léčba je nasazována k redukci frekvence, trvání nebo intenzity migrenózních záchvatů a dále při neúčinnosti nebo kontraindikacích akutní terapie. Začínáme obvykle léky první volby (valproáty, topiramát, metoprolol, flunarizin). Při neúčinnosti nebo kontraindikaci této léčby či z důvodu komorbidity využíváme léky druhé volby (amitriptylin) nebo další profylaktika. Začínáme monoterapií, profylaktika však lze kombinovat. Délka profylaxe je obvykle 6–9–12 měsíců. U menstruační migrény podáváme periodicky nesteroidní antiflogistika (naproxen) nebo triptany (frovatriptan, naratriptan), dalším způsobem je hormonální terapie....

Omyly a chyby v liečbe epilepsie

Mistakes and errors in treating epilepsy

doc.MUDr.Vladimír Donáth, CSc.

Neurol. praxi. 2009;10(6):372-377  

Počet antiepileptických liekov narastá. Zvýšený počet liekov prináša so sebou nástrahy aj možnosti neuváženej indikácie, omyly a chyby. K najčastejším chybám patrí: 1. zlyhanie aplikácie maximálnej tolerovanej dávky pri nekontrolovanej epilepsii, 2. pridanie ďalšieho lieku skôr, ako predošlý zlyhal v účinku, 3. oneskorené odoslanie pacienta do vyššieho špecializovaného centra, 4. zámena záchvatov frontálneho laloka za neepileptické psychogénne záchvaty, 5. chyby v diagnostike epileptických syndrómov, 6. suboptimálne užívanie novogeneračných antiepileptík, 7. zbytočne vysoké dávkovanie antiepileptík, 8. chybný výber optimálneho lieku pre určitý...

Diabetická neuropatie z pohledu neurologa

Diabetic Neuropathy - Neurologist Perspective

MUDr.Radim Mazanec, Ph.D., doc.MUDr.Martin Bojar, CSc., MUDr.Tomáš Nedělka

Neurol. praxi. 2009;10(6):378-383  

Diabetická neuropatie je častou neurologickou komplikací diabetes mellitus 1. a 2. typu. Představuje klinicky heterogenní syndrom postižení periferních, kraniálních a autonomních nervů, který se u většiny diabetiků vyvíjí postupně, často asymptomaticky. Prevalence diabetické neuropatie se odhaduje mezi 13 až 54 % a závisí na délce trvání diabetu. Klinické vyšetření prokazuje dvě základní formy diabetické neuropatie – generalizované a fokální. Základním diagnostickým testem je elektromyografie. Diabetická neuropatie představuje vysoké riziko rozvoje diabetické nohy, protože účinná léčba diabetické neuropatie stále není k dispozici. Symptomatická...

Terapie Alzheimerovy choroby a příbuzných neurodegenerativních demencí

Treating Alzheimer’s disease and related neurodegenerative dementias

doc.MUDr.Roman Jirák, CSc.

Neurol. praxi. 2009;10(6):384-389  

Demence neurodegenerativního původu představují velký terapeutický problém pro svoji četnost (Alzheimerova choroba je nejčastěji se vyskytující demence), pro svoji zdravotní i sociální závažnost (choroby devastující kvalitu života a ve většině případů končící letálně), pro svoji finanční nákladnost i pro svoji obtížnou léčitelnost. U většiny z těchto chorob není dosud do důsledku známa etiopatogeneza, a tak naše dosavadní léčba vychází z ovlivnění známých patogenetických článků. Terapie neurodegenerativních demencí zahrnuje farmakoterapii kognitivních funkcí, farmakoterapii nekognitivních funkcí, terapii přidružených somatických poruch, psychoterapii...

Lumbální spinální stenóza u seniorů

Lumbar spinal stenosis in the elderly

prof.MUDr.Vladimír Smrčka, CSc., prof.MUDr.Martin Smrčka, Ph.D., MBA, MUDr.Karel Máca

Neurol. praxi. 2009;10(6):390-393  

Úvod: Lumbální spinální stenóza patří k relativně častým postižením pacientů vyšších věkových skupin. Názory na možnosti terapie jsou různé. Materiál a metodika: V letech 2004–2008 jsme na naší klinice operovali 67 pacientů pro centrální spinální stenózu mezi L2–L5. Všichni byli starší než 60 let a 75 % z nich mělo jednoetážové postižení, většinou v úrovni L4–L5 nebo L3–4. Distance stenotického úseku byla 4–9 mm v místě maximálního postižení. Hlavním symptomem byly klaudikace, noční bolesti, případně vyjádřený kompletní chronický syndrom kaudy. Všichni pacienti měli provedenu MR a funkční snímky bederní páteře....

Zriedkavé lyzozómové ochorenie - Niemannova-Pickova choroba typ C

A rare lysosomal disease - Niemann-Pick disease type C

MUDr. Miriam Kolníková, doc. MUDr. Pavol Sýkora Ph.D, RNDr. Ivan Chalupa, PhD

Neurol. praxi. 2009;10(6):394-395  

Niemannova-Pickova choroba typ C (NPC) je zriedkavé autozomálne recesívne neuroviscerálne ochorenie zo skupiny lyzozómových porúch, zapríčinené defektom v lipidovom metabolizme. Najčastejšou formou je neskorá detská a juvenilná forma NPC. Diagnóza je založená na stanovení akumulácie voľného cholesterolu v lyzozómoch a na redukcii cholesterolovej esterifikácie vo fibroblastoch (Filipínový test). Ochorenie je podmienené mutáciou génu NPC1 (95 %) a NPC2 (4 %). V liečbe sa uplatňuje miglustat na princípe redukcie patologického substrátu s cieľom zastaviť progresiu ochorenia.

37. Šerclovy dny

MUDr.Radomír Taláb, Ph.D.

Neurol. praxi. 2009;10(6):401-406  

-

Neurologové se ptají...

MUDr. David Doležil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2009;10(6):396  

Jaké jsou možnosti terapie u farmakorezistentní tenzní bolesti hlavy?

V. levočské pracovné dni neuropsychiatrie, 24.-26. 9. 2009

MUDr.Miloslav Dvorák, PhD.

Neurol. praxi. 2009;10(6):397  

-

Rozlúčili sme sa s primárom

MUDr.Ladislavom Bevilaquom prof.MUDr.Michal Drobný, DrSc.

Neurol. praxi. 2009;10(6):398-399  

-

Jubileum profesora MUDr. Daniela Bartka, DrSc.

prof.MUDr.Michal Drobný, DrSc.

Neurol. praxi. 2009;10(6):399-400  

-