Neurologie pro praxi, 2017, číslo 6

reklama

Slovo úvodem

Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA

Neurol. praxi 2017; 18(6): 363

Hlavní téma

Spinální neurologie

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc. – editorka hlavního tématu

Neurol. praxi 2017; 18(6): 367

Diferenciální diagnostika míšních poruch

Differential diagnostics of spinal cord disorders

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.1, prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.2

Neurol. praxi 2017; 18(6): 368-372

Příznaky míšního postižení, míšní syndromy podle lokalizace léze v longitudinální i transverzální úrovni jsou dostatečně
známé. Avšak stanovit rychlý a cílevědomý postup s dosti širokou diferenciální diagnostikou a stanovením správné konečné
diagnózy bývá mnohdy značným problémem. V diagnostice míšních poruch se v současnosti výrazně podílí MRI (magnetická
rezonance), své místo však má i elektrofyziologie, likvorologie, dynamika procesu. Jednotlivé poruchy lze rozdělit podle výškové
lokalizace (od cervikokraniální junkce až po kaudu) či lokalizovat na příčném průřezu (léze provazců, rohů). Autoři uvádějí
typické diagnózy míšních...

Neurofyziologické metody v diagnostice míšních lézí

Neurophysiologcal methods in diagnosis of spinal cord lesions

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.

Neurol. praxi 2017; 18(6): 373-379

V éře neustálého prohlubování a zdokonalování zobrazovacích metod v diagnostice míšních lézí (například magnetická rezonance,
PET/CT, apod.) se neurofyziologické metody zdají být stále méně a méně významné. Jejich přínos však zůstává při stanovení
diagnózy, určení prognózy, průkazu subklinické dysfunkce nebo jasném potvrzení klinické poruchy, která není na morfologických
metodách patrná. Morfologické metody spolehlivě určí anatomické poměry v páteřním kanále včetně struktur, které se nacházejí
v blízkosti míchy a kořenů. K finální diagnostice je stále nutná vzájemná korelace morfologických a funkčních metod, doplněná
podrobnou...

Zobrazování míchy

Spinal imaging

MUDr. Jiří Weichet, Ph.D., doc. MUDr. Hana Malíková, Ph.D.

Neurol. praxi 2017; 18(6): 380-384

Přehledový článek shrnuje současné možnosti zobrazení míchy a jejího patologického postižení. Důraz je kladen především na
magnetickou rezonanci (MR), jako na jedinou metodu přímo zobrazující míšní léze, jsou vysvětleny základní i pokročilé techniky
MR zobrazování míchy a jejich úskalí. V závěrečné části je stručně probrána diferenciální diagnostika nejčastějších míšních lézí
v MR obraze.

Míšní léze z pohledu neurochirurga

Spinal cord lesions from neurosurgical perspective

MUDr. Filip Šámal, MUDr. Mgr. Martin Ouzký, prof. MUDr. Pavel Haninec, CSc.

Neurol. praxi 2017; 18(6): 386-388

Míšní léze představuje komplikovaný stav spojený se závažnými následky jak pro pacienta, tak pro společnost. Regenerační schopnosti
míchy jsou značně omezené. Z tohoto pohledu je důležitá rychlá diagnostika následovaná odpovídající léčbou v závislosti
na příčině léze. Etiologii míšní léze lze v zásadě rozdělit na traumatickou a netraumatickou. Traumatické míšní léze jsou nejčastěji
spojené s poraněním páteře. Nádory, degenerativní změny a různé typy krvácení jsou nejčastější příčinou netraumatických míšních
lézí. Včasná dekomprese představuje spolu s odpovídající konzervativní léčbou v současné době jedinou šanci na možné
zlepšení...

Spontánní epidurální hematom páteřního kanálu jako možná komplikace antikoagulační terapie

Spontaneous spinal epidural hematoma as a possible complication of anticoagulant therapy

MUDr. Karel Brabec, MUDr. Lenka Jelínková, prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.

Neurol. praxi 2017; 18(6): 389-393

Spontánní spinální epidurální hematomy (SSEH) představují vzácnou nosologickou jednotku mezi expanzemi v páteřním kanálu.
Prvním klinickým projevem SSEH je většinou náhle vzniklá ostrá bolest v zádech, která je ihned či s mírným časovým odstupem
provázena rozvojem neurologických symptomů z útlaku struktur lokalizovaných v páteřním kanálu. Může tedy probíhat pod
obrazem téměř všech míšních či radikulárních syndromů. Antikoagulační terapie je dnes široce rozšířená z různých indikací. Tyto
jsou ze své povahy přítomny především u starších pacientů, kteří mají i větší rizika komplikace jakékoliv léčby. Jednou ze vzácných
komplikací...

Přehledové články

Kognice a roztroušená skleróza

Kognice and multiple sclerosis

MUDr. Eva Hynčicová, MUDr. Eva Meluzínová, doc. MUDr. Jan Laczó, Ph.D.

Neurol. praxi 2017; 18(6): 394-398

Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění centrálního nervového systému projevující se především motorickým a senzitivním
postižením, nicméně velmi časté je i postižení kognitivních funkcí. Je přítomno až u 70 % pacientů s RS, a to dokonce
již ve stadiu klinicky izolovaného syndromu (CIS). Jelikož kognitivní postižení velmi úzce souvisí s kvalitou života pacientů, je na
místě se této problematice věnovat i v běžné klinické praxi. Cílem tohoto přehledného článku je shrnout nejnovější poznatky
týkající se problematiky kognitivního deficitu a neuropsychiatrických příznaků u pacientů s RS a popsat možné přístupy k nim.

Z pomezí neurologie

Biologická terapie ocrelizumabem (antiCD20)
je překvapivě klinicky účinná u nemocných
s roztroušenou sklerózou mozkomíšní

Biological therapy by Ocrelizumab (antiCD20) is surprisingly clinically effective in multiple sclerosis patients

prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.

Neurol. praxi 2017; 18(6): 403-407

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) je závažné zánětlivé neurodegenerativní onemocnění, které postihuje struktury mozku
a míchy. Nepříznivý přirozený vývoj onemocnění lze ovlivnit několika léčivy s klinicky prokazatelnými efekty. Většina stávajících
léků cílí především na T-lymfocytární systém, který podle současných názorů sehrává nejvýznamnější úlohu v patogenezi RS. Bylo
překvapením, že v rozsáhlých klinických studiích byla prokázána výborná odpověď na léčbu monoklonální protilátkou antiCD20
(ocrelizumab), která cílí na strukturu specificky vyjádřenou pouze na zralých B-lymfocytech. Je to dokladem, že imunopatogenetické
procesy...

Sdělení z praxe

Jak léčíme pacienty s bolestivou diabetickou polyneuropatií?

How are patients with painful diabetic polyneuropathy treated?

doc. MUDr. Blanka Adamová, Ph.D.1, 2, MUDr. Eva Vlčková, Ph.D.1, 2, MUDr. Jana Raputová1, 2,, MUDr. Iva Šrotová1, 2, doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.3, RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.3,, prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc.1, 2

Neurol. praxi 2017; 18(6): 408-414

Úvod: Bolestivá diabetická polyneuropatie (PDPN) je častá komplikace diabetu, její závažnost bývá podceňována a často není adekvátně
léčena. Cílem studie bylo zhodnotit, zda pacienti s PDPN mají nasazenu léčbu na neuropatickou bolest a jaká je odezva na tuto léčbu.
Metodika: Jedná se o retrospektivní vyhodnocení vstupních dat získaných z observační průřezové multicentrické kohortové
studie. Do studie bylo zahrnuto 232 pacientů s diabetickou polyneuropatií asociovanou s diabetem 1. či 2. typu (92 žen, medián
věku 63 let, věkový rozsah 21–87 roku). Byl stanoven výskyt PDPN a analyzována léčba neuropatické bolesti. Bolestiví...

Demence s Lewyho tělísky s klinickým obrazem sporadické Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby

Lewy body dementia with the clinical picture of sporadic Creutzfeldt-Jakob´s disease

MUDr. Eva Pešlová1, 2, prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.1, prof. MUDr. Irena Rektorová Ph.D.1

Neurol. praxi 2017; 18(6): 415-421

Přinášíme kazuistiku pacienta s rychle progredující demencí probíhající pod klinicky přesvědčivým obrazem Creutzfeldtovy-Jakobovy
choroby, který se nakonec ukázal jako maskovaný případ Demence s Lewyho tělísky a u něhož pitva post mortem prokázala
i vliv dalších komorbidit. Demence s Lewyho tělísky je obecně poddiagnostikována a v klinické praxi se na ni málo pomýšlí.
Kazuistika poukazuje na nutnost znalosti specifik v rámci diagnostických kritérií různých typů demence. Nutné je též pomýšlet
na vliv kombinace více diagnóz a mozkových patologií, které tak mohou tvořit atypický klinický obraz i průběh onemocnění.

Firemní informace

Převod pacienta z léčby kontinuálními subkutánními infuzemi apomorfinu na léčbu kontinuálními intrajejunálními infuzemi levodopy – kazuistika

Renata Coufalová

Neurol. praxi 2017; 18(6): 426

Farmakoterapie

Roztroušená skleróza: dimethyl fumarát a fingolimod – od klinických studií ke klinické praxi

Multiple sclerosis: dimethyl fumarate and fingolimod – from clinical trials to clinical practice

doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., MUDr. Zbyšek Pavelek

Neurol. praxi 2017; 18(6): 399-402

Roztroušená skleróza (RS) je nejčastější autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. Je také nejčastější neurologickou
příčinou invalidity u mladší a střední věkové populace. Cílem léčby je minimalizace klinických projevů spojených s RS
a časné potlačení aktivity nemoci. Dimethyl fumarát (DMF) a fingolimod patří mezi základní léky k ovlivnění průběhu relaps-remitentní
formy RS. Uvedený článek se zabývá srovnáním DMF a fingolimodu v klinických studiích a v klinické praxi.

Z historie neurologie

Biologický otec moderní neurologie Jean–Martin Charcot (1825–1893)

prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., FEAN

Neurol. praxi 2017; 18(6): 432-435

Jean-Martin Charcot (1825–1893) byl prvním profesorem neurologie na světě, ještě předtím se ale stal na Sorbonně profesorem
patologie. Jako první zavedl vědecký přístup ke klinické diagnostice nervových onemocnění. Charcotovi je připisován popis roztroušené
sklerózy mozkomíšní, amyotrofické laterální sklerózy a hereditární neuropatie, méně je však známa řada priorit, které
popsal ve vnitřním lékařství. V závěru své medicínské kariéry se však věnoval především hysterii, kterou – v duchu doby – považoval
na somatickou, nikoliv psychickou poruchu. Eponymních názvů Charcotových příznaků a nemocí je nespočet. Charcot...

Neurologové se ptají

Co mám dělat, když dostanu termín pro vyšetření pacienta s pravděpodobnou roztroušenou sklerózou v centru za tři měsíce?

Neurol. praxi 2017; 18(6): 430

Neurozobrazovací kazuistiky

Lakunární ischemický iktus

MUDr. Linda Kašičková1, MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.1, 2, doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.1, 2

Neurol. praxi 2017; 18(6): 424

Medailonek

Guillaume-Benjamin-Amand Duchenne (1806–1875)

MUDr. Petra Plachá, prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi 2017; 18(6): 437-438


Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.