Neurologie pro praxi, 2014, číslo 5
Slovo úvodem
Slovo úvodem
prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA
Neurol. praxi. 2014;15(5):227 
Hlavní téma
Fyzikální příčiny nemocí z povolání
doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D.
Neurol. praxi. 2014;15(5):232-233
Profesionální syndrom karpálního tunelu
Occupational carpal tunnel syndrome
MUDr. Eduard Minks, MUDr. Alexandra Minksová, prof. MUDr. Petr Brhel,CSc., MUDr. Viera Babičová
Neurol. praxi. 2014;15(5):234-239
Syndrom karpálního tunelu je nejčastější mononeuropatií a zároveň nejčastější nemocí z povolání, se kterou se může lékař ve své praxi setkat. Jde o kompresivní neuropatii v oblasti zápěstí, která vzniká vlivem dlouhodobého, nadměrného a jednostranného přetěžování ruky a zápěstí, vlivem vibrací s přenosem na ruce, nebo k němu vedou onemocnění, jako je diabetes mellitus či tyreopatie. Subjektivně se nejčastěji projevuje paresteziemi/dysesteziemi 1. až 4. prstu a objektivně atrofií vnější porce thenaru. Postižení se kvantifikuje pomocí elektromyografie. Středně těžký stupeň onemocnění je hranicí, která spolurozhoduje o konzervativním versus operačním...
Útlakové léze loketního nervu profesionálního původu
Compressive ulnar nerve lesion of occupational origin
MUDr. Petr Ridzoň
Neurol. praxi. 2014;15(5):240-242
Útlakové léze n. ulnaris jsou druhou nejčastější fokální mononeuropatií. K chronické traumatizaci a poškození nervu může dojít tlakem a vibracemi pracovních nástrojů nebo opíráním lokte u některých profesí. Mimo zaměstnání to pak může být držením nářadí při sportech. Z klinického hlediska lze podle symptomatologie rozdělit léze na: poškození lokalizované proximálně od lokte, v oblasti lokte, v oblasti Guyonova kanálu a distálně od kanálu. Nejčastější jsou útlakové léze v oblasti lokte – jsou zhruba 10 x častější než v oblasti Guyonova kanálu. V oblasti lokte jsou možná dvě místa postižení – a to v oblasti sulcus nervi ulnaris anebo v kubitálním...
Nemoci šlach a šlachových pochev nebo úponů svalů z douhodobého nadměrného jednostranného přetěžování
Connective tissues diseases, tendon disorders used to be often associated with occupational activities
MUDr. Milan Richtr, CSc., doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.
Neurol. praxi. 2014;15(5):244-248
2Neurologická klinika TN, Praha Onemocnění šlach a onemocnění šlachových a svalových úponů z pracovních vlivů. Onemocnění šlach a šlachových úponů, na jejichž vznik, zhoršení nebo recidivu mají vliv podmínky vykonávaných činností. U nemocí z povolání musí být pracovní podmínky uznanou příčinou vzniku onemocnění. U nemocí z povolání se jedná vždy o následky jednostranného dlouhodobého mechanického zatížení. Onemocnění úponů šlach vzniká podle autorů u všech druhů pracovních činností, a to i u běžných činností při chybějící nebo narušené adaptaci tkání na tahový stres. V převážné většině se jedná o postižení tkání předloktí horních končetin a rukou....
Vibrační neuropatie
Vibration neuropathy
doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., MUDr. Zdenka Fenclová, CSc., Ing. Zdeněk Jandák, CSc., doc. MUDr. Pavel Urban, CSc.
Neurol. praxi. 2014;15(5):249-252
2Státní zdravotní ústav, Praha Přenos vibrací z pracovních nástrojů na horní končetiny může vést k rozvoji nemoci z vibrací. Projevuje se intermitentním zbělením prstů, paresteziemi i hypestezií postižených prstů, postupně i rozvojem neobratnosti a slabosti prstů. Zbělení prstů i desítky minut, a to přes snahu prohřát ruku i prsty. Nemoc z vibrací má projevy nervové, vaskulární i vazivové. V diagnostice se využívá chladový test, pletysmografie i EMG (zejména senzitivní a motorická neurografie). Součástí léčby je zábrana prochlazení, úprava životosprávy a pracovní zátěže, medikamentózní léčba (blokátory kalciového kanálu, pentoxyphyllin, antiagregancia).
Diferenciální diagnostika bolestí zápěstí z pohledu ortopeda
Differential diagnosis of wrist pain from view of orthopedic surgeon
doc. MUDr. Jaroslav Pilný, Ph.D., MUDr. Jiří Štědrý, PhDr. Kateřina Čermáková, Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D., PhDr. Magda Taliánová
Neurol. praxi. 2014;15(5):253-256
Na bolestech v oblasti zápěstí mají vliv kromě postižení nervů stavy úrazové, jako jsou poranění kostí a vazů. Kostní poranění bývají diagnostikována, ale vazivová jsou často přehlédnuta a vedou ke vzniku nestabilit, které častou vedou k obtížím. Pokud nejsou nestability správně ošetřeny, jsou podkladem rozvoje degenerativních změn artritidy v oblasti zápěstí. Autoři prezentují nejčastější postižení zápěstí z pohledu ortopeda, představují klinické obtíže a možnosti ošetření.
Přehledové články
Imunomodulační vlastnosti intravenózního imunoglobulinu
Immunomodulatory properties of intravenous immunoglobulin
MUDr. Jiří Piťha
Neurol. praxi. 2014;15(5):258-260
Intravenózní imunoglobulin je biologický přípravek, vyráběný z plazmy zdravých dárců. Jeho relativní bezpečnost a komplexní imunomodulační účinky ovlivňují jeho stoupající spotřebu u zánětlivých a autoimunitních chorob, zejména v neurologii. Přehledný článek shrnuje dosavadní poznatky o mechanizmech účinku intravenózního imunoglobulinu s ohledem na různé fragmenty molekuly imunoglobulinu G.
Korelace mezi klinickou manifestací a nálezem na magnetické rezonanci u pacientů s roztroušenou sklerózou
Correlation between magnetic resonance imaging and clinical disability in multiple sclerosis
doc. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D., prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc.
Neurol. praxi. 2014;15(5):261-267
Magnetická rezonance má u onemocnění roztroušenou sklerózou zcela zásadní postavení. Je nejdůležitější z paraklinických vyšetření pro diagnostiku onemocnění, další její neméně významná role je predikce budoucího vývoje onemocnění a prakticky celoživotní monitorace aktivity onemocnění, respektive úspěšnosti léčby. Magnetická rezonance přináší i důležité informace při rozkrývání patologických procesů, ke kterým u RS dochází. Detekce hypersignálních ložisek v bílé hmotě v T2 váženém obraze byla prvním patologickým nálezem, který byl korelován s klinickým postižením pacienta. Kromě ložiskového postižení bílé hmoty můžeme detekovat patologii i v normálně...
Z pomezí neurologie
Polymyozitida
Polymyositis
prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc.
Neurol. praxi. 2014;15(5):268-272
Polymyozitida (PM) je vzácné onemocnění manifestující se svalovou slabostí především v oblasti proximálních částí končetin. Řada pacientů má také extramuskulární projevy, např. dysfagii, intersticiální plicní chorobu nebo artritidu. Ve svalové biopsii se najde endomyziální zánětlivý infiltrát a hyperexprese HLA molekul 1. třídy, EMG ukáže myogenní nález a většinou jsou elevované sérové hladiny CK a dalších enzymů ze svalů. Diagnosticky pomáhá také určení přítomnosti autoprotilátek v séru, z nichž některé jsou vysloveně specifické pro polymyozitidu a určují prognózu, protože se pojí s klinickými syndromy, jako je např. antisyntetázový syndrom. Řada...
Sdělení z praxe
Eskalace léčby pacienta s familiární roztroušenou sklerózou fingolimodem
Escalation therapy with fingolimod in a patient with familial multiple sclerosis. A case report
MUDr. Jiří Piťha
Neurol. praxi. 2014;15(5):274-277
Článek dokumentuje způsob vedení léčby pacienta s relaps remitující formou roztroušené sklerózy v denní klinické praxi. Léčba první volby interferonem beta 1a se jevila zpočátku jako úspěšná, z důvodu stoupající hladiny neutralizačních protilátek a negativního indukčního testu s myxovirus rezistentním proteinem A byla provedena výměna za glatirameracetát. U pacienta se objevila již od počátku lokální intolerance léčby. Došlo k manifestaci 2 těžkých relapsů se zvýšením EDSS (Expanded Disability Status Scale) o 2 stupně. Na magnetické rezonanci mozku bylo postkontrastní sycení 2 ložisek. Předpokládáme, že ke zvýšené aktivitě onemocnění došlo s latencí,...
Zlepšení kvality života v pokročilé fázi Parkinsonovy nemoci intraduodenálními infuzemi levodopy
Improving quality of life in advanced stage Parkinson's disease with intraduodenal levodopa infusions
MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D., Renata Coufalová, MUDr. Eva Čecháková, prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.
Neurol. praxi. 2014;15(5):278-280
Pokročilé stadium idiopatické Parkinsonovy nemoci je charakterizováno především motorickými fluktuacemi. Tyto často nelze zvládnout ani za využití všech možností perorální farmakoterapie. Jednou z možností řešení jsou pak kontinuální intestinální infuze L-DOPA, které zajišťují stabilnější plazmatickou koncentraci L-DOPA. Intestinální gel obsahující L-DOPA je aplikován pomocí přenosné pumpy a sondou zavedené cestou perkutánní endoskopické gastrostomie přímo do terminální části duodena, kde je L-DOPA resorbována. Efekt této terapie a její přínos ke zlepšení motorických fluktuací, a tím také kvality života dokumentuje následující kazuistika 70letého muže...
Informace
Za Robertem Kubou
Ivan Rektor
Neurol. praxi. 2014;15(5):282