Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor CSc

Neurol. praxi. 2009;10(3):131  

Chronické míšní poranění

doc. MUDr. Ivana Štětkářová CSc

Neurol. praxi. 2009;10(3):136  

Rizikové stavy u pacientů v chronické fázi po poškození míchy

Risk conditions in patients at chronic stage of spinal cord injury

MUDr. Jiří Kříž, MUDr. Veronika Hyšperská

Neurol. praxi. 2009;10(3):137-142  

Léčebná péče je u pacientů po míšním poranění ve většině případů poskytována spinálními jednotkami a spinálními rehabilitačními jednotkami. Pacienti by však měli mít zajištěnu kvalitní dlouhodobou dispenzarizační péči i v chronickém stadiu poranění, kterou může poskytovat specialista, ale i informovaný praktický lékař. Míšní poranění mohou doprovázet různé komplikace, jejichž terapie je jen v některých případech odlišná od léčby u běžné populace. Nicméně tyto komplikace často vykazují velmi chudou symptomatologii, což může vést k jejich pozdní či chybné diagnostice. Mezi komplikace, které jsou specifické pro míšní postižení, patří například spasticita,...

Vyšetřovací a rehabilitační postupy u pacientů po míšní lézi

Examination and rehabilitation procedures in patients after spinal cord lesion

MUDr. Jiří Kříž, MUDr. Šárka Chvostová

Neurol. praxi. 2009;10(3):143-147  

Léčebná rehabilitace pacientů s míšním poraněním probíhá pro svoji náročnost, nákladnost a specifika na specializovaných odděleních – spinálních jednotkách. Kromě základních vyšetřovacích postupů u pacienta s traumatem je nezbytné provést specifické neurologické vyšetření dle ASIA (American Spinal Injury Association), které umožní stanovit úroveň a rozsah neurologického poškození. Rehabilitace začíná bezprostředně po úraze. V akutní fázi se zaměřujeme hlavně na podporu dechových funkcí a minimalizaci bolestivých pooperačních stavů. Dále využíváme specifické rehabilitační postupy, kterými se snažíme minimalizovat neurologický a funkční deficit...

Léčba spasticity u chronického míšního poranění

Treatment of spasticity in chronic spinal cord injury

doc. MUDr. Ivana Štětkářová CSc

Neurol. praxi. 2009;10(3):148-152  

Nadměrný svalový tonus společně s bolestivými spazmy a dalšími spastickými projevy výrazně zhoršuje kvalitu života nemocných po chronickém míšním poranění, snižuje pacientovu pohyblivost, omezuje jeho běžné denní aktivity a soběstačnost. Je zdrojem dalších komplikací (dekubity, chronická bolest, infekce, fixované svalové kontraktury). Ovlivnění spasticity je důležitou součástí péče o tyto nemocné. Pomocí různých klinických škál je možné objektivně hodnotit stupeň spasticity. Nejčastěji se používá Ashworthova stupnice svalového hypertonu a její modifikace, škála frekvence spazmů a vizuální analogová škála bolesti. Při mírné spasticitě je vhodná...

Diagnostika a léčba bolesti u pacientů po poranění míchy - naše zkušenosti

Pain diagnosis and treatment in patients after spinal cord injury - our experience

MUDr. Veronika Hyšperská, MUDr. Jiří Kříž

Neurol. praxi. 2009;10(3):153-159  

Poranění míchy je často doprovázeno různými bolestivými stavy. Před zahájením terapie bolesti je třeba vždy stanovit správnou diagnózu. Podle Siddallovy klasifikace rozlišujeme bolest nociceptivní a neuropatickou. Nociceptivní bolest se dále dělí na muskuloskeletární a viscerální typ. Tato bolest vychází nejčastěji z přetížení svalů či kloubů nebo z poruchy vnitřních orgánů. Pokud se správně diagnostikuje její příčina, obvykle se dobře léčí. Neuropatickou bolest rozlišujeme na bolest nad úrovní léze, v úrovni a pod úrovní míšního poranění. Neuropatická bolest vychází z poranění samotné míchy nebo míšních kořenů. Jedná se většinou o bolest dlouhotrvající...

Péče o vyměšování moči a stolice u pacientů s transverzální míšní lézí

Taking care of urine and stool passage in patients with complete spinal cord lesion

MUDr. Martin Sutorý, CSc, prof. MUDr. Peter Wendsche, CSc

Neurol. praxi. 2009;10(3):160-164  

Funkčním následkem míšního šoku v oblasti močových cest po poranění míchy je atonie a areflexie močového měchýře. Svěračové struktury jsou inaktivní, k úniku moči nedochází. Dochází k přeplnění a nadměrnému rozepnutí (distenzi) močového měchýře. Hlavním úkolem urologického ošetření je v akutní fázi míšního poranění zabezpečení derivace moči takovým způsobem, aby nedošlo k poškození močových cest a byl tak vytvořen předpoklad pro návrat funkce po odeznění míšního šoku. Volba správné derivace moči je: permanentní transuretrální močový katétr (PK), suprapubická epicystostomie (SPE), sterilní intermitentní katetrizace (SIK) nebo reflexní vyprazdňování. Bezprostředně...

Kognitivní dysfunkce u roztroušené sklerózy

Cognitive dysfunction in multiple sclerosis

MUDr. Michal Dufek

Neurol. praxi. 2009;10(3):165-171  

Postižení kognitivních funkcí je u pacientů s roztroušenou sklerózou časté. Postižena bývá zejména pozornost, rychlost zpracování informací a krátkodobá paměť. Kognitivní poruchy mají negativní efekt na sociální vztahy a kvalitu života a jsou nejčastější příčinou ztráty zaměstnání. Tíže kognitivních poruch koreluje s patologií zobrazenou na konvenční magnetické rezonanci (rozsah lézí, atrofie). Většinou se jedná o mírné formy, demence je vzácná. Kognitivní dysfunkce se může vyskytovat velmi časně v průběhu onemocnění a nekoreluje s fyzickým postižením nebo s délkou nemoci. Terapeutické možnosti jsou diskutovány.

Diagnostika a léčba bolestí hlavy v České republice

Headache diagnosis and treatment in the Czech Republic

MUDr. Jolana Marková

Neurol. praxi. 2009;10(3):172-178  

Autorka v úvodu popisuje historii Sekce ČNS pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, která se zasloužila o rozvoj znalostí o bolestech hlavy v České republice. Dále je v krátkosti uveden princip klasifikace bolestí hlavy dle IHS a přehledově popsány nejčastěji se vyskytující jednotlivé primární i sekundární bolesti hlavy – migréna, tenzní bolest hlavy, syndrom nakupených bolestí hlavy (cluster headache), bolesti hlavy v souvislosti s úrazem hlavy a/nebo krku, bolesti hlavy v souvislosti s cévním onemocněním mozku, bolesti hlavy v souvislosti s nitrolebním postižením jiné než cévní etiologie, bolesti hlavy v souvislosti s užitím farmakologicky...

Huntingtonské fenokopie dospělého věku

Adult-onset huntington disease phenocopies

MUDr. Martin Kucharík, MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D, doc. MUDr. Jan Roth CSc

Neurol. praxi. 2009;10(3):180-183  

Huntingtonova nemoc je přesně definované autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění, s motorickými, kognitivními i psychiatrickými projevy. Je způsobené expanzí tripletu CAG v genu pro huntingtin. Přibližně 1% případů této nemoci má normální alelickou kompozici v tomto genu, přitom však symptomatika je shodná s Huntingtonovou nemocí – označují se jako huntingtonské fenokopie, nebo také (z angl.) Huntington´s disease-like syndromy. V naší práci jsme definovali základní projevy a stanovili kritéria pro označení syndromů jako huntingtonské fenokopie. Z dostupných aktuálních zdrojů jsme vybrali nejčastější diagnózy, přinášíme...

Súčasné trendy v diagnostike a liečbe neuroboreliózy

Current trends in diagnosing and treatment of neuroborreliosis

MUDr. Ladislav Gurčík

Neurol. praxi. 2009;10(3):184-190  

Lymeská borelióza je u nás v súčasnosti najčastejšie kliešťom prenášané ochorenie. Aby sa mohla infekcia preniesť z vektora na človeka, doba prisatia kliešťa musí byť minimálne 12–24 hodín. Ochorenie sa môže veľmi často prejavovať necharakteristickými symptómami, čo nezriedka vedie k diagnostickým omylom. V jednotlivých štádiách boreliózy môžu byť u pacientov tak typické, ako aj atypické symptómy. V prvom štádiu sa u cca 60 % infikovaných jedincov vyskytuje erythema migrans (EM), medzi ďalšie typické príznaky patria bolesť hlavy, kĺbov, svalov a únava. Po niekoľkých týždňoch nasleduje druhé štádium včasnej diseminovanej infekcie s neurologickým,...

Klinický případ: Teratom v oblasti kaudy

Clinical case: Teratoma in the caudal region

MUDr. Marek Macejka, MUDr. Marian Starý, MUDr. Robert Kroupa, MUDr. Jan Síla

Neurol. praxi. 2009;10(3):192-194  

Autoři prezentují vzácný klinický případ 41letého pacienta s nálezem spinálního teratomu v oblasti kaudy, který se projevoval sfinkterovými potížemi. Tumor byl po předchozích grafických vyšetřeních a zhodnocení peroperačního nálezu řešen endokapsulární exstirpací. Histologické vyšetření potvrdilo nález zralého teratomu. V diskuzi autoři stručně prezentují poznatky pohledem etiopatogeneze a terapie spinálního teratomu.

Publikujeme v zahraničí

Neurol. praxi. 2009;10(3):195  

V. sympozium o léčbě bolesti, Brno, hotel Voroněž, 3.-4. 4. 2009

MUDr. Jiří Mastík, prof. MUDr. Pavel Ševčík CSc

Neurol. praxi. 2009;10(3):196-197  

XI. NEUROSKI Harrachov 2009

MUDr. Radomír Taláb CSc

Neurol. praxi. 2009;10(3):198