Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(3):115  

Úvodné slovo k hlavnej téme

doc. MUDr. Miroslav Brozman, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(3):119  

Systémová intravenózna trombolýza mozgových infarktov - najlepšia alternatíva liečby?

Systemic intravenous thrombolysis of ischemic strokes - the best treatment alternative?

doc. MUDr. Miroslav Brozman, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(3):120-124  

Systémová intravenózna trombolýza sa v súčasnosti považuje za zlatý štandard v liečbe akútnych mozgových infarktov do 4,5 hodiny od začiatku ťažkostí. Jej účinnosť a bezpečnosť je najvyššia, ak sa podá lege artis, t. j. v správnom čase, v správnej dávke, správnemu pacientovi. Aký je správny čas? Aká je správna dávka? Ktorý pacient je ten správny? Je systémová trombolýza najlepšou alternatívou liečby pre pacientov s akútnym mozgovým infarktom? Poznáme odpoveď na všetky otázky? Na základe publikovaných údajov a vlastných skúseností autor rozoberá niektoré aspekty tejto zaujímavej problematiky.

Rekanalizační léčba mozkové ischemie - jak dál?

Recanalization therapy of ischemic stroke - what next?

doc. MUDr. David Školoudík, Ph.D., FESO

Neurol. praxi. 2014;15(3):125-130  

Akutní okluze krčních nebo intrakraniální mozkové tepny je nejčastější příčinou ischemické cévní mozkové tepny (CMP). Časná rekanalizace tepny s reperfuzí mozku je v současnosti nejúčinnější metodou léčby ischemické CMP. Zlatým standardem v reperfuzní terapii je systémová trombolýza s podáním rtPA v dávce 0,9 mg/kg v hodinové infuzi. Intraarteriální trombolýza a různé metody mechanické rekanalizace mozkové tepny včetně sonolýzy jsou alternativní možností léčby především u pacientů, u nichž došlo k selhání systémové trombolýzy (nedošlo k rekanalizaci tepny) nebo byla trombolýza kontraindikovaná. Přes rychlý rozvoj rekanalizačních metod je jejich účinnost...

Monitorování účinku nových orálních antikoagulancií

Monitoring of the efficacy of novel oral anticoagulants

Mgr. Adriana Ruzsiková, MUDr. Aleš Tomek, MUDr. Marta Zvarová, doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

Neurol. praxi. 2014;15(3):131-135  

Klinické situace vyžadující monitoraci nových orálních antikoagulancií (NOAC) jsou: přítomnost krvácení, renální insuficience, podezření na předávkování nebo u ischemické cévní mozkové příhody, kdy se zvažuje trombolýza. Běžně dostupné koagulační testy, jako např. aPTT, TT či PT mohou, ale nemusí být pro monitoraci NOAC dostačující. Lékaři rozhodující např. o trombolýze musí znát interpretaci naměřených hodnot, která může být odlišná u pacientů užívajících dabigatran, rivaroxaban nebo apixaban. Navíc, pro NOAC jsou používány speciální testy, např. Hemoclot či standardizované anti-Xa testy, u kterých je opět důležité znát správnou interpretaci. Tento...

Souvislost disability a atrofie u roztroušené sklerózy

Link atrophy and disability in multiple sclerosis

MUDr. Jiří Piťha

Neurol. praxi. 2014;15(3):136-140  

Atrofie mozku a míchy vzniká u roztroušené sklerózy v důsledku neurodegenerace buď demyelinizovaných axonů, nebo jejich přímým poškozením. Rozvoj nekonvenčních technik magnetické rezonance umožňuje přesnější zhodnocení globální nebo regionální atrofie, která koreluje s disabilitou. Některé z již registrovaných léků a další, které jsou ve fázi klinického zkoušení, vykazují neuroprotektivní efekt, ovlivňující disabilitu a tím i kvalitu života.

Idiopatické „benigní“ fokální epilepsie v dětství

Ideopathic „benign” focal epilepsies in childhood

MUDr. Ondřej Horák, doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2014;15(3):141-145  

Benigní fokální epilepsie (BFE) patří mezi nejčastější epilepsie dětského věku. Bývají popisovány jako epileptické spektrum či kontinuum, jehož jednotlivé jednotky mají obdobný patogenetický podklad, vzájemně se překrývají a mohou v sebe v průběhu času přecházet. Vedle notoricky známé benigní epilepsie s centro-temporálními hroty či Panayiotopoulosova syndromu jsou nyní definovány i syndromy nové, které mají celé spektrum dokreslit. Největší pozornost je ale v současnosti kladena na odhalení molekulárně genetického pozadí BFE a na výzkum psychologicko-psychiatrických komorbidit ve snaze odpovědět na otázku: Jsou benigní fokální epilepsie skutečně benigní?

CSWS a SIADH asociované s ochoreniami CNS

CSWS and SIADH associated with CNS disease

MUDr. Ladislav Gurčík, PhD.

Neurol. praxi. 2014;15(3):146-150  

U neurologicky chorého pacienta sa občas možno stretnúť s poruchou bilancie vody a sodíka bez zjavného pridruženého ochorenia iných vnútorných orgánov. Pri neurologických chorobách dochádza k takýmto poruchám následkom centrálne podmienenej dysregulácie vylučovania vody a sodíka obličkami s rozvojom hypoosmolárnej hyponatrémie. Najčastejšími príčinami tejto poruchy býva syndróm cerebrálne podmienenej straty soli (CSWS) a syndróm neadekvátnej sekrécie antidiuretického hormónu (SIADH). Z prognostického hľadiska je veľmi dôležité tieto dve entity rozpoznať a správne liečiť. Pre prítomnosť CSWS svedčí negatívna bilancia solí, hypovolémia a dobrá terapeutická...

Chronické bolesti zad a využití nového opioidního analgetika tapentadolu

Chronic low back pain and use of new opiod analgesic tapentadol

MUDr. Jan Lejčko

Neurol. praxi. 2014;15(3):151-154  

Chronické bolesti v lumbosakrální oblasti s radikulární komponentou jsou často obtížně léčitelné. Úspěšnost léčby se zvyšuje při současném použití více léčebných modalit. Je-li bolest intenzivní, titrace opioidů k ověření opioid-senzitivity je indikovaná. Kombinace opioidů s gabapentinoidy bývá účinnější, jelikož těží ze vzájemné kombinace odlišných mechanizmů účinku. Individuální tolerabilita k těmto léčivům však podmiňuje náležité využití jejich dávkovacího spektra. Opioid tapentadol je molekulou s duálním efektem spočívajícím jak ve schopnosti aktivovat μ receptor, tak zároveň blokovat zpětnou resorbci noradrenalinu, a proto je dnes řazen do...

Dlouhodobá terapie intraduodenální levodopou - kazuistiky tří pacientů

Long-term treatment with intraduodenal levodopa - case report of three patients

MUDr. Marek Baláž, Ph.D., MUDr. Bohuslav Kianička, Ph.D., prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.

Neurol. praxi. 2014;15(3):155-157  

Předkládáme kazuistiky tří pacientů s pokročilou Parkinsonovou nemocí (PN) léčených dlouhodobě intraduodenální levodopou – Duodopa. Duodopa umožňuje kontinuální podávání dopaminergní léčby, které je indikováno u pacientů s pozdními hybnými komplikacemi. Zavedení sondy přímo do jejuna a snadná úprava dávky vedou ke stabilizaci plazmatických hladin levodopy a výraznému pozitivnímu ovlivnění motorického stavu pacientů s PN. Tato invazivní metoda má významné místo v terapii pozdních hybných komplikací PN.

Faciální hemispazmus - interneurální průběh cévy

Facial hemispasm - interneural artery course

MUDr. Václav Masopust, prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., doc. MUDr. David Netuka, Ph.D., doc. MUDr. Ing. Jaroslav Plas

Neurol. praxi. 2014;15(3):158-160  

Mikrovaskulární dekomprese (MVD) je dnes metodou volby u onemocnění, jejichž příčinou je neurovaskulární konflikt. Cílem následujících odstavců je seznámit čtenáře se vzácným případem průběhu arteria cerebelli anterior inferior mezi nervus statoacusticus a nervus facialis, která byla příčinou faciálního hemispazmu. Popisujeme jeden z možných chirurgických postupů a jeho efektivitu. Diskutována je patofyziologie syndromů vaskulární komprese mozkových nervů.

Prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc., slaví životní jubileum

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(3):164-165  

Neurologové se ptají

Neurol. praxi. 2014;15(3):166  

Farmakologický profil Cymbalty

Pharmacological profile of Cymbalta

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2014;15(3):161-163  

Cymbalta je produkt firmy Eli Lilly. Účinnou látkou je duloxetin hydrochlorid v dávce 30 anebo 60 mg v enterosolventních tabletách. Duloxetin je duální selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) na neuronálních synapsích. Efekt duloxetinu na další mediátory je zanedbatelný – relativně nejvíce působí na dopamin, podstatně méně na adrenalin, histamin, acetylcholin, opioidy, glutamát a kyselinu gama-amino-máselná (GABA). Oba cílové mediátory – serotonin a noradrenalin – se účastní na modulaci centrálních drah bolesti, a to převážně cestou descendentních inhibičních drah. Nerovnováha inhibičních pochodů...