Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(6):363  

Neurovývojové poruchy a jejich důsledky v dospělém věku

doc.MUDr.Hana Ošlejšková

Neurol. praxi. 2010;11(6):368  

mediáÚloha testosterónu v etiológii autizmu - hypotéza hypermužského mozgu

Role of testosterone in the etiology of autism - the hypothesis of a hypermale brain

doc.MUDr.Daniela Ostatníková, Ph.D., RNDr.Silvia Lakatošová, Ph.D., RNDr.Eva Schmidtová, Ph.D., Mgr.Peter Krajmer, MUDr.Ing.Mgr.Peter Celec, Ph.D., MPH

Neurol. praxi. 2010;11(6):370-372  

Autizmus je pervazívna vývinová porucha s prejavom už v útlom veku, ktorú charakterizuje sociálny deficit, poruchy komunikácie a stereotypné správanie. Ochorenie má veľkú variabilitu príznakov a nejasnú heterogénnu etiológiu. Všeobecne sa však vyskytuje štyrikrát častejšie u osôb mužského pohlavia, čo dáva priestor pre teórie naznačujúce súvislosť autizmu s účinkom testosterónu. Teória hypermužského mozgu u autistov predpokladá poruchu vývinu neurónov s následnou zmenou morfológie mozgových štruktúr a atypický rozvoj mozgových hemisfér s dopadom na autistický fenotyp.

Hyperkinetická porucha/ADHD v dospívání a dospělosti: diagnostika, klinický obraz a komorbidity

Hyperkinetic disorders IADHD in adolescence and adulthood: diagnosis, clinical presentation and comorbidities

MUDr.Pavlína Cahová, Mgr.Jana Pejčochová, doc.MUDr.Hana Ošlejšková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(6):373-377  

Hyperkinetická porucha (HKP) či ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) se řadí mezi neurovývojové poruchy a již ve svých diagnostických kritériích je podmíněna klinickou manifestací před sedmým rokem věku. U 40–50 % pacientů však symptomy přechází do dospělého věku. Pokud onemocnění není včas diagnostikováno a léčeno, pacient je chronicky vystaven dlouhodobému tlaku na výkon a přizpůsobení a objevují se i sekundární somatické obtíže a komorbidity.

Specifické vývojové poruchy učení - oblasti funkčního deficitu a modely poruch

Specific developmental learning disorders - areas of functional deficit and models of disorders

Mgr.Jana Pejčochová

Neurol. praxi. 2010;11(6):378-381  

Specifické vývojové poruchy učení (SVPU) vedou k selhání osvojení si dovedností čtení, psaní a počítání. Jejich existence bývá odkryta u dětí na počátku školní docházky, neboť na žáky jsou v tomto vývojovém období kladeny nároky, které tyto poruchy odhalí. Nicméně jejich obraz je patrný i v předškolním věku a vede nás k úvaze o riziku přetrvávání do dospívání. V případech nedostatečné reedukace a kompenzace doprovází jedince až do dospělého věku a jsou často důvodem dosažení nižšího vzdělání a postavení v zaměstnání, než by bylo očekáváno dle rozumového nadání (Law et al., 2009). Mnohé a opakované neúspěchy na tomto poli mohou u dospívajících...

Aktuální náhled na dyslexii a související poruchy čtení v dětství a dospělosti

Contemporary view of dyslexia and related reading difficulties in childhood and adulthood

doc.Mgr.Kateřina Vitásková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(6):382-385  

Dyslexie zcela určitě reprezentuje nejčastěji diagnosticky určovaný typ specifické poruchy učení. Navíc je někdy zjednodušeně vnímána jako synonymum této heterogenní skupiny. Navzdory skutečnosti, že se tématem dyslexie zabývají již více než sto let různí odborníci, nemůžeme zatím bezvýhradně přijmout její jednoznačný či výhradní etiologický koncept. S ohledem na dosavadní stejně jako současné vědomosti o jejich subtypech, specifické poruchy čtení mohou být založeny jak na fonologických, tak neocerebelárních dysfunkcích a jiných znevýhodňujících podmínkách. Kromě dyslexie existují rovněž jiné čtenářské obtíže, které by měly být zohledněny v...

První epileptický záchvat - diagnostický postup a indikace k zahájení terapie

The first epileptic seizure - diagnostic approach and indications to start the treatment

MUDr.Hana Krijtová, doc.MUDr.Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(6):386-390  

Bezprostředně po prvním záchvatu je třeba rozhodnout, zda se jednalo o záchvat epileptický nebo neepileptický (nejčastěji konvulzívní synkopu), a v případě epileptického záchvatu pátrat po akutním onemocnění, které je jeho příčinou. Záchvaty jiného typu v anamnéze, jako např. myoklonie, absence, aury svědčí pro epilepsii. Ze zobrazovacích vyšetření je akutně vždy indikováno CT mozku. Pokud nejde o akutní symptomatický (provokovaný) záchvat s prokázanou příčinou, mělo by být vždy doplněno i vyšetření magnetickou rezonancí. Z hlediska rizika opakování záchvatu má význam specifická i nespecifická abnormita v EEG, dále také údaje v anamnéze a nálezy...

Roztroušená skleróza a její léčba v těhotenství z pohledu České teratologické informační služby: hodnocení rizika embryotoxicity farmakoterapie na základě dosavadních zkušeností

Multiple sclerosis and its treatment in pregnancy from the viewpoint of the Czech Teratology Information Service:

MUDr.Lucie Hubičková Heringová, Ph.D., MUDr.Eva Maňáková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(6):391-395  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém, které často postihuje ženy v reprodukčním věku. Chronický charakter onemocnění vyžaduje v některých případech léčbu i v průběhu těhotenství. Pro RS a její léčbu v těhotenství se postupuje podle standardních doporučení: pacientkám se doporučuje těhotenství plánovat do období stabilizace onemocnění, kdy je možné chronickou léčbu přerušit. Pokud stav nebyl optimálně stabilizován a v případě klinické ataky se doporučují nízké dávky kortikoidů, případně intravenózní imunoglobuliny. Léčba dalšími preparáty, jako jsou imunomodulátory interferon beta...

Koncepce mírné kognitivní poruchy u Alzheimerovy nemoci a Parkinsonovy nemoci

The concept of mild cognitive impairment in Alzheimer’s disease and Parkinson’s disease

doc.MUDr.Irena Rektorová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(6):396-399  

Kognitivní deficit je často přítomen u Parkinsonovy nemoci (PN) jako přechodový stav mezi normálním kognitivním výkonem a demencí při PN. Zdá se, že se jedná o rizikový faktor pro rozvoj demence u PN (PND), ale nejsou doposud stanovena přesná diagnostická kritéria a není ani znám přesný kognitivní profil „maligního“ kognitivního deficitu či mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment; MCI) u PN. Koncepce MCI u PN se může výrazně lišit od koncepce MCI u Alzheimerovy nemoci (AN), protože hledáme ty pacienty s již diagnostikovanou PN, kteří jsou v riziku rozvoje demence v rámci progrese onemocnění a významnou roli mohou hrát...

Familiární hemiplegická migréna

Familial hemiplegic migraine

MUDr.Jiří Mastík

Neurol. praxi. 2010;11(6):400-405  

Familiární hemiplegická migréna (FHM) je vzácné autozomálně dominantní hereditární onemocnění. Jde o první typ migrény s aurou, kde byl prokázán genetický defekt na chromozomu 19 (FHM 1), vzácněji na chromozomu 1 (FHM 2) a chromozomu 2 (FHM 3). V typickém obraze musí být kromě migrenózní cefaley přítomno motorické oslabení a stejné postižení nejméně u 1 příbuzného. Motorické postižení může být charakteru až hemiplegie a může přetrvávat řadu dnů i týdnů. V léčbě se nedoporučují triptany pro jejich mohutný vazokonstrikční efekt, přednost se dává nespecifickým antimigrenikům. U těžšího průběhu je vhodná profylaxe, obdobná s léčbou migrény s...

Neskorá neuroborelióza či postboreliový syndróm?

Late Lyme neuroborreliosis or post-Lyme borreliosis syndrome? A case report

MUDr.Ladislav Gurčík, PhD.

Neurol. praxi. 2010;11(6):406-409  

V článku predkladám kazuistiku pacienta s anamnézou prekonanej a preliečenej boreliózy, u ktorého sa po rokoch objavili príznaky neskorej (chronickej) neuroboreliózy (NB) a táto bola potvrdená a adekvátne preliečená. Podľa najnovších EFNS guidelines on the diagnosis and management of European Lyme neuroborreliosis sa neskorá NB v periférnom nervovom systéme prejavuje chronickou mononeuropatiou, radikulopatiou alebo polyneuropatiou a v CNS cerebrálnou vaskulitídou, chronickou progresívnou encefalitídou alebo encefalomyelitídou s kvadruspasticitou, spasticko – ataktickou chôdzou a poruchami močenia. Diagnóza neskorej NB je založená na...

Sclerosis multiplex a vrodená trombofília

Multiple sclerosis and inherited thrombophilia

doc.MUDr.Eleonóra Klímová, CSc., MUDr.Jarmila Szilasiová, PhD., doc.MUDr.Mária Hulíková, PhD., MUDr.Beáta Beňová

Neurol. praxi. 2010;11(6):410-414  

Sclerosis multiplex (SM) je heterogénnym ochorením centrálneho nervového systému (CNS) s variabilnou klinickou symptomatológiou. Jej prvé klinické prejavy môžu imitovať celú škálu iných, nielen neurologických ochorení a vyžadujú dôkladnú diferenciálnu diagnostiku. Cieľom našej práce je upozorniť na možnú koincidenciu vrodenej trombofílie a SM, na problémy diferenciálnej diagnostiky izolovaného klinického syndrómu u chorých s vrodenou trombofíliou, ako aj na jej možné komplikácie u pacientov s klinicky potvrdenou SM. V retrospektívnej analýze 412 pacientov SM centier v Košiciach a Prešove sme našli 24 pacientov s takouto poruchou hemostázy....

Peroperační 3D sonografie v neurochirurgii

Intraoperative 3D sonography in neurosurgery

MUDr.Michal Filip, Ph.D., MUDr.Petr Linzer, MUDr.Filip Šámal, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(6):415-417  

Lékařská sonografie patří mezi nejsnáze dostupné zobrazovací metody. Je založená na registraci ultrazvuku odraženého od tkání. Základním vyšetřením je dvojrozměrné zobrazení 2D. V neurochirurgii je úspěšně využíváno pro jednoduché zobrazení operačního pole během výkonu. V současné době se rozšiřuje do neurologické i neurochirurgické praxe ultrazvukové trojrozměrné 3D zobrazení. Prostorové zobrazení vyšetřované oblasti usnadňuje rozlišení patologických lézí podobně jako u jiných modalit (CT, MRI). To by mohlo při neurochirurgických výkonech dále zdokonalit kvalitu peroperačního zobrazení během výkonu. První zkušenosti s peroperačním ultrazvukovým...

Stiff limb syndrom

Stiff limb syndrome

MUDr.Aleš Kopal, MUDr.Jan Latta, MUDr.Milan Mrklovský, doc.MUDr.Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(6):418-421  

Stiff limb syndrom se v klinickém nálezu projevuje svalovou ztuhlostí a epizodickými bolestivými spazmy s postižením jedné či dvou končetin. Patofyziologickým podkladem syndromu je porucha inhibice míšních motoneuronů. Pro stanovení diagnózy má zásadní význam elektromyografické vyšetření s průkazem kontinuální aktivity motorických jednotek. Průkaz protilátek proti dekarboxyláze kyseliny glutamové v séru i mozkomíšním moku má podpůrnou hodnotu. V léčbě se užívá jak posílení gabaergní inhibice (diazepam, baclofen), tak i imunosuprese (metylprednisolon i. v., imunoglobulin i. v.) či plazmaferéza. Uvedena kazuistika 65leté nemocné s těžší formou...

Akutně probíhající multiformní glioblastom u mladého muže

Acutely developing glioblastoma multiforme in a young man - a case report

MUDr.Radek Kaiser, MUDr.Robert Tomáš, Ph.D., prof.MUDr.Pavel Haninec, CSc.

Neurol. praxi. 2010;11(6):422-424  

Glioblastoma multiforme je nádor vyššího věku s průměrným přežitím kolem jednoho roku od stanovení diagnózy. CT vyšetření v případě podezření na mozkový nádor je indikováno při fokálním neurologickém deficitu, po epileptickém záchvatu či při příznacích nitrolební hypertenze. Tumor však může vzácně probíhat latentně s následným náhlým – často již neřešitelným – zhoršením stavu při herniaci mozkové tkáně či obstrukci likvorových cest. Kazuistika představuje pacienta s glioblastomem, který dospěl od těžké cefaley s lehkou pravostrannou hemiparézou přes maximální konzervativní léčbu během asi tří hodin k totální kmenové areflexii, kdy...

Vývoj funkcionálneho tremoru v rámci organického psychosyndrómu

Development of functional tremor as part of organic brain syndrome

MUDr.Martin Kucharík, MUDr.Andrea Barčíková, MUDr.Peter Valkovič, PhD., doc.MUDr.Ján Benetin, CSc., MUDr.Mariana Pápayová, prof.MUDr.Peter Kukumberg, PhD.

Neurol. praxi. 2010;11(6):425-427  

29-ročná pacientka prekonala v roku 1997 komplikované kraniocerebrálne poranenie (pád z koňa), s hemoragicko-kontúznymi ložiskami v ľavom parietálnom, pravom temporálnom a frontálnom laloku mozgu a s následným rozvojom sekundárnej posttraumatickej epilepsie, s verifikovaným epileptogénnym ohniskom vpravo parieto-centro-temporálne. Podstúpila lobektómiu fronto-temporálne vpravo a ventrikulo- peritoneálnu drenáž pre hydrocefalus III. a IV. komory a rehabilitačnú liečbu s minimálnym neurologickým rezíduom. Rozoberá sa zvláštny „tremor“ pravostranných končatín iniciovaný pravdepodobne konfliktnou situáciou. EEG a EMG analýza dyskinetického...

Léčba valproátem v populaci mladých žen

Neurol. praxi. 2010;11(6):428-429  

Neurologové se ptají...

Neurol. praxi. 2010;11(6):424  

Změny v posuzování způsobilosti k řízení motorových vozidel u pacientů s epilepsií

doc.MUDr.Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2010;11(6):432-433  

Prof. MUDr. Zdeněk Ambler, DrSc., sedmdesátiletý

MUDr. Jan Hromada

Neurol. praxi. 2010;11(6):434