Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(3):139  

Záchvatové stavy neepileptického původu

prof.MUDr.Milan Brázdil, Ph.D. - editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2010;11(3):144-145  

Neepileptické záchvaty imitující epileptické v dětství a adolescenci

A varied group of non-epileptic seizures forming frequent differential diagnosis

doc.MUDr.Hana Ošlejšková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(3):146-152  

V dětství a adolescenci se vyskytuje pestrá skupina neepileptických záchvatových příhod, které tvoří častou diferenciální diagnózu epileptických záchvatů. U dětí jsou to především somaticky podmíněné neepileptické záchvaty, v preadolescenci a adolescenci se objevují a postupně mohou i převažovat psychogenně podmíněné neepileptické záchvaty. Článek přehledně rekapituluje nejdůležitější jednotky u velmi malých a malých dětí s důrazem na jejich klinický obraz a obvyklý věkový výskyt. Záměrně se v něm nevěnuji problematice synkop, paroxyzmálních extrapyramidových příhod a z paroxyzmálních poruch spánku pouze těm s výskytem u dětí. Cílem článku...

Somaticky podmíněné neepileptické záchvaty

Physiologic nonepileptic seizures

doc.MUDr.Robert Kuba, Ph.D., MUDr.Michal Ryzí

Neurol. praxi. 2010;11(3):153-156  

Somaticky podmíněné neepileptické záchvaty mají zásadní význam v diferenciální diagnostice záchvatových stavů. V adolescenci a dospělém věku se nejčastěji vyskytují synkopy, převážně autonomní. V mladším dětském věku převládají paroxyzmální stavy vázané na spánek. Tento typ záchvatových stavů zahrnuje celou škálu klinických jednotek s různou prognózou.

Psychogenní neepileptické záchvaty u dospělých

Psychogenic nonepileptic seizures in adults

MUDr.Zdeněk Vojtěch

Neurol. praxi. 2010;11(3):157-160  

Článek pojednává o současném nazírání na PNES, jejich epidemiologii, semiologické manifestace, patofyziologii, diagnostiku a léčbu.

Video-EEG v diferenciální diagnostice neepileptických záchvatových stavů

Long-term video-EEG monitoring in differential diagnosis of non-epileptic seizures

MUDr.Martin Tomášek, MUDr.Hana Krijtová, MUDr.Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(3):161-164  

V článku jsou prezentovány základní údaje o indikacích video-EEG monitorování, úloze interiktálního a iktálního EEG, semiologii, významu a limitaci provokačního testu, roli EKG a standardní či modifikované polysomnografie při podezření na neepileptické záchvaty.

Vysazování antiepileptik u pacientů s plně kompenzovanou epilepsií

Discontinuation of antiepileptic drugs in patients with inactive epilepsy

doc.MUDr.Robert Kuba, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(3):166-170  

Vysazování antiepileptik u pacientů, kteří jsou dlouhodobě zcela bez záchvatů, je specifickou problematikou, pro kterou neexistují závazná doporučení. Vysazení antiepileptik po letech kompenzace by nemělo být čistě rozhodnutí lékaře, ale společným rozhodnutím lékaře a pacienta. Recidiva záchvatů může mít pro pacienta závažné osobní, sociální a pracovní následky. Souhrnný článek předkládá výsledky nejdůležitějších studií a metaanalýz publikovaných na toto téma.

Alzheimerova nemoc a zapojení pečovatele do boje o kvalitu života

Alzheimer disease and the engagement of informal carers in a fight for the quality of life

MUDr.Kateřina Sheardová

Neurol. praxi. 2010;11(3):172-176  

Úspěšná terapie pacientů s demencí by měla pozitivně ovlivňovat kromě kognitivních funkcí také kvalitu života a behaviorálně psychiatrické komplikace onemocnění. Tohoto cíle lze dosáhnout vhodnou kombinací léčby farmakologické a nefarmakologických intervencí. Onemocnění projevující se demencí jsou významnou zátěží nejen pro pacienty, ale i pro příbuzné, kteří se o pacienta každodenně starají. Článek shrnuje současné možnosti terapie se zaměřením především na nefarmakologické přístupy, které mohou pečovatelé využít v péči o nemocné s demencí v domácím prostředí.

Nové trendy ve fyzioterapii nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní

New trends in physiotherapy of patients with cerebrospinal multiple sclerosis

PhDr.Kamila Řasová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(3):178-182  

Autorka v přehledném článku představuje výsledky vědeckých studií, ke kterým se svým týmem došla při řešení grantového projektu IGA MZ ČR 1A8628-5/2005 „Využití plasticity centrálního nervového systému v neurorehabilitaci nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní“. Výsledky se pokusila interpretovat a zobecnit tak, aby byly využitelné v běžné klinické praxi, a to ve dvou rovinách: v hodnocení efektu terapie (vypracovala a validizovala set klinických funkcí, který umožňuje komplexně hodnotit efekt rehabilitace, respektive fyzioterapie u nemocných s centrálním postižením, především nemocných s RS) a v předložení důkazů pro efektivnost...

Některé příčiny bolestí dolních zad a jejich léčba

Some causes of low back pain and their treatment

MUDr.Ivan Vrba

Neurol. praxi. 2010;11(3):183-187  

Bolest v oblasti dolních zad (BZ) je jako klinický syndrom definována bolestí, svalovým napětím a ztuhlostí v oblasti mezi dolním okrajem žeber a gluteálními rýhami s bolestmi dolních končetin nebo bez nich. BZ jsou v současnosti závažným medicínským a sociálně ekonomickým problémem s trvalou roční prevalencí 60–85 %. Článek je zaměřen na nespecifické bolesti zad, které nebývají většinou v popředí zájmu neurologů. Základní dělení BZ je na akutní a chronické. Z klinického hlediska je však důležité rozdělení na specifické a právě nespecifické (bez prokazatelně zjištěné progresivní patologie – skoro až 90 % případů). Z praktického...

Antiepileptika v psychiatrii

Antiepileptics in psychiatry

prof.MUDr.Eva Češková, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(3):188-190  

Valproát, karbamazepin a lamotrigin mají svoje pevné místo v léčbě bipolární poruchy na základě kontrolovaných studií. Vedle lithia jsou považována za nejvýznamnější zástupce stabilizátorů nálady (MS). MS jsou dle dostupných guidelines doporučovány ve všech fázích bipolární poruchy. Cílem této retrospektivní studie bylo zmapovat, jak léčíme bipolární poruchu v klinické praxi. Na základě analýzy chorobopisů jsme zjistili, že v průběhu 2 roků bylo hospitalizováno 71 nemocných (37 žen a 34 mužů) celkem 92× (35 pro mánii, 53 pro depresi). V léčbě depresivních i manických příznaků byla nejčastěji užitou léčebnou strategií kombinace MS a atypických...

Je migréna progresivní onemocnění?

Is migraine a progressive disease?

MUDr. Jiří Mastík

Neurol. praxi. 2010;11(3):191-194  

Úvod: Autor se pokusil vyhodnotit průběh léčby pacientů s migrénou a zjistit, zda u nich probíhá migréna progresivně. Metodika: Soubor 72 pacientů s migrénou bez aury, migrénou s aurou, chronickou migrénou a bolestí hlavy z nadužívání analgetik a ergotaminu byl retrospektivně sledován v Regionálním centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy v Brně v průměru 65 měsíců. Od října 1996 do července 2008 byly hodnoceny tyto parametry: frekvence záchvatů, silná intenzita bolesti, stupeň omezení v běžném životě a účinnost léčby, a to po roce léčby v centru a v současnosti a byly srovnány se vstupními hodnotami. Výsledky: Ke zlepšení došlo u 57,0...

Raritní multiplicita život ohrožujících expanzivních procesů

Rare multiplicity in life-threatening expansive processes

MUDr.Jan Chrastina, Ph.D., prof.MUDr.Zdeněk Novák, CSc., ing.Ivo Říha, MUDr.Radim Jančálek, Ph.D., MUDr.Motaman Shaqbua, MUDr.Khaled Ghallab

Neurol. praxi. 2010;11(3):196-199  

Sdělení prezentuje nemocnou s ojedinělou triplicitou život ohrožujících intrakraniálních expanzivních lézí. Po řešení hydrocefalu a arachnoidální cysty zadní jámy lební provedená zobrazovací vyšetření prokázala rychle progredující tumor temporálně vpravo. Histologické vyšetření resekované nádorové tkáně prokázalo multiformní glioblastom. Součástí sdělení jsou i literární data ve vztahu k koincidenci podobných patologií a možnostem chirurgického řešení.

Co ukázala subanalýza výsledků studie ECASS III

What subanalysis of the ECASS III study results revealed

doc.MUDr.Roman Herzig, Ph.D., FESO

Neurol. praxi. 2010;11(3):201-203  

Randomizovaná, placebem kontrolovaná studie European Cooperative Acute Stroke Study III potvrdila bezpečnost a účinnost intravenózní trombolýzy (IVT) rekombinantním tkáňovým aktivátorem plazminogenu (rt-PA) mezi 3 a 4,5 hodinami od rozvoje ichemického iktu. Při subanalýze výsledků této studie byly ve skupině pacientů léčených rt-PA zjištěny oproti placebu signifikantně častěji funkční nezávislost, hodnocená jako skóre modifikované Rankinovy škály (mRS) 0–2 za 90 dnů a dále pak po 30 dnech zlepšení skóre National Institutes of Health stroke scale (NIHSS) o 8 bodů nebo dosažení skóre NIHSS 0–1 bod, skóre index Barthelové (BI) ≥...

Publikujeme v zahraničí

-

Neurol. praxi. 2010;11(3):204  

-

Neurologové se ptají...

-

Neurol. praxi. 2010;11(3):206  

-