Neurol. praxi. 2018;19(4):235
Neurol. praxi. 2018;19(4):240-242 | DOI: 10.36290/neu.2018.101
Neurol. praxi. 2018;19(4):243-250 | DOI: 10.36290/neu.2018.102
Práce seznamuje čtenáře s novinkami v diagnostice roztroušené sklerózy (RS) a neuromyelitis optica (NMO) a dále představuje ne příliš známou jednotku CLIPPERS – chronický lymfocytární zánět s pontinním perivaskulárním enhancementem a reakcí na podání kortikoidů v obraze magnetické rezonance (MR). V posledních dvou letech byla diskutována podpora diagnostiky RS pomocí MR tak, aby byla kritéria co nejjednodušší, zároveň vysoce senzitivní při neklesající specificitě. V prosinci 2017 byla publikována zatím poslední revize McDonaldových kritérií. Článek prezentuje uceleně nejnovější revizi McDonaldových kritérií a diskutuje oblasti, u kterých došlo...
Neurol. praxi. 2018;19(4):251-255 | DOI: 10.36290/neu.2018.103
Článek podává přehled o možnostech diagnostiky a základní diferenciální diagnostiky extrapyramidových onemocnění pomocímagnetické rezonance. Soustřeďuje se na rozlišení mezi Parkinsonovou nemocí, atypickými parkinsonskými syndromy, dále popisujecharakteristický MR obraz Huntingtonovy choroby a Wilsonovy nemoci. V rámci širší diferenciální diagnostiky je zmíněni chronický subdurální hematom a normotenzní hydrocefalus.
Neurol. praxi. 2018;19(4):256-261 | DOI: 10.36290/neu.2018.043
Výpočetní tomografie (CT) mozku představuje nejrozšířenější a nejvíce využívanou zobrazovací metodu v rámci akutní (cévní)neurologie. Nativní CT mozku, CT angiografie mozkových tepen od oblouku aorty a CT perfuzní vyšetření plní v rámci diagnostikya terapie akutního mozkového infarktu důležitou úlohu komplementární ke klinickému vyšetření a anamnestickým údajům.Cílem tohoto článku je podat souhrnný a stručný přehled o jednotlivých CT zobrazovacích modalitách nezbytných pro běžnouklinickou praxi u pacientů s podezřením na cévní mozkovou příhodu.
Neurol. praxi. 2018;19(4):262-266 | DOI: 10.36290/neu.2019.011
Článek popisuje praktické zkušenosti v léčbě klinicky izolovaného syndromu, dokumentovaný kazuistikou mladé ženy. Před změnou léčby na glatiramer acetát a jejím otěhotněním přetrvávaly neovlivnitelné nežádoucí účinky interferonu beta-1b. Došlo k manifestaci hypotyreózy a progresi nálezu na magnetické rezonanci mozku bez klinického zhoršení. Jsou diskutována rizika léčby v závislosti na graviditě, komorbiditách, přechodu z jiné terapie, perzistenci k léčbě a rychlosti nástupu účinku. Glatiramer acetát je v současné době lék s nejpříznivějším poměrem rizika léčby a jejího benefitu. Recentní klinické studie prokazují jeho dlouhodobou účinnost s relativně...
Neurol. praxi. 2018;19(4):267-270 | DOI: 10.36290/neu.2018.104
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. Současná léčba,zejména pokud je nasazena v časné fázi onemocnění, dokáže zpomalit progresi onemocnění a tím i oddálit invaliditu pacientů.Základním cílem léčby u pacientů s RS je dosažení stavu bez klinických i subklinických známek aktivity onemocnění, tedy stavuoznačovaného jako NEDA (No Evidence of Disease Activity). Práce se zabývá léčbou RS, její monitorací a prediktory léčby.
Neurol. praxi. 2018;19(4):271-275 | DOI: 10.36290/neu.2018.105
Chronická inflamatórna (zápalová) demyelinizačná polyneuropatia (CIDP) patrí medzi chronické polyneuropatie s autoimunitnou patogenézou. Základným klinickým kritériom je postupná alebo atakovitá progresia, po obdobie 2 mesiacov a dlhšie, symetrickej proximálnej a distálnej svalovej slabosti s poruchami citlivosti, šľachovo-okosticovou hyporeflexiou alebo areflexiou. CIDP sa diagnostikuje podľa klinických (vstupných, vylučujúcich), elektromyografických a podporných kritérií, ktoré v roku 2010 vypracovala pracovná skupina European Federation of Neurological Societies/Peripheral Nerve Society (EFNS/PNS). Liečbou prvej voľby v úvode CIDP sú kortikosteroidy...
Neurol. praxi. 2018;19(4):276-278 | DOI: 10.36290/neu.2018.106
Roztroušená skleróza je závažné neurologické onemocnění s potenciálem významně zasáhnout do každodenních aktivit nemocného.V posledních letech došlo k nebývalému nárůstu nabídky léčivých přípravků s inovativními mechanizmy účinku, které nabízejínemocnému šanci na výrazně delší zachování stávající kvality života. Jejich preskripce však s sebou přináší i určité vícenákladyve smyslu požadavku na průběžná vyšetření/monitoraci nemocných apod. Cílem tohoto článku je na tyto skutečnosti poukázata de facto shrnout rozdíly v tomto aspektu mezi registrovanými léčivy jednotlivých terapeutických linií.
Neurol. praxi. 2018;19(4):279-283 | DOI: 10.36290/neu.2018.107
Bolest je subjektivní vjem a úspěšnou léčbou bolesti se zabývají lidé již po mnoho staletí. Chronická bolest je v algeziologické praxi popisovaná podle patofyziologických mechanizmů vzniku bolesti a rozdělována na dva základní druhy – nociceptivní bolest a neuropatická. Tyto dva druhy se objevují samostatně nebo se mohou vzájemně kombinovat. Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila třístupňový analgetický žebříček s doporučením užití opioidů v léčbě onkologické bolesti a tato doporučení jsou dnes široce aplikována při užití opioidní terapie v léčbě chronické nenádorové bolesti. Základním představitelem silných opioidů i nadále zůstává...
Neurol. praxi. 2018;19(4):284-288 | DOI: 10.36290/neu.2018.057
Kognitivní dysfunkce se často vyskytuje u akutní depresivní poruchy a může přetrvávat do remise. Narušení kognice negativně ovlivňuje fungování nemocného a jeho pracovní schopnost. Jak vyplývá z četných studií, látky s anticholinergním účinkem (tricyklická antidepresiva) negativně ovlivňují kognitivní funkce. Nejčastěji předepisovaná antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), mohou kognitivní dysfunkci u deprese mírně zlepšovat. Látky, které působí také na noradrenergní systém, např. specifické inhibitory serotoninu a noradrenalinu, mohou být v tomto směru účinnější než SSRI. Na základě dostupných dat se ukazuje, že...
Neurol. praxi. 2018;19(4):290-293 | DOI: 10.36290/neu.2019.054
Příspěvek nabízí čtenáři náhled do problematiky robotické rehabilitace pacientů s parézou horní končetiny vzniklou následkemiktu. Poskytuje základní orientaci v klasifikaci robotických zařízení a shrnuje aktuální vědecké poznatky a perspektivu dalšíhovyužití těchto moderních technologií.
Neurol. praxi. 2018;19(4):294-297 | DOI: 10.36290/neu.2018.108
Poruchy polykání mohou vést k řadě zdravotních komplikací. Riziko dysfagie nemusí být u pacienta vždy odhaleno, a proto se k záchytu pacientů s možnými poruchami polykání užívají různé screeningové metody. Ve Fakultní nemocnici Ostrava byl na Neurologické klinice proveden screening poruch polykání v roce 2013 u 1 051 pacientů. Využíván byl screening dle Mandysové (screening poruch polykání sestrou). Tato metoda spočívá v osmi jednoduchých, snadno proveditelných a opakovatelných krocích. Autoři v příspěvku shrnují své zkušenosti se screeningem poruch polykání, praktický postup při zavádění screeningu a výsledky screeningu. Současně identifikují kritická...
Neurol. praxi. 2018;19(4):298-301 | DOI: 10.36290/neu.2018.039
Neuropatická bolest představuje u pacientů se systémovým onemocněním závažný problém a vede k výraznému omezenív životě pacientů. V kazuistice prezentujeme případ pacienta s idiopatickou plicní fibrózou s rozvojem autoimunitní neuropatiea neuropatické bolesti včetně alodynie v návaznosti na herpetickou infekci plic. Ke zmírnění výrazných neuropatických bolestípacient užívá vysoké dávky gabapentinu s velmi dobrou tolerancí, bez nežádoucích účinků.
Neurol. praxi. 2018;19(4):306-308
Pompeho nemoc (glykogenóza II. typu) je vzácné autosomálně recesivně dědičné metabolické onemocnění. Průběh onemocněnía celkovou dobu přežití lze ovlivnit enzymovou substituční terapií. Neuromuskulární centrum 2. LF UK a FN Motol a Neuromuskulárnícentrum FN Brno realizují projekt, jehož cílem je odhalit dosud nepoznané případy Pompeho nemoci a nově diagnostikovanýmpacientům poskytnout dispenzární péči a substituční terapii.
Neurol. praxi. 2018;19(4):309-310
Neurol. praxi. 2018;19(4):302-303 | DOI: 10.36290/neu.2018.109
Neurol. praxi. 2018;19(4):304-305