Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(6):289  

Žena v neurologickej problematike

doc. MUDr. Vladimír Donáth, PhD. – editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2014;15(6):295  

Myasténia gravis a žena: tehotenstvo, pôrod, puerpérium a tranzitórna neonatálna myasténia

Myasthenia gravis and woman: pregnancy, delivery, postpartum period and transient neonatal myasthenia

doc. MUDr. Peter Špalek, PhD.

Neurol. praxi. 2014;15(6):296-299  

Myasténia gravis (MG) je autoimunitné ochorenie postihujúce nervosvalové spojenie. MG sa u žien často manifestuje v reprodukčnom veku, v druhej a tretej dekáde života. Ženy s MG by mali tehotenstvo plánovať v spolupráci s neurológom a gynekológom. Všeobecne je akceptované, že ženy s MG, ktoré si prajú otehotnieť, by mali mať MG v remisii alebo v signifikantne zlepšenom a stabilizovanom stave. Manifestná MG môže byť počas tehotenstva dobre zvládaná efektívnou a bezpečnou liečbou. Liekmi prvej línie sú inhibítory cholínesterázy. Pre optimálnu kontrolu MG počas tehotenstva je niekedy nutná terapia prednizónom a/alebo azatioprínom. Vzhľadom na nežiaduce...

Co je nového na téma „žena a epilepsie“?

What›s new on the issue of „women and epilepsy”?

MUDr. Jana Zárubová

Neurol. praxi. 2014;15(6):300-304  

Komplexní klinický přístup k ženám s epilepsií musí zohlednit určitá patofyziologická, diagnostická, terapeutická a sociální specifika. Je třeba jim porozumět a tuto znalost aplikovat tak, aby žily stejně jako jejich vrstevnice nebo s nejmenším možným omezením. Článek navazuje na publikaci „Žena a epilepsie“, 2. vydání, ve které byla problematika podrobně a multidisciplinárně zpracována (EpiStop, 2010). V jednotlivých podkapitolách jsou uvedena souhrnná a aktuálně publikovaná data s klinickým komentářem.

Žena a sclerosis multiplex

Woman and multiple sclerosis

doc. MUDr. Jarmila Szilasiová, PhD.

Neurol. praxi. 2014;15(6):305-309  

Pochopenie vplyvu gravidity a hormonálnych faktorov poskytuje nový pohľad na mechanizmy sclerosis multiplex (SM). SM nemá negatívny vplyv na fertilitu, priebeh tehotenstva alebo zdravie plodu. Počas tehotenstva dochádza u väčšiny žien k poklesu aktivity choroby, vyššie riziko relapsu je v prvých 3–6 mesiacoch po pôrode. Výsledky štúdií o vplyve liečby SM na priebeh gravidity a vývoj dieťaťa nie sú konzistentné. Farmakologická liečba SM s potenciálnym teratogénnym účinkom by mala byť pred otehotnením vysadená. Liečba popôrodného obdobia závisí od aktivity ochorenia. Asistovaná reprodukcia s použitím gonadotropínov zvyšuje klinickú aktivitu SM...

Špecifiká cerebrovaskulárnych ochorení u žien

Specifics of cerebrovascular diseases in women

MUDr. Norbert Leško, MUDr. Matej Škorvánek, MUDr. Vladimír Haň

Neurol. praxi. 2014;15(6):310-313  

Cievna mozgová príhoda (CMP) predstavuje v súčasnosti závažný zdravotnícky, sociálny a ekonomický problém. Aj keď je riziko vzniku CMP pre niektoré vekové skupiny vyššie u mužov ako u žien, celkovo viac CMP vzniká u žien z dôvodu dožívania sa vyššieho veku v kombinácii s vysokým výskytom CMP v najvyšších vekových skupinách. Ženy s CMP majú vyššiu prevalenciu niektorých rizikových faktorov, ako sú arteriálna hypertenzia, fibrilácia predsiení a horšie funkčné zneschopnenie v čase vzniku CMP. Ženy s CMP v akútnom štádiu dostávajú menej často systémovú trombolýzu v porovnaní s mužmi. Po prekonanej CMP dosahujú ženy horší výsledný funkčný stav, dostáva...

Migréna u žien

Migraine in women

MUDr. Zuzana Dean, MRCP

Neurol. praxi. 2014;15(6):314-318  

Migréna postihuje prevažne ženy. Migrénu ovplyvňujú fyziologické zmeny ako menarché, menštruácia, tehotenstvo a menopauza, tak ako aj hormonálna antikoncepcia a hormonálna substitučná terapia. Migréna u žien obyčajne začína po menarché, vyskytuje sa často v dňoch pred alebo počas menštruácie a zvyčajne sa zlepší počas tehotenstva a menopauzy. Spôsobuje to fluktuácia hladiny estrogénov cez ich vplyv na bunkovú excitabilitu. Navyše, podávanie exogénnych hormónov môže spôsobiť zhoršenie migrény ako aj vystaviť ženy s migrénou zvýšenému riziku vaskulárnych ochorení. Migréna s aurou predstavuje rizikový faktor výskytu mozgového infarktu. Podávanie kombinovaných...

Individualita pacienta při výběru vhodné léčby roztroušené sklerózy

The individual preferences in choice of suitable MS treatment therapy

MUDr. Marta Vachová

Neurol. praxi. 2014;15(6):319-323  

Léčba zvolená podle aktuální medicínské i osobní preference nemocného je zásadní i u roztroušené sklerózy. Správná volba preparátu je důležitá pro dostatečnou adherenci, a tím i efektivitu terapie. Tento postup označujeme jako personalizovanou medicínu. Obecná terapeutická doporučení zhodnocují statistická data velkých klinických studií a pravděpodobnou efektivitu léku. K dosažení maximálního účinku léků první i druhé volby je nezbytná individuálně dobře zvolená terapie.

Cerebrovaskulární komplikace v časném období po kardiochirurgických výkonech

Early cerebrovascular complications after cardiovascular surgeries

MUDr. Jan Chrastina, Ph.D., prof. MUDr. Zdeněk Novák, CSc., MUDr. Jaroslav Brichta, MUDr. Petr Pavlík, ing. Ivo Říha, doc. MUDr. Petr Němec, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(6):324-328  

Intracerebrální hematom a mozková ischemie jsou vzácnými, ale velmi závažnými komplikacemi u nemocných časně po kardiochirurgickém výkonu. Výskyt těchto komplikací je podmíněn řadou faktorů závisejících na celkovém stavu operovaného a na typu kardiochirurgického výkonu. Při rozvaze o operační indikaci je nutné zvážit nejen obecná kritéria pro indikaci neurochirurgického operačního výkonu u nemocných s intracerebrálním krvácením a expanzivně se chovající mozkovou ischemií, ale zohlednit i celkový stav nemocného po kardiochirurgické operaci s možnou oběhovou nestabilitou, antikoagulační medikací nebo nutností podpory vitálních funkcí.

Poruchy polykání u Parkinsonovy nemoci

Presented article deals with swallowing problems in patients with Parkinson’s disease

Mgr. Marie Kaniová, Ph.D., MUDr. Pavel Ressner, Ph.D., Mgr. Barbora Kopecká, MUDr .Karol Zeleník, Ph.D.

Neurol. praxi. 2014;15(6):329-332  

Příspěvek je věnován poruchám polykání u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN). Dysfagie výrazně zhoršuje kvalitu života u pacientů s PN, zhoršuje příjem potravy, zvyšuje riziko malnutrice a rovněž riziko rozvoje bronchopneumonie. Dysfagie je z velké míry kurabilní porucha. Je jí třeba proto věnovat pozornost, protože často uniká pozornosti při běžném neurologickém vyšetření pacienta s PN. V práci jsou zmiňovány základní pojmy týkajících se dysfagie a popisován fyziologický průběh polykacího aktu. Krátce jsou popsány možnosti přístrojového vyšetření poruch polykání a další vyšetřovací techniky. Vyšetření poruch polykání u PN může odhalit nejčastější...

Fingoli mod v klinické praxi - kazuistiky

Fingolimod in clinical practice: case reports

doc. MUDr. Radomír Taláb, CSc., MUDr. Marika Talábová

Neurol. praxi. 2014;15(6):333-337  

Možností eskalace léčby u roztroušené sklerózy (RS) je fingolimod, který je nejenom svým mechanizmem účinku, ale i lékovou formou – tableta – pokrokem v léčbě RS. Fingolimod byl první perorální lék pro léčbu relaps-remitentní RS (R/R RS). Jde o první modulátor sfingosin-1-fosfátového (S1P) receptoru. Fingolimod se váže na S1P receptor na lymfocytech a cestou snížení jeho exprese brání lymfocytům opustit lymfatickou tkáň. Tímto mechanizmem je blokován průnik autoreaktivních lymfocytů do CNS a vývoj zánětlivých změn. Fingolimod proniká přes hematoencefalickou bariéru (HEB) a má neuroprotektivní účinek.

Léčba pozdního stadia Parkinsonovy nemoci kontinuálním podáváním Duodopy

Treating late stage Parkinson's disease with continuous Duodopa administration

MUDr. Václav Dostál, doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., MUDr. Petr Vyhnálek, Ph.D.

Neurol. praxi. 2014;15(6):338-340  

Uvádíme kazuistiku nyní 63letého pacienta v pozdním stadiu Parkinsonovy nemoci, u něhož kompenzace pozdních motorických komplikací již nebyla dosažena perorální léčbou. Po zavedení PEGu a podávání gelu Duodopy intrajejunálně se pacientův stav výrazně zlepšil, podstatně regredovaly off stavy a zmírnily se hyperkineze.

Pompeho nemoc - klinická kazuistika

Pompe disease - clinical case report

MUDr. Ing. Ivana Patáková, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(6):341-345  

Glykogenóza II. typu (GSD II, m. Pompe) je autosomálně recesivně dědičné onemocnění s incidencí cca 1 : 60 000. Je způsobeno deficitem lyzosomálního hydrolytického enzymu kyselé maltázy (alfa-glukosidázy), který odpovídá za degradaci intralyzosomálního glykogenu. Strukturální gen pro alfa-glukosidázu byl lokalizován na chromozomu 17q23. Podle klinických projevů a věku při rozvoji prvních příznaků rozlišujeme dva hlavní typy onemocnění. Infantilní forma GSD II postihuje děti v prvních měsících života. Jsou výrazně hypotonické („floppy baby“), postiženy jsou i dýchací svaly, nápadná je masivní kardiomegalie, může být patrná i makroglosie...

Syndróm čistej akinézy so zamŕzaním chôdze

Pure akinesia with gait freezing

MUDr. Ján Necpál

Neurol. praxi. 2014;15(6):346-349  

Tento článok opisuje relatívne „mladú“ a zriedkavú diagnózu z okruhu extrapyramidových porúch hybnosti, známu ako syndróm čistej akinézy alebo čistá akinéza s freezingom chôdze. Jej základným klinickým prejavom je akinéza a progredujúce zamŕzanie hybnosti počas chôdze, v reči a pri písaní, neodpovedajúce na liečbu levodopou. Rigidita končatín, porucha okulomotoriky a demencia sa nevyskytujú. Patologické nálezy pri tomto ochorení zobrazujú typické prejavy progresívnej supranukleárnej obrny, preto sa syndróm čistej akinézy považuje za klinický variant tohto ochorenia. V článku je predložená krátka kazuistika pacienta, ktorá zachytáva postupný...

Farmakologický profil pregabalinu (Lyrica)

Pharmacological profile of pregabaline (Lyrica)

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(6):350-354  

Pregabalin (Lyrica) je derivátem kyseliny gama-amino-máselné. Působí na podjednotku napěťově řízeného kalciového kanálu, a tím moduluje vstup kalcia do neuronů v centrálním nervovém systému. Vyznačuje se antikonvulzivním, anxiolytickým a analgetickým efektem. Pregabalin se neváže na plazmatické bílkoviny a vylučuje se téměř nezměněn močí. Výhodou pregabalinu je lineárně se zvyšující účinek při zvyšování jeho dávky. Hlavní indikací pregabalinu je neuropatická bolest. Dalšími indikacemi jsou parciální epileptické záchvaty, generalizovaná úzkostná porucha, bolesti v zádech s neuropatickou bolestí. Pregabalin je velmi dobře snášen. Mezi nežádoucí vedlejší...