Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(5):299  

Delirium: častý, závažný a opomíjený problém

doc.MUDr.Jan Roth, CSc., editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2011;12(5):303  

Delirium - obecný úvod do problematiky

Delirium - a general introduction

MUDr.Tereza Uhrová, MUDr.Jiří Klempíř

Neurol. praxi. 2011;12(5):304-306  

Delirium je klinický syndrom charakterizovaný poruchou pozornosti a akutní kognitivní dysfunkcí. Vyskytuje se často u hospitalizovaných jedinců a jeho výskyt stoupá se zvyšujícím se věkem a závažností somatického stavu. Diagnostika deliria se opírá o anamnézu, klinické pozorování chování a vyšetření kognitivních funkcí. Nejčastějším a nejvýznamnějším rizikovým faktorem rozvoje deliria je přítomnost demence. V neurologické praxi se delirium krom demence vyskytuje též u cévních mozkových příhod, neuroinfekcí, tumorů atd.; častou příčinou jsou rovněž podávaná farmaka.

Liečba delíria

Treatment of delirium

doc.MUDr.Ján Pečeňák, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(5):307-310  

Delírium je univerzálna patologická reakcia mozgu na rôzne nepriaznivé činitele. Jeho liečba je komplexná a často komplikovaná. Musí byť začatá čo najskôr a zameraná na primárnu príčinu (ochorenie) spolu s liečbou zameranou na symptómy. Najčastejšie využívanými psychofarmakami v liečbe delíria sú antipsychotiká, z nich haloperidol a tiaprid. Atypické antipsychotiká sú využívané s ohľadom na ich farmakologický profil. Najviac je overené použitie risperidónu a olanzapínu. Benzodiazepíny by sa pri delíriu, okrem závislosti od alkoholu a stavov so záchvatmi, nemali systematicky podávať. Látky s krátkym polčasom (midazolam) sú vymedzené pre podanie...

Delirium u geriatrických nemocných

Delirium in geriatric patients

MUDr.Pavel Ressner, Ph.D., MUDr.Jiří Konrád, MUDr.Petra Bártová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(5):311-316  

Delirium je syndrom, který u geriatrických pacientů může vést k výraznému funkčnímu zhoršení až ke smrti. Je to akutní, život ohrožující stav a vyskytuje se u starých nemocných zejména hospitalizovaných. Starý pacient je extrémně fragilní a vysoké riziko vzniku deliria je u nemocných s demencí a dále pak celkově oslabených, s přítomností infektu nebo při pooperačních stavech. Udává se, že až 20 % všech hospitalizovaných pacientů nad 65 let věku může mít během hospitalizace komplikace jako následek deliria. Při vzniku deliria se uplatňuje řada faktorů, jejichž identifikací můžeme mnohdy kauzálně léčebně zasáhnout. V následujícím článku je podán...

Delirium u závislostí na návykových látkách

Delirium in addictions to addictive substances

MUDr.Olga Pecinovská

Neurol. praxi. 2011;12(5):317-320  

Delirium je akutní, život ohrožující stav, který vyžaduje včasnou diagnózu, včasné diferenciálně diagnostické odlišení od podobných, život ohrožujících stavů a včasnou léčbu. Delirium tremens je na předním místě v příčinách úmrtí mezi psychiatrickými diagnózami, přesto bývá riziko komplikací deliria stále podceňováno. Léčba lehčích nekomplikovaných delirií je možná na běžných detoxifikačních jednotkách nebo psychiatrických odděleních, za spolupráce psychiatra a internisty. Léčba těžkých delirií a delirií pacientů se závažnými somatickými komplikacemi patří jednoznačně na jednotku intenzivní péče s možností trvalé monitorace, umělé plicní ventilace...

Primárne progresívna roztrúsená skleróza - diagnostika, klinické aspekty a liečba

Primary progressive multiple sclerosis - diagnosis, clinical aspects and treatment

MUDr.Ladislav Gurčík, PhD.

Neurol. praxi. 2011;12(5):321-328  

Primárne progresívna roztrúsená skleróza (PPMS) predstavuje približne 10 – 15 % pacientov so sclerosis multiplex. Patofyziológia ochorenia nie je doteraz prebádaná, predpokladá sa odlišný patogenetický podklad ako pri atakovitej forme MS – viac neurodegenerácie, menej zápalu. Súčasné diagnostické kritériá pre definitívnu PPMS zahŕňajú klinickú progresiu trvajúcu minimálne jeden rok, pozitívny MRI nález a intratekálnu syntézu imunoglobulínov triedy IgG a/alebo pozitívnu oligoklonálnu skladbu likvoru. V súčasnosti neexistujú guidelines na liečbu PPMS. Zo širokej plejády terapeutických pokusov nie je doposiaľ favorizovaný žiaden preparát...

Neuropatická bolest - častá komponenta mnoha onemocnění

Neuropathic pain - a frequent component of many diseases

prof.MUDr.Zdeněk Ambler, DrSc.

Neurol. praxi. 2011;12(5):329-333  

Neuropatická bolest je definována jako bolest, která vzniká jako přímý důsledek léze nebo choroby postihující somatosenzitivní systém. Obvyklá klasifikace neuropatické bolesti je anatomická podle lokalizace léze s etiologickou subklasifikací. Pokud je to možné, je třeba rozlišovat periferní a centrální neuropatickou bolest na základě lokalizace léze v nervovém systému. U některých poruch se může vyskytovat smíšený typ s nociceptivní i neuropatickou komponentou. Neuropatická bolest je častým problémem mnoha neurologických nemocí. Může se vyskytovat u heterogenní skupiny poruch, které postihují periferní i centrální nervový systém. V následujícím...

Sekundární bolesti hlavy v klinické praxi

Secondary headaches in clinical practice

MUDr.Rudolf Kotas, Ph.D., MUDr.Jan Kastner, MUDr.Jiří Polívka, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(5):334-338  

Práce se zabývá sekundárními bolestmi hlavy. Sekundární bolesti hlavy jsou příznakem určité strukturální léze nebo organického onemocnění intra- nebo extrakraniálně nebo mohou být projevem metabolické poruchy, podání nebo odnětí některé látky. Práce se soustřeďuje na závažné život nebo zdraví ohrožující sekundární bolesti hlavy a jejich charakteristické znaky. Jsou rozděleny do několika skupin: bolesti hlavy v souvislosti s vaskulárními poruchami, potraumatické bolesti hlavy, bolesti hlavy u expanzivních procesů nitrolebních, v souvislosti s infekcí a při onemocněních oka, nosu a paranazálních dutin. Práce je doplněna 9 kazuistikami.

Současné možnosti léčby závratí

Current treatment of vestibular disorders

doc.MUDr.Jaroslav Jeřábek, CSc., MUDr.Petra Kalitová

Neurol. praxi. 2011;12(5):340-343  

Diagnostika a terapie postižení vestibulárního systému je velice široké téma na pomezí několika klinických oborů. V rámci této problematiky existují některé nozologické jednotky jako například Méniérova choroba nebo BPPV, u kterých jsou definována jednoznačná diagnostická kritéria a algoritmy terapeutických postupů. Velká část pacientů však přichází k lékaři s atypickými obtížemi, které není jednoduché interpretovat. Autoři předkládají pohled na současné terapeutické možnosti u závrativých stavů. Doporučené postupy srovnávají s analýzou současného stavu léčby vertiga, která byla zjištěna na základě dotazníkové studie zabývající se sledováním...

Syndrom neklidných nohou a periodické pohyby končetinami ve spánku u dětí

Restless legs syndrome and periodic limb movement disorder in childhood

MUDr.Iva Příhodová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(5):344-347  

Syndrom neklidných nohou (RLS) a porucha spánku s periodickými pohyby končetinami jsou řazeny mezi abnormální pohyby související se spánkem. Ztěžují usínání, vedou k opakovaným nočním probouzením a k chronické spánkové deprivaci. Jejími projevy jsou u dětí především poruchy pozornosti, hyperaktivita, změny nálady a zhoršení školního prospěchu. Příznaky mohou napodobovat diagnózu porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Po těchto poruchách spánku je nutné u dětí s insomnií, denní únavou a příznaky ADHD aktivně pátrat, protože anamnestické údaje mohou být nenápadné. K diagnostice přispívá noční polysomnografie. Léčba spočívá v úpravě režimu...

Současný stav a perspektivy léčby mozkových metastáz

Current status and perspectives of treatment for brain metastases

MUDr.Markéta Pospíšková, MUDr.Milan Kohoutek, MUDr.Michaela Zábojníková

Neurol. praxi. 2011;12(5):348-351  

Mozkové metastázy jsou nejčastější intrakraniální malignitou. Incidence se zvyšuje díky zlepšení zobrazovacích metod, časné detekci, ale hlavně díky vyššímu efektu systémové léčby nádorových onemocnění vedoucí k vyššímu výskytu metastáz mimo primární lokalitu. Medián přežití u pacientů s mozkovými metastázami je bez léčby 1 měsíc, terapie kortikosteroidy může prodloužit medián z jednoho měsíce na 2 měsíce a radioterapie až na 3–6 měsíců. Zlatým standardem je ozáření celé mozkovny (WBI), v posledních 20 letech se začalo u solitárních lézí využívat neurochirurgie, stereotaktické radiochirurgie a stereotaktické radioterapie, které vedou...

Diagnostikujeme a léčíme demence správně a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení

Is dementia diagnosed and treated correctly and timely? Results of a survey in the light of new recommendations

MUDr.Martin Vyhnálek, doc.MUDr.Aleš Bartoš, Ph.D., MUDr.Václav Dostál, MUDr.Vanda Franková1, doc.MUDr.Iva Holmerová, Ph.D., MUDr.Jan Laczó, Ph.D., MUDr.Vladimír Línek, doc.MUDr.Irena Rektorová, Ph.D., MUDr.Pavel Ressner, Ph.D., MUDr.Robert Rusina, MUDr.Kateřina Sheardová, MUDr.Martin Vališ, Ph.D., doc.MUDr.Jakub Hort, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(5):352-358  

10Neurologické oddělení, Pardubická krajská nemocnice, Pardubice 11Centrum klinických neurověd, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 12Neurologická klinika, LF UK a FN Hradec Králové 13Výzkumná skupina Aplikované neurovědy, CEITEC MU, Brno 14Psychiatrická léčebna Dobřany Průzkum mezi 150 ambulantními neurology, psychiatry a geriatry zjišťoval aktuální zvyklosti v diagnostice a léčbě kognitivních poruch v ČR. Více než polovina pacientů s kognitivní poruchou byla diagnostikována až ve středně pokročilém a pozdním stadiu. Výsledky ukazují nedostatečné užívání zobrazovacích metod v diagnostice. Většina pacientů s diagnózou Alzheimerovy...

Myasthenia gravis - souvislost s vakcinací proti chřipce

Myasthenia gravis - correlation with influenza vaccination

MUDr.Jana Junkerová, MUDr.Olga Zapletalová, MUDr.Jan Živný, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(5):359-362  

Předkládáme kazuistiky muže a ženy ze staršího manželského páru, u nichž došlo k rozvoji příznaků generalizované myasthenie gravis (MG). Klinická diagnóza byla podepřená EMG nálezem a průkazem produkce protilátek proti acetylcholinovým receptorům. U obou manželů se MG klinicky manifestovala s odstupem několika týdnů po vakcinaci proti chřipce a následné viróze s febriliemi. Uvádíme možné mechanizmy, které by mohly souviset se selháním imunitní tolerance a rozvojem orgánově specifické autoimunitní choroby u polymorbidních pacientů. Předpokládáme, že u obou pacientů došlo k rozvoji MG v terénu preexistující poruchy regulace na úrovni imunitního...

Publikujeme v zahraničí

Neurol. praxi. 2011;12(5):372  

Protilátky proti JC viru a stratifikace rizika progresivní multifokální leukoencefalopatie u pacientů s roztroušenou sklerózou. Doporučení k použití nového testu STRATIFY JCVTM

Antibodies against JC virus and stratification of the progressive multifocal leukoencephalopathy risk in patients

MUDr.Dana Horáková, Ph.D., prof.MUDr.Eva Havrdová, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(5):364-365  

Tysabri (natalizumab) je monoklonální protilátka, která u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) prokázala významný efekt na snížení aktivity nemoci. Lék je velmi dobře tolerován, výjimku představuje vzácná virová infekce – progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Jejím původcem je lidský polyoma JC virus, jehož seroprevalence se v populaci pohybuje kolem 50–60 %. První 2 případy byly hlášeny po registraci Tysabri v USA r. 2005, od té doby je hlášeno 133 případů PML na přibližně 84 tisíc léčených pacientů. Článek shrnuje současné poznatky o rizikových faktorech rozvoje PML – jako signifikantně významné se zdá: 1)...

Alternativní monoterapie epilepsie versus kombinovaná terapie epilepsie Alternativní monoterapie epilepsie

Masarykova univerzita, Brno

doc.MUDr.Robert Kuba, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(5):368-370  

VI. sympozium o léčbě bolesti, Brno - hotel Voroněž - 29.-30. 4. 2011

MUDr.Jiří Mastík, prof.MUDr.Pavel Ševčík, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(5):366-367  

Právní aspekty ordinace léků po telefonu

Legal aspects of ordering medication by phone

JUDr.MUDr.Lubomír Vondráček, JUDr.Jan Vondráček

Neurol. praxi. 2011;12(5):363  

Autoři v krátkém pojednání ukazují rizika ordinace léků po telefonu a uvádějí skutečnosti, pro které ordinaci léků po telefonu nedoporučují.

Autodidaktický test 5/2011

Neurol. praxi. 2011;12(5):373-374