Vážené kolegyně a kolegové,

prof. MUDr. Ivan Rektor CSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 239  

tajemství… Můj přítel, sochař Jan Šimek promlouvá hlavně svým dílem, ale když něco řekne o svých sochách, o světě, slovo tajemství nechybí nikdy. (Ostatně, mnozí z čtenářů znají jeho dílo na Jižním svahu v Jeseníku, za hotelem Priessnitz, tajemství tam je, přesvědčte se sami). Myslím, že ta báseň je v Skácelově Smuténce – o hoře, na kterou je pod trestem smrti zakázáno vystoupit – aby zůstala tajemnou. A bestseller všech bestsellerů těchto dnů – Šifra Mistra Leonarda – by bez hry na tajemství byl jen tuctovým thrillerem, avšak to tajemství…Templáři, svatý grál, tajné společnosti, tisícileté tajemství… To je...

Komorbidita pri neurologických ochoreniach

MUDr. Vladimír Donáth, Ph.D.

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 244  

Termín komorbidita označuje prítomnosť jedného alebo viacero ochorení súbežne s existenciou primárneho ochorenia. Pod komorbiditou sa myslí aj vplyv tohto prídavného ochorenia na primárne ochorenie. Termín originálne použil pred viac ako 30 rokmi Feinstein ako označenie pre koexistujúce ochorenie v klinických štúdiách (1).

Komorbidita a cievne mozgové príhody

doc. MUDr. Zuzana Gdovinová CSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 245-247  

Cievne mozgové príhody (CMP) sú hlavnou získanou príčinou zneschopnenia a 3. najčastejšou príčinou smrti u dospelej populácie. Úspešnosť liečby v akútnom štádiu, prevencia recidívy ochorenia, následná kvalita života ako aj úmrtnosť však nezávisia len od liečby, ale výrazný podiel na prognóze pacienta má aj komorbidita a jej liečba. Komorbidita je definovaná ako výskyt ďalšieho koexistujúceho ochorenia. Presnejšie, komorbidita je považovaná za asociáciu medzi 2 ochoreniami, ktorá je viac ako koincidentálna. Vo vzťahu k CMP sú ako komorbiditné najčastejšie kardiovaskulárne ochorenia – infarkt myokardu, resp. ochorenie koronárnych ciev, fibrilácia...

Komorbidity migrény

MUDr. Jolana Marková

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 248-250  

Migréna se vyskytuje často ve spojení s některými tělesnými a duševními onemocněními. Jako komorbidity migrény se uvádějí hypertenze, onemocnění srdce, cévní příhody mozkové, epilepsie, alergie, některá gastrointestinální onemocnění a psychiatrická onemocnění. Při hodnocení studií na toto téma je třeba dbát na metodiku provedení a úroveň statistického zpracování těchto studií. Článek je pojat jako souborný referát, shrnující současné poznatky na téma komorbidity migrény.

Komorbidita pri Parkinsonovej chorobe

doc. MUDr. Ján Benetin PhD

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 251-254  

U pacientov s Parkinsonovou chorobou (PCH) je viacero faktorov, ktoré môžu vplývať na komorbiditu. Niekedy nie je jednoznačne možné odlíšiť či k novým príznakom alebo ochoreniu viedla samotná progresia ochorenia, vplyv antiparkinsonskej liečby, alebo náhodná koincidencia iného ochorenia. Zväčša sa na ťažkostiach pacienta podieľajú všetky tejto vplyvy. V článku sa popisujú najčastejšie sa vyskytujúce ochorenia u pacientov s idiopatickou Parkinsonovou chorobou a ťažkosti, ktoré môžu výraznejšie ovplyvňovať kvalitu života a možnosti liečby týchto pacientov.

Komorbidita nemocí svalů a periferních nervů

doc. MUDr. Edvard Ehler CSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 255-257  

U nemocí svalů a periferních nervů se velmi často vyskytuje jak postižení jiných orgánů tak i současná přítomnost dalších nemocí. Hereditární myopatie jsou charakteristické častým postižením srdce (převodního systému i myokardu), méně častá je porucha intelektu či smyslových orgánů. Získané myopatie mívají zvýšený výskyt autoimunitních chorob a nádorů. U poruch nervosvalového převodu se mohou současně vyskytovat poruchy endokrinních žláz, autoimunitní nemoci i nádory (zejména tymu). Pro zánětlivé neuropatie je charakteristický vztah k vyvolávajícím faktorům (různé infekce, systémové nemoci). Příslušnou komorbiditou se vyznačují i karenční neuropatie,...

Komorbidita epileptických záchvatov

h. doc. MUDr. Vladimír Donáth PhD

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 258-261  

Veľká väčšina epileptických záchvatov sa vyskytuje u jedincov, ktorí nemajú príznaky žiadneho iného ochorenia. V klinickej praxi sa stretávame aj s epileptickými záchvatmi, ktoré sú prejavom iného onemocnenia, alebo koexistujú pri ďalšom ochorení. Terminologické pojmy ako epilepsia a epileptické záchvaty sa často prelínajú a zamieňajú aj v najrecentnejšej odbornej literatúre v súvislosti s komorbiditou. Článok prináša prehľad vzťahov epileptických záchvatov pri cerebrovaskulárnych, kardiálnych, renálnych, hepatálnych, pľúcnych ochoreniach, pri ochoreniach štítnej žľazy, pri poruchách metabolizmu so zameraním na elektrolytové poruchy a pri migrénach....

Sclerosis multiplex a autoimunitné ochorenia

doc. MUDr. Eleonóra Klímová CSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 264-266  

V súčasnosti možno sledovať v krajinách severného a stredného zemepisného pásma stúpajúcu incidenciu sclerosis multiplex (SM), ale aj ďalších autoimunitných ochorení (AIO), ktoré sa klinicky prejavia vo včasnej dospelosti, resp. v strednom veku. SM je považovaná za príklad autoimunitného ochorenia CNS. Jej predpokladaná etiopatogenéza i povaha autoimunitnej poruchy dovoľujú súčasný výskyt (komorbiditu) s inými AIO. Práve táto problematika je v poslednom čase v centre pozornosti epidemiologických a imunologických štúdií, s cieľom ozrejmiť molekulové a bunkové základy vzniku ochorenia. Nemenej významné je aj zistenie miery rizika vzniku AIO u pacientov...

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace a možnosti jejího potenciálního terapeutického využití u extrapyramidových onemocnění

MUDr. Silvie Sedláčková, as. MUDr. Irena Rektorová Ph.D

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 277-279  

Transkraniální magnetická stimulace je neinvazivní dynamicky se rozvíjející metoda sloužící k funkčnímu vyšetření centrál­ního nervového systému. Do centra zájmu se v poslední dekádě soustřeďuje potenciální terapeutické využití repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS). Řada prací prokázala, že rTMS dočasně zmírňuje příznaky deprese, schizofrenie, některých extrapyramidových onemocnění a epilepsie. Limitací této metody pro zavedení do rutinní klinické praxe nadále zůstává nedostatečné pochopení mechanizmu jejího účinku a nejednoznačné výsledky kontrolovaných studií. Záměrem této práce je seznámit stručně s metodou rTMS a s výsledky doposud...

Techniky plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie při poruchách dýchání u neurologicky nemocných

Mgr. Eva Zdařilová, Mgr. Kateřina Burianová, doc. MUDr. Michal Mayer CSc, prof. MUDr. Oldřich Ošťádal CSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 267-269  

Plicní rehabilitace je nejen součástí komprehenzivní rehabilitace, ale také i komplexní péče u nemocných s onemocněním dýchacího systému a u nemocných, jejichž primární onemocnění s sebou přináší poruchy dýchání. Mezi tato onemocnění patří také neurologická onemocnění. U takto nemocných by měla být plicní rehabilitace součástí léčby nemocných hospitalizovaných v nemocnici, ale i u nemocných v ambulantní péči a při lázeňské léčbě. Cílem plicní rehabilitace je snížení symptomů, zabránit ztrátě výkonnosti, zlepšení denních aktivit, kvality života a pomoci nemocnému vyrovnat se s jeho nemocí. Dechová rehabilitace zahrnuje dechová cvičení a dechovou gymnastiku,...

Význam hlubokého stabilizačního systému v rámci vertebrogenních obtíží

doc. PaedDr. Pavel Kolář, prof. MUDr. Karel Lewit DrSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 270-275  

I přes pokrok ve vyšetřovacích postupech doposud nelze u vysokého procenta pacientů s bolestmi zad stanovit definitivní diagnózu vzhledem k nedostatečně vyznačené vazbě mezi příznaky, patologickými změnami a výsledky zobrazovacích metod. Vedle morfologického a neurologického nálezu proto nesmí ujít diagnostické pozornosti poruchy funkce. Jedním z nejvýznamnějších funkčních faktorů, které vyšetřujeme a terapeuticky ovlivňujeme je hluboký stabilizační systém páteře (HSSP). HSSP představuje svalovou souhru, která zabezpečuje stabilizaci, neboli zpevnění páteře během všech našich pohybů. Svaly HSSP jsou aktivovány i při jakémkoliv statickém zatížení, tj....

Poruchy spánkovej architektúry a zvýšená denná spavosť u pacientov s epilepsiou - naše prvé klinické skúsenosti

MUDr. Katarína Klobučníková, prof. MUDr. Pavel Varsik DrSc, MUDr. Branislav Kollár PhD, MUDr. Darina Buranová Ph.D

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 280-283  

V skupine epileptikov (n = 42) sme analyzovali typ epileptických záchvatov, charakteristiky EEG, etiológiu a patogenézu epileptického syndrómu a efektívnosť antiepileptickej liečby. Dennú spavosť sme hodnotili pomocou Epworthskej škály spavosti (ESS) a pomocou testu mnohopočetnej latencie spánku (MSLT), a u všetkých pacientov sme pomocou celonočného polysomnografického vyšetrenia (PSG) a video-EEG záznamu analyzovali architektúru nočného spánku a prípadné nočné epileptické záchvaty. V kontrolnej skupine zdravých dobrovoľníkov (n = 19) sme vyšetrovali dennú spavosť pomocou ESS, MSLT a celonočné PSG vyšetrenie, ako aj spánkové video-EEG monitorovanie....

Ze zahraničního tisku

doc. MUDr. Edvard Ehler CSc

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 285  

Publikujeme v zahraničí

prof. MUDr. Milan Brázdil Ph.D

Neurol. pro Praxi, 2005; 5: 286