Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):3  

-

Paliativní léčba a péče u nemocných s neurologickými chorobami

MUDr. Jan Hromada - editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2010;11(1):7  

-

Paliativní léčba u nádorů mozku a míchy

Palliative treatment in brain and spinal cord tumours

prof.MUDr.Zdeněk Kadaňka, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):8-10  

Autor se zabývá v úvodu etymologií slova paliativní pro přesnější chápání jejího významu a vymezuje jeho použití v medicíně. Dále se soustřeďuje na výčet nejdůležitějších symptomů provázejících mozkové nádory, které ztrpčují život nemocných a na jejich paliativní ovlivnění. Zdůrazňuje nutnost multidisciplinárního přístupu, který by měl vést k co nejvíce snesitelné kvalitě života nemocných v jejich posledních měsících či letech života, což nespočívá pouze v odstranění symptomů nemoci. Podobný přístup popisuje i u maligních míšních nádorů včetně péče terminální.

Paliativní léčba nemocných s cévní mozkovou příhodou

Palliative treatment in stroke

MUDr.Jan Hromada

Neurol. praxi. 2010;11(1):11-12  

V posledních letech dochází k pozoruhodným pokrokům v léčbě akutních cévních mozkových příhod. U pacientů, kteří přežijí akutní fáze iktu, často přetrvávají výrazná omezení motorických a kognitivních funkcí a komunikativní problémy. Tento článek se zabývá základními otázkami paliativní léčby pacientů po CMP.

Paliativní péče o pacienty s Parkinsonovou nemocí

Palliative care in patients with Parkinson's disease

prof.MUDr.Martin Bareš, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(1):13-15  

Parkinsonova nemoc je relativně běžným neurodegenerativním onemocněním, jehož prevalence se ve věkové skupině nad 65 let věku uvádí kolem 1 %. Moderní farmakoterapie a hluboká mozková stimulace poskytuje pacientům s PN významné zlepšení jejich příznaků, jako jsou třes, rigidita a bradykineze, prodlužuje jejich život a zlepšuje celkovou pohyblivost pacientů. Ovšem ve středních a pokročilých stadiích Parkinsonovy nemoci se účinnost podávané léčby snižuje a motorické příznaky se hůře kompenzují. Do popředí se dostávají příznaky nemotorické, které zasluhují větší pozornost ošetřujících lékařů, už kvůli významnému vlivu na kvalitu života, zvýšeným...

Léčba pokročilé demence - paliativní přístup

Management of advanced dementia - palliative approach

MUDr.Robert Rusina, MUDr.MgA.Kateřina Rusinová, doc.MUDr.Iva Holmerová, Ph.D., doc.MUDr.Jiří Šimek, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):16-19  

Terminální stadium demence je fáze, kdy onemocnění přechází do ireverzibilní výrazné nesoběstačnosti v základních sebeobslužných aktivitách s nutností trvalé ošetřovatelské péče. V článku je věnována pozornost podávání kognitiv, schopnosti rozhodování a principu autonomie u těchto pacientů. Je diskutována indikace intenzivní a resuscitační péče, role paliativní léčby a některé postupy při léčení komplikací. Dále je zmiňován význam komunikace s pacientem a pečovatelem i problematika umístění do ústavního zařízení.

Paliativní péče u pacientů ve vegetativním stavu

Palliative care in patients in vegetative state

MUDr.David Doležil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(1):20-22  

Termín vegetativní stav poprvé užili Jennett a Plum ve své práci z roku 1972. Vegetativní stav je definován jako klinický stav kompletní poruchy uvědomování si sebe sama a svého okolí doprovázený cyklem spánek-bdění a zachovalou kompletní a nebo parciální autonomní funkcí hypotalamu a mozkového kmene. Paliativní péče v rámci vegetativního stavu zahrnuje medicínskou, sesterskou, rehabilitační, sociální, psychologickou a duchovní péči a všichni pacienti jsou oprávněni tuto péči obdržet. Pozastavení paliativní terapie, včetně pozastavení příjmu tekutin a potravy je ostře diskutovaný problém z hlediska etického, právního a medicínského.

Paliativní péče u terminálních stavů chorob motorického neuronu (amyotrofické laterální sklerózy, progresivní bulbární paralýzy a progresivní svalové atrofie)

Palliative care in terminal states of motor neuron diseases (amyotrophic lateral sclerosis, progressive bulbar palsy,

MUDr.Petr Ridzoň, MUDr.Radim Mazanec, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(1):23-26  

Onemocnění motorického neuronu (MND) objevující se nejčastěji pod obrazem amyotrofické laterální sklerózy (ALS), nebo progresivní bulbární paralýzy (PBP) a progresivní spinální svalové atrofie (PMA) je typickým onemocněním, kde v léčbě převažuje paliativní péče. Onemocnění během měsíců až let progreduje až do plné závislosti pacienta jak na ošetřovatelské péči, tak na umělé výživě a event. umělé plicní ventilaci. Nemoc se tím postupem času stává nesmírně náročnou jak pro rodinu, tak pro ošetřujícího lékaře. Léčba pacienta s MND proto vyžaduje znalosti o postupech paliativní medicíny a paliativní péče. Článek se zaobírá jednotlivými problémy...

Paliativní léčba a péče v pokročilých stadiích svalových dystrofií

Palliative care in advanced muscular dystrophies

MUDr.Jan Hromada

Neurol. praxi. 2010;11(1):27-28  

Svalové dystrofie jsou charakterizovány progresivním ubýváním svalové síly, ztrátou síly dýchacích svalů a u DMD smrtí z dechové nedostatečnosti. U většiny pacientů se rozvíjí kardiomyopatie. Péče o tyto nemocné vyžaduje interdisciplinární přístup: pravidelné a řádné lékařské hodnocení, poučení nemocných i jejich rodiny, správnou výživu, fyzikální léčbu a rehabilitaci, psychosociální služby a přípravu na konec života.

Paliatívna liečba a starostlivosť o chorých so sclerosis multiplex

Palliative Care and Treatment in Multiple Sclerosis Patients

MUDr.Hedviga Jakubíková, doc.MUDr.Eleonóra Klímová, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):29-31  

Mnohopočetná skleróza je zápalové a degeneratívne ochorenie centrálneho nervového systému autoimunitného pôvodu. U progredujúcich ochorení a po ukončení liečby modifikujúcej prirodzený priebeh ochorenia sa sústreďuje pozornosť hlavne na liečbu symptómov a potrebu paliatívnej starostlivosti. Najčastejšími symptómami sú poruchy hybnosti, spasticita, bolesti, poruchy zraku, únava, tremor, bulbárne poruchy, sfinkterové poruchy, kognitívne poruchy a depresie. Pacienti najčastejšie zomierajú na respiračné a obličkové komplikácie. Zachovanie kvality života a dôstojnosti pacienta by malo byť hlavným cieľom paliatívnej liečby tohto progredujúceho neurologického...

Paliativní péče v dětské neurologii

Palliative care in paediatric neurology

MUDr.Josef Kraus, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):32-35  

Cílem paliativní péče je poskytovat úlevu nebo zmírnit obtíže a podpořit nejlepší možnou kvalitu života bez zřetele na stav nemoci. V pediatrické péči má složku biologickou, psychosociální, spirituální, plánu péče a praktických řešení. Přitom nejdůležitější je vzájemná komunikace o nemoci i možnostech. Kromě stránky psychosociální je značně významný i individuální přístup. Pojem paliativní péče má jiný význam pro dítě, pro rodiče i pro pečovatele. Někdy je to léčba bolesti a symptomů, jindy např. duševní aspekt. Společná je však potřeba udržení naděje i ve zdánlivě beznadějných situacích. S paliativní péčí souvisí i otázky etické a ekonomické.

Neuromyelitis optica Devic - první demyelinizační aquaporinová kanalopatie?

Neuromyelitis optica (Devic's disease) - first demyelinating aquaporin channelopathy?

MUDr.Petra Nytrová, MUDr.Dana Horáková, RNDr.Vlastimil Král, CSc., doc.MUDr.Manuela Vaněčková, Ph.D., prof.MUDr.Zdeněk Seidl, CSc., doc.MUDr.Eva Havrdová, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):36-40  

Neuromyelitis optica (NMO) (též známa jako Devicova nemoc) je idiopatické zánětlivé onemocnění CNS obvykle s relaps-remitentním průběhem. Pro tuto chorobu je typická recidivující uni- či bilaterální optická neuritida (ON). ON může probíhat současně s transverzální myelitidou – longitudinálně extenzivní (LETM). U pacientů s plnou klinickou manifestací není diagnóza zásadní problém. Na počátku onemocnění se však může manifestovat pouze recidivující optická neuritida nebo myelitida a můžeme chybně stanovit diagnózu roztroušené sklerózy (RS). V současnosti máme možnost vyšetřit v séru protilátky proti aquaporinu 4 (NMO-IgG nebo též AQP4-IgG),...

Diagnostika a diferenciální diagnostika diabetické polyneuropatie

Diagnosing and differential diagnosis of diabetic polyneuropathy

MUDr.Helena Vondrová, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):41-44  

Diabetes mellitus patří mezi nejčastější příčiny polyneuropatie (PNP). Diagnostika diabetické polyneuropatie je založena na neurologickém vyšetření a pomocných vyšetřovacích metodách. Je velmi důležité diagnostikovat polyneuropatii co nejdříve, aby se předešlo závažným komplikacím, jako je např. diabetická neuropatická noha. Diagnóza diabetické polyneuropatie je diagnózou „per exclusionem“, proto je třeba i u diabetiků vyloučit také jiné možné příčiny polyneuropatie, zvláště tam, kde klinický obraz i průběh onemocnění vykazují atypické příznaky.

Extra-intrakraniální bypass při uzávěru arteria carotis interna

Extra-intracranial bypass in arteria carotis interna occlusion

MUDr.Jan Šroubek, MUDr.Martin Kovář, MUDr.Aleš Tomek, MUDr.Richard Plný, prof.MUDr.Josef Vymazal, DrSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):45-49  

Využití extra-intrakraniálního bypassu (EC-IC) k sekundární prevenci iCMP v karotickém povodí se výrazně snížilo po ukončení randomizované multicentrické EC-IC bypass studii v polovině 80. let. Pacienti po iCMP s prokázaným uzávěrem ACI v této studii neprofitovali z chirurgického výkonu. V 90. letech došlo k výraznému pokroku v oblasti funkčního vyšetření mozkové cirkulace s možností určení cerebrovaskulární rezervy. Na malých souborech pacientů s hemodynamickým postižením je patrný příznivý efekt EC-IC bypassu; chybí však nová dostatečně velká randomizovaná studie prokazující tento trend. Práce je shrnutím současných znalostí využívaných při...

Strategie opioidní léčby

Opioid treatment strategies

MUDr.Boris Leštianský, MUDr.Marek Hakl, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(1):50-54  

Opioidní analgetika působí na receptorech centrálního nervového systému. Existují tři hlavní skupiny opioidních receptorů, ke kterým mají jednotlivé opioidy rozdílnou afinitu. Chronická opioidní léčba je u vybraných a pravidelně sledovaných pacientů s chronickou bolestí účinným farmakoterapeutickým postupem. Nicméně opioidní léčba s sebou může nést celou řadu závažných nežádoucích účinků. Optimálně vedená a vyvážená opioidní terapie a pravidelné sledování pacientů však tato rizika výrazně snižuje.

Cévní mozkové příhody u diabetiků

Stroke in diabetic patients

doc.MUDr.Jaromír Chlumský, Ph.D., prof.MUDr.Jindra Perušičová, DrSc., prof.MUDr.Milan Kvapil, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):56-58  

Diabetici mají 1,5–3krát zvýšené riziko cévní mozkové příhody (CMP). Recidivy CMP jsou u diabetiků dvojnásobně časté, CMP má u diabetiků horší klinický průběh, hospitalizace bývá delší, diabetici mají vyšší úmrtnost a těžší neurologické postižení. Diabetes více zvyšuje riziko ischemické nežli hemoragické CMP, na druhé straně tranzitorní ischemické ataky jsou u diabetiků méně časté. Těsná kompenzace diabetu je doporučena v prevenci vzniku mikrovaskulárních komplikací diabetu, ale její význam v prevenci makrovaskulárních komplikací – jakou je CMP – není jasná. Léčba diabetiků s CMP je multifaktoriální – zahrnuje antihypertenzní,...

Případ motorické a senzitivní neuropatie a roztroušené sklerózy mozkomíšní u jednoho pacienta

A case of motor and sensory neuropathy and cerebrospinal multiple sclerosis in one patient

MUDr.Martin Nevrlý, MUDr.Vladimíra Sládková, MUDr.Pavel Otruba, doc.MUDr.Stanislav Buřval, Ph.D., prof.MUDr.Zdeněk Lukáš, CSc., prof.MUDr.Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(1):59-62  

Pacienti s onemocněním Charcot-Marie-Tooth (CMT) mohou mít demyelinizační postižení i v oblasti centrálního nervového systému. Nacházíme potom při vyšetření MRI mozku podobný obraz jako u pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní (RS). Podobně u pacientů s RS může dojít k postižení periferních nervů, obdobnému jako u CMT. Nicméně při imunohistochemickém vyšetření periferního nervu lze nalézt mezi těmito dvěma typy postižení rozdíly. Zaznamenali jsme případ 38letého muže s klinickým obrazem amyotrofie horních končetin, flekčního držení prstů a zápěstí s omezením jejich hybnosti oboustranně, hypotrofie akrálně na dolních končetinách, flekčního...

Paroxyzmální alien hand syndrom nebo RINCH u epilepsie frontálního laloku? Videokazuistika + přehled literatury věnované alien hand fenoménu a RINCH

Paroxysmal alien hand syndrome or RINCH in frontal lobe epilepsy?

MUDr.Věra Zelená, prof.MUDr.Milan Brázdil, Ph.D., doc.MUDr.Robert Kuba, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(1):64-68  

Prezentujeme případ pacienta, u nějž se krátce po resekci parasagitálně lokalizovaného tumoru pravého frontálního laloku objevily frekventní paroxyzmálně se vyskytující mimovolní pohyby prstů levé ruky. Neinvazivní videoEEG monitorací byl potvrzen epileptický původ těchto motorických projevů, a to pro současně se vyskytující iktální EEG vzorec s maximem v pravostranných frontocentrálních elektrodách. V některých aspektech (zejména lokalizací kauzální léze) jeví náš případ podobnost se vzácně popisovaným iktálním alien hand syndromem, avšak rytmický charakter vlastních pohybů spíše odpovídá příznaku RINCH (rhytmical ictal non-clonic hand movement),...

Publikujeme v zahraničí

-

Neurol. praxi. 2010;11(1):69  

-

Neurologové se ptají...

MUDr. Juraj Vyletelka

Neurol. praxi. 2010;11(1):70  

-