Neurol. praxi. 2017;18(2)
Neurol. praxi. 2017;18(2):82 | DOI: 10.36290/neu.2017.072
Neurol. praxi. 2017;18(2):84-86 | DOI: 10.36290/neu.2018.064
Poruchy vědomí doprovázejí širokou škálu onemocnění, pokrývající téměř všechny obory medicíny. I přes rozdílnou etiologii bychom měli v prvním kontaktu s pacientem respektovat standardizovaný diagnostický postup, který pokryje a odliší nejzávažnější stavy. U méně závažných máme k dalšímu vyšetření více času. Do této skupiny patří onemocnění, u nichž příčinu pomůže odhalit až podrobná anamnéza a další cílené testy. Hranici mezi postupy urgentní medicíny a observací určuje v první řadě stabilita nemocného. Článek si neklade za cíl opakovat problematiku anatomie, fyziologie či detaily neurologického vyšetření. Má spíše s nadhledem upozornit lékaře,...
Neurol. praxi. 2017;18(2):88-93 | DOI: 10.36290/neu.2019.009
Status epilepticus (SE) je urgentní neurologická situace, která i přes intenzivní terapii vykazuje vysokou morbiditu a mortalitu. Úspěšnost zvládnutí SE závisí nejen od etiologie a charakteru samotného SE, ale především od včasné identifikace SE s rychlým zahájením léčby. Koncept SE podle International League Against Epilepsy (ILAE) zahrnuje rámec stanovení klinické diagnózy včetně časové osy s následným adekvátním léčebným přístupem. I přes razantní léčbu přechází až třetina pacientů do refrakterního SE s nutností využití celkové anestezie s umělou plicní ventilací. Zatímco klinické stanovení konvulzivního SE je poměrně jednoduché, u nekonvulzivního...
Neurol. praxi. 2017;18(2):94-97 | DOI: 10.36290/neu.2017.071
Intraparenchymové hemoragie (ICH) tvoří 10–20 % všech cévních mozkových příhod (CMP) s výrazně vyšší mortalitou oproti ischemickým. V hloubce hemisféry je lokalizováno 55 % hematomů, 30 % lobárně a 15 % v oblasti kmene. Nejčastější příčinou je hypertenzní vaskulopatie, dále amyloidová angiopatie, cévní malformace nebo tumor. Pacienti s ICH vyžadují JIPovou péči, hlavním cílem léčby je normalizace TK intravenózními antihypertenzivy, úprava koagulace u antikoagulovaných pacientů a terapie edému. Preventivní podávání antiepileptik není doporučeno. Neurochirugické řešení se uplatňuje u mozečkových a povrchově uložených hematomů. Nasazení antikoagulační...
Neurol. praxi. 2017;18(2):98-102 | DOI: 10.36290/neu.2017.070
Akutní polyradikuloneuritida – Guillain-Barré syndrom (GBS) je nejčastějším onemocněním periferních nervů vyžadujícím neurointenzivní péči. Ve 30 % onemocnění dochází k selhání respirace a pacienti jsou zajištění invazivní umělou plicní ventilací. Specifitami onemocnění jsou současné postižení vegetativního nervového systému, s projevy hemodynamické lability, komplikacemi v oblasti zažívacího traktu, potřeba dlouhodobé umělé plicní ventilace poskytovaná nemocným bez poruchy vědomí. Včasné rozpoznání hrozící respirační insuficience, adekvátní zajištění pacienta na jednotce intenzivní péče s možností poskytnutí komplexní péče je základním...
Neurol. praxi. 2017;18(2):103-108 | DOI: 10.36290/neu.2017.050
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění, kdy dochází k demyelinizaci a ztrátě axonů v centrálním nervovém systému (CNS). RS je multifaktoriální onemocnění, u něhož mohou environmentální faktory být zodpovědné za „triggering“ autoimunitní odpovědi u geneticky vnímavých jedinců. Environmentální faktory působí zpravidla v kombinaci, méně selektivně a mají vliv na patogenezi RS. Komplexní interakce mezi individuální genetickou dispozicí a environmentálními faktory u RS má vliv jak na incidenci RS, tak i její klinickou formu. Nejvýznamnější z nich jsou kouření, snížená koncentrace vitaminu D, snížená expozice UV záření,...
Neurol. praxi. 2017;18(2):109-112 | DOI: 10.36290/neu.2017.073
Prehĺtacie ťažkosti po prednej krčnej diskektómii sú častou a dobre známou komplikáciou v pooperačnom období. Patofyziológia pooperačnej dysfágie je však nejasná a liečba perzistujúcej dysfágie problematická. Publikovaná incidencia dysfágie po krčnej diskektómii je v rozsahu 0–89 % a klesá s narastajúcim časom po operačnom výkone. Medzi faktory, ktoré sú väčšinou spájané so zvýšeným rizikom pooperačnej dysfágie, patria počet operovaných segmentov, ženské pohlavie, dlhý operačný čas a vek nad 60 rokov. Dysfágiu po prednej krčnej diskektómii je možné kvantifikovať subjektívnym hodnotením pacienta pomocou Bazaz-Yoo dysfágického skóre a objektivizovať...
Neurol. praxi. 2017;18(2):113-116 | DOI: 10.36290/neu.2017.074
Dravetové syndrom se řadí mezi závažné epileptické syndromy s rozvojem v kojeneckém věku u dosud zdravých dětí. Diagnózu lze stanovit na podkladě klinického obrazu, v současné době lze využít i genetického stanovení mutace v SCN1A genu, která je zodpovědná za 70–80 % případů a diagnózu tak potvrzuje. Vzácněji byly identifikovány u pacientů s DS i mutace v dalších genech (SCN2A, SCN3A, SCN7A, SCN8A a SCN9A, GABARG2, SCN1B a PCDH19). DS se v dospělém věku vyznačuje především kognitivními a behaviorálními změnami u pacientů s různou mírou mentální retardace, závažné jsou řečové poruchy a mozečková symptomatika. Epilepsie je již mírnější, plné...
Neurol. praxi. 2017;18(2):117-120 | DOI: 10.36290/neu.2017.130
Chronickou migrénu (CM) řadíme k neurologickým onemocněním, která jsou často nedostatečně diagnostikována a velmi obtížně léčena. Ve srovnání s epizodickou migrénou, chroničtí pacienti vykazují vyšší míru funkčního omezení a snížení pracovní produktivity i celkové kvality života. Tato osobní a socioekonomická zátěž akcentuje naléhavou potřebu adekvátní terapie. Ačkoliv v klinické praxi běžně užíváme široké spektrum perorálních profylaktik, léčba onabotulinumtoxinem A je v indikaci preventivní léčby CM první a doposud jedinou terapeutickou možností schválenou Food and Drug Administration (FDA). Tato práce se v přehledu zabývá historií i současností...
Neurol. praxi. 2017;18(2):121-125 | DOI: 10.36290/neu.2019.042
K léčbě pacientů s roztroušenou sklerózou se využívají nejrůznější léčiva, která mohou nepříznivě působit na strukturu a funkci vlasového aparátu, zejména negativním ovlivněním anagenní fáze vlasového cyklu. Výpad vlasů je u většiny pacientů reverzibilní, velmi vzácně se setkáme s projevy nevratné holohlavosti. V léčbě se uplatňuje zejména lokálně podávaný minoxidil.
Neurol. praxi. 2017;18(2):126-129 | DOI: 10.36290/neu.2017.075
Bickerstaffova kmenová encefalitida (BBE) je společně s Miller-Fisherovým syndromem (MFS) a Guillain-Barrého syndromem (GBS) řazena do spektra autoimunitně podmíněných onemocnění postihujících nervový systém. V případě Bickerstaffovy encefalitidy je zánětem postižen mozkový kmen, s odpovídajícím klinickým obrazem. Prezentujeme případ 60leté pacientky, u které došlo během několika měsíců k rozvoji poruchy chůze, paleocerebelární a neocerebelární symptomatiky, internukleární oftalmoplegie, disociovaného nystagmu, oboustranné nukleární lézi lícního nervu a bulbární symptomatiky. Na magnetické rezonanci (MR) mozku byla zjištěna vícečetná T2-hyperintenzní...
Neurol. praxi. 2017;18(2):130-132 | DOI: 10.36290/neu.2017.076
Predkladaná kazuistika poukazuje na 60-ročného pacienta, hypertonika s ischemickou chorobou srdca a hyperlipoproteinémiou, dlhoročného migrenika, ktorý bol prijatý na naše oddelenie pre protrahovaný migrenózny záchvat nereagujúci na bežne účinnú liečbu. V ďalšom priebehu hospitalizácie došlo k rozvoju diplopie, lézie n. oculomotorius vľavo a následne aj postupnému zhoršovaniu vízu bilaterálne. Realizovanými laboratórnymi a ďalšími paraklinickými vyšetreniami bola preukázaná leptomeningeálna karcinomatóza pri taktiež novodiagnostikovanom B-bunkovom lymfóme žalúdka.
Neurol. praxi. 2017;18(2):134-136 | DOI: 10.36290/neu.2017.002
V článku prinášame kazuistiky dvoch pacientov s atypickou prezentáciou dvoch rozdielnych neurodegeneratívnych ochorení. U oboch pacientov sa postupne po 60. roku životu vyvinuli znaky kortikobazálneho syndrómu, zahŕňajúce levodopa-rezistentný výrazne asymetrický akineticko-rigidný parkinsonizmus s dystóniou, myoklonom a fokálnym kortikálnym deficitom. Navyše mali títo pacienti cerebelárny syndróm s MR nálezom cerebelárnej a pontínnej atrofie, s postupným rozvojom vegetatívnej dysfunkcie. Na základe klinického obrazu a zobrazovacích vyšetrení suponujeme vzácnu koincidenciu kortikobazálneho syndrómu a cerebelárnej formy multisystémovej atrofie.
Neurol. praxi. 2017;18(2):138 | DOI: 10.36290/neu.2017.077