Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2012;13(6):299  

nbsp;

Neurogénne poruchy komunikácie - úvod

doc. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, PhD. - editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2012;13(6):303  

Neurogénne poruchy komunikácie u dospelých

Neurogenic communication disorders of adults

doc. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, PhD., PhDr. Mgr.Milena Košťálová

Neurol. praxi. 2012;13(6):304-307  

Neurogénne poruchy komunikácie tvoria heterogénnu skupinu rečových a jazykových deficitov sprevádzajúcich rôzne ochorenia nervového systému. V príspevku sumarizujeme pre klinickú prax relevantnú charakteristiku symptómov a klinických syndrómov afázie, dyzartrie, apraxie reči u dospelých pacientov a opisujeme ich klasifikáciu a dôležité akcenty ich diagnostiky.

Kognitívno-komunikačné poruchy

Cognitive-communication disorders

doc.PaedDr.Jana Marková, PhD.

Neurol. praxi. 2012;13(6):308-310  

Pri niektorých ochoreniach mozgu sa objavujú kognitívno-komunikačné poruchy. Predpokladá sa, že v pozadí týchto jazykových problémov stoja deficity v oblasti kognitívnych funkcií. Pri jednotlivých neurogénnych ochoreniach môžu mať jazykové problémy svoje špecifiká. Pri ich diagnostike sa v praxi používajú testy afázie, ktoré však nemusia byť dostatočne citlivé na odhalenie kognitívno-komunikačných porúch, pretože tieto problémy sa objavujú predovšetkým na vyšších úrovniach spracovania jazykovej informácie, a to na úrovni vety či textu.

Dokážu súčasné diagnostické testy používané v klinickej praxi odhaliť narušenú komunikačnú schopnosť u pacientov s postupne rastúcim organickým poškodením mozgu?

Are the diagnostic tests used in clinical practice able to detect impaired communication ability in patients

Mgr.Ľubica Petričková, PhDr.Veronika Šteňová, PhD., PaedDr.Jana Marková, PhD.

Neurol. praxi. 2012;13(6):311-313  

Logopedická intervencia posúva svoje hranice. Od diagnostiky, terapie a prevencie jazykových a rečových funkcií na úrovni slov sa dostáva na úroveň textu a kontextu. Zameriava sa aj na intervenciu pri kognitívno-komunikačných deficitoch. Prieskum uskutočnený na Neurochirurgickej klinike LF UK a UNB v Bratislave na 16 pacientoch s low-grade gliómami mozgu ukázal, že takýto posun logopedickej intervencie je v praxi veľmi potrebný. Pri použití len diagnostických nástrojov na úrovni slov by sa až u polovice pacientov z prieskumného súboru neodhalili deficity na úrovni kontextu a u troch pacientov by neboli odhalené deficity kognitívnych funkcií....

Afázie a možnosti jejího skríninkového stanovení pomocí Mississippi Aphasia Screening Test - české verze (MASTcz)

Aphasia and potential of screening evaluation using Mississippi Aphasia Screening Test - Czech version (MASTcz)

PhDr.Mgr.Milena Košťálová

Neurol. praxi. 2012;13(6):314-316  

Jazykové poruchy v rámci afázie, alexie a agrafie jsou rozmanité. Jejich diagnostika, zvláště v časné fázi po cévní mozkové příhodě, je mnohdy komplikovaná především změnami klinického obrazu a koexistujícími poruchami dalších kognitivních funkcí. Cílem orientačního klinického vyšetření pacienta se suspektním narušením fatických funkcí je detekovat symptomy postižení a potvrdit přítomnost afázie s alexií a agrafií. Vhodným nástrojem je standardizovaný skríninkový test MASTcz, který má vysokou senzitivitu i specificitu při detekci fatických poruch, současně orientačně stanoví tíži postižení pomocí jednoduché kvantifikace a zkušený specialista...

Vývinová dysfázia v predškolskom veku - začiatok dyslexie?

Specific language impairment in preschool age - beginning of dyslexia?

doc.PhDr.Marína Mikulajová, PhD.

Neurol. praxi. 2012;13(6):317-319  

V tradičnom ponímaní sa dyslexia považuje za vývinovú poruchu čítania, ktorá s jazykovým vývinom detí súvisí len okrajovo a spája sa s deficitmi percepčno-motorickej povahy. Prevencia, diagnostika a terapia sa preto naďalej sústreďujú na tieto okruhy deficitov. Cieľom štúdie je ukázať, že u slovensky hovoriacich detí s narušeným vývinom reči – vývinovou dysfáziou v predškolskom veku sú prítomné deficity v troch okruhoch schopností, považovaných za prediktory dyslexie: vo fonologickom uvedomovaní, rýchlom automatickom pomenovaní a poznaní písmen. Prítomnosť týchto deficitov chápeme ako argument v prospech tvrdenia, že dyslexia je vývinová...

Význam magnetické rezonance ve sledování aktivity roztroušené sklerózy - pohled klinického neurologa

The importance of magnetic resonance imaging in monitoring of disease activity

MUDr.Da na Horáková, Ph.D., doc.MUDr.Manuela Vaněčková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2012;13(6):320-324  

Výzkum v oblasti roztroušené sklerózy (RS) prodělal za posledních 30 let významný posun. Nejdůležitějším výstupem tohoto úsilí je příchod nových, efektivních léků, které znamenají na jedné straně velkou naději, na druhé straně ovšem nové požadavky na individuální přístup v léčbě. Do popředí se dostávají otázky – jaký lék? kdy? komu? Hlavním důvodem je velká variabilita průběhu nemoci, která vyžaduje velmi pečlivý monitoring aktivity nemoci u jednotlivých pacientů. Magnetická rezonance (MR) představuje v současnosti nejvíce využívaný biomarker, který pomáhá v diagnostice, stanovení prognózy i monitoraci průběhu nemoci. Nová diagnostická...

Časná diagnostika Alzheimerovy nemoci ve světle nových diagnostických kritérií

Early diagnosis of Alzheimer’s disease in the light of new diagnostic criteria

MUDr.Martin Vyhnálek, MUDr.Jan Laczó, Ph.D., Mgr.Tomáš Nikolai, MUDr.Kateřina Sheardová, doc.MUDr.Jakub Hort, Ph.D.

Neurol. praxi. 2012;13(6):325-329  

V roce 2011 byla po téměř 30 letech publikována nová diagnostická kritéria Alzheimerovy nemoci (AN) kladoucí důraz na časnou diagnostiku s využitím nejnovějších metod. Kromě demence při AN byla nově definována i diagnostická kritéria časných stadií (preklinické AN a mírné kognitivní poruchy při AN). V článku shrnujeme principy diagnostiky dle nových kritérií a jejich praktický význam. Na závěr připojujeme doporučení pro diagnostiku AN v běžné klinické praxi.

Spánek a bolest hlavy

Sleep and headache

MUDr.Simona Dostálová, Ph.D., prof.MUDr.Karel Šonka, DrSc.

Neurol. praxi. 2012;13(6):330-332  

Předkládáme souborný referát o souvislostech poruch spánku a bolestí hlavy. Spánková onemocnění a bolesti hlavy se často vyskytují současně. Dysregulace spánku může být spouštěčem bolestí hlavy. Ke spánku se vztahují dvě diagnostické jednotky: sleep apnea headache a hypnic headache. Pacienti s chronickou bolestí hlavy tenzního či migrenózního charakteru, s cluster headache a hypnic headache by měli být vyšetřováni na eventuální přítomnost spánkové poruchy. Léčba přidružených spánkových poruch může být užitečným doplňkem léčby bolesti.

Marihuana a epilepsie, mýty a fakta

Marijuana and epilepsy: myth and facts

MUDr.Ivana Tyrlíková

Neurol. praxi. 2012;13(6):333-335  

Marihuana obsahuje vice než 480 chemických látek. Největší zájem výzkumníků je o kanabinoidy, které ovlivňují neurotransmisi, pravděpodobně modifikují plasticitu mozku. Tento efekt kanabinoidů je v současnosti využíván pro léčbu nauzey a vomitu, a to zejména u onkologických pacientů. Dosavadní experimentální zkušenosti s využitím marihuany k léčbě epilepsie jsou rozporuplné. Zatímco výsledky některých případových studií ukazují snížení frekvence záchvatů, jiné studie zaznamenávají jejich nárůst. Jedna studie prokázala protektiní efekt marihuany na vznik epileptických záchvatů. Ovšem ve většině těchto studií byla marihuana využita jako rostlinná...

Vyšetření funkce plic a respiračních svalů u pacientů s neuromuskulárním onemocněním

Examination of lung and function and respiratory muscles in patients with neuromuscular disease

Mgr.Petra Žurková, MUDr.Adel Shudeiwa

Neurol. praxi. 2012;13(6):336-340  

Respirační komplikace jsou obvykle příčinou morbidity a mortality u pacientů s neuromuskulárním onemocněním. Příčinou je postupující generalizované oslabení svalové síly včetně respiračních svalů, které jsou nutné pro zajištění dýchání jako základní životní funkce. Jejich postižení vede k neefektivnímu kašli, hypoventilaci, vzniku atelektáz a konečně k rozvoji respirační insuficience. Cílem tohoto článku je sdělit nepříznivý vliv oslabení respiračních svalů a prezentovat možnosti zhodnocení plicních funkcí a síly respiračních svalů.

Autoimunitní limbická encefalitida asociovaná s LGI1 protilátkami

Autoimmune limbic encephalitis associated with LGI antibodies

MUDr.Pavlína Zborníková, MUDr.Eva Krasulová, MUDr.Petr Bušek, MUDr.Petra Nytrová, MUDr.Věra Peterová, MUDr.Nataša Špačková, prof.MUDr.Eva Havrdová, CSc.

Neurol. praxi. 2012;13(6):343-346  

Autoimunitní encefalitidy bez prokázané paraneoplastické etiologie představují dosud poddiagnostikovanou skupinu onemocnění. Díky rozvoji poznání v oblasti neuronálních autoprotilátek v posledních letech se diagnostické možnosti značně rozšířily. Stanovení správné diagnózy nás opravňuje k užití imunosupresivní/imunomodulační terapie. Předložená kazusitika přináší případ 67letého muže s limbickou encefalitidou charakterizovanou poruchou paměti a komplexními parciálními epileptickými záchvaty s epigastrickou aurou a ústupem příznaků po léčbě intravenózními imunoglobuliny. U tohoto pacienta byla zjištěna přítomnost protilátek proti LGI1, který...

39. Šerclovy dny 19.-20. 10. 2012, Hradec Králové

Neurol. praxi. 2012;13(6):349-353