Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2012;13(2):63  

Demence - úvod k hlavnímu tématu

doc. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.1, 2 - editorka hlavního tématu

Neurol. praxi. 2012;13(2):67  

Nová klinická kritéria pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci po 27 letech

New clinical criteria for diagnosing Alzheimer,s disease after 27 years

doc.MUDr.Irena Rektorová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2012;13(2):68-71  

V přehledovém článku jsou popsána nová klinická kritéria pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci (AN). Jsou uvedeny doporučené biomarkery pro diagnostiku tzv. možné nebo pravděpodobné AN s průkazem patofyziologického procesu tohoto onemocnění. Využití biomarkerů pro diagnostiku AN zatím není určeno pro rutinní klinickou praxi.

Vaskulární demence a vaskulární kognitivní porucha

Vascular dementia and vascular cognitive impairment

doc.MUDr.Aleš Bartoš, Ph.D., RNDr.Daniela Řípová, CSc.

Neurol. praxi. 2012;13(2):72-77  

Vaskulární demence (VD) a vaskulární kognitivní porucha tvoří heterogenní skupinu ischemického nebo hemoragického poškození mozku s postižením kognitivních funkcí. Podle lokalizace a rozsahu cévního postižení se setkáváme s různými projevy subkortikálními (především dysexekutivní syndrom a psychomotorické zpomalení) nebo kortikálními (lobární syndromy, především porucha symbolických funkcí). Podporu o vaskulární etiologii poskytuje anamnéza, některé neurologické nálezy a nálezy na CT nebo MR mozku. Léčba se zaměřuje na ovlivňování cévních rizikových faktorů. V Česku nejsou hrazeny inhibitory acetylcholinesterázy u VD, i když klinické studie...

Prionová onemocnění

Prion diseases

MUDr.Robert Rusina, Ph.D., MUDr.Radoslav Matěj, Ph.D.

Neurol. praxi. 2012;13(2):78-82  

Prionová onemocnění jsou způsobena proteinovými infekčními částicemi, odolnými vůči běžným sterilizačním postupům. Nejčastější je Creutzfeldtova-Jakobova nemoc, jejíž diagnóza je založena na kombinaci klinického obrazu (rychle progredující demence, poruchy hybnosti pyramidového či extrapyramidového typu, myoklonus, zrakově-prostorové a mozečkové projevy a akinetický mutizmus) a průkazu proteinu 14–3–3 v likvoru a/nebo periodických projevů na EEG. MRI obraz hypersignálů v difuzním vážení a FLAIR sekvencích subkortikálně v putamen a ncl. caudatus a v některých korových zónách byl nedávno zahrnut do upravených diagnostických kritérií...

Polékové kognitivní poruchy

Drug-induced cognitive impairments

MUDr.Pavel Ressner, Ph.D., MUDr.Petra Bártová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2012;13(2):83-86  

Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Polékové kognitivní poruchy jsou závažnou problematikou, i když poněkud opomíjenou a v recentní odborné literatuře leží stranou hlavního zájmu. V našem článku se snažíme podat ucelený přehled o farmacích s potencionálními riziky vyvolání kognitivních poruch. Nejrizikovější jsou farmaka s anticholinergní aktivitou a benzodiazepiny. Vždy je vhodné zvážit možné interakce medikace a další rizika vycházející z biologického a metabolického stavu konkrétního pacienta. Léky mohou narušovat kognici i nepřímo, a to ovlivněním metabolizmu, jako je hypoglykemie nebo léky vyvolaná hyponatremie, nebo navozením...

Analytické zpracování MR obrazů v diagnostice farmakorezistentní epilepsie

The postprocessing of MRI in patients with intractable epilepsy

MUDr.Martin Pail, Ing.Radek Mareček, prof.MUDr.Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2012;13(2):87-91  

Epilepsie je jedno z nejčastějších závažných neurologických onemocnění. I přes významný pokrok v neurozobrazovacích metodách stále existuje mnoho strukturálních změn, které mohou být v kauzální souvislosti s epilepsií a jež nemusí být vizuálně prokázány při klasickém MR či CT vyšetření (např. řada malformací kortikálního vývoje). Bylo vytvořeno několik matematických metod, využívajících MR obrazy, k detekci morfologicky změněné tkáně a zvyšující tak citlivost vyšetření. V anglické literatuře se tyto postupy nazývají MRI postprocessing (Jackson et al., 2010). Tyto metody pak mohou výrazně napomáhat v detekci diskrétních epileptogenních lézí...

Epilepsie a úzkostné poruchy

Epilepsy and anxiety disordes

prof.MUDr.Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2012;13(2):92-96  

Úzkosti a úzkostné poruchy představují jednu z nejčastějších psychiatrických komorbidit u pacientů s epilepsií. Především v závislosti na charakteru epilepsie se vyskytují u 10–50 % pacientů. Ve stínu epileptických záchvatů však těmto potížím nebyla v minulosti věnována dostatečná pozornost, úzkostné poruchy nebyly řádně diagnostikovány a léčeny. Přitom jejich dopad na kvalitu života postižených jedinců je enormní. Předkládaný přehledový článek se zaměřuje na výskyt, časnou diagnostiku a doporučení pro terapii úzkostí a úzkostných poruch v epileptologické praxi.

Genetické aspekty „idiopatických“ epilepsií

Genetic aspects of „idiopathic“ epilepsies

MUDr.Štefania Rusnáková, RNDr.Lenka Fajkusová, CSc., Mgr.Eva Jansová, Mgr.Pavla Šultesová, Mgr.Marie Chovančíková, Ph.D., doc.MUDr.Robert Kuba, Ph.D., doc.MUDr.Hana Ošlejšková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2012;13(2):97-100  

Genetika se v současnosti stala jedním z nejdůležitějších proudů celosvětového epileptologického výzkumu. Epilepsie, u kterých předpokládáme genetickou příčinu, označujeme jako „idiopatické“. V jejich patogenezi poukazují genetické výzkumy posledních let na rozhodující roli iontových kanálů. Iontové kanály rozdělujeme na napěťově-řízené a ligandem-řízené. Mutace v napěťově řízených kanálech (natriových, kaliových, chloridových, kalciových) jsou často vázané s generalizovanými epilepsiemi a syndromy s infantilními spazmy. Mutace v ligandem řízených kanálech (nikotinové acetylcholinové receptory, GABA receptory) jsou asociované se...

Nadměrná denní spavost u Parkinsonovy nemoci

Excessive daytime sleepiness in Parkinson‘s disease

MUDr.Marek Baláž, Ph.D., MUDr.Vilém Novák

Neurol. praxi. 2012;13(2):101-104  

Nadměrná denní spavost (excessive daytime sleepiness – EDS) je významným nemotorickým příznakem, který omezuje kvalitu života pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN). EDS výrazně omezuje fyzickou výkonnost pacientů, omezuje schopnost řídit motorová vozidla, zhoršuje sociální interakci i komunikaci. Diagnóza je založená na posouzení spánkových návyků, faktorů rušících noční spánek, kompletní farmakologické anamnéze a případně paraklinických vyšetřeních (polysomnografie a test mnohočetné spánkové latence). Vhodnou škálou k posouzení přítomnosti a závažnosti EDS je Epworthská škála spavosti – Epworth Sleepiness Scale. Správná diagnóza...

Alzheimerova choroba a diabetes mellitus typu 2

Alzheimer’s disease and type 2 diabetes mellitus

doc.MUDr.Miroslav Zeman, CSc., doc.MUDr.Roman Jirák, CSc.

Neurol. praxi. 2012;13(2):105-108  

Epidemiologické údaje a poznatky experimentálních prací ukazují na úzké vztahy mezi inzulinovou rezistencí, diabetes mellitus typu 2 (DM2), poruchami kognitivních funkcí a výskytem sporadické formy Alzheimerovy demence. V pozadí těchto vztahů je řada pochodů spojených s abnormálním metabolizmem glukózy v mozku. Někteří autoři pro Alzheimerovu chorobu používají označení diabetes mellitus typu 3. V článku je podán přehled mechanizmů spojujících inzulinovou rezistenci a DM2 se vznikem kognitivních poruch a demence a některých nových možností jejich terapeutického ovlivnění. Výzkumy v této oblasti mohou přinést jednak objevy nových biologických...

Dysimunitní kraniální neuropatie u pacienta s Burkittovým lymfomem infiltrujícím caudu equinu

Cranial neuropathy in a patient with Burkitt lymphoma infiltrating the cauda equina

MUDr.Martin Pail, MUDr.Ivica Husárová, MUDr.Marta Pažourková, MUDr.Eduard Minks

Neurol. praxi. 2012;13(2):109-111  

Burkittův lymfom je vysoce agresivní B-buněčná hematologická malignita, patřící mezi non-Hodgkinské lymfomy (NHL). Primární leptomeningeální lymfom je vzácným syndromem, kdy dochází k lymfomatózní meningeální infiltraci bez nálezu systémového lymfomu či lymfomu parenchymu CNS. Významnou charakteristikou této neoplazie je výskyt maligních buněk pouze v mozkomíšním moku, mozkomíšních obalech a kolem nich, dále může postihnout periferní i kraniální nervy nebo spinální kořeny. Kraniální či spinální polyneuropatický syndrom je nejčastější klinickou manifestací této malignity. Tumorózní buňky nenapadají vlastní parenchym CNS, avšak sekundární postižení...

Akutní syndrom karpálního tunelu při zlomenině člunkové kosti

Acute carpal tunnel syndrome in navicular bone fracture

MUDr.Radek Kaiser, prof.MUDr.Pavel Haninec, CSc.

Neurol. praxi. 2012;13(2):112-113  

Syndrom karpálního tunelu je nejčastější úžinové postižení horních končetin. Vzácně může probíhat akutně, typicky po úrazu, raritně při krvácivých onemocněních. Předkládáme kazuistiku 27letého muže se zlomeninou člunkové kosti, u kterého se asi za osm hodin po úrazu vyvinul akutní syndrom karpálního tunelu s rozvojem anestezie v inervační zóně nervu a kruté bolesti v oblasti karpu. Po akutně provedené dekompresi nervu pacient ihned pocítil úlevu. Citlivost i hybnost se postupně upravila do normálu.

GABRIEL - alebo čo nám hovorí prieskum preskripčných zvyklostí lekárov v liečbe algických foriem periférnych neuropatií gabapentínom

GABRIEL: the implications of a study of prescribing patterns of physicians in treating

prof.MUDr.Ľubomír Lisý, DrSc., doc.MUDr.Ján Lietava, CSc., MUDr.Pavol Borecký, PhD.

Neurol. praxi. 2012;13(2):114-117  

Pozadie a okolnosti organizácie prieskumu: Správna liečba neuropatickej bolesti predstavuje významnú súčasť každodennej praxe ambulantného neurológa. Napriek rozrastajúcej sa palete účinných látok používaných k symptomatickej liečbe bolestivých foriem neuropatií rôznej etiológie je známa skutočnosť, že lieky sa nepoužívajú v celom rozpätí ich terapeutického dávkovania a že sú často poddávkovávané aj napriek dobrej tolerancii a nedosiahnutiu požadovanej úľavy. Cieľ: Primárnym cieľom neintervenčného klinického skúšania bolo posúdiť preskripčné zvyklosti neurológov – špecialistov u pacientov s neuropatickou bolesťou rôznej etiológie z...

Neurologové se ptají …

MUDr. Jan Klener

Neurol. praxi. 2012;13(2):118