Neurol. praxi. 2012;13(6):299
nbsp;
Neurol. praxi. 2012;13(6):303
Neurol. praxi. 2012;13(6):304-307
Neurogénne poruchy komunikácie tvoria heterogénnu skupinu rečových a jazykových deficitov sprevádzajúcich rôzne ochorenia nervového systému. V príspevku sumarizujeme pre klinickú prax relevantnú charakteristiku symptómov a klinických syndrómov afázie, dyzartrie, apraxie reči u dospelých pacientov a opisujeme ich klasifikáciu a dôležité akcenty ich diagnostiky.
Neurol. praxi. 2012;13(6):308-310
Pri niektorých ochoreniach mozgu sa objavujú kognitívno-komunikačné poruchy. Predpokladá sa, že v pozadí týchto jazykových problémov stoja deficity v oblasti kognitívnych funkcií. Pri jednotlivých neurogénnych ochoreniach môžu mať jazykové problémy svoje špecifiká. Pri ich diagnostike sa v praxi používajú testy afázie, ktoré však nemusia byť dostatočne citlivé na odhalenie kognitívno-komunikačných porúch, pretože tieto problémy sa objavujú predovšetkým na vyšších úrovniach spracovania jazykovej informácie, a to na úrovni vety či textu.
Neurol. praxi. 2012;13(6):311-313
Logopedická intervencia posúva svoje hranice. Od diagnostiky, terapie a prevencie jazykových a rečových funkcií na úrovni slov sa dostáva na úroveň textu a kontextu. Zameriava sa aj na intervenciu pri kognitívno-komunikačných deficitoch. Prieskum uskutočnený na Neurochirurgickej klinike LF UK a UNB v Bratislave na 16 pacientoch s low-grade gliómami mozgu ukázal, že takýto posun logopedickej intervencie je v praxi veľmi potrebný. Pri použití len diagnostických nástrojov na úrovni slov by sa až u polovice pacientov z prieskumného súboru neodhalili deficity na úrovni kontextu a u troch pacientov by neboli odhalené deficity kognitívnych funkcií....
Neurol. praxi. 2012;13(6):314-316
Jazykové poruchy v rámci afázie, alexie a agrafie jsou rozmanité. Jejich diagnostika, zvláště v časné fázi po cévní mozkové příhodě, je mnohdy komplikovaná především změnami klinického obrazu a koexistujícími poruchami dalších kognitivních funkcí. Cílem orientačního klinického vyšetření pacienta se suspektním narušením fatických funkcí je detekovat symptomy postižení a potvrdit přítomnost afázie s alexií a agrafií. Vhodným nástrojem je standardizovaný skríninkový test MASTcz, který má vysokou senzitivitu i specificitu při detekci fatických poruch, současně orientačně stanoví tíži postižení pomocí jednoduché kvantifikace a zkušený specialista...
Neurol. praxi. 2012;13(6):317-319
V tradičnom ponímaní sa dyslexia považuje za vývinovú poruchu čítania, ktorá s jazykovým vývinom detí súvisí len okrajovo a spája sa s deficitmi percepčno-motorickej povahy. Prevencia, diagnostika a terapia sa preto naďalej sústreďujú na tieto okruhy deficitov. Cieľom štúdie je ukázať, že u slovensky hovoriacich detí s narušeným vývinom reči – vývinovou dysfáziou v predškolskom veku sú prítomné deficity v troch okruhoch schopností, považovaných za prediktory dyslexie: vo fonologickom uvedomovaní, rýchlom automatickom pomenovaní a poznaní písmen. Prítomnosť týchto deficitov chápeme ako argument v prospech tvrdenia, že dyslexia je vývinová...
Neurol. praxi. 2012;13(6):320-324
Výzkum v oblasti roztroušené sklerózy (RS) prodělal za posledních 30 let významný posun. Nejdůležitějším výstupem tohoto úsilí je příchod nových, efektivních léků, které znamenají na jedné straně velkou naději, na druhé straně ovšem nové požadavky na individuální přístup v léčbě. Do popředí se dostávají otázky – jaký lék? kdy? komu? Hlavním důvodem je velká variabilita průběhu nemoci, která vyžaduje velmi pečlivý monitoring aktivity nemoci u jednotlivých pacientů. Magnetická rezonance (MR) představuje v současnosti nejvíce využívaný biomarker, který pomáhá v diagnostice, stanovení prognózy i monitoraci průběhu nemoci. Nová diagnostická...
Neurol. praxi. 2012;13(6):325-329
V roce 2011 byla po téměř 30 letech publikována nová diagnostická kritéria Alzheimerovy nemoci (AN) kladoucí důraz na časnou diagnostiku s využitím nejnovějších metod. Kromě demence při AN byla nově definována i diagnostická kritéria časných stadií (preklinické AN a mírné kognitivní poruchy při AN). V článku shrnujeme principy diagnostiky dle nových kritérií a jejich praktický význam. Na závěr připojujeme doporučení pro diagnostiku AN v běžné klinické praxi.
Neurol. praxi. 2012;13(6):330-332
Předkládáme souborný referát o souvislostech poruch spánku a bolestí hlavy. Spánková onemocnění a bolesti hlavy se často vyskytují současně. Dysregulace spánku může být spouštěčem bolestí hlavy. Ke spánku se vztahují dvě diagnostické jednotky: sleep apnea headache a hypnic headache. Pacienti s chronickou bolestí hlavy tenzního či migrenózního charakteru, s cluster headache a hypnic headache by měli být vyšetřováni na eventuální přítomnost spánkové poruchy. Léčba přidružených spánkových poruch může být užitečným doplňkem léčby bolesti.
Neurol. praxi. 2012;13(6):333-335
Marihuana obsahuje vice než 480 chemických látek. Největší zájem výzkumníků je o kanabinoidy, které ovlivňují neurotransmisi, pravděpodobně modifikují plasticitu mozku. Tento efekt kanabinoidů je v současnosti využíván pro léčbu nauzey a vomitu, a to zejména u onkologických pacientů. Dosavadní experimentální zkušenosti s využitím marihuany k léčbě epilepsie jsou rozporuplné. Zatímco výsledky některých případových studií ukazují snížení frekvence záchvatů, jiné studie zaznamenávají jejich nárůst. Jedna studie prokázala protektiní efekt marihuany na vznik epileptických záchvatů. Ovšem ve většině těchto studií byla marihuana využita jako rostlinná...
Neurol. praxi. 2012;13(6):336-340
Respirační komplikace jsou obvykle příčinou morbidity a mortality u pacientů s neuromuskulárním onemocněním. Příčinou je postupující generalizované oslabení svalové síly včetně respiračních svalů, které jsou nutné pro zajištění dýchání jako základní životní funkce. Jejich postižení vede k neefektivnímu kašli, hypoventilaci, vzniku atelektáz a konečně k rozvoji respirační insuficience. Cílem tohoto článku je sdělit nepříznivý vliv oslabení respiračních svalů a prezentovat možnosti zhodnocení plicních funkcí a síly respiračních svalů.
Neurol. praxi. 2012;13(6):343-346
Autoimunitní encefalitidy bez prokázané paraneoplastické etiologie představují dosud poddiagnostikovanou skupinu onemocnění. Díky rozvoji poznání v oblasti neuronálních autoprotilátek v posledních letech se diagnostické možnosti značně rozšířily. Stanovení správné diagnózy nás opravňuje k užití imunosupresivní/imunomodulační terapie. Předložená kazusitika přináší případ 67letého muže s limbickou encefalitidou charakterizovanou poruchou paměti a komplexními parciálními epileptickými záchvaty s epigastrickou aurou a ústupem příznaků po léčbě intravenózními imunoglobuliny. U tohoto pacienta byla zjištěna přítomnost protilátek proti LGI1, který...
Neurol. praxi. 2012;13(6):349-353