Neurol. praxi. 2020;21(4):255
Neurol. praxi. 2020;21(4):259
Neurol. praxi. 2020;21(4):261-263 | DOI: 10.36290/neu.2020.014
Při vyšetření svalu jehlovou EMG elektrodou se nejprve hodnotí spontánní aktivita - fibrilace, pozitivní ostré vlny, fascikulace, myotonické výboje a další. Tato patologická klidová aktivita může být charakteristická pro určitý typ postižení. Následuje vyšetření volní aktivity s hodnocením akčních potenciálů motorických jednotek (MUP). Je nezbytné zhodnotit nejen tvar MUP (amplitudu, trvání, počet fází), ale také stabilitu, nábor, frekvenci pálení, interferenční křivku. Jehlová EMG zodpoví mnoho logických otázek klinika, avšak má také svá omezení, o kterých má klinik vědět.
Neurol. praxi. 2020;21(4):264-267 | DOI: 10.36290/neu.2020.048
Vyšetření vedení periferním nervem, neboli neurografie (kondukční studie) je základní elektromyografickou technikou k posouzení léze periferních nervů (neuropatie v širším slova smyslu). Vyšetřujeme motorická a silně myelinizovaná senzitivní vlákna. Metoda umožní stanovit stupeň a typ postižení (motorické, senzitivní a také axonální či demyelinizační). K vyšetření vedení jsou vhodné polyneuropatie všech etiologií (metabolické, malnutriční, toxické, hereditární, zánětlivé, paraneoplastické) i mononeuropatie (kompresivní, traumatické, zánětlivé), dále nejasné nálezy, nebo kombinované léze centrální a periferní, kde je nutné upřesnit podíl případné polyneuropatie....
Neurol. praxi. 2020;21(4):268-274 | DOI: 10.36290/neu.2020.037
Evokované potenciály jsou elektrické odpovědi, které vznikají v nervovém systému a jsou vyvolány podněty specifické modality. Dělíme je podle stimulovaného systému na zrakové (VEP, Visual Evoked Potentials), sluchové (BAEP, Brainstem Auditory Evoked Potentials), somatosenzorické (SEP, Somatosensory Evoked Potentials) a motorické (MEP, Motor Evoked Potentials) evokované potenciály. Absence odpovědi je nejvýznamnějším abnormálním nálezem, rovněž se hodnotí snížení amplitudy a prodloužení latence. Při indikaci vyšetření evokovaných potenciálů je důležitá správně položená otázka indikujícího lékaře. Výsledky evokovaných potenciálů pak mohou přispět výraznou...
Neurol. praxi. 2020;21(4):277-282 | DOI: 10.36290/neu.2020.093
Intraoperační neurofyziologická monitorace (IONM) je technika, jejímž cílem je redukce rizika pooperační neurologické poruchy. Má mnoho společného s vyšetřením evokovaných odpovědí (EP) v laboratoři. Hlavními odlišnostmi jsou invazivní stimulace a/nebo registrace a hodnocení změn odpovědí v čase, místo porovnávání s normativními hodnotami. Strohé porovnání změn parametrů evokované odpovědi s úvodní hodnotou bez klinického kontextu, dění na sále, včetně operačního pole a dokonalé znalosti neurofyziologie jsou bezcenné, nelze-li změně odpovědi správně přiřadit klinický důsledek. Cílem práce je seznámit čtenáře, jaké elektrofyziologické techniky a v jakých...
Neurol. praxi. 2020;21(4):283-286 | DOI: 10.36290/neu.2020.082
Zvýšená incidence bolestí hlavy u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) ve srovnání se zdravou populací je obecně známa. Prevalence v jednotlivých studiích, v jejich meta-analýzách a v jednotlivých publikovaných souborech pacientů má velký rozptyl 4-64 %. Ukazuje se, že je zvýšený výskyt bolestí hlavy v časné fázi RS a v průběhu relapsu je pravděpodobně ekvivalentem zánětlivé reakce na meningách u pacientů s RS. V tomto smyslu mohou být bolesti hlavy (migréna nebo tenzní typ bolestí hlavy - TTH) chápány jako symptom RS. Několik léků používaných v léčbě RS může způsobit bolesti hlavy nebo dekompenzovat migrénu, zhoršit kvalitu života a lékovou adherenci....
Neurol. praxi. 2020;21(4):289-290 | DOI: 10.36290/neu.2020.085
Roztroušená skleróza je autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění postihující centrální nervový systém. Jedná se o nemoc se začátkem mezi 20. a 30. rokem života a až 3× častěji bývají postiženy ženy - často jde tedy o pacientky v reprodukčním věku. Jejich léčbu je třeba vést od počátku s ohledem na případnou graviditu. Mezi léky první linie, které lze v těhotenství podávat, byly vedle glatiramer-acetátu v roce 2019 zařazeny i interferony-β. Jejich výhodou je zcela bezpečné podávání nejen během gravidity, ale i po dobu laktace. Práce pojednává o plánování gravidity a zejména o zcela nové možnosti terapeutického zajištění pacientek s roztroušenou...
Neurol. praxi. 2020;21(4):291-293
Léčba roztroušené sklerózy prodělává v posledních desetiletích výrazný posun. Nové moderní léky přinášejí vysokou schopnost potlačit aktivitu tohoto onemocnění a ochraňují pacienta před budoucí invaliditou. Z tohoto pohledu je kladen důraz nejen na jejich dostatečnou účinnost, ale také na dlouhodobou bezpečnost, proto jsou sledována dlouhodobá účinnostní i bezpečností data všech nově příchozích léků. Tento článek je konkrétně zaměřen na data ocrelizumabu. Léku, který je dnes používán k léčbě nejen relaps-remitentní formy RS, ale také jako první lék v historii k léčbě primárně progresivní RS.
Neurol. praxi. 2020;21(4):296-299 | DOI: 10.36290/neu.2020.094
Akutní retrobulbární neuritida (RN) je nejčastější optická neuropatie. Typická RN je projevem demyelinizačního onemocnění a postihuje většinu pacientů s roztroušenou sklerózou. Vyskytují se i atypické formy RN, a to buď ve spojení s jinými autoimunitními nemocemi, nebo izolovaně. Odlišení od ostatních optických neuropatií je zásadní pro výběr léčby a další management pacientů, aby se zabránilo ztrátě zraku. Pomocné vyšetřovací metody zahrnují magnetickou rezonanci, vizuální evokované potenciály a vyšetření mozkomíšního moku. Za poslední desetiletí vstoupilo do klinické praxe několik nových zobrazovacích, laboratorních a elektrofyziologických metod.
Neurol. praxi. 2020;21(4):301-306 | DOI: 10.36290/neu.2020.084
Článek přináší aktuální pohled na riziko reaktivace virových hepatitid v souvislosti s podáváním léků na roztroušenou sklerózu s imunosupresivním efektem. Cílem článku je dát praktický postup týkající se vyšetření virových hepatitid před zahájením této imunosupresivní léčby s přihlédnutím k doporučením vyplývajícím ze souhrnů údajů jednotlivých přípravků.
Neurol. praxi. 2020;21(4):307-312 | DOI: 10.36290/neu.2020.089
Retrospektivně jsme zhodnotili dva roky našeho diagnostického úsilí. Jednalo se o 25 pacientů s akutně či subakutně progredující polyneuropatií, jejíž etiologie zůstala u 22 případů nejasná i po využití veškerých dostupných diagnostických metod. Do úvah o etiopatogenezi s raritním výskytem určitě patří i transtyretinová familiární amyloidní polyneuropatie (TTR-FAP). Přestože se nám tuto diagnózu zatím nepodařilo detekovat, uvádíme stručný nástin choroby, zamyšlení nad výskytem této jednotky v našem regionu a možnosti její diagnostiky. Nabízíme srovnání v úspěšnosti odhalení složité/nejasné etiologie polyneuropatií a vybízíme k soustředěnému úsilí všímat...
Neurol. praxi. 2020;21(4):313-315 | DOI: 10.36290/neu.2019.079
Syndrom opsoklonus myoklonus (OMS) je vzácné heterogenní onemocnění postihující děti i dospělé. Hlavními klinickými příznaky, jak už název napovídá, je oční opsoklonus a myoklonus trupu a končetin. Mezi další příznaky patří ataxie, dysartrie, poruchy chování a spánku. V této kazuistice se budeme zabývat syndromem opsoklonus myoklonus u dospělého pacienta, jeho diagnostikou, etiologií onemocnění a jeho léčbou. Základem léčby je imunoterapie, léčba symptomatická, při zjištění paraneoplastické etiologie jistě léčba primární neoplazie. Neméně důležitou roli hraje i fyzioterapie, logopedie, ergoterapie či psychoterapie.
Neurol. praxi. 2020;21(4):316-318 | DOI: 10.36290/neu.2020.095
Psychóza pri Parkinsonovej chorobe sa manifestuje najčastejšie zrakovými halucináciami a bludmi u pacientov s Parkinsonovou chorobou. Výskyt iných typov halucinácií je omnoho nižší a môže poukazovať na inú diagnózu. Zriedkavo sa u pacientov môžu vyskytnúť bimodálne halucinácie. V našej kazuistike prezentujeme prípad pacientky s Parkinsonovou chorobou, u ktorej sa popri zrakových halucináciách vyskytovali súčasne aj sluchové halucinácie, ktorých príčinou je vzácny atypický Charles Bonnetov syndróm vznikajúci pri dlhodobej a závažnej poruche sluchu.
Neurol. praxi. 2020;21(4):319-321 | DOI: 10.36290/neu.2020.036
V príspevku prezentujeme kazuistiku 39-ročnej pacientky, ktorá vyhľadala lekársku pomoc pre asi 4 roky postupne vznikajúce ťažkosti v podobe nekontrolovateľných pohybov končatín, poruchy chôdze a tendencie k instabilite doprava. Klinické vyšetrenie objektivizovalo choreoatetoidné dyskinézy pravostranných končatín s dystonickým postavením hlavy a končatín vpravo, zvýšenie svalového tonusu vo forme rigidity, posturálny a pokojový tremor rúk, pozitivitu Rombergovho a Babinského príznaku vpravo. Magnetická rezonancia mozgu v T2 vážených obrazoch poukázala na patologické hyposignálne zóny symetricky v oblasti globus pallidus bilaterálne - obraz ,,eye of...
Neurol. praxi. 2020;21(4):327-333 | DOI: 10.36290/neu.2020.097
William Richard Gowers se narodil 20. 3. 1845 v rodině obuvníka v Londýně. Ve věku 11 let přišel o otce a tři sourozence, zřejmě v důsledku tyfu, a jeho matka se rozhodla vrátit do rodného Doncasteru, Gowers však nastoupil do Christ Church Cathedral School v Oxfordu. Po absolutoriu koleje zkoušel krátkou dobu farmařit, ale potom byl díky rodinným konexím přijat na místo "practitioner´s apprentice" tedy něco jako místo "lékařského učně" u praktika v Coggeshallu. Po třech letech úspěšně složil zkoušky a byl přijat ke studiu medicíny na University College of London, promoval zde v roce 1870. Po promoci nastoupil na místo sekundáře v The National Hospital...
Neurol. praxi. 2020;21(4):322-324 | DOI: 10.36290/neu.2020.096
Předkládané kazuistiky prezentují případy dvou mladých žen s diagnózou epilepsie. Přesto, že se u obou pacientek podařilo dosáhnout nejen zlepšení zdravotního stavu, ale také celkové životní situace dvojkombinací racionálně zvolených antiepileptik, předcházelo tomu několik pokusů o změnu terapie a v první kazuistice i dlouholetý boj se stigmatem nemoci. Následujícími kazuistikami chceme doložit, jak je v případě celoživotního onemocnění epilepsií důležité nepřestávat s pacienty komunikovat o jejich stavu, navrhovat jim nová řešení, používat nově příchozí antiepileptika a neustávat v přehodnocování jejich celkového stavu.
Neurol. praxi. 2020;21(4):334