Neurol. praxi. 2007;8(4):193
cogito ergo sum… ano, ale co se děje, když nemyslíme? Správná odpověď na zdánlivě jednoduchou otázkou kupodivu není nic, ale naopak vyšší aktivita v některých oblastech mozku, především parietoookcipitálně, v kuneu a posteriorním cingulu. To jsou oblasti, jejichž metabolizmus se zvyšuje v klidu, tedy když ležíme, máme zavřené oči, ale nespíme, nemáme žádný úkol, pokud vůbec myslíme, rozhodně ne intenzivně, pozornost je mimo hru. Je to tzv. default brain – stav mozku, kdy nic neděláme. Zatímco se věnujeme dolce far niente, mozek příjímá informace z vnějšího i vnitřního prostředí, vyhodnocuje je jako nezajímavé až do chvíle, kdy je informace...
Neurol. praxi. 2007;8(4):198
Ultrazvukové vyšetření se stalo díky své neinvazivitě, opakovatelnosti, nízké ceně, možnosti vyšetření u lůžka pacienta a dobré reprodukovatelnosti základní vyšetřovací metodou v mnoha oborech lékařství. V neurologii bylo dlouho využíváno ultrazvukové vyšetření především k detekci stenóz krčních tepen. Teprve s rozvojem transkraniální sonografie v 80tých letech 20. století začíná mohutný rozvoj ultrazvukové diagnostiky v neurologii – neurosonologie.
Neurol. praxi. 2007;8(4):199-203
Rozvoj moderních diagnostických metodik umožňuje podstatné zlepšení záchytu a hodnocení patologických změn, především okluzí a stenóz vertebrálních tepen. Je známo, že tyto léze mohou způsobit ischémii ve vertebrobazilárním povodí, která je považována za velmi závažnou formu CMP. Duplexní sonografie je i v této oblasti přesnou a neinvazivní vyšetřovací metodou první volby. V článku jsou charakterizovány základní typy patologických nálezů ve vertebrálních tepnách v obraze duplexní sonografie (hypoplazie, proximální a distální stenózy a okluze, disekce a subklaviální steal), zmíněny jsou i některé vzácnější příčiny patologických procesů. Z literárních...
Neurol. praxi. 2007;8(4):204-207
Článek přináší současný pohled na některé možnosti ultrazvukové diagnostiky v oblasti orbity. Zabývá se nálezy u pacientů s optickou neuritidou v rámci demyelinizačního onemocnění, a to jak hodnocením struktury optického nervu v B-obraze, tak i hodnocením průtokových parametrů v oftalmické arterii u těchto nemocných v akutní i chronické fázi onemocnění. Připomíná využití UZ vyšetření při sledování nemocných s některými zejména benigními tumory v orbitě, které nejsou indikovány k operačnímu řešení, a rovněž přináší naše zkušenosti s vyšetřením pacientů s nitrolební hypertenzí a patologické nálezy, které jsme u těchto nemocných pozorovali.
Neurol. praxi. 2007;8(4):208-212
Aterosklerotické postižení intrakraniální tepny patří k častým příčinám mozkové ischémie. Transkraniální duplexní sonografie je jednou z diagnostických metod, pomocí které lze diagnostikovat stenózu v intrakraniálních tepnách. Hlavním kritériem pro ultrazvukovou detekci stenózy je lokální zrychlení průtoku o více než 30 %. Vedlejšími kritérii jsou turbulentní tok, aliasing fenomén, zúžení detekovatelné v energentickém modu a nález v B-obraze. Senzitivita a specificita vyšetření je srovnatelná s MR angiografií, CT angiografií či digitální subtrakční angiografií. Díky tomu je TCCS jako neinvazivní, opakovatelné vyšetření vhodnou metodou k diagnostice,...
Neurol. praxi. 2007;8(4):213-214
Okluze a. carotis interna je spojena s vysokou mortalitou, u těch, kdo přežijí s vysokou frekvencí invalidity a i u pacientů s dobrou klinickou úpravou s vysokým rizikem recidivy iktu, především v případě porušené CVR. Vyšetření CVR umožňuje zhodnocení stavu intrakraniální hemodynamiky, autoregulace a kolaterální cirkulace, může ovlivnit rozhodování mezi konzervativní nebo intervenční terapií. K vyšetření CVR je užívána řada metod. Za „zlatý standard“ je považována pozitronová emisní tomografie, která je však nákladná, omezeně dostupná a spojená s radiační zátěží. Dále je využívána například TCD, která je neinvazivní, dobře dostupná a levná....
Neurol. praxi. 2007;8(4):215-218
TCD s podáním pulmolabilní echokontrastní látky umožňuje s vysokou senzitivitou detekovat pravo-levý srdeční zkrat, kterým je nejčastěji PFO. TCD umožňuje kvantifikovat míru, a tedy i riziko zkratu a dále odhadnout jeho lokalizaci (extra- nebo intrakardiální). Oproti transezofageální echokardiografii má TCD nižší specificitu, ale je méně invazivní a lépe umožňuje detekci extrakardiálních zkratů. Vyšetření je indikováno u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě k průkazu možné paradoxní embolizace, dále u sledování těchto pacientů po katetrizačním uzávěru PFO. Další možnou indikací je screening pacientů s migrénou s aurou a u potápěčů s projevy...
Neurol. praxi. 2007;8(4):219-221
ADHD je celosvětově užívaná anglická zkratka označující poruchu udržení pozornosti s nadměrnou aktivitou a impulzivitou. Je dávána do úzké souvislosti s HKP. V minulosti byla ADHD považována za vývojovou záležitost, která se projevovala v předškolním a školním věku pod obrazem LMD. Svými důsledky je ADHD aktuálním celosvětovým problémem se závažným medicínsko-sociálním dopadem. Incidence činí v dětské populaci až 10 % (5, 9, 11) a polovina případů přechází do dospělosti s atypickými projevy nebo s rozvojem jiných onemocnění. Porucha má dopad na rodinné a interpersonální vztahy, osobnostní vývoj a profesní realizaci jedince ve společnosti. Problematiku...
Neurol. praxi. 2007;8(4):222-225
Vývojové poruchy nervového systému (neurodevelopmental disorders) predstavujú rôznorodú skupinu porúch s viac alebo menej špecifickými príznakmi postihnutia centrálneho nervového systému. Môžu sa tu vyskytovať ADHD, DLD, LD, epilepsia, pervazívne vývojové poruchy, PDD/ASD, Gilles de la Touretteov syndróm, mentálna retardácia, mozgová obrna a poruchy správania (7, 9). Prevalencia niektorých týchto porúch v populácii je uvedená v tabuľke 1.
Neurol. praxi. 2007;8(4):226-230
Hlavním cílem terapie akutního mozkového infarktu je včasná rekanalizace uzavřené mozkové tepny. Standardní terapií v časovém okně do tří hodin od vzniku příznaků je intravenózní trombolýza. Aktuální výzkum se soustřeďuje jednak na dosažení vyššího procenta rekanalizací (akcelerovaná trombolýza, intervenční techniky), jednak na selekci kandidátů vhodných k trombolýze i po uplynutí 3 hodinového časového okna. První část textu se bude zabývat intravenózní, intraarteriální a kombinovanou trombolýzou. V druhé části budou probrány novější terapeutické postupy jako je sonotrombolýza, mechanická rekanalizace a využití nových trombolytik či protidestičkových...
Neurol. praxi. 2007;8(4):231-234
Předkládaná práce sumarizuje základní diagnostiku u závrativých stavů a shrnuje terapeutické postupy u nejčastějších typů závrativých potíží.
Neurol. praxi. 2007;8(4):236-238
Bolest je častou komplikací nádorového onemocnění. Její původ a klinické příznaky přesahují do mnoha odborností. Jejich léčení však většinou zůstává na bedrech onkologů, algeziologů a praktických lékařů. Tam však bývá nejednou problém v preskripci relativně drahých opioidů. Základem analgetického postupu je farmakoterapie podle žebříčku WHO (2, 8). Některé bolesti však mají svoje specifika. K těm patří neuropatické bolesti. Provází mnoho stavů způsobených nádorem, léčením i následky onemocnění a léčení. Pro léčení nádorové bolesti platí stejná pravidla jako pro nenádorové, ale diagnostika může být komplikovanější a léčení omezeno celkovým stavem pacienta....
Neurol. praxi. 2007;8(4):240-242
Sexuální život je pro většinu lidí nejenom cestou k zachování rodu, ale i významnou součástí spokojeného, kvalitního a plnohodnotného života. Případné SD představují tedy vážný problém. Potíže v pohlavním životě narůstají logicky s věkem, ale významnou roli zde hrají i přidružená onemocnění, některé léky a psychický stav. Více jak 50 % mužů nad 40 let a žen bez ohledu na věk trpí určitým stupněm SD, ať již psychogenní či organické etiologie. Nejčastější organickou příčinou SD u mužů i žen jsou ateroskleróza a diabetes mellitus, dále urologická a neurologická onemocnění. U neurologických onemocnění je důvodem vzniku SD mimo jiné i postižení především...
Neurol. praxi. 2007;8(4):243-246
Autoři se v článku zabývají komplexně problematikou syndromu karpálního tunelu jako nejčastějšího úžinového syndromu. Pozornost je věnována jak anatomickým, tak etiologickým a patofyziologickým aspektům onemocnění. Kromě diagnostiky a diferenciální diagnostiky syndromu je zmíněna konzervativní a podrobně i chirurgická terapie včetně rozličných operačních technik.
Neurol. praxi. 2007;8(4):247-249
Uvádza sa kazuistika pacientky s niekoľko rokov progredujúcou svalovou slabosťou, hypotóniou svalstva dolných končatín, so zachovalými reflexami s myopatickým typom chôdze. V úvode bol prechodne dominujúci vertebrogénny algický syndróm. Bioptické vyšetrenie zistilo zmeny typické pre central core disease. Kazuistika je zaujímavá manifestáciou ochorenia v dospelosti a sporadickým výskytom.
Neurol. praxi. 2007;8(4):250-251
Oboustranné mozkové infarkty v povodí ACA jsou poměrně zřídkavé. V kazuistice je popsán výskyt oboustranného akutního mozkového infarktu v obou povodích ACA u pacientky s jednostrannou agenezí segmentu A1 vpravo, diagnostikovanou pomocí magneticko-rezonanční angiografie. U pacientů s touto aplázií A1 mívá kontralaterální segment A1 větší kalibr než a. cerebri media, proto je riziko kardiální embolizace do takto hyperplastického segmentu A1 větší, než je tomu u segmentu A1 normálně velkého. U pacientky byla provedena intravenózní trombolýza s úplnou úpravou neurologického deficitu.
Neurol. praxi. 2007;8(4):252-254
Autoři předkládají kazuistiku vzácného onemocnění krční páteře v mladém věku a rozšiřují diferenciální diagnostiku bolesti zad u mladých jedinců. V kazuistice je uveden případ OPLL u mladého muže probíhajícím pod obrazem počínajícího cervikobrachiálního syndromu. Pro onemocnění OPLL je charakteristický výskyt ektopických osifikací v tomto vazu krční páteře. Klinická jednotka je onemocněním zemí jihovýchodní Asie , například v Japonsku je jeho prevalence 1,5 % a je zde častou příčinou cervikální myelopatie. Onemocnění vykazuje značnou genetickou podmíněnost – polymorfizmus genu pro kolagen 6 COL6A1 na 21. chromozomu. Proces analogicky OPLL je...
Neurol. praxi. 2007;8(4)
Postižení načasování motorické odpovědi u pacientů s onemocněním mozečku; MRI volumetria amygdaly pri Alzheimerovej chorobe