Neurol. praxi. 2013;14(4):171
Neurol. praxi. 2013;14(4):175
Neurol. praxi. 2013;14(4):176-178
Ľudská chôdza závisí od schopnosti lokomócie (vrátane iniciácie a udržania krokového rytmu), rovnováhy a adaptácie na meniace sa podmienky. Dysfunkcia každej z týchto súčastí vedie k poruche chôdze. V súčasnosti sa do klinickej praxe dostáva klasifikácia porúch chôdze na základe klinického nálezu. Rozpoznanie charakteristického patologického vzorca chôdze je prvým krokom na stanovenie diagnózy. Druhým krokom je určenie klinicky „pravdepodobnej“ diagnózy, keď sa do úvahy zoberú rôzne pomocné vyšetrenia, efekt špecifickej terapie a klinický vývoj ochorenia v čase. „Definitívna“ diagnóza sa stanoví až na základe histopatologického...
Neurol. praxi. 2013;14(4):179-181
Freezing je náhlý záraz na začátku nebo během chůze, který se objevuje v určitých typických situacích. Kromě Parkinsonovy nemoci se vyskytuje u dalších parkinsonských syndromů neurodegenerativní či vaskulární etiologie, u normotenzního hydrocefalu a při poškození frontálního kortexu a jeho spojů. Článek se zabývá rozdělením freezingu, diagnózami, u kterých se vyskytuje, patofyziologií, diagnostikou a léčbou tohoto fenoménu.
Neurol. praxi. 2013;14(4):182-184
Poruchy chůze patří mezi nejčastější projevy psychogenních poruch hybnosti, nozologické oblasti na pomezí neurologie a psychiatrie, kde se často lékař i pacient ocitají v riziku diagnostických a terapeutických chyb. Cílem tohoto přehledu je ukázat na typické projevy, zdůraznit diagnostické zásady a naznačit terapeutické možnosti u psychogenních poruch hybnosti se zvláštním zaměřením na poruchy chůze. Mezi typické vzorce psychogenních poruch chůze patří 1. chůze s poruchou rovnováhy (o inadekvátně široké bázi, často s paradoxním zlepšením při zkoušce tandemové chůze, případně spontánní provazochodecká chůze nebo chůze rázu astázie-abázie); 2....
Neurol. praxi. 2013;14(4):185-187
Roztroušená skleróza (RS) může způsobovat postižení různých funkcí v závislosti na poškození CNS. Mezi typické symptomy RS patří svalová slabost, zvýšené svalové napětí, poruchy citlivosti, únava, zhoršení rovnováhy a koordinace pohybu. To vše může u pacientů s RS vést k poruchám chůze. Poruchy chůze, k nimž dochází až u 85–90 % pacientů s roztroušenou sklerózou, pozorujeme v různé míře již od počátku onemocnění. Článek pojednává o typických změnách chůze u pacientů s roztroušenou sklerózou a možnostech je kvantifikovat.
Neurol. praxi. 2013;14(4):188-192
Infekce jsou jedním z nečastějších faktorů, které vedou k exacerbaci roztroušené sklerózy. Virus Ebstein Barrové je dokonce suspektním infekčním agens, podílejícím se na patogenezi onemocnění. Z klinické praxe plyne, že pacientům s roztroušenou sklerózou není doporučeno jakékoliv očkování v obavě ze zhoršení choroby. Z analýzy klinických studií je však zřejmé, že většina vakcín je zcela bezpečných a může naopak rizikové skupiny pacientů před infekcí chránit. U 0,5 % očkovaných se může vyvinout autoimunitní/zánětlivý syndrom, indukovaný adjuvans.
Neurol. praxi. 2013;14(4):193-196
Toxické neuropatie jsou způsobeny chemickými látkami, které za podmínek dostatečné expozice vedou k poškození neuronu, axonu, myelinové pochvy či více struktur periferního nervového systému najednou. Zvyšuje se prevalence toxických neuropatií způsobených léky. Prevalence polyneuropatií v důsledku expozice chemickým látkám v průmyslu se snižuje. Pro stanovení kauzality toxinu a klinického nálezu existuje seznam podmínek (Bradford Hill Criteria). V diagnostice toxických neuropatií se kromě klasického klinického nálezu využívají laboratorní metody (včetně průkazu koncentrace toxinu a jeho metabolitů) i neurofyziologické metody. Toxické neuropatie...
Neurol. praxi. 2013;14(4):197-199
Spotřeba alkoholu v České republice je vysoká a představuje závažný medicínský problém. Je prokázána souvislost mezi užíváním alkoholu a výskytem epileptických záchvatů. Výskyt epileptických záchvatů je u alkoholiků 3 × vyšší než u zbytku populace. Riziko vzniku epileptických záchvatů u alkoholiků vzrůstá s dávkou užívaného alkoholu. Chronické užívání alkoholu vede k poruše regulace NMDA receptorů (zvýšená regulace) a GABA-A receptorů (snížená regulace). K poruše rovnováhy dojde při náhlém vysazení alkoholu se vznikem epileptických záchvatů známých pod pojmem “withdrawal seizures”. Alkoholová epilepsie je epileptický syndrom se...
Neurol. praxi. 2013;14(4):200-202
Článek je věnován problematice onemocnění lymeskou borreliózou, a to především jejím pozdním formám s postižením nervové soustavy s důrazem na možnosti její diagnostiky a léčby. Lymeská borrelióza je onemocnění, které se na území České republiky vyskytuje poměrně často a pacienti jsou vyšetřováni i léčeni lékaři různých specializací. Největší problémy většinou činí pozdní formy onemocnění. Nicméně i ty lze úspěšně léčit, pokud je jejich podkladem skutečně aktivní borreliová infekce.
Neurol. praxi. 2013;14(4):203-205
Tuberkulom mozku patří v České republice mezi raritní příčiny intrakraniálních expanzí. Jedná se častěji o mnohočetné ložiskové postižení mozku v rámci postprimární formy tuberkulózy. Definitivní diagnózu lze stanovit histopatologickým a/nebo bakteriologickým vyšetřením, pravděpodobnou diagnózu pak zlepšováním klinického stavu a regresí ložisek po nasazení kauzální léčby antituberkulotiky. Prognóza po zahájení terapie je poměrně příznivá, mortalita je udávána pouze 10 %. Autor prezentuje 56letou pacientku s histologicky verifikovaným tuberkulomem mozku a doporučuje vždy provést biopsii mozku i u starších pacientů s obrazem izolovaného či mnohočetného...
Neurol. praxi. 2013;14(4):206-208
Torticollis v širším slova smyslu je termín označující abnormální držení hlavy a je nespecifickým symptomem onemocnění různé etiologie. Příčina abnormního držení hlavy může být rozdílná jak mechanizmem vzniku, tak lokalizací prvotních změn a závisí na věkové kategorii pacienta. Kazuistika popisuje případ 4letého chlapce s těžkou fixní torticollis v koincidenci s lokálním zánětem v krajině středouší.
Neurol. praxi. 2013;14(4):216
Neurol. praxi. 2013;14(4):210-211
Neurol. praxi. 2013;14(4):218
Neurol. praxi. 2013;14(4):213-215
Neurol. praxi. 2013;14(4):169-174
Príznaky postihnutia nervového systému sú veľmi často spojené s genetickými ochoreniami. Vďaka akcelerácii genomického výskumu počas posledných dvadsať rokov sa u mnohých neurologických ochorení odhalila ich molekulárno-genetická podstata ako aj mechanizmy vzniku a vývoja molekulárnych patológii. Rozšírenie škály DNA diagnostických metód umožňuje u mnohých neurogenetických ochorení spoľahlivú a kauzálnu diagnostiku. Na druhej strane viaceré ochorenia (spinocerebelárne ataxie, hereditárne spastické paraplégie) sú podmienené mutáciami mnohých génov a ani široká škála molekulárno-genetických vyšetrení nemusí objasniť pôvod ochorenia. Vzhľadom...