Neurol. praxi. 2020;21(1):3
Neurol. praxi. 2020;21(1):11
Neurol. praxi. 2020;21(1):12-14 | DOI: 10.36290/neu.2020.020
Dystónia a dystonické syndrómy predstavujú heterogénnu skupinu ochorení, ktoré môžu v rámci bežnej klinickej praxe predstavovať zásadnejší diferenciálne-diagnostický problém. V tomto článku je bližšie prediskutovaný základný pragmatický prístup k dystonickým syndrómom z hľadiska ich klasifikácie ako aj diferenciálnej diagnostiky.
Neurol. praxi. 2020;21(1):15-18 | DOI: 10.36290/neu.2020.021
I přes dlouhou historii a relativně velkou míru používání v klinické praxi jsou perorální přípravky v terapii dystonie spojeny s významnými limitacemi, na které je nutné pomýšlet. Tento přehledový článek shrnuje možnosti perorální terapie akutních polékových dystonií a chronických dystonických syndromů různými lékovými skupinami, jako anticholinergika, antidopaminergní přípravky, baklofen, benzodiazepiny a další. Popisuje základní dávkovací schémata, nežádoucí účinky a rizika s důrazem na individualizovaný přístup. Kromě nedostatečné opory v podobě relevantních randomizovaných klinických hodnocení také zdůrazňuje pouhý symptomatický, nekurativní charakter...
Neurol. praxi. 2020;21(1):21-26 | DOI: 10.36290/neu.2020.022
Botulotoxin A je v léčbě dystonie používán od konce osmdesátých let minulého století a představuje nejúčinnější metodu léčby fokální a segmentální dystonie. S úspěchem je ale používán i v léčbě dalších neurologických onemocnění, manifestujících se mimovolnými svalovými kontrakcemi či hypertonem. Práce uvádí souhrn aktuálních poznatků o dystonii - fenomenologii, patofyziologii, klinickém obrazu, klasifikaci a možnostech terapeutického využití botulotoxinu A se zaměřením na léčbu nejčastějších forem dystonie.
Neurol. praxi. 2020;21(1):27-30 | DOI: 10.36290/neu.2020.009
Hlboká mozgová stimulácia (DBS) je etablovanou liečebnou metódou dystónií refraktérnych na perorálnu medikáciu a cielenú aplikáciu botulotoxínu. Najčastejším anatomickým cieľom je vnútorná časť globus pallidus (GPi). Mladší pacienti s kratším trvaním ochorenia sú vhodnejšími kandidátmi na tento zákrok. Najlepší efekt má DBS GPi na izolované segmentálne, resp. generalizované formy dystónie s fázickým typom dystónie. Zo skupiny získaných dystónií sú vhodnými kandidátmi najmä pacienti s tardívnym typom dystónie. Väčšina štúdií s dvojitým zaslepením udáva zlepšenie nielen motorických, ale aj nemotorických príznakov asociovaných s dystóniou. Prediktívne...
Neurol. praxi. 2020;21(1):31-34 | DOI: 10.36290/neu.2020.031
Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) je chronické zánětlivé a neurodegenerativní onemocnění s variabilním průběhem. Jedním z nových léčiv používaných u této nemoci je ocrelizumab, humanizovaná monoklonální protilátka cílená na receptor CD20 na povrchu B-lymfocytů, která vede k depleci těchto buněk. Rychlost rozvoje atrofie mozkové tkáně v rámci RS, která významně koreluje s tíží neurologického deficitu, a možnost jejího zpomalení léčbou, je v současné době považována za jeden z nejdůležitějších aspektů managementu pacienta s RS. Vyšetření magnetickou rezonancí (MR) představuje důležitou součást monitoringu efektu léčby u pacientů s RS. Článek se zabývá...
Neurol. praxi. 2020;21(1):37-40 | DOI: 10.36290/neu.2020.023
Sclerosis multiplex (SM) je heterogénne ochorenie z hľadiska jej priebehu a prognózy. Sekundárne progresívna (SP) forma SM sa stanovuje retrospektívne, na základe prítomnosti postupnej progresie zneschopnenia, nezávisle od relapsov, po iniciálnom relapsujúcom priebehu. V klinickej praxi dochádza často k oneskoreniu stanovenia SP formy, nakoľko chýbali všeobecne akceptované diagnostické kritériá a biomarkery SP formy. Práca sa zaoberá prehľadom nových definícií tejto formy ochorenia, súčasnými aj perspektívnymi možnosťami jej liečby.
Neurol. praxi. 2020;21(1):41-45 | DOI: 10.36290/neu.2020.024
Přehledový článek je zaměřen na farmakoterapii vybraných nealzheimerovských typů demencí - frontotemporální demence, demenci s Lewyho tělísky, demenci u Parkinsonovy nemoci a vaskulární demenci. Inhibitory acetylcholinesterázy a memantin se mezi sebou liší stupněm evidence pro účinnost u jednotlivých typů demencí, dávkováním, farmakodynamikou a nežádoucími účinky. Vedle farmakoterapie je důležité zařadit nefarmakologické přístupy v léčbě demencí, včas nasadit vhodné léky, adekvátně je dávkovat a vyvíjet nové molekuly pro léčbu těchto nemocí. To vše představuje pro výzkumníky nové výzvy v jejich dalším výzkumu v oblasti vývoje nových léků a terapeutických...
Neurol. praxi. 2020;21(1):46-49 | DOI: 10.36290/neu.2020.025
LCIG je účinnou liečbou pokročilého štádia Parkinsonovej choroby. Jednou z obávaných komplikácii tejto liečby je polyneuropatia, ktorá môže zásadne ovplyvniť motorické aj non-motorické funkcie pacienta a kvalitu jeho života. Vo väčšine prípadov ide o metabolicky podmienenú polyneuropatiu v dôsledku užívania levodopy, a tým spojenej elevácie homocysteínu a deficitu vitamínov skupiny B. V prípade výskytu akútnej polyneuropatie je potrebné vylúčiť Guillainov-Barrého syndróm a ukončiť liečbu LCIG. U každého pacienta by sa malo myslieť na uvedenú komplikáciu, a to už pred zvažovanou indikáciou a následne aj počas celej doby liečby LCIG.
Neurol. praxi. 2020;21(1):50-52 | DOI: 10.36290/neu.2020.026
Kyselina alfa-lipoová je přírodním antioxidantem a kofaktorem mitochondriálních enzymů oxidativního metabolizmu. Na podkladě klinických studií je považována za podpůrnou léčbu bolesti u diabetické neuropatie, v ostatních indikacích je třeba dalšího zkoumání.
Neurol. praxi. 2020;21(1):55-59 | DOI: 10.36290/neu.2020.005
U osob s roztroušenou sklerózou (dále jen RS) se mohou objevovat různé neurologické symptomy včetně poruch kognice. Tyto poruchy kognice mají významný negativní dopad na pacientovu práceschopnost, sociální interakce a kvalitu života. Vzhledem k současné absenci cílené farmakologické léčby pro snížení kognitivního deficitu se pozornost zaměřuje na využití kognitivní rehabilitace. Kognitivní rehabilitace je více popsána u jiných neurologických diagnóz. Osoby s RS však mají specifické potřeby kognitivní rehabilitace na rozdíl od jiných neurologických diagnóz, např. pacienti po poranění mozku nebo pacienti trpící demencí při neurodegenerativním onemocnění....
Neurol. praxi. 2020;21(1):60-62 | DOI: 10.36290/neu.2020.027
Teriflunomid je léčivý preparát pro léčbu roztroušené sklerózy jako jedna z možností terapie 1. linie. Dle studií na zvířatech má teratogenní a embryotoxický potenciál. Data o užívání v těhotenství u žen jsou omezená a jeho užívání v graviditě je kontraindikováno. Článek se zabývá problematikou gravidity během expozice teriflunomidem.
Neurol. praxi. 2020;21(1):64-67 | DOI: 10.36290/neu.2020.028
Primární angiitida centrálního nervového systému (PACNS) je vzácné onemocnění, při kterém dochází k aseptickému zánětu cév mozku, míchy a mozkových obalů. Vzhledem k různorodým a nespecifickým příznakům se jedná o jedno z nejobtížněji diagnostikovatelných onemocnění v neurologii. V této práci prezentujeme kazuistiku pacientky s PACNS a shrnujeme poznatky o aktuálních možnostech diagnostiky a terapie tohoto onemocnění.
Neurol. praxi. 2020;21(1):68-70 | DOI: 10.36290/neu.2020.013
Anti-NMDA encefalitida je významným zástupcem autoimunitních encefalitid (AIE), na které se v dnešní době v rámci diferenciální diagostiky stále častěji pomýšlí. Mezi základní klinické projevy AIE patří subakutní rozvoj poruchy paměti, epileptické záchvaty a psychiatrické symptomy. V rámci diagnostiky je důležité potvrzení pozitivity protilátek, u anti-NMDA encefalitidy se jedná o protilátky proti N-metyl-D-aspartát receptorům. Existují i případy pozitivity anti-NMDA protilátek nejasného klinického významu, v literatuře se objevuje vzácná asociace anti-NMDA protilátek a Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, jak je tomu i v naší kazuistice.
Neurol. praxi. 2020;21(1):75-78 | DOI: 10.36290/neu.2020.032
Autor předkládá stručný návod a rozhodovací schéma, které by měly sloužit klinikovi-neurologovi v běžné ambulantní praxi, např. během ústavní pohotovosti. Důraz je kladen na příznaky a testy, které lze zjistit a provést v jakékoliv ambulanci bez potřeby speciálních pomůcek, nebo vyšetřovacích nástrojů. Cílem je zpřesnit stanovení klinického závěru, vytvořit racionální indikaci pomocných a/nebo specializovaných vyšetření, lépe položit otázku, na kterou žádá odesílající klinik odpověď a odpovědně rozhodnout o neodkladnosti stavu, resp. potenciálním nebezpečí z prodlení.
Neurol. praxi. 2020;21(1):71-72
Neurol. praxi. 2020;21(1):73-74
Neurol. praxi. 2020;21(1):79-81
V rámci 33. českého a slovenského neurologického sjezdu, který proběhl na konci listopadu 2019 v Praze, měli účastníci možnost poslechnout si přednášku zaměřenou na mechanizmus účinku perorálního kladribinu (Mavenclad®, Merck KGaA) v léčbě roztroušené sklerózy (RS). Prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se věnoval vlivu chorobu modifikujících léků na buňky imunitního systému. Ukázal, že podání pulzů perorálního kladribinu vede k selektivnímu přechodnému mírnému až střednímu poklesu počtu B a T lymfocytů, aniž by výrazně ovlivnil počty buněk zodpovědných za vrozenou imunitu. To může být vysvětlením...
Neurol. praxi. 2020;21(1):82