Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2019;20(1):3  

Sekundární prevence ischemické cévní mozkové příhody

Aleš Tomek

Neurol. praxi. 2019;20(1):11 | DOI: 10.36290/neu.2019.082  

Základní algoritmus vyšetření etiologie ischemické cévní mozkové příhody

Basic algorithm for the diagnostic evaluation of ischemic stroke

MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO

Neurol. praxi. 2019;20(1):12-16 | DOI: 10.36290/neu.2019.083  

Předkládaný článek shrnuje základní algoritmus vyšetření etiologie ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Rozebírá obecné principy etiologické klasifikace, příčinný a fenotypický. Detailně je rozebrána aktuálně pro denní klinickou nejvhodnější mezinárodně používaná příčinná klasifikace SSS-TOAST, která je upřesněním a vylepšením stále nejvíce používané klasifikace TOAST. SSS-TOAST rozděluje ischemické ikty stále na pět základních typů – kardioembolizační, ateroskleróza velkých tepen, onemocnění malých tepen, jiná určená a neurčená. Podle úrovně důkazu pak vymezuje tři síly etiologické klasifikace – jasná, pravděpodobná a možná. V článku...

Indikace antitrombotické terapie v sekundární prevenci ischemické CMP

Indications of antithrombotic therapy for secondary stroke prevention

MUDr. Hana Magerová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(1):17-20 | DOI: 10.36290/neu.2019.084  

Článek navazuje na předchozí sdělení tématu tohoto čísla časopisu o ischemických cévních mozkových příhodách (iCMP). Podávápřehled o antiagregačních a antikoagulačních lécích, které jsou základem sekundární prevence iCMP. Zaměřuje se na specifika i nežádoucíúčinky jednotlivých léků, na výběr vhodné terapie s ohledem na etiologii iCMP a zmiňuje i některé méně časté klinické situace.

Detekce paroxysmální fibrilace síní u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě

Detection of paroxysmal atrial fibrillation in ischaemic stroke patients

MUDr. Petr Janský

Neurol. praxi. 2019;20(1):21-24 | DOI: 10.36290/neu.2019.085  

Paroxysmální fibrilace síní nemusí být u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou při standardním vyšetřovacím postupu zjištěna, její detekce je však u těchto pacientů klíčová, neboť vede ke zvolení správné terapie v sekundární prevenci. V tomto přehledu je nejprve charakterizován vztah jednotlivých forem fibrilace síní a ischemické cévní mozkové příhody. Dále jsou popsány jednotlivé používané formy monitorace srdečního rytmu. Část textu věnovaná optimální strategii EKG monitorace hodnotí její jednotlivé aspekty, jako je doba monitorace, volba vhodného monitorovacího zařízení, časový odstup zahájení monitorace od iktu a shrnutí možností...

Kdy uzavírat perzistující foramen ovale?

When to close patent foramen ovale?

MUDr. Martin Šrámek

Neurol. praxi. 2019;20(1):25-27 | DOI: 10.36290/neu.2019.086  

Uzávěr perzistujícího foramen ovale (PFO) po prodělané cévní mozkové příhodě (CMP) je účinná sekundárně preventivní metodaprokázaná randomizovanými studiemi. Klíčem je výběr správného pacienta pomocí série vyšetření, které vyloučí podíl obvyklýchcévních rizik (pokročilá ateroskleróza, fibrilace síní, …) na prodělané CMP a naopak prokáží významné PFO. K identifikaci vhodnéhopacienta používáme také ROPE (Risc Of Paradoxial Embolization) skóre. Naopak uzávěr PFO u pacientů s migrénou indikovanýnení, stejně tak jako u většiny potápěčů s průkazem PFO.

Embolický iktus z neurčeného zdroje

Embolic stroke undetermined source

MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, MUDr. Anna Olšerová

Neurol. praxi. 2019;20(1):28-32 | DOI: 10.36290/neu.2019.087  

Embolický iktus z neurčeného zdroje (embolic stroke of undetermined source, ESUS) je nově vymezenou podskupinou kryptogenní cévní mozkové příhody. ESUS je definován jako nelakunární mozková ischemie bez proximální arteriální stenózy a bez významného zdroje kardioembolizace indikovaného k antikoagulační léčbě. Optimální léčba ke snížení rizika recidivy je podle současných doporučených postupů antiagregační léčba. Riziko recidivy je po ESUS vysoké, a proto je zkoušena alternativně léčba novými přímými antikoagulancii (DOAC). Tento článek hodnotí nedávné a probíhající klinické studie hodnotící DOAC u ESUS. Na základě dostupných výsledků navrhuje rozdělení...

Roztroušená skleróza – mateřství a kojení

Multiple sclerosis – maternity and breastfeeding

MUDr. Olga Zapletalová

Neurol. praxi. 2019;20(1):33-36 | DOI: 10.36290/neu.2019.088  

Roztroušená skleróza je onemocnění podmíněné imunopatogenním autoimunitním zánětem a neurodegenerativními procesy, které poškozují centrální nervový systém. Postihuje nejčastěji ženy v reprodukčním věku. Biologická role ženy je naplněna mateřstvím a touha po dítěti provází i ženy s roztroušenou sklerózou. Početí, těhotenství a porod je imunitní děj, při kterém se mění imunitní situace ženy. Fyziologický vývoj plodu vyžaduje rozsáhlé změny imunoreaktivity, což pozitivně působí i na průběh roztroušené sklerózy budoucí matky. Pro optimální vývoj novorozence v časném období po narození je kojení velmi potřebné a vhodné. Hormonální změny během kojení ovlivňují...

Má zloženie tukov v strave vplyv na priebeh sklerózy multiplex?

Does dietary fat composition matter in multiple sclerosis?

MUDr. Zuzana Dean, prof. MUDr. Branislav Kollár, PhD., doc. Ing. Ingrid Žitňanová, PhD., MUDr. Adela Penesová, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(1):37-42 | DOI: 10.36290/neu.2019.089  

Sclerosis multiplex (SM) je chronické zápalové a neurodegeneratívne ochorenie centrálneho nervového systému. Etiológa ochorenia zostáva neobjasnená, zaraďuje sa medzi autoimunitné ochorenia. Na imunitnú poruchu vplývajú genetické a environmentálne faktory. Z environmentálnych faktorov sa v patogenéze ochorenia najčastejšie skloňuje vplyv slnečného žiarenia, hladiny vitamínu D, infekčných patogénov, ale aj vplyv diéty, obezity a zloženia črevného mikrobiómu. Oficiálne odporúčania ohľadne zloženia diéty však chýbajú. Náš článok poskytuje prehľad existujúcich dôkazov z epidemiologických, klinických a laboratórnych štúdií, že zloženie tukov v strave môže...

Kortikoidy – léčba první volby u CIDP?

Corticosteroids – therapy of the first choice?

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2019;20(1):43-48 | DOI: 10.36290/neu.2019.090  

Chronická zánětlivá demyelinizační polyradikuloneuropatie (CIDP) je nejčastější chronická autoimunitní neuropatie. V patogenezi CIDP se účastní jak protilátková, tak i buněčná imunita. Nejčastěji se vyskytuje klasická forma, která se vyznačuje téměř symetrickým klinickým nálezem a multifokálním postižením motorických i senzitivních vláken v elektrofyziologické diagnostice. Terapie CIDP se zahajuje tzv. indukční léčbou, a to kortikosteroidy, intravenózní aplikací vysokých dávek imunoglobulinů (IVIG) či terapeutickou plazmaferézou (TPF). Vzhledem k nárokům na přístrojové vybavení a častějším výskytem nežádoucích reakcí u TPF se v praxi používají kortikoidy...

Možnosti zobrazení brachiálního a lumbosakrálního plexu pomocí pokročilých technik magnetické rezonance

Imaging possibilities of the brachial and lumbosacral plexus using advanced magnetic resonance techniques

MUDr. Ivan Humhej, Mgr. Ibrahim Ibrahim, Ph.D., prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., doc. Ing. Jaroslav Tintěra, Ph.D., doc. MUDr. Igor Čižmář, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(1):49-53 | DOI: 10.36290/neu.2019.091  

Zobrazení brachiálního plexu (BP) a lumbosakrálního plexu (LSP) pomocí magnetické rezonance (MR) umožní získat detailní informace využitelné v rámci diagnostiky i léčby postižení těchto komplexních nervových pletení. Techniky MR využitelné ke zobrazení BP a LSP zahrnují metody konvenční, MR neurografii (MRN), zobrazení difuzního tenzoru (DTI) a MR traktografii (MRT). MRN poskytuje data o detailní anatomické struktuře, DTI a MRT vypovídají o funkční integritě nervových vláken. S dalším vývojem a zlepšováním těchto pokročilých technik MR lze předpokládat jejich postupné zavádění do standardních vyšetřovacích protokolů MR.

Rekurentní izolovaná spánková obrna

Recurrent isolated sleep paralysis

MUDr. Jitka Bušková, Ph.D., Mgr. Monika Kliková

Neurol. praxi. 2019;20(1):54-56 | DOI: 10.36290/neu.2018.018  

Izolovaná spánková obrna se vyskytuje až u 7,6 % obecné populace, což jí řadí k častým spánkovým obtížím. Jako rekurentní izolovanou spánkovou obrnu (RISP) označujeme REM (rapid eye movement) vázanou parasomnii, která se opakovaně objevuje během přechodu spánku a bdění, tj. v průběhu usínání nebo probouzení. Jedná se o přechodnou ztrátu řeči a volní hybnosti postihující končetinové a trupové svalstvo, která bývá zejména zpočátku provázena intenzivním strachem. Tento tíživý prožitek může být umocněn současně přítomnými děsivými snovými představami, tzv. hypnagogickými/hypnopompickými halucinacemi. Patofyziologickým podkladem spánkové obrny je přetrvávání...

Náhle vzniklý parkinsonský syndrom, kognitivní porucha a změny chování – polékový nebo jiný iatrogenní původ?

Sudden parkinsonism, cognitive decline and behavioral changes – drug-induced or other iatrogenic origin?

MUDr. Petr Hollý, doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., Mgr. Eva Bolceková, Ph.D., prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D., prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc.

Neurol. praxi. 2019;20(1):57-60 | DOI: 10.36290/neu.2018.067  

Centrální pontinní myelinolýza patří spolu s extrapontinní myelinolýzou mezi syndromy osmotické demyelinizace. Vznikají předevšímna podkladě rychlé korekce těžké hyponatremie a jejich projevy se různí. Uvádíme případ pacientky s rychlým rozvojemneuropsychiatrických projevů a parkinsonizmu po korigované hyponatremii, kde byl původně zvažován polékový původ obtíží.Nález na magnetické rezonanci kompatibilní s centrální pontinní a extrapontinní myelinolýzou se objevil až s několikatýdennímzpožděním, v době, kdy již klinické příznaky byly na ústupu.

Disociativní porucha hybnosti, nebo Stiff limb syndrom?

Dissociative movement disorder or stiff limb syndrome?

MUDr. Eva Pešlová, MUDr. Irena Doležalová, Ph.D., MUDr. Daniela Sochůrková, Ph.D., prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(1):61-65 | DOI: 10.36290/neu.2019.092  

Stiff person syndrom (SPS) je vzácné autoimunitní onemocnění charakterizované progresivně fluktuujícím svalovým hypertonem a nasedajícími bolestivými svalovými spazmy, které vedou k poruše chůze. Jeho varianta – stiff limb syndrom (SLS) – postihuje především končetinové svaly s výrazně menším postižením axiálního svalstva. Onemocnění může příznivě reagovat na imunosupresivní terapii. V této videokazuistice prezentujeme pacientku opakovaně vyšetřovanou pro přechodnou ztuhlost dolních končetin. U pacientky bylo opakovaně vyjádřeno podezření na funkční poruchu hybnosti. Onemocnění postupně progredovalo, vedlo ke ztrátě soběstačnosti a upoutání...

Brivaracetam (Briviact®)

prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(1):67-72 | DOI: 10.36290/neu.2019.093  

V následujícím přehledovém článku je představeno nové antiepileptikum Briviact®, které bylo zaregistrované v zemích Evropské unie k přídatné léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u dospělých, dospívajících a dětí s epilepsií ve věku od čtyř let. Jeho hlavním mechanizmem účinku je vazba na synaptický vezikulární protein 2A. Při srovnání s podobně působícím levetiracetamem je však vazebná afinita brivaracetamu k SV2A asi dvacetinásobně vyšší. Dobrá klinická účinnost a příznivý profil snášenlivosti byly prokázány ve třech randomizovaných klinických studiích fáze III a následně předběžně potvrzeny i v reálné klinické praxi....

Právní poradna

JUDr. Šárka Špeciánová

Neurol. praxi. 2019;20(1):78  

Životné jubileum doc. MUDr. Pavla Sýkoru, CSc.

MUDr. Miriam Kolníková, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(1):74  

prof. MUDr. Zuzana Gdovinová, CSc., FESO, FEAN, oslavuje šesťdesiate narodeniny

doc. MUDr. Jarmila Szilasiová, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(1):75-76  

prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc., FCMA, FEAN, slaví životní jubileum

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2019;20(1):77