Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(4):211  

Intoxikace v neurologii

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc. - editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2010;11(4):215  

Profesionální a neprofesionální intoxikace s postižením centrálního nervového systému v letech 2005-2009 z Národního registru nemocí z povolání a z dotazů Toxikologického informačního střediska

Národní registr nemocí z povolání.

MUDr.Hana Rakovcová, MUDr.Zdenka Fenclová, CSc., Ing.Tomáš Navrátil, Ph.D., doc.MUDr.Pavel Urban, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(4):216-219  

Autoři předkládají čtenářům informaci o počtu profesionálních a neprofesionálních intoxikací s postižením centrálního nervového systému v České republice v letech 2005–2009 (do 30. 10. 2009 včetně). Článek vychází z dat Národního registru nemocí z povolání, který je veden ve Státním zdravotním ústavu v Praze, a z databáze Toxikologického informačního střediska v Praze.

Chronická toxická encefalopatie způsobená organickými rozpouštědly

Chronic toxic encephalopathy caused by organic solvents

doc.MUDr.Pavel Urban, CSc., prof.MUDr.Daniela Pelclová, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(4):220-223  

Riziko poškození centrálního nervového systému v důsledku dlouhodobé expozice nízkým koncentracím organických rozpouštědel formou chronické toxické encefalopatie je trvale předmětem zájmu průmyslové neurologie. Klinický obraz zahrnuje nespecifické subjektivní potíže a jemné nelokalizované odchylky v objektivním neurologickém nálezu. Pro hodnocení stupně závažnosti postižení existují dva mezinárodní klasifikační systémy. Zájem o tuto problematiku vrcholil v 70. letech minulého století zejména ve skandinávských zemích. K dalšímu k oživení zájmu došlo v posledních letech v souvislosti se zprávami o nálezech na zobrazovacích metodách, které dokumentují...

Toxické neuropatie

Toxic neuropathy

doc.MUDr.Edvard Ehler, CSc., MUDr.Jan Latta

Neurol. praxi. 2010;11(4):224-227  

Došlo ke snížení výskytu toxických neuropatií v průmyslu a přitom se zvýšil počet neuropatií na podkladě neurotoxického působení léků. Toxická neuropatie je nejčastěji axonální s maximem postižení dlouhých vláken. V klinickém obraze převažuje postižení senzitivních vláken nad motorickými příznaky i projevy autonomní dysfunkce. V diagnostice je důležitá cílená anamnéza, klinický nález, neurofyziologické vyšetření, laboratorní odběry. V případech průmyslových škodlivin je nezbytná kooperace s centrem pracovního lékařství. Vysazení neurotoxického léku či ukončení toxické expozice je doplněno cílenou (jen u části toxických látek) a vždy symptomatickou...

Idiosynkratické nežádoucí účinky antiepileptik a jejich klinický význam

Idiosyncratic adverse effects of antiepileptics and their clinical significance

doc.MUDr.Robert Kuba, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(4):228-231  

Idiosynkratické nežádoucí účinky tvoří jen malou část ze všech nežádoucích účinků antiepileptik. Významné jsou zejména z toho důvodu, že některé z nich mohou pacienta ohrožovat na životě. Přehledový článek podává základní informace o nejčastějších idiosynkratických nežádoucích účincích antiepileptik.

Chronická intoxikace technickým benzinem profesionálního původu

Occupapion-related chronic intoxication with technical petrol

MUDr.Alexandra Eichlerová, doc.MUDr.Edvard Ehler, CSc., MUDr.Jana Šalandová, MUDr.Jan Latta

Neurol. praxi. 2010;11(4):232-235  

Technický benzin je směsí alifatických, cyklických a v malém procentu též aromatických uhlovodíků, používá se kromě jiného k odmašťování součástek, do organizmu vstupuje inhalací a méně již gastrointestinální či transdermální cestou. U 55letého muže se vyvinula chronická intoxikace parami technického benzinu v průběhu 10měsíční expozice. Nejprve se objevily necharakteristické příznaky (bolesti hlavy, poruchy koncentrace), pak dušnost s bolestí v epigastriu (hospitalizován na interním oddělení) a nakonec jako akutní psychotický stav (na psychiatrickém oddělení). Od té doby přetrvávají psychiatrické příznaky (anxieta, poruchy myšlení, kognitivní...

Chronická intoxikace alkoholem

Chronic alcohol Intoxication

MUDr.Jana Junkerová, MUDr.Daniel Czerný

Neurol. praxi. 2010;11(4):236-238  

Práce předkládá případ 50leté ženy se zhruba tři roky trvajícím utajovaným pitím alkoholu. Stav při akutním lékařskému ošetření svědčí pro rozvinutou Wernickeovu encefalopatii, cerebelární degeneraci a těžkou alkoholickou polyneuropatii, vše následkem chronické intoxikace alkoholem. Diagnóza je podpořena nálezy z laboratorních, elektrofyziologických a zobrazovacích vyšetřovacích metod. Pacientce je poskytnuta substituční léčba a rehabilitace, striktně abstinuje. Zmírňuje se stupeň psychických změn a zlepšuje se schopnost samostatného života. Porucha chůze, způsobená kombinací neurologického deficitu, je však nevratná.

Spánek a epilepsie

Sleep and epilepsy

MUDr.Vilém Novák, MUDr.Marie Kunčíková

Neurol. praxi. 2010;11(4):239-243  

Vzájemné ovlivnění epilepsií, epileptických záchvatů a spánku je mnohonásobné. Existují záchvatové formy a jednotky klasifikace epilepsií, které mají těsnou vazbu na spánek a biorytmus. Řada pacientů s epilepsií mívá záchvaty převážně ze spánku. Interiktální specifická epileptická aktivita a noční záchvaty narušují architekturu spánku, častá je fragmentace nočního spánku. Mnohé somnologické jednotky, například obstrukční spánková apnoe, provokují a zhoršují epileptické záchvaty. Významný je také vliv užívané antiepileptické medikace.

Farmakoterapie pokročilé Parkinsonovy nemoci ve světle doporučených postupů

Pharmacotherapy of advanced Parkinson’s disease with respect to the guidelines

prof.MUDr.Petr Kaňovský, CSc., MUDr.Kateřina Farníková

Neurol. praxi. 2010;11(4):244-249  

Doporučení pro léčbu, tzv. terapeutická guidelines Parkinsonovy nemoci, jsou sestavována již déle než 15 let. Původní krátká a stručná doporučení byla v důsledku rozvoje jak poznání příznaků nemoci, tak i terapeutických možností nahrazena několikadílnými doporučeními, která se separátně věnují motorickým i non-motorickým příznakům Parkinsonovy nemoci. V současné době existují jak evropská, tak i americká varianta doporučených léčebných postupů, která jsou sice návodem, ale nikoliv závazným; jejich aplikace musí být kreativní a musí respektovat individuální rysy nemoci u konkrétního pacienta.

Cervikogénna bolesť hlavy

Cervicogenic headache

MUDr.Miloslav Dvorák, PhD., MUDr.Martin Šimo

Neurol. praxi. 2010;11(4):250-255  

S problematikou bolesti hlavy sa neurológ vo svojej klinickej praxi stretáva veľmi často. V rámci diferenciálno-diagnostických úvah si často kladie otázku, či bolesti hlavy nie sú podmienené cervikogénne. Odpoveď na túto otázku je veľmi zložitá, nakoľko patofyziológia a diagnostické kritériá sú nejasné a častá je pozitivita neurozobrazovacích vyšetrení s pozitívnym klinickým nálezom v cervikálnej oblasti ako aj možná spoluúčasť tenznej a migrenóznej bolesti, to všetko môže byť príčinou nadhodnotenia a stanovenia diagnózy cervikogénnej bolesti hlavy. Článok sa zaoberá cervikogénnou bolesťou hlavy a klinicky kontroverznou klinickou entitou, „cervikálnou...

Demyelinizace a remyelinizace v CNS

Demyelination and remyelination in CNS

MUDr.Pavel Hradílek, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(4):256-259  

Autor shrnuje současné poznatky o demyelinizaci a remyelinizaci v CNS se zaměřením na patofyziologické jevy, které tyto procesy podmiňují. Ukazuje nové možnosti magneticko-rezonančního zobrazení demyelinizované a remyelinizované mozkové a míšní tkáně. Přináší současný pohled na léčebné možnosti podpory remyelinizace v tkáni postižené demyelinizačním procesem.

Bolesť hlavy a sclerosis multiplex

Headache and Multiple Sclerosis

MUDr.Soňa Feketová

Neurol. praxi. 2010;11(4):261-264  

Bolesť hlavy nie je všeobecne považovaná za symptóm sclerosis multiplex (SM), avšak viacero štúdií potvrdilo, že u pacientov s SM sa vyskytuje častejšie v porovnaní s kontrolnými skupinami alebo celkovou populáciou. Jej výskyt sa uvádza v rozmedzí 4–61,8 %, v závislosti od jednotlivých štúdií. Môže byť prvým príznakom ochorenia SM, alebo sa manifestuje v jeho priebehu. Najčastejším typom bolesti hlavy pri SM je migréna bez aury a tenzná bolesť hlavy, menej často cluster headache. Málo identifikovaná, no vysoko charakteristická je intenzívna bolesť hlavy v záhlaví spojená s akútnou demyelinizáciou postihujúcou štruktúry vo fossa posterior....

Úzkostné poruchy v neurologii

Anxiety disorders in neurology

doc.MUDr.Ján Praško, CSc., MUDr.Pavel Doubek, MUDr.Tomáš Diveky, MUDr.Aleš Grambal, MUDr.Zuzana Grambalová, MUDr.Erik Herman, Ph.D., doc.MUDr.Jiří Hovorka, CSc., MUDr.Dana Kamarádová, MUDr.Andrea Kovaczová, MUDr.Klára Látalová, Ph.D., MUDr.Petr Šilhán

Neurol. praxi. 2010;11(4):265-270  

Úzkostné poruchy jsou běžnou součástí klinického obrazu neurologicky léčených pacientů. Vztah mezi psychickými problémy a organickým postižením je obzvláště zajímavý, protože poukazuje na mozkové okruhy a oblasti, které s úzkostí souvisí. Neurologická onemocnění, u kterých se objeví komorbidní úzkostná porucha, jsou spojená s větším funkčním postižením, zvýšenou spotřebou zdravotní péče a horším průběhem. Komorbidita s úzkostnou poruchou u neurologických pacientů rutinně vyžaduje psychiatrickou diagnostiku a vedení.

Pregabalín v liečbe epilepsie a jej sprievodných príznakov

Pregabalin in treating epilepsy and its accompanying symptoms

doc.MUDr.Vladimír Donáth, PhD., MUDr.Ľubomír Lipovský, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(4):271-278  

Pregabalín sa viaže na α-2-δ-podjednotku napäťovo riadených kalciových kanálov. Redukciu influxu vápnika (Ca2+) do nervových terminálov až o 40 % dosahuje allosterickou moduláciou. Výsledkom je zníženie presynaptického uvoľňovania neurotransmiterov, vrátane noradrenalínu, substancie P a glutamátu. Týmto spôsobom dosahuje antiepileptický, anxiolytický a analgetický efekt. Na tomto základe sme vytvorili dizajn otvorenej, prospektívnej, post-marketingovej, intervenčnej, multicentrickej štúdie prídavnej liečby parciálnej epilepsie a jej vplyv na sprievodné symptómy, ako je depresia, anxieta, pamäť, kognitívne funkcie a spánok. Zároveň...

Komentář k článku: Demyelinizace a remyelinizace v CNS, Hradílek P. Neurol. pro praxi 2010; 11(4): 256-259

MUDr. Olga Zapletalová

Neurol. praxi. 2010;11(4):279  

První český neurolog se stal členem prestižní Americké neurologické asociace

Mgr. Tereza Fojtová

Neurol. praxi. 2010;11(4):280  

Tisková zpráva, 16. června 2010 Neurolog Ivan Rektor z Masarykovy univerzity byl jako první český neurolog zvolen členem prestižní Americké neurologické asociace (ANA). Členství získal díky svému zásadnímu příspěvku k rozvoji klinické neurologie a neurověd. Mezinárodní uznání získaly jeho práce o mozkové aktivitě snímané elektrodami vnořenými přímo do mozku nemocných. ANA vybírá své zahraniční členy z řad předních světových odborníků hlasováním všech svých členů.

VII. sympozium praktické neurologie, Brno, Hotel International, 3.-4. 6. 2010

Bartáková

Neurol. praxi. 2010;11(4):281-282  

V letošním roce se již po sedmé konalo v brněnském hotelu International Sympozium praktické neurologie. Sedmý ročník tohoto sympozia byl magický nejen číslem v názvu akce, ale i rekordním počtem účastníků (akce se zúčastnilo přes 450 lékařů, sester a zástupců farmaceutických firem) a dalšími novinkami v programu. V duchu tradice se ovšem nesla stěžejní část programu, kde se jednotlivé bloky odrážely od hlavních témat časopisu Neurologie pro praxi v loňském roce a stejně tak, jako v předešlých letech, byla udělena i cena Arnolda Picka. Sympozium bylo organizováno společností Solen s odbornou garancí 1. neurologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně.