Neurol. praxi. 2018;19(3):155
Neurol. praxi. 2018;19(3):160 | DOI: 10.36290/neu.2018.092
Neurol. praxi. 2018;19(3):161-171 | DOI: 10.36290/neu.2018.003
Diabetes mellitus spôsobuje celé spektrum periférnych neuropatických komplikácií vrátane akútnych a chronických foriem a postihuje všetky úrovne periférneho nervu, počnúc nervovým koreňom a končiac distálnym axónom. Na diabetickú neuropatiu (DN) sa v súčasnosti pozeráme ako na heterogénne ochorenie s odlišnými patogenetickými mechanizmy u rozdielnych klinických syndrómov. Najčastejšiou formou DN je distálna symetrická polyneuropatia (DSPN), ktorá často prebieha zákerne a bezpríznakovo a jej najzávažnejšou komplikáciou je diabetická noha. Okrem už známych rizikových faktorov ako sú trvanie diabetu či dlhodobá úroveň metabolickej kontroly sa ako dôležité...
Neurol. praxi. 2018;19(3):172-174 | DOI: 10.36290/neu.2018.093
Chronický abúzus alkoholu postihuje kromě jiných orgánů také periferní nervový systém. Navzdory vysoké prevalenci mezi alkoholiky zůstává toto postižení často opomíjené. Postižení se týká všech typů nervových vláken včetně tenkých nemyelinizovaných vláken, která vedou bolest. Abúzus alkoholu může způsobit mononeropatie i polyneuropatie, a to akutně i chronicky. Mechanizmus účinku je v zásadě dvojí: 1) přímé toxické působení etanolu a jeho metabolitu acetaldehydu, 2) interakce alkoholu s metabolizmem tiaminu, která vyústí v karenční neuropatii. Dominantní je axonální typ léze nervových vláken, což lze objektivně prokázat pomocí EMG. Léčba je substituční...
Neurol. praxi. 2018;19(3):175-182 | DOI: 10.36290/neu.2018.021
Většina periferních nervových poruch má postupný a pomalu progresivní průběh. Avšak akutní začátek může nastat při autoimunním a infekčním zánětu, metabolických poruchách nebo při intoxikaci. Mnoho systémových onemocnění i látek a léčiv postihuje také periferní nervový systém. Periferní neuropatie se typicky vyvíjejí se symetrickým a převážně distálním postižením. Kombinace senzitivní a motorická léze je nejčastější, avšak v některých případech mohou převládat motorické nebo senzitivní abnormality a také se mohou objevit autonomní příznaky. Vyšetření poruchy periferního nervu zahrnuje pečlivou anamnézu, včetně anamnézy rodinné. Následuje neurologické,...
Neurol. praxi. 2018;19(3):183-186 | DOI: 10.36290/neu.2018.094
Akutní polyradikuloneuritida (Guillainův a Barrého syndrom – GBS) je multifokální autoimunitní forma neuropatie. Má jednak své klasické formy – myelinovou pochvu postihuje akutní zánětlivá demyelinizační polyradikuloneuritida (AIDP) a primárně axonální postižení charakterizuje čistě motorická forma AMAN a těžká smíšená motoricko-senzitivní forma AMSAN. Mezi varianty či fokální formy se řadí Miller-Fisherův syndrom s klinickou triádou oftalmoplegie, ataxie a areflexie a faryngo-cerviko-brachiální forma s poruchami polykání, slabostí šíjového a brachiálního svalstva. Kromě těchto dvou nejčastějších variant se vyskytují další varianty –...
Neurol. praxi. 2018;19(3):187-192 | DOI: 10.36290/neu.2018.002
Epileptické záchvaty sú definované ako tranzientné prejavy dezinhibovanej, extrémne synchronizovanej kortikálnej aktivity. Akoizolovaný príznak môžu byť vyprovokované rôznymi procesmi, ktoré ovplyvňujú fungovanie mozgovej kôry. Opakovaný výskytepileptických záchvatov však signalizuje ireverzibilné poškodenie časti mozgovej kôry, či už na makroskopickej alebo mikroskopickejúrovni. Aktívny zápalový proces v mozgovej kôre a rozsah pozápalových zmien súvisí s vývojom epileptických záchvatova epilepsie pri roztrúsenej skleróze. V článku sa zaoberáme aktuálnymi poznatkami na tému epilepsie a sclerosis multiplex.
Neurol. praxi. 2018;19(3):193-198 | DOI: 10.36290/neu.2018.050
Tento přehled shrnuje klinický obraz a možnosti léčby u tří nejčastějších primárních bolestí hlavy – migrény, tenzního typu bolesti hlavy a cluster headache. Akutní léčba migrenózních atak spočívá v užití jednoduchých analgetik, nesteroidních protizánětlivých léků, ergotaminu a triptanů. Pacienti s frekventními nebo dlouho trvajícími atakami vyžadují profylaktickou léčbu. Dosud se užívají beta-blokátory, antiepileptika, blokátory kalciových kanálů a antidepresiva. U chronické migrény snižují frekvenci atak injekce botulotoxinu A. Nejslibnějším novým přístupem v profylaktické léčbě migrény jsou monoklonální protilátky schopné blokovat buď CGRP...
Neurol. praxi. 2018;19(3):200-204 | DOI: 10.36290/neu.2018.037
Pompeho nemoc je vzácné progresivní autosomálně recesivní onemocnění způsobené deficitem lysosomálního enzymuα-glukosidázy (GAA; nebo také kyselé maltázy). Povědomí o tomto onemocnění v odborné veřejnosti vzrostlo ve spojení s příchodemterapie formou podávání náhradního rekombinantního enzymu. Cílem přehledového článku je obeznámit čtenářes některými méně známými aspekty tohoto zajímavého onemocnění.
Neurol. praxi. 2018;19(3):206-208 | DOI: 10.36290/neu.2018.095
V súčasnej dobe pribúda stále viac DMD (disease-modifying drugs) v liečbe roztrúsenej sklerózy. V minulosti boli k dispozícii ibaparenterálne preparáty, ale v dnešnej dobe sú už k dispozícii aj preparáty perorálne. Z perorálnych preparátov sa jedná o teriflunomidpatriaci do DMD prvej línie, fingolimod a dimethyl fumarát patriace do DMD druhej línie. Tak ako parenterálne preparátyaj perorálne majú svoje výhody, ale aj nevýhody a nežiaduce účinky spojené s liečbou.
Neurol. praxi. 2018;19(3):209-212 | DOI: 10.36290/neu.2018.096
Chronická bolest představuje významný celospolečenský socio-ekonomický problém. Výraznou měrou se podílí na invalidizaci obyvatelstva vyspělých zemí světa a nepříznivě ovlivňuje kvalitu života. Strategie léčby chronické bolesti je multimodální; zahrnuje farmakoterapii, rehabilitační léčbu, psychoterapii, invazivní metody a některé další léčebné možnosti. Základní strategie léčby bolesti vychází z třístupňového analgetického žebříčku WHO. Základem léčby chronické bolesti jsou neopioidní analgetika, dle intenzity bolesti kombinovaná se slabými nebo silnými opioidy. S výhodou můžeme využít již kombinovaného léku obsahujícího tramadol a paracetamol. Tato...
Neurol. praxi. 2018;19(3):213-217 | DOI: 10.36290/neu.2018.147
Deprese patří mezi velmi časté komorbidity u neurologických onemocnění. Její výskyt je zde několikrát vyšší a ovlivňuje průběhneurologických onemocnění. V léčbě je důležitý správný výběr antidepresivní medikace s ohledem na účinnost a snášenlivost.
Neurol. praxi. 2018;19(3):218-223 | DOI: 10.36290/neu.2018.097
V současnosti je prokázáno, že úloha B lymfocytů v obranném i poškozujícím zánětu je daleko komplexnější než tvorba protilátek po antigenní stimulaci. B lymfocyty jsou významným zdrojem regulačních i efektorových cytokinů. Kromě schopnosti rozpoznat antigeny prostřednictvím BcR jsou schopny rozpoznávat signály nebezpečí a poškození, které následně zpracují a prezentují T lymfocytům v podobě antigenních peptidů navázaných na molekuly HLA. Bylo překvapením, že biologická terapie monoklonální protilátkou antiCD20 (ocrelizumab) prokázala v klinických studiích vysokou účinnost v léčbě roztroušené sklerózy. Různá biologika antiCD20 rozpoznávají stejnou molekulu...
Neurol. praxi. 2018;19(3):224-228 | DOI: 10.36290/neu.2018.098
Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje epileptochirurgická léčba kvalitu života u pacientů operovaných pro farmakorezistentní epilepsii. Metodika: Pacienti operovaní pro farmakorezistentní epilepsii vyplnili dotazník se zaměřením na kvalitu života (Quality of Life in Epilepsy Inventory-89, QOLIE-89) před a po operaci. QOLIE-89 hodnotí 17 podoblastí kvality života, je možné rovněž hodnotit celkovou kvalitu života pomocí celkového skóre. Statisticky jsme vyhodnotili, zda došlo po operaci ke změně kvality života. Následně jsme výsledky QOLIE-89 korelovali s demografickými daty pacientů, včetně hodnoty IQ a psychiatrických/ somatických...
Neurol. praxi. 2018;19(3):229-230