Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA

Neurol. praxi. 2018;19(4):235  

Novinky v zobrazování

prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2018;19(4):240-242 | DOI: 10.36290/neu.2018.101  

Novinky v zobrazení a diagnostice u autoimunitních a zánětlivých onemocnění

Advances in imaging and diagnosing autoimmune and inflammatory diseases

prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D., MUDr. Petra Nytrová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2018;19(4):243-250 | DOI: 10.36290/neu.2018.102  

Práce seznamuje čtenáře s novinkami v diagnostice roztroušené sklerózy (RS) a neuromyelitis optica (NMO) a dále představuje ne příliš známou jednotku CLIPPERS – chronický lymfocytární zánět s pontinním perivaskulárním enhancementem a reakcí na podání kortikoidů v obraze magnetické rezonance (MR). V posledních dvou letech byla diskutována podpora diagnostiky RS pomocí MR tak, aby byla kritéria co nejjednodušší, zároveň vysoce senzitivní při neklesající specificitě. V prosinci 2017 byla publikována zatím poslední revize McDonaldových kritérií. Článek prezentuje uceleně nejnovější revizi McDonaldových kritérií a diskutuje oblasti, u kterých došlo...

MR zobrazování u extrapyramidových onemocnění

MR imaging in extrapyramidal diseases

prof. MUDr. Josef Vymazal, D.Sc., MUDr. Petra Havránková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2018;19(4):251-255 | DOI: 10.36290/neu.2018.103  

Článek podává přehled o možnostech diagnostiky a základní diferenciální diagnostiky extrapyramidových onemocnění pomocímagnetické rezonance. Soustřeďuje se na rozlišení mezi Parkinsonovou nemocí, atypickými parkinsonskými syndromy, dále popisujecharakteristický MR obraz Huntingtonovy choroby a Wilsonovy nemoci. V rámci širší diferenciální diagnostiky je zmíněni chronický subdurální hematom a normotenzní hydrocefalus.

Výpočetní tomografie u akutního mozkového infarktu

Computed tomography in acute ischemic stroke

MUDr. Jan Vinklárek, MUDr. Michal Haršány, MUDr. Petra Cimflová, doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., MUDr. Ondřej Volný, Ph.D.

Neurol. praxi. 2018;19(4):256-261 | DOI: 10.36290/neu.2018.043  

Výpočetní tomografie (CT) mozku představuje nejrozšířenější a nejvíce využívanou zobrazovací metodu v rámci akutní (cévní)neurologie. Nativní CT mozku, CT angiografie mozkových tepen od oblouku aorty a CT perfuzní vyšetření plní v rámci diagnostikya terapie akutního mozkového infarktu důležitou úlohu komplementární ke klinickému vyšetření a anamnestickým údajům.Cílem tohoto článku je podat souhrnný a stručný přehled o jednotlivých CT zobrazovacích modalitách nezbytných pro běžnouklinickou praxi u pacientů s podezřením na cévní mozkovou příhodu.

Glatiramer acetát u klinicky izolovaného syndromu a jeho časný nástup účinku

Glatiramer acetate in clinically isolated syndrome and its early onset of effect

MUDr. Jiří Piťha

Neurol. praxi. 2018;19(4):262-266 | DOI: 10.36290/neu.2019.011  

Článek popisuje praktické zkušenosti v léčbě klinicky izolovaného syndromu, dokumentovaný kazuistikou mladé ženy. Před změnou léčby na glatiramer acetát a jejím otěhotněním přetrvávaly neovlivnitelné nežádoucí účinky interferonu beta-1b. Došlo k manifestaci hypotyreózy a progresi nálezu na magnetické rezonanci mozku bez klinického zhoršení. Jsou diskutována rizika léčby v závislosti na graviditě, komorbiditách, přechodu z jiné terapie, perzistenci k léčbě a rychlosti nástupu účinku. Glatiramer acetát je v současné době lék s nejpříznivějším poměrem rizika léčby a jejího benefitu. Recentní klinické studie prokazují jeho dlouhodobou účinnost s relativně...

Roztroušená skleróza: léčba, monitorace, aktivita a disabilita

Multiple sclerosis: treatment, monitoring, activity and disability

MUDr. Zbyšek Pavelek, doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.

Neurol. praxi. 2018;19(4):267-270 | DOI: 10.36290/neu.2018.104  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. Současná léčba,zejména pokud je nasazena v časné fázi onemocnění, dokáže zpomalit progresi onemocnění a tím i oddálit invaliditu pacientů.Základním cílem léčby u pacientů s RS je dosažení stavu bez klinických i subklinických známek aktivity onemocnění, tedy stavuoznačovaného jako NEDA (No Evidence of Disease Activity). Práce se zabývá léčbou RS, její monitorací a prediktory léčby.

Intravenózny imunoglobulín v liečbe CIDP

Intravenous immunoglobulin in treatment of chronic inflammatory demyelinating polyneuropathy

doc. MUDr. Peter Špalek, PhD.

Neurol. praxi. 2018;19(4):271-275 | DOI: 10.36290/neu.2018.105  

Chronická inflamatórna (zápalová) demyelinizačná polyneuropatia (CIDP) patrí medzi chronické polyneuropatie s autoimunitnou patogenézou. Základným klinickým kritériom je postupná alebo atakovitá progresia, po obdobie 2 mesiacov a dlhšie, symetrickej proximálnej a distálnej svalovej slabosti s poruchami citlivosti, šľachovo-okosticovou hyporeflexiou alebo areflexiou. CIDP sa diagnostikuje podľa klinických (vstupných, vylučujúcich), elektromyografických a podporných kritérií, ktoré v roku 2010 vypracovala pracovná skupina European Federation of Neurological Societies/Peripheral Nerve Society (EFNS/PNS). Liečbou prvej voľby v úvode CIDP sú kortikosteroidy...

Farmakoterapie roztroušené sklerózy ve světle nezbytných nákladů spojených s preskripcí indikovaného léčiva

Pharmacotherapy of multiple sclerosis in light of the necessary costs associated with prescribing the indicated drug

MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.

Neurol. praxi. 2018;19(4):276-278 | DOI: 10.36290/neu.2018.106  

Roztroušená skleróza je závažné neurologické onemocnění s potenciálem významně zasáhnout do každodenních aktivit nemocného.V posledních letech došlo k nebývalému nárůstu nabídky léčivých přípravků s inovativními mechanizmy účinku, které nabízejínemocnému šanci na výrazně delší zachování stávající kvality života. Jejich preskripce však s sebou přináší i určité vícenákladyve smyslu požadavku na průběžná vyšetření/monitoraci nemocných apod. Cílem tohoto článku je na tyto skutečnosti poukázata de facto shrnout rozdíly v tomto aspektu mezi registrovanými léčivy jednotlivých terapeutických linií.

Léčba silné bolesti nereagující na neopioidní analgetika

The treatment of severe pain which does not react to nonopioid analgesic drugs

MUDr. Eva Hegmonová

Neurol. praxi. 2018;19(4):279-283 | DOI: 10.36290/neu.2018.107  

Bolest je subjektivní vjem a úspěšnou léčbou bolesti se zabývají lidé již po mnoho staletí. Chronická bolest je v algeziologické praxi popisovaná podle patofyziologických mechanizmů vzniku bolesti a rozdělována na dva základní druhy – nociceptivní bolest a neuropatická. Tyto dva druhy se objevují samostatně nebo se mohou vzájemně kombinovat. Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila třístupňový analgetický žebříček s doporučením užití opioidů v léčbě onkologické bolesti a tato doporučení jsou dnes široce aplikována při užití opioidní terapie v léčbě chronické nenádorové bolesti. Základním představitelem silných opioidů i nadále zůstává...

Farmakologická léčba kognitivní dysfunkce u deprese

Pharmacotherapy of cognitive dysfunction in depressive disorder

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Neurol. praxi. 2018;19(4):284-288 | DOI: 10.36290/neu.2018.057  

Kognitivní dysfunkce se často vyskytuje u akutní depresivní poruchy a může přetrvávat do remise. Narušení kognice negativně ovlivňuje fungování nemocného a jeho pracovní schopnost. Jak vyplývá z četných studií, látky s anticholinergním účinkem (tricyklická antidepresiva) negativně ovlivňují kognitivní funkce. Nejčastěji předepisovaná antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), mohou kognitivní dysfunkci u deprese mírně zlepšovat. Látky, které působí také na noradrenergní systém, např. specifické inhibitory serotoninu a noradrenalinu, mohou být v tomto směru účinnější než SSRI. Na základě dostupných dat se ukazuje, že...

Robotická rehabilitace pacientů s parézou horní končetiny po cévní mozkové příhodě

Robot assisted rehabilitation in post stroke patients with upper limb paresis

MUDr. Šárka Daňková, doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA

Neurol. praxi. 2018;19(4):290-293 | DOI: 10.36290/neu.2019.054  

Příspěvek nabízí čtenáři náhled do problematiky robotické rehabilitace pacientů s parézou horní končetiny vzniklou následkemiktu. Poskytuje základní orientaci v klasifikaci robotických zařízení a shrnuje aktuální vědecké poznatky a perspektivu dalšíhovyužití těchto moderních technologií.

Screening poruch polykání – zkušenosti se zaváděním screenigu u pacientů s neurologickými nemocemi

Dysphagia screening – experiences with introduction of dysphagia screening in patients with neurological disorders

Mgr. Marie Kaniová, Ph.D., Mgr. Barbora Kopecká, MUDr. Karol Zeleník, Ph.D., doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D., FESO, MUDr. Barbora Kurková, MUDr. Pavel Ressner, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., MBA

Neurol. praxi. 2018;19(4):294-297 | DOI: 10.36290/neu.2018.108  

Poruchy polykání mohou vést k řadě zdravotních komplikací. Riziko dysfagie nemusí být u pacienta vždy odhaleno, a proto se k záchytu pacientů s možnými poruchami polykání užívají různé screeningové metody. Ve Fakultní nemocnici Ostrava byl na Neurologické klinice proveden screening poruch polykání v roce 2013 u 1 051 pacientů. Využíván byl screening dle Mandysové (screening poruch polykání sestrou). Tato metoda spočívá v osmi jednoduchých, snadno proveditelných a opakovatelných krocích. Autoři v příspěvku shrnují své zkušenosti se screeningem poruch polykání, praktický postup při zavádění screeningu a výsledky screeningu. Současně identifikují kritická...

Neuropatická bolest u pacienta s autoimunitní polyneuropatií

Neuropathic pain in a patient with autoimmune polyneuropathy (case report)

MUDr. Nela Kopecká, doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2018;19(4):298-301 | DOI: 10.36290/neu.2018.039  

Neuropatická bolest představuje u pacientů se systémovým onemocněním závažný problém a vede k výraznému omezenív životě pacientů. V kazuistice prezentujeme případ pacienta s idiopatickou plicní fibrózou s rozvojem autoimunitní neuropatiea neuropatické bolesti včetně alodynie v návaznosti na herpetickou infekci plic. Ke zmírnění výrazných neuropatických bolestípacient užívá vysoké dávky gabapentinu s velmi dobrou tolerancí, bez nežádoucích účinků.

Celonárodní screening Pompeho nemoci u pacientů s nespecifikovanou svalovou slabostí, hyperCKémií a respirační insuficiencí

Nationwide screening of Pompe disease in patients with unspecified muscle weakness, hyperCKemia,
and respiratory insufficiency

MUDr. Lívie Mensová, MUDr. Olesja Parmová

Neurol. praxi. 2018;19(4):306-308  

Pompeho nemoc (glykogenóza II. typu) je vzácné autosomálně recesivně dědičné metabolické onemocnění. Průběh onemocněnía celkovou dobu přežití lze ovlivnit enzymovou substituční terapií. Neuromuskulární centrum 2. LF UK a FN Motol a Neuromuskulárnícentrum FN Brno realizují projekt, jehož cílem je odhalit dosud nepoznané případy Pompeho nemoci a nově diagnostikovanýmpacientům poskytnout dispenzární péči a substituční terapii.

PRÁVNÍ PORADNA

Neurol. praxi. 2018;19(4):309-310  

Cévní mozková příhoda při disekci pravé vnitřní karotidy

MUDr. Irena Doležalová, Ph.D., MUDr. Marta Pažourková, MUDr. Viktor Weiss, prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2018;19(4):302-303 | DOI: 10.36290/neu.2018.109  

Georges Gilles de la Tourette (1857–1904)

MUDr. Sandra Kurčová, prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2018;19(4):304-305