Neurol. praxi. 2016;17(2):71
Neurol. praxi. 2016;17(2):78 | DOI: 10.36290/neu.2016.015
Neurol. praxi. 2016;17(2):79-86 | DOI: 10.36290/neu.2016.016
Funkční (psychogenní) poruchy hybnosti jsou charakterizované především měnlivými, nekonzistentními příznaky, které se neshodují s typickými projevy hybné poruchy způsobené organickým neurologickým onemocněním. Jejich patofyziologie je ovšem stále málo známá. V minulosti zdůrazňovaná kauzální role psychických faktorů byla zpochybněna a v současné době se přikláníme k neurobiologickému modelu jejich vzniku. Diagnóza funkčních poruch hybnosti by měla spočívat na nálezu charakteristických klinických projevů a nikoliv pouze na vyloučení organických příčin. Z hlediska prognózy je rozhodující časné stanovení diagnózy a její přijetí pacientem. Léčebné postupy...
Neurol. praxi. 2016;17(2):87-91 | DOI: 10.36290/neu.2016.017
Fyzioterapie má dnes klíčovou úlohu v multidisciplinárním managementu funkčních poruch hybnosti (FPH). Přes rostoucí počet prací, které svědčí pro její účinnost, zatím chybí doporučení založená na důkazech, jaké techniky by měla zahrnovat. V tomto příspěvku uvádíme obecné postupy i specifické techniky fyzioterapie, které se v léčbě pacientů s FPH osvědčily na základě dosavadních studií a zkušeností předních pracovišť. Fyzioterapie se zaměřuje na práci s abnormální pozorností a abnormálními hybnými vzorci prostřednictvím edukace, přeučování hybných vzorců a samostatnou práci pacienta na režimových a dalších léčebných strategiích.
Neurol. praxi. 2016;17(2):92-94 | DOI: 10.36290/neu.2016.018
Funkční poruchy hybnosti (FPH) jsou složitou diagnózou jak pro pacienta, tak pro lékaře. Nejednoznačnost příznaků a jejich složité zařazení často vnáší nejistotu a zatěžuje vztah mezi pacientem a lékařem. Psychosomatický přístup může výrazně přispět k léčbě FPH tím, že rozšíří somatickou úroveň o psychické i sociální faktory stonání a umožní jejich integraci. Tím se mohou pro pacienta zpřístupnit předtím skryté psychosociální souvislosti, které mu brání v uzdravení. Složitost vzniku a udržování FPH vede k myšlence vést léčbu pomocí interdisciplinárního týmu. Uvedeny jsou předběžné zkušenosti švédského týmu s pacienty trpícími funkčními neurologickými...
Neurol. praxi. 2016;17(2):95-99 | DOI: 10.36290/neu.2016.019
Glatiramer acetát je imunomodulační lék, který je dlouhodobě používán v léčbě roztroušené sklerózy ve fázi klinicky izolovaného syndromu a remitujícího/relabujícího průběhu. V etiopatogenezi roztroušené sklerózy jsou zahrnuty vrozené i získané heterogenní imunitní zánětlivé mechanizmy a plíživé neurodegenerativní změny. Předpokládaný terapeutický efekt glatiramer acetátu je protizánětlivý a neuroprotektivní. Je schválen jako lék první linie v 57 zemích světa a jeho expozice je již více než 20 let nepřetržitého klinického používání a sledování. Při včasném zahájení léčby u klinicky izolovaného syndromu glatiramer acetát zpomalí nástup klinicky definitivní...
Neurol. praxi. 2016;17(2):100-103 | DOI: 10.36290/neu.2016.020
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé demyelinizační a neurodegenerativní onemocnění postihující centrální nervový systém. Jedná se o onemocnění autoimunitní povahy, které je svými klinickými projevy značně heterogenní. Tato práce popisuje principy imunopatogeneze roztroušené sklerózy. Je vysvětlena role T-lymfocytů, B-lymfocytů a sítě cytokinů vedoucí k poškození centrálního nervového systému. Přestože je etiologie roztroušené sklerózy nejasná, dostupné léky modifikují průběh onemocnění. Porozumění mechanizmům nemoci umožňuje širší pochopení účinků modifikujících léků, které jsou v práci zmíněny.
Neurol. praxi. 2016;17(2):104-107 | DOI: 10.36290/neu.2016.021
Meningioangiomatóza je vzácné benigní onemocnění charakterizované ložiskovou vaskulární a buněčnou proliferací v oblasti měkkých plen a přilehlém kortexu. Sporadická forma tohoto onemocnění se může manifestovat epileptickými záchvaty. Prezentujeme přehled literatury týkající se farmakorezistentní epilepsie způsobené sporadickou formou meningoangiomatózy.
Neurol. praxi. 2016;17(2):108-112 | DOI: 10.36290/neu.2016.022
Autizmus je jedna z nejzávažnějších, celoživotních poruch dětského mentálního vývoje, vyžadující povětšinou celoživotní péči druhé osoby. Schopnost předpovídat outcome (vývoj poruchy do dospělosti a socioekonomické uplatnění jedince v dospělosti) dětí s autizmem tak umožňuje rodinám plánovat budoucnost svých dětí a vytvářet rozumná očekávání. V tomto sdělení srovnáváme jednotlivé studie, které se v průběhu let zabývaly socioekonomickým statem (SES) u dospělých pacientů, a to od roku 1967 po současnost. Zabýváme se tím, jak lze outcome dospělých pacientů hodnotit tak, aby byly jednotlivé studie srovnatelné a validní. Zamýšlíme se také nad tím, jaké...
Neurol. praxi. 2016;17(2):113-116 | DOI: 10.36290/neu.2016.023
Neuropatická bolest patří mezi jedny z nejhůře léčitelných bolestivých stavů. Řada běžných analgetik je v její léčbě neúčinná. V terapii do popředí vstupují především léky ze skupin antikonvulziv, antidepresiv, opioidů se zvýšenou afinitou k neuropatické bolesti a poslední dobou i nové topické formy léčiv. Výskyt neuropatické bolesti se exponenciálně zvyšuje s věkem pacientů, zároveň se však i snižuje tolerance pacientů k antineuropatické léčbě. Velkým přínosem v léčbě neuropatické bolesti bylo vytvoření jednotných doporučených postupů EFNS, ze kterých následně vychází doporučení národní. Mezi nejčastější formy neuropatické bolesti patří polyneuropatie,...
Neurol. praxi. 2016;17(2):117-122 | DOI: 10.36290/neu.2016.024
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je neurodegenerativní onemocnění, které se vyznačuje progresivním postižením horního i dolního motoneuronu. ALS má často fokální začátek a vyznačuje se širokou diferenciální diagnostikou zejména v počátečních stadiích onemocnění, kdy klinický i elektrofyziologický obraz není plně rozvinutý. Popisovaná kazuistika upozorňuje na možnost záměny počátečního stadia ALS s lumbální spinální stenózou, což vedlo i k neindikované operaci bederní páteře, dále také zdůrazňuje nutnost opatrného hodnocení degenerativních změn na páteři jako kauzální příčiny neurologických potíží.
Neurol. praxi. 2016;17(2):123-127 | DOI: 10.36290/neu.2016.025
Prezentujeme kazuistiku nemocného s karcinomem prostaty s generalizovaným metastatickým postižením skeletu, u kterého došlo bez známé úrazové příčiny k náhlému zhoršení stavu do komatu s postupným rozvojem bilaterální mydriázy v důsledku oboustranného nehomogenního chronického subdurálního hematomu. Po akutních frontálních trepanacích byla po stabilizaci nemocného provedena další operace s cílem evakuace reziduálních subdurálních hematomů v parietální oblasti. Histologické vyšetření resekovaného zevního listu pouzdra chronického subdurálního hematomu prokázalo jeho nádorovou infiltraci prostatickým karcinomem. Metastatické postižení zevního listu pouzdra...
Neurol. praxi. 2016;17(2):128-132
Münchhausenova syndromu a Hashimotovy encefalopatie, kterou nazval „myxedematózním šílenstvím“. Stejně tak známé jsou však jeho časopisecké eseje, ve kterých se vyjadřoval ke vztahu lékař–pacient nebo ke zdravému medicínskému úsudku.
Neurol. praxi. 2016;17(2):134