Neurol. praxi. 2008;9(2):59
Jak se jmenuje moderní svůdce autorů a autorek, vědkyň a vědců? Nejsou to peníze, není to moc, krásná bruneta či ztepilý blondýn. Je to Ctrl-C a Ctrl-V. Jak je jednoduché kopírovat, sebe i druhé! Záplava informací vede k nutnosti shrnovat, kategorizovat, psát přehledy a knihy, kde se již z definice pracuje s daty získanými jinými a jinde. I když píšeme původní vědeckou publikaci, pracujeme s literaturou, citujeme, parafrázujeme… Někdy se přímo nabízí opsat úvod, diskuzi. Mnohé lze řešit přiznáním barvy – tedy korektní citací. Přiznejme si však – nejeden přehled či kniha by se mohly skládat jen z citací. Zvláštní kapitolou mezi delikty...
Neurol. praxi. 2008;9(2):64
Postupné zavedení neurofyziologické diagnostiky do rutinní neurologické praxe, k němuž došlo během dvacátého století, představuje jeden ze základních milníků v historii našeho oboru. První v neurologii široce používanou neurofyziologickou metodou se díky Hansi Bergerovi stala od 20. let minulého století elektroencefalografie (EEG). Tato, alespoň zpočátku, nalezla široké uplatnění v diagnostice celé řady fokálních i difuzních cerebrálních patologií – nádorů, cévních mozkových příhod, traumatických lézí, infekčních onemocnění CNS, epilepsií atd...
Neurol. praxi. 2008;9(2):65-68
V posledním desetiletí došlo k dalšímu rozvoji a širšímu praktickému využití klasických neurofyziologickým metod užívaných v EMG laboratoři k rozpracování již zaběhlých specializovaných metod a byla uvedena do praxe celá řada zcela nových neurofyziologických vyšetření. Při neurografii se klade stále větší důraz na parametry získané odpovědi (definice bloku vedení motorickými vlákny, amplituda a chronodisperze pro motorická i senzitivní vlákna). V hodnocení F-vln nabývá na významu nejen latence, ale také perzistence odpovědi. Při jehlové EMG je důležité jak kvantitativní hodnocení spontánní aktivity, charakter náboru MUP, ale také interferenční vzorec,...
Neurol. praxi. 2008;9(2):69-74
Článek shrnuje pokroky a pravděpodobné směry dalšího vývoje ve využití EEG v epileptologii.
Neurol. praxi. 2008;9(2):75-78
Peroperační neurofyziologická monitorace snižuje morbiditu u operací páteře a míchy. Zahrnuje jednak sledování funkční integrity nervových drah, jednak identifikaci nervových struktur v operačním poli. Uplatnění nachází zejména u korekčních operací páteřních deformit, operací spinálních nádorů a vaskulárních operací na descendentní aortě. Zásadním předpokladem pro úspěšnou peroperační monitoraci je posouzení charakteru změn evokovaných potenciálů v průběhu operace.
Neurol. praxi. 2008;9(2):79-82
TMS je moderní, neinvazivní a bezpečná metoda sloužící k funkčnímu vyšetření centrálního a periferního nervového systému. Od svého objevu v osmdesátých letech 20. století a postupného zavedení do klinické praxe se stala běžnou vyšetřovací metodou. Stále hojněji je využívána k účelům vědeckým, ke studiu funkcí různých části mozkové kůry. Rozvoj po stránce technické postupně umožňuje stimulace nejen jednotlivými podněty; používá se rovněž párová i repetitivní TMS. Různé druhy stimulačních cívek umožňují stále fokálnější stimulaci, včetně stimulace struktur dříve obtížně dosažitelných – např. mozečku. Přehledový článek pokrývá teoretické i praktické...
Neurol. praxi. 2008;9(2):83-86
Funkční MR zobrazení mozku v nedávných letech výrazně přispělo k porozumění významným neurologickým chorobám. Přesto se s výjimkou předoperačního mapování v neurochirurgii jen pomalu zařazuje mezi rutinní klinicky využitelné metody. Příčinou jsou mimo jiné vysoké nároky na design, provedení a interpretaci fMRI studií. V budoucnosti by mohla fMRI realizovat svůj klinický potenciál v aplikacích sahajících od presymptomatické diagnózy, přes cílení intracerebrálních intervencí a vývoj farmak až po individualizaci farmakologické a behaviorální terapie.
Neurol. praxi. 2008;9(2):96-99
Po několika letech léčby PN se kromě klasické triády hlavních příznaků (klidový třes, hypokinéza a rigidita) začínají objevovat další příznaky, které postupně mění její původní klinický obraz. Příznaky se objevují v několika doménách, především motorické, psychické a vegetativní. Dominujícími pozdními hybnými komplikacemi PN jsou dyskineze – mimovolní pohyby a fluktuace stavu hybnosti – např. wearing-off fenomén. V léčbě pozdních hybných komplikací zůstává L-DOPA zlatým standardem, dále se užívají jiné skupiny antiparkinsonských léků (agonisté dopaminu, inhibitory katechol-O-metyltransferázy, amantadinové infuze) a léčebně-rehabilitační...
Neurol. praxi. 2008;9(2):87-90
Herpetické infekce mozku a míchy reprezentují skupinu závažných onemocnění, která mají narůstající incidenci z důvodu rostoucího počtu imunokompromitovaných pacientů. V prezentovaném článku je shrnut klinický obraz, diagnostika a terapie těchto chorob.
Neurol. praxi. 2008;9(2):91-94
Koexistence autismu a epilepsie je v literatuře uváděna v poměrně širokém rozmezí 5–38,3 % (18). Stejně tak u různých epileptických syndromů jsou zase udávány autistické příznaky, podobně jako další kognitivní, developmentální a neurologické poruchy (2). Vysoká koincidence obou typů dynamických poruch, tedy autismu a epilepsie, naznačuje, že autistické chování může reprezentovat jednu z mnoha kognitivních a behaviorálních poruch epileptického původu u dětí (5). Tato zajímavá myšlenka příčiny a následku je v současnosti podrobena intenzivní celosvětové diskuzi u autismu jako celku, ale nejvíce u autismu s regresem, který tvoří asi třetinu...
Neurol. praxi. 2008;9(2):100-103
PN se projevuje jednak motorickými, ale též non – motorickými příznaky. Motorické příznaky, mezi které se řadí tzv. kardinální tetráda, dyskineze a fluktuace zpravidla dobře odpovídají na dopaminergní léčbu či její modifikaci. Příznaky non – motorické, tj. vegetativní poruchy, poruchy spánku, psychické symptomy, senzitivní a senzorické projevy aj. již na dopaminergní stimulaci zpravidla dobře neodpovídají. Přitom je mimořádně důležité si těchto příznaků všímat a snažit se o jejich terapeutické ovlivnění, neboť v pokročilých stadiích nemoci mohou právě tyto příznaky pacientovi zhoršovat kvalitu života nebo jej i invalidizovat. Tento článek...
Neurol. praxi. 2008;9(2):104-108
Melatonin je hormon tvořený v epifýze během tmavé (noční) periody. Jeho hlavním úkolem je přenos informace o rytmu světla a tmy do celého organizmu. Noční sekrece melatoninu je velmi robustní signál. Měřením hladiny melatoninu lze hodnotit, v jaké fázi 24hodinového rytmu se vyšetřovaný nalézá, a zda nemá poruchu cirkadiánního řízení. Aplikací exogenního melatoninu lze spánek navodit, resp. jeho začátek uspíšit. Je tak možné léčit některé poruchy cirkadiánního rytmu a insomnii. Další potenciální využití melatoninu je uvedeno v textu.
Neurol. praxi. 2008;9(2):109-111
Přehled symptomů, laboratorní diagnostiky a epidemiologické surveillance. Aktivita onemocnění byla v ČR zaznamenána roku 1997 po povodních (5 pacientů) a k jednomu importovanému případu z USA do České republiky došlo v roce 2002. Výrazná plazmocytóza a mírná pleocytóza v mozkomíšním moku u pacientů s meningitidou anebo encefalitidou by měly upozornit na možnost infekce WNV.
Neurol. praxi. 2008;9(2):112-115
Moyamoya nemoc je v našich podmínkách raritní příčinou ischemického iktu. Projevuje se jako progresivní nezánětlivé stenookluzivní postižení cerebrálních tepen s predilekčním postižením terminálního úseku a. carotis interna a tepen Willisova okruhu. V následujícím sdělení je prezentována kazuistika 40leté pacientky s moyamoya onemocněním, důraz je kladen na diferenciální diagnostiku.
Neurol. praxi. 2008;9(2):117
Výroční setkání příznivců neurověd, neurologů, neuropatologů, neuroradiologů, neurochirurgů a dalších specialistů proběhlo ve dnech 13.–15. března 2008 v hotelu SVORNOST v Harrachově. Vědecká konference byla věnována životnímu jubileum doc. MUDr. Gerharda Waberžinka, CSc., přednosty Neurologické kliniky FN Hradec Králové a tématům jeho odborné kariéry.
Neurol. praxi. 2008;9(2):119
Bolestivá postižení pohybového systému a tedy i zad jsou spojena se změnami napětí svalů – zvýšené napětí fixuje ohroženou, bolestivou oblast. Toto napětí je fyziologickou, ochrannou reakcí, která má svůj podklad v regulačních mechanizmech centrálního nervového systému. Bolest provokuje zvýšené napětí svalu a to naopak bolest. Takto zvýšené svalové napětí může být postupně fixováno a rozšiřuje se u postižení zad v často typické zřetězené spazmy...