Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2020;21(5):339  

Vážené kolegyně a vážení kolegové,  odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Fundamentální otázky života. Položil je nejenom Paul Gauguin ve svém slavném obrazu, čas od času si je v nějaké podobě klademe všichni. Proč reagujeme tak, jak reagujeme? Proč reagujeme jinak doma a jinak v jiném prostředí? Proč je obecný obraz mentality Slováků a Čechů různý, když jsme si tak blízcí, máme tolik kontaktů a prožili jsme společné dějiny? Co nás formuje? Odpověď není jednoduchá a nebude jenom jedna. Určitě prostředí, ve kterém žijeme. Uvědomoval jsem si to, když jsem žil delší dobu ve Francii a měl jsem možnost...

Bolest

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA, FEAN - editorka hlavního tématu

Neurol. praxi. 2020;21(5):343  

Vyšetření pacienta s neuropatickou bolestí v neurologické ambulanci

Evaluating a patient with neuropathic pain in a neurological outpatient practice

doc. MUDr. Eva Vlčková, Ph.D., prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc.

Neurol. praxi. 2020;21(5):344-348 | DOI: 10.36290/neu.2020.043  

Bolest je jedním z nejčastějších klinických symptomů a podle recentních epidemiologických dat postihuje více než třetinu neurologických pacientů, u kterých se může jednat o bolest neuropatickou ale i nociceptivní. Jejich odlišení je důležité m.j. s ohledem na různou terapii. Základním krokem diagnostického procesu u pacienta s bolestí je anamnéza cílená na přítomnost léze nebo onemocnění nervového systému a výskyt bolesti v neuroanatomicky plauzibilní distribuci a dále na charakter a intenzitu bolesti a okolnosti bolest provokující nebo naopak zmírňující. Následuje klinické neurologické vyšetření, zaměřené především na průkaz poruch citlivosti v oblasti...

Možnosti intervenční léčby chronické bolesti zad

Interventional management of chronic back pain

MUDr. Jan Lejčko

Neurol. praxi. 2020;21(5):350-355 | DOI: 10.36290/neu.2020.050  

Z epidemiologických studií vyplývá, že jednou z nejčastěji postižených oblastí lidského těla chronickou bolestí jsou záda. Bolest zad patří také mezi nejčastější důvody návštěvy zdravotnického zařízení a má velký dopad na celkové zdraví včetně sociálních a ekonomických důsledků. Základní obecnou příčinou zvyšujícího se výskytu bolestí zad jsou změny v životním stylu obyvatelstva. V případě selhání konvenční terapie se v některých případech mohou uplatnit postupy intervenční algeziologie. Tyto postupy by měl provádět odborník se zkušenostmi a dovednostmi získanými dlouhodobou klinickou praxí a tréninkem v oblasti intervenční algeziologie. Precizní topická...

Neuromodulační léčba chronické bolesti

Neuromodulation in the treatment of chronic pain

doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D., MUDr. Ivan Vrba, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(5):356-362  

Neuromodulační techniky patří mezi výběrové metody léčby chronické bolesti. Z hlediska jejich medicínské indikace se řadí svou finanční náročností i operačním přístupem mezi nejnáročnější algeziologické techniky z ekonomického i odborného hlediska. Mezi neuromodulace patří invazivní i neinvazivní přístupy. Popisujeme základní neuromodulační invazivní metody - neurostimulace a lékové aplikace pomocí pumpových systémů, jejich léčebné indikace, základní způsoby použití i diagnózy, u kterých se nejčastěji tyto metody používají.

Centrální poiktová bolest

Central post-stroke pain

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA

Neurol. praxi. 2020;21(5):364-366 | DOI: 10.36290/neu.2020.113  

U nemocných po cévní mozkové příhodě může vzniknout bolestivý syndrom, tzv. post-stroke pain. U značného procenta osob se časně po iktu objeví bolest hlavy, většinou tenzního typu s přechodem do chronicity. Centrální poiktová bolest (Central Post-Stroke Pain, CPSP) se vyskytuje u 7-10 % nemocných po CMP. Objevuje se za 1-3 měsíce po prodělaném iktu, u většiny osob se objeví po 6 měsících. V patofyziologii CPSP hraje roli nadměrná aktivita sympatického nervového systému, senzitizace dráhy bolesti, zvýšená zánětlivá odpověď a lokální hypoxie nervové tkáně. Léze se týká dráhy bolesti zejména v talamu, kdy malý podnět na periferních receptorech bolesti...

Bolest u roztroušené sklerózy

Pain in multiple sclerosis patients

MUDr. Marta Vachová

Neurol. praxi. 2020;21(5):369-371 | DOI: 10.36290/neu.2020.114  

Bolest patří k nejvíce obtěžujícím symptomům nemocných s RS, nejčastěji jde o chronickou centrální neuropatickou bolest. Jako taková nejlépe reaguje na léčbu antikonvulzivními gabanoidy, tricyklickými antidepresivy. Často je však torpidní a je nutné použít léčiva druhé či třetí linie. Do této kategorie patří i nyní populární kanabinoidy. V managementu léčby bolesti je nutný komplexní přístup, včetně fyzio a psychoterapie. Další příčinou je neuromuskulární etiologie bolesti při změněných pohybových stereotypech. Vyskytují se i časté bolesti hlavy primárního typu, migrény a tenzní cefalea.

Farmakoterapie neuropatické bolesti v dospělém věku

Pharmacotherapy for neuropathic pain in adults

MUDr. Aneta Rajdová, doc. MUDr. Eva Vlčková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(5):373-377 | DOI: 10.36290/neu.2020.092  

Neuropatická bolest je závažným klinickým projevem řady onemocnění periferního i centrálního nervového systému. V řadě případů se podílí také na bolesti vertebrogenní či nádorové. Její terapie se zásadně liší od bolesti nociceptivní, typická je neúčinnost běžných analgetik a nesteroidních antiflogistik. Všechna aktuální zahraniční i česká doporučení se shodují na lécích první volby a částečně i voleb dalších. K lékům první volby patří antiepileptika ze skupiny ligandů α2δ podjednotky kalciových kanálů (gabapentin a pregabalin) a antidepresiva ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (duloxetin a venlafaxin) a...

Roztroušená skleróza: adherence k léčbě

Multiple sclerosis: adherence to treatment

MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D., MUDr. Simona Halúsková, MUDr. Jana Šarláková, prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(5):380-383 | DOI: 10.36290/neu.2020.078  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. Současná léčba, zejména pokud je nasazena v časné fázi onemocnění, dokáže zpomalit progresi onemocnění, a tím i oddálit invaliditu pacientů. Adherence k léčbě zcela zásadně přispívá k dosažení optimálních výsledků terapie, zlepšení kvality života pacientů i snížení nákladů na zdravotní péči.

Diferenciální diagnostika amyotrofické laterální sklerózy

Differential diagnosis of amyotrophic lateral sclerosis

MUDr. Jana Cepková, MUDr. Aleš Kopal, MUDr. Leoš Ungermann, Ph.D., doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2020;21(5):384-389  

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je charakterizována postižením centrálního i periferního motoneuronu. Podle současných kritérií (dle Awaji-shima) lze na podkladě klinického nálezu i elektrofyziologického vyšetření stanovit pravděpodobnou i jistou diagnózu ALS. Nejčastěji se vyskytuje klasická forma ALS se začátkem na končetinách či v bulbární oblasti s postupnou generalizací. V diferenciální diagnostice je nutno vyloučit celou řadu generalizovaných a pro různé fokální formy ALS i dalších převážně neurologických nemocí.

Epidemiologie Parkinsonovy nemoci

Epidemiology of Parkinson's disease

MUDr. Tereza Bartoníková, doc. MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc., prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2020;21(5):390-394 | DOI: 10.36290/neu.2020.016  

Idiopatická či sporadická Parkinsonova nemoc (PN) je považována za jednu z nejčastějších neurodegenerativních chorob. Toto onemocnění má poměrně heterogenní fenotypický charakter i původ: je pravděpodobné, že se na manifestaci PN podílí jak endogenní (genetické), tak i exogenní (environmentální) příčiny, je ovlivněna i mnohými dalšími faktory, skutečná patofyziologická příčina PN však dosud uspokojivě objasněna není. Je proto nepochybně mimořádně důležité primárně zmapovat všechna data, která mohou k pochopení vzniku PN napomoci. K těm patří nepochybně i data epidemiologická, mohou totiž poukázat i na faktory, které by dále mohly být experimentálně...

Využití funkční elektrostimulace (FES) u dospělých neurologických pacientů: možnosti FES k ovlivnění chůze

Use of functional electrical stimulation in adult neurological patients: how it can be used to manage gait issues

Mgr. Klára Novotná, Mgr. Jakub Jeníček, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(5):395-399  

Úvod: Funkční elektrostimulace (FES) peroneálního nervu se využívá pro zlepšení chůze u široké skupiny pacientů s poškozením centrálního motoneuronu. Článek si klade za cíl popsat na základě dostupné literatury možnosti jejího využití u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), poškození mozku nebo míchy nebo u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS).

Nejčastější chyby v současné profylaxi migrény

The most common errors in current migraine prophylaxis: case reports

MUDr. Ingrid Niedermayerová

Neurol. praxi. 2020;21(5):400-405 | DOI: 10.36290/neu.2020.100  

Profylaktickou léčbu nasazujeme s cílem snížení frekvence, trvání a tíže záchvatů migrény. Terapie je zahajována zpravidla antiepileptiky nebo betablokátory, dále podle přítomnosti dalších onemocnění, například psychiatrických, rizik nežádoucích účinků (NÚ) a daných kontraindikací. V příspěvku jsou formou kazuistik probrány nejčastější chyby při výběru profylaktika vzhledem ke komorbiditám, při načasování a délce terapie.

Bolesti z nadužívání analgetik - detoxikace?

MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(5):406-409 | DOI: 10.36290/neu.2020.117  

Jaká data nabízí celostátní registr pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS?

What type of data does the ReMuS National Multiple Sclerosis Patient Registry offer?

doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2020;21(5):410-413 | DOI: 10.36290/neu.2020.101  

Roztroušená skleróza (RS) je závažné neurologické onemocnění, které v České republice postihuje odhadem 20 tisíc pacientů. Nemoc zatím neumíme vyléčit, jedinou účinnou prevencí nevratné disability je včasné zahájení protizánětlivé terapie s trvalým monitoringem a úpravou terapie dle individuální aktivity nemoci. Zásadní význam pro vyhodnocení efektu a bezpečnosti léčby mají data z reálné klinické praxe. V České republice od r. 2013 pravidelný sběr těchto dat zajištuje celostátní registr ReMuS, jehož zřizovatelem je Nadační fond Impuls ve spolupráci s odbornou neurologickou společností. K 31. 12. 2019 byla v registru data od 16 300 pacientů, z toho...

Právní poradna

JUDr. Šárka Špeciánová

Neurol. praxi. 2020;21(5):416  

Co dělat s ležícím pacientem, který nechce domů, ale ani do zařízení poskytujícího následnou péči. Má zůstat hospitalizován na klinice, dokud si to nerozmyslí?

Spomienka na doc. MUDr. Pavla Sýkoru, CSc.

MUDr. Miriam Kolníková, PhD.

Neurol. praxi. 2020;21(5):418  

12. septembra 2020 zomrel po dlhej chorobe doc. MUDr. Pavol Sýkora, CSc. Patril medzi naj­známejšie osobnosti detskej neurologickej obce na Slovensku, v Čechách, a určite prekračoval hranice tohto nášho regiónu. Bol skvelým človekom, s ktorým sme sa mnohí mali česť denne stretať, a bol pre nás tiež dobrým priateľom...