Neurol. praxi. 2018;19(1):3
Neurol. praxi. 2018;19(1):10 | DOI: 10.36290/neu.2018.072
Neurol. praxi. 2018;19(1):11-15 | DOI: 10.36290/neu.2017.027
Možnosti moderní epileptochirurgie představují pomoc pro většinu pacientů s farmakorezistentní epilepsií. Nové operační techniky, rozšiřující se arsenál epileptochirurgických výkonů a stále kvalitnější předoperační diagnostika umožňují úspěšně chirurgicky řešit i složitější pacienty, a to nejen v dospělém věku, ale i v dětství. Celosvětovým trendem je tak nejen nárůst resekčních výkonů u MR-nelezionálních a extratemporálních pacientů, ale i proporcionální nárůst výkonů v dětském věku, včetně těch nejnižších věkových kategorií. Cílem operativy u dětí není jen maximální redukce záchvatů, ale také zajištění co možná nejpříznivějšího psychomotorického...
Neurol. praxi. 2018;19(1):16-21 | DOI: 10.36290/neu.2018.004
Resekční léčba je nejúčinnějším postupem k dosažení kompenzace záchvatů u pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií. Díky rozvoji zobrazovacích metod a možnosti využití výpočetní techniky pro pokročilé zpracování obrazu i signálu je možné nově identifikovat epileptogenní zónu u pacientů, u nichž to dříve nebylo možné. Při nutnosti invazivního vyšetření intrakraniálními elektrodami převažuje dnes stereoencefalografie, která umožňuje explorovat i mozkovou kůru subdurálním elektrodám nepřístupnou. Při chirurgickém výkonu se pro přesnou navigaci využívá nejen MR, ale v řadě případů i multi-modalitní zobrazení předoperačních vyšetření. V posledních...
Neurol. praxi. 2018;19(1):22-27 | DOI: 10.36290/neu.2018.073
Důvodem k výzkumu alternativních epileptochirurgických metod jsou invazivita a vedlejší účinky zavedených postupů. V klinickéepileptologii byly použity metody radiochirurgické, radiofrekvenční, laserové a ultrazvukové ablace. Článek shrnuje dosavadníliterární data a v případech radiochirurgie a radiofrekvenční ablace prezentuje i vlastní zkušenosti.
Neurol. praxi. 2018;19(1):28-31 | DOI: 10.36290/neu.2018.074
V současné péči o pacienty trpící farmakologicky nekompenzovatelnou epilepsií nacházejí stále častější využití neurostimulační metody. Důvodem je plně legitimní snaha nabídnout zásadně lepší kvalitu života i těm jedincům, u nichž je ze závažných důvodů resekční epileptochirurgie nevhodná. V případě neurostimulací jde o zákroky paliativní, tedy takové, jejichž cílem je alespoň významné snížení počtu záchvatů, především záchvatů s rizikem poranění. Ačkoli úplné potlačení záchvatů je při jejich použití poměrně vzácné, prokazatelně dlouhodobě účinné jsou standardní neurostimulační postupy u více než poloviny léčených jedinců. Současně je pro ně typickým...
Neurol. praxi. 2018;19(1):32-36 | DOI: 10.36290/neu.2018.075
Komise pro klasifikaci a terminologii Mezinárodní ligy proti epilepsii (ILAE) publikovala po předchozí rozsáhlé diskuzi v r. 2017 dvaklíčové dokumenty – novou klasifikaci epileptických záchvatů a novou klasifikaci epilepsií. V textu předkládáme část zdůvodněnía komentářů vycházející z originální anglické verze obou dokumentů a zejména českou verzi terminologie doporučenou výboremČeské ligy proti epilepsii.
Neurol. praxi. 2018;19(1):37-40 | DOI: 10.36290/neu.2018.076
V posledních letech je imunoadsorpce stále více uznávanou alternativou k terapeutické plazmaferéze používané v léčbě neurologických chorob, jako je syndrom Guillain Barré, chronická zánětlivá demyelinizující polyneuropatie, myasthenia gravis, neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra, roztroušená skleróza nebo autoimunitní encefalitidy. Na rozdíl od terapeutické plazmaferézy, která vyžaduje výměnu plazmy albuminem nebo mraženou plazmou, je imunoadsorpce technika umožňující selektivní odstranění humorálních faktorů, především patologických autoprotilátek vysoce afinitním adsorbentem. Tato léčebná metoda má ve srovnání s plazmaferézou...
Neurol. praxi. 2018;19(1):41-47 | DOI: 10.36290/neu.2018.011
Bolesti dolní části zad (low back pain – LBP) jsou jedním z nejčastějších onemocnění postihující pacienty starší 60 let. Je prokázané, že závažnost i chronicita tohoto onemocnění se zvyšuje s narůstajícím věkem. Roční prevalence LBP u seniorů se pohybuje mezi 13–50 %. Bolesti vznikají nejčastěji na podkladě funkčních a nespecifických degenerativních změn páteře, nicméně u starší populace se častěji setkáváme i s odlišným typem patologií, jakými jsou osteporotické fraktury, spinální nádory nebo infekce. Je proto nutné se při diagnostice zaměřit na odhalení příznaků, které signalizují závažnou spinální patologii, tzv. „red flags“....
Neurol. praxi. 2018;19(1):53-58 | DOI: 10.36290/neu.2019.073
Práca sa zaoberá stručným prehľadom markerov používaných v laboratórnej diagnostike sclerosis multiplex. Zamerali sme sa nastanovenie voľných ľahkých reťazcov imunoglobulínov a jeho využitie v procese diagnostiky sclerosis multiplex.
Neurol. praxi. 2018;19(1):59-62 | DOI: 10.36290/neu.2018.001
Předkládáme kazuistiku 44letého muže, jež byl urgentně přijat na JIP Neurologické kliniky pro akutně vzniklou bolest hlavy, anamnesticky vzniklé po zakašlání. CT vyšetřením včetně angiografie vyloučena diagnóza subarachnoidálního krvácení. U pacienta krátce po přijetí epizoda epileptického paroxyzmu generalizovaných tonicko-klonických konvulzí, lumbální punkcí cytologický obraz akutního zánětu. Pacient zaléčen širokospektrými antibiotiky, pomýšleno na možnou meningoencefalitidu. V dalším průběhu hospitalizace ložiskový rozvoj neurologických příznaků a fatické poruchy. Následně magnetickou rezonancí prokázán miliární rozsev abscesových ložisek, navíc...
Neurol. praxi. 2018;19(1):49-52 | DOI: 10.36290/neu.2018.077
Účinnost terapie roztroušené sklerózy monoklonálními protilátkami zaměřenými proti CD20 znaku B-buněk byla prokázánav klinických studiích. Jedná se o tři monoklonální protilátky: ocrelizumab, rituximab a ofatumumab. Účinnost terapie ocrelizumabemu atakovitého a primárně chronicko-progresivního průběhu roztroušené sklerózy byla prokázána v klinických studiíchfáze III a rozšíří léčebné možnosti tohoto onemocnění. V případě primárně chronicko-progresivního průběhu se jedná o dosudjedinou účinnou léčbu.
Neurol. praxi. 2018;19(1):65-66
Neurol. praxi. 2018;19(1):73-74
Neurol. praxi. 2018;19(1):63-64 | DOI: 10.36290/neu.2018.078
Neurol. praxi. 2018;19(1):70-71