Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(1)  

Neuromuskulární komplikace farmakoterapie

MUDr. Eva Vlčková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(1):9-10  

Statinová myopatie

Statin myopathy

prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc., MUDr. Eva Vlčková, Ph.D., MUDr. Tomáš Horák

Neurol. praxi. 2017;18(1):15-19 | DOI: 10.36290/neu.2017.058  

Statiny jsou kompetitivními inhibitory 3-hydroxy-3-metylglutaryl koenzym A reduktázy (HMGCR) snižujícími hladinu cholesterolu a lipoproteinů nízké hustoty. Vzhledem k vysoké účinnosti jsou nejčastěji užívanou skupinou léků, kterou užívá celosvětově přes 100 milionů pacientů. Nejčastějším a nejzávažnějším nežádoucím účinkem je statinová myopatie. Její klinické spektrum je široké, od asymptomatické hyper-CK-émie přes myalgie, krampy, svalovou slabost až po závažné rabdomyolýzy s 10% mortalitou. Randomizované kontrolované a kohortové studie udávají 1–5% incidenci myopatie a incidenci rabdomyolýzy 1,6–4,4 případů/100 tisíc/rok. Skutečná...

Toxické neuropatie

Toxic neuropathies

MUDr. Radim Mazanec, Ph.D., MUDr. Daniel Baumgartner, MUDr. Veronika Potočková

Neurol. praxi. 2017;18(1):20-24 | DOI: 10.36290/neu.2017.059  

Toxické neuropatie jsou významnou součástí diferenciální diagnostiky idiopatických neuropatií v dospělém věku. Neuropatické symptomy a jejich elektromyografická charakteristika se neliší od drtivé většiny jiných, získaných i hereditárních, neuropatií. Diagnostický algoritmus se opírá hlavně o cílenou anamnézu pracovní a farmakologickou s průkazem relevantní expozice toxické látce či medikaci a o celkové vyšetření pacienta, včetně dalších orgánových systémů. Důležitá je speciální laboratorní diagnostika k průkazu toxických látek nebo jejich metabolitů v krvi a moči. Nezbytná je spolupráce s experty v oblasti průmyslové neurotoxikologie. Ve většině...

Polyneuropatie indukovaná chemoterapií

Chemotherapy-induced polyneuropathy

MUDr. Jana Raputová, MUDr. Eva Vlčková, Ph.D., MUDr. Lenka Šmardová, MUDr. Aneta Rajdová, doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(1):25-31 | DOI: 10.36290/neu.2017.129  

Polyneuropatie indukovaná chemoterapií (CIPN) patří k častým nežádoucím účinkům protinádorové léčby, významně narušujícím denní a sociální aktivity pacienta. Jejím podkladem je axonální poškození silných a/nebo tenkých nervových vláken a to dle příslušného preparátu senzitivních, autonomních či motorických. Mezi neurotoxická cytostatika patří zejména platinové deriváty, taxany, vinca-alkaloidy, poškození nervů mohou ale také působit biologika: inhibitory proteazomového komplexu a thalidomid. Většina CIPN je alespoň částečně reverzibilních, některé léky (např. thalidomid) však mohou nervová vlákna poškodit nenávratně. Rozvoji neuropatie lze předcházet...

Roztroušená skleróza v hraničních věkových skupinách – dětství a starší populace

Multiple sclerosis in borderline age groups – childhood and elderly population

MUDr. Olga Zapletalová

Neurol. praxi. 2017;18(1):32-37 | DOI: 10.36290/neu.2017.060  

Patologické autoimunitní pochody s rozvojem zánětlivých a neurodegenerativních změn, které splňují kritéria pro klinický izolovaný syndrom nebo definitivní roztroušenou sklerózu (RS) postihují především mladé dospělé ve věku 18–30 let. Přesto není výjimkou rozvoj tohoto onemocnění u dětí a adolescentů do 18 let nebo u starších dospělých po 50 letech věku. Jsou publikovány případy s prvním klinickým projevem RS u pacientů nad 80 let. Onemocnění u těchto hraničních věkových skupin má své charakteristické rysy a někdy diskrétní specifické znaky, které jsou nejen v klinickém průběhu, ale i při vyšetření magnetickou rezonancí a mozkomíšního moku.

Rádiofrekvenčná denervácia fazetových kĺbov v liečbe low back pain pri lumbálnom fazetovom syndróme

Radiofrequency denervation of facet joints in low back pain therapy at lumbar facet syndrome

MUDr. Michal Venglarčík, PhD., MUDr. Juraj Mláka, MUDr. Martin Griger, MUDr. Róbert Tirpák, MUDr. Vlasta Vinklerová, MUDr. Ladislav Kočan, PhD, MUDr. Róbert Rapčan, FIPP

Neurol. praxi. 2017;18(1):38-42 | DOI: 10.36290/neu.2017.061  

Fazetové kĺby boli prvýkrát opísané ako možný zdroj bolesti chrbta v roku 1933. Bolesti chrbta sú v súčasnosti najčastejším typom bolesti u človeka. Často sú dôsledkom degeneratívnych zmien na chrbtici vrátane fazetových kĺbov a postihujú značnú časť populácie ešte v produktívnom veku. Na zvyšujúcom sa počte chronických bolestí chrbta sa podieľajú vplyvy psychologické, sociálne aj ekonomické. Intervenčná diagnostika a terapia bolesti chrbta je v porovnaní s ostatnými medicínskymi odbormi ich oveľa mladším súrodencom. Máme tak väčšie možnosti pomôcť pacientom s lumbálnym fazetovým syndrómom efektívnou kauzálnou liečbou.

Těhotenství, porod a šestinedělí v souvislosti s epilepsií z pohledu porodní asistentky

Pregnancy, childbirth and the postpartum period in connection with epilepsy from the perspective of midwives

Bc. Markéta Patočková, Mgr. Alena Machová

Neurol. praxi. 2017;18(1):44-48 | DOI: 10.36290/neu.2018.017  

Epilepsie je chronické onemocnění mozku. Manifestuje se spontánními nebo reflexními, vůlí neovladatelnými epileptickými záchvaty (Kršek, 2006). Přibližně 300–400 dětí v České republice se narodí ženám, u kterých je stanovena diagnóza epilepsie ještě před otěhotněním (Zárubová, 2010). Důležitou úlohu v ošetřovatelské péči o ženy s epilepsií v průběhu těhotenství, při porodu a v období šestinedělí mají porodní asistentky. Tato péče má svá specifika a porodní asistentky by s nimi měly být obeznámeny. Proto jedním z cílů kvalitativního výzkumného šetření bylo zmapovat jejich znalosti v této oblasti. Z výsledků vyplynulo, že oslovené porodní...

Aubagio (teriflunomid) jako jedna z možností léčby u mužů s roztroušenou sklerózou

Aubagio (teriflunomide) as one of the treatment options in men with multiple sclerosis

MUDr. Zuzana Matejčíková

Neurol. praxi. 2017;18(1):49-53 | DOI: 10.36290/neu.2018.065  

Aubagio je jednou z možností terapie roztroušené sklerózy. Účinnou látkou je teriflunomid, který inhibuje mitochondriální enzym dihydroorotát dehydrogenázu. Jedná se o jediný perorální preparát v první linii, užívá se v dávce 14 mg jednou denně. Je vhodným lékem volby, mimo jiné, i u sportovně a pracovně aktivních mladých mužů, zejména vzhledem k tomu, že se jedná o perorální přípravek s velmi dobrým bezpečnostním profilem. Efekt teriflunomidu jsme se snažili zdokumentovat na třech kazuistikách. Všichni pacienti jsou mladí muži užívající terapii několik let.

Rekurentná kraniálna neuropatia

Recurrent cranial neuropathy

MUDr. Sandra Kurčová, prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., MUDr. Michaela Kaiserová, Ph.D., prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(1):54-57 | DOI: 10.36290/neu.2017.063  

Rekurentná kraniálna neuropatia predstavuje vcelku raritné ochorenie, pre ktoré sú charakteristické opakované remisie a relapsy paréz hlavových nervov. Jeho etiologickým podkladom môže byť primárny intrakraniálny proces, ale môže byť tiež manifestáciou systémového ochorenia, ako je diabetes mellitus, autoimunitná hypotyreóza, sarkoidóza alebo paraproteinémia. Vo veľkej väčšine prípadov zostáva však jej etiológia a patogenéza neobjasnená. Prezentujeme kazuistiku 46ročnej pacientky, u ktorej sa v priebehu 6 mesiacov postupne rozvinuli dve periférne parézy nervus facialis a dve parézy nervus abducens. Realizovanými paraklinickými vyšetreniami sa...

Pontocerebelární hypoplazie

Pontocerebellar hypoplasia

MUDr. Tereza Svrčinová, MUDr. Vladimíra Sládková, Ph.D., MUDr. Michaela Kaiserová, Ph.D., prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(1):58-61 | DOI: 10.36290/neu.2017.064  

Pontocerebelární hypoplazie je skupina vzácných dědičných onemocnění, do současnosti bylo popsáno osm podtypů, přičemž pontocerebelární hypoplazie typ 1 a typ 2 jsou nejčastější. Klinicky se manifestují prenatálně nebo časně postnatálně psychomotorickou retardací, hypotonií či naopak spasticitou, u většiny pacientů je přítomna mikrocefalie a rozvíjí se epileptické záchvaty. Diagnostika je založena na genetickém vyšetření, kdy je známo několik kauzálních genů, a na vyšetření magnetickou rezonancí s typickým nálezem výrazné hypoplazie mozečku a různě intenzivně vyjádřené hypoplazie pontu. Prezentujeme kazuistiku dvou sester se zpomaleným psychomotorickým...

Primární progresivní apraxie řeči

Primary progressive apraxia of speech

MUDr. Jan Bardoň, MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D., prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., MUDr. Pavel Otruba, MBA, PaedDr. Miloslava Čecháčková, Mgr. Markéta Večerková, doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(1):64-66 | DOI: 10.36290/neu.2017.066  

Apraxie řeči je syndrom charakterizovaný poruchou plánování a programování motoriky řeči. Častou příčinou je cévní mozková příhoda. Nedávno bylo popsáno nové neurodegenerativní onemocnění, u něhož je apraxie řeči jediným či převládajícím příznakem. Toto onemocnění bylo pojmenované primární progresivní apraxie řeči. Autoři předkládají kazuistiku 72letého pacienta s čtyři roky trvajícím progresivním zhoršováním řeči až do faktické anartrie, u něhož byla nakonec diagnostikována primární progresivní apraxie řeči.

Léky a nervosvalový přenos

Effects of drugs on neuromuscular junction

MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA

Neurol. praxi. 2017;18(1):11-14 | DOI: 10.36290/neu.2017.057  

Neuromuskulární přenos může být ovlivněn řadou látek a léků, z nichž některé jsou pro tento účel záměrně využívány, zatímco u jiných jde o možný nežádoucí účinek. Mezi léky, cíleně ovlivňující nervosvalový přenos, patří depolarizující a nedepolarizující periferní myorelaxancia (využívaná k navození svalové relaxace během narkózy), botulotoxin (umožňující navození adekvátní svalové paralýzy při léčbě dystonických syndromů nebo spasticity) a inhibitory cholinesterázy (zmírňující klinické příznaky u myastenie). Neuromuskulární přenos může negativně ovlivnit i řada léků, podávaných v jiných indikacích, a to zejména v situaci, kdy je jeho funkce primárně...

Komentář ke článku: Bardoň a kol. Problematika diagnostiky primární progresivní apraxie řeči (primary progressive apraxia of speech – PPAOS)

PhDr. Milena Košťálová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(1)  

Register a epidemiológia spinálnej a bulbárnej muskulárnej atrofie na Slovensku Komentář ke článku: P. Ridzoňa Kennedyho nemoc (bulbospinální svalová atrofie)

doc. MUDr. Peter Špalek, PhD., Mgr. Hana Zelinková, MUDr. Petra Jungová

Neurol. praxi. 2017;18(1)  

Neurozobrazovací kazuistika

MUDr. Martin Pail, Ph.D., MUDr. Marta Pažourková, prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(1):62-63 | DOI: 10.36290/neu.2017.065  

Praktický prístup k poruchám spánku pri Parkinsonovej chorobe a iných synukleinopatiach

A practical approach to sleep disorders in Parkinson’s disease and other synucleinopathies

MUDr. Michal Minár, PhD.

Neurol. praxi. 2017;18(1):48-50 | DOI: 10.36290/neu.2017.062  

Parkinsonova choroba (PCh) patrí spolu s demenciou s Lewyho telieskami (DLB) a multisystémovou atrofiou (MSA) k patologicky definovanej skupine ochorení – synukleinopatiam. Zdieľajú nielen spoločný patologický mechanizmus vzniku, ale aj niektoré klinické príznaky. Medzi časté patria aj poruch