Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(3)  

Závrat

doc. MUDr. Štefan Sivák, PhD.

Neurol. praxi. 2017;18(3)  

Chronická subjektivní závrať

Chronic subjective dizziness

doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc., PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(3):149-151 | DOI: 10.36290/neu.2017.079  

Chronická subjektivní závrať (chronic subjective dizziness – CSD) je definována jako stav nerotační závrati, nejistoty nebo hypersenzitivity k vlastním pohybům nebo komplexním pohybovým stimulům. Většinou se vyvíjí po odeznění vestibulární patologie. Pacient působí dojmem, že není schopen se zpětně adaptovat po odeznění akutní fáze onemocnění a jeho pohybová schémata zůstanou shodná s akutní fází onemocnění. Tento stav bývá často provázen výraznou úzkostí, která se postupně může dostávat do popředí klinického obrazu.

Nevestibulárne závraty

Nonvestibular dizziness

prof. MUDr. Egon Kurča, PhD.

Neurol. praxi. 2017;18(3):152-155 | DOI: 10.36290/neu.2017.023  

Závrat je príznak, ktorý je v humánnej medicíne po bolesti pravdepodobne druhý najčastejší. V chápaní pacientov, ale aj niektorých lekárov má pojem závrat (vertigo) často rôzne významy. Základný výklad závratu je porucha vnímania polohy a pohybu vlastného tela v priestore. Základné etiologické delenie závratov je na vestibulárne a non-vestibulárne vertigo. Predložený článok pojednáva práve o závratových stavoch nevestibulárnej genézy.

Epizodické závraty

Episodic dizziness and vertigo

doc. MUDr. Štefan Sivák, PhD.

Neurol. praxi. 2017;18(3):156-160 | DOI: 10.36290/neu.2017.022  

Epizodické závraty alebo epizodický vestibulárny syndróm sú charakterizované opakovanými atakmi závratov v trvaní niekoľko sekúnd, minút až hodín s obdobiami remisie. Ide o častý problém pacientov so závratmi. Epizodické závraty môžu byť zapríčinené príčinami vestibulárnymi alebo primárne nevestibulárnymi, periférnymi alebo centrálnymi, benígnymi alebo aj život ohrozujúcimi. Pacienti prichádzajú k lekárovi obyčajne v medzizáchvatovom období, a preto je základom správnej diagnózy dôkladná anamnéza s dôrazom na časové charakteristiky závratov, prítomnosť vyvolávajúcich príčin a pridružených nevestibulárnych symptómov. Diferenciálna diagnostika je široká.

Laboratorní metody vyšetření vestibulárního aparátu

Laboratory methods for investigating the vestibular apparatus

MUDr. Rudolf Černý, CSc., PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D., doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(3):163-169 | DOI: 10.36290/neu.2017.080  

Práce podává přehled současných vyšetřovacích možností objektivního hodnocení funkce vestibulárního labyrintu, okulomotoriky a posturální stability. Zvláštní pozornost je věnována nově zaváděným metodám kvantitativního vyšetření head impulse testu a vyšetření otolitového aparátu pomocí vestibulárního evokovaného myogenního potenciálu.

Vestibulární rehabilitace

Vestibular rehabilitation

PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D., doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(3):170-173 | DOI: 10.36290/neu.2017.081  

Vestibulární rehabilitace představuje soubor postupů, které urychlují proces vestibulární kompenzace a umožňují adaptaci na vzniklou vestibulární patologii. Tyto techniky využívají neuroplasticity CNS, vedoucí k rekalibraci senzorického systému. Aby mohla být rehabilitace úspěšná, je třeba individuálního sestavení rehabilitačního plánu s ohledem na výsledky vyšetření, symptomy a aktuální problémy pacienta.

Vitamin D a roztroušená skleróza

Vitamin D and multiple sclerosis

MUDr. Eva Krasulová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(3):174-178 | DOI: 10.36290/neu.2019.037  

Roztroušená skleróza (RS) představuje závažné autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které typicky postihuje mladé osoby v produktivním věku. Etiologie onemocnění není zcela přesně známa, nicméně negativní vliv nízké hladiny vitaminu D v séru na rozvoj i průběh onemocnění je dnes již nepochybný. Významný nedostatek vitaminu D se v naší zeměpisné šířce přitom týká zhruba dvou třetin populace. Článek shrnuje současné poznatky o vitaminu D ve vztahu k RS včetně doporučení k vhodné suplementaci tohoto vitaminu.

Nové perspektivy léčby migrény

New perspectives of the treatment of migraine

MUDr. Rudolf Kotas, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(3):179-185 | DOI: 10.36290/neu.2017.082  

Akutní léčba migrenózních atak je dosud omezena na užití jednoduchých analgetik, nesteroidních antiflogistik, ergotaminových preparátů a triptanů. Na základě našich znalostí o patofyziologii migrény, která je zmíněna v tomto článku, byly vyvinuty nové léky pro léčbu akutních záchvatů migrény, které jsou cílené zejména na calcitonin gene–related peptid (CGRP) a serotoninové 5-HT1F receptory. Jsou zmíněny i další terapeutické cíle jako glutamát, kombinace 5-HT1B/1D receptorů a syntázy neuronálního oxidu dusnatého a léky ovlivňující korovou šířící se depresi. V profylaxi migrény nejslibnějším přístupem jsou humanizované monoklonální protilátky...

B lymfocyty ako cieľ v liečbe sclerosis multiplex

B cells as a target in the treatment of multiple sclerosis

MUDr. Luděk Hochmuth

Neurol. praxi. 2017;18(3):186-189 | DOI: 10.36290/neu.2017.026  

B lymfocyty zohrávajú dôležitú úlohu v patogenéze sclerosis multiplex (SM). K patogenetickým mechanizmom ich pôsobenia patrí prezentácia antigénu, produkcia prozápalových a protizápalových cytokínov, môžu sa diferencovať na plazmatické bunky tvoriace autoprotilátky a podieľať sa na tvorbe meningeálnych folikulárnych štruktúr v centrálnej nervovej sústave (CNS). Terapeutickou depléciou prostredníctvom anti-CD20 protilátok dokážeme účinne ovplyvniť priebeh ochorenia. Účinnosť a bezpečnosť tejto liečby pri relaps remitujúcej a primárne progresívnej forme sclerosis multiplex bola potvrdená v klinických skúšaniach.

Osmotický demyelinizační syndrom

Osmotic demyelination syndrome

MUDr. Michal Vodička

Neurol. praxi. 2017;18(3):190-195 | DOI: 10.36290/neu.2017.083  

Centrální pontinní myelinolýza je demyelinizující onemocnění pontu vyvolané ve většině případů rychlou korekcí hyponatrémie. Projevuje se neurologickými a psychiatrickými příznaky a může napodobovat řadu jiných onemocnění. Neexistuje žádná specifická léčba tohoto onemocnění, i když je zkoušena řada postupů s rozmanitým úspěchem.

Listeriová meningitida po aplikaci alemtuzumabu pro relaps-remitentní sclerosis multiplex

Listeria meningitis after administration of alemtuzumab for relapsing-remitting multiple sclerosis

MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D., MUDr. Petr Hon

Neurol. praxi. 2017;18(3):196-200 | DOI: 10.36290/neu.2017.084  

Alemtuzumab (ALM) je humanizovaná monoklonální protilátka určená k léčbě pacientů s aktivní relaps-remitentní roztroušenou sklerózou. Léčba touto látkou může být provázena některými závažnými komplikacemi. Po této léčbě se může vyvinout jiné autoimunitní onemocnění, také se mohou vyskytnout různě závažné infekční komplikace. Kazuistika popisuje rozvoj listeriové meningitidy u pacientky po léčebné kúře ALM pro sclerosis multiplex. Jde o bakteriální infekci, jejímž zdrojem bývá kontaminovaná strava. Pacienti po léčbě ALM mohou být v důsledku změn v imunitním systému více vulnerabilní vůči této infekci a je tedy nezbytná zvýšená klinická bdělost,...

Botulotoxinum A: farmakologické předpoklady pro terapeutický účinek

Botulinumtoxinum A: pharmacological prerequisites for therapeutic effect

MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(3):212-215  

Botulotoxin produkovaný bakteriemi Clostridium botulinum patří mezi dnes nejsilnější známé neurotoxiny. V článku je pojednán jeho základní mechanizmus účinku v kontextu potenciálu k terapeutickému využití u svalových spasticit a jiných poruch. Jelikož je dnes k dispozici několik léčivých přípravků s obsahem botulotoxinu, je v textu věnována pozornost mj. jejich vzájemné odlišnosti, která je hlavním předpokladem i pro odlišnou imunogenicitu.

TYSABRI – nový management rizik

TYSABRI – new management of risk factors

MUDr. Yvonne Benešová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(3):202-206 | DOI: 10.36290/neu.2017.086  

Natalizumab řadíme mezi selektivní monoklonální protilátky. Jedná se o velmi účinný lék, který podstatně snižuje aktivitu nemoci a vede k dlouhodobé stabilizaci roztroušené sklerózy mozkomíšní. Terapie je bohužel spojena s rizikem rozvoje progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) u pacientů s pozitivitou protilátek proti John Cunningham viru. Standardizované, pravidelné klinické sledování, monitorace magnetickou rezonancí a využití biomarkerů umožňuje stratifikovat riziko rozvoje PML. Včasné zjištění PML choroby v asymptomatickém stadiu podstatně zlepšuje přežití a snižuje následky tohoto onemocnění.

PERAMPANEL – kam s ním?

Perampanel – what to do with it?

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.,, MUDr. Ondřej Strýček

Neurol. praxi. 2017;18(3):208-211 | DOI: 10.36290/neu.2019.069  

Fycompa® (perampanel – PER) je nové antiepileptikum se specifickým mechanizmem účinku, kterým se liší od jiných léků. Je dobře tolerován a má příznivý bezpečnostní profil s minimem nežádoucích účinků, které jsou i při vyšším dávkování mírné až střední intenzity. Interaktivní potenciál PER je nízký, což umožňuje dobrou kombinaci s jinými antiepileptiky. Velkou výhodou jsou farmakokinetické vlastnosti, které umožňují podávání perampanelu jednou denně. Je účinným přídatným lékem pro léčbu fokální epilepsie i primárně generalizovaných záchvatů u pacientů s idiopatickou generalizovanou epilepsií. Řada otevřených pokračujících studií prokázala...

Neurozobrazovací kazuistika

MUDr. Martin Pail, Ph.D., MUDr. Marta Pažourková, prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(3):201 | DOI: 10.36290/neu.2017.085  

Prof. MUDr. Karel Urbánek, CSc., slaví osmdesátiny

Jan Mareš, Andrea Bártková, Petr Hluštík,, Petr Kaňovský, Pavel Otruba

Neurol. praxi. 2017;18(3):217-218