Neurol. praxi. 2021;22(6):444
Vážené kolegyně a vážení kolegové, všimli jste si, jak často je u nás slyšet ukrajinština? Třeba na ulici, dělníci opravující chodníky, ve fabrikách, uklízečky v nemocnicích, sanitářky a další a další zaměstnání. Často v oborech, kam se Češi nehrnou. Bereme to jako samozřejmost, Ukrajinci nejsou moc nápadní, dobře se adaptují v českému prostředí, do jejich soukromí nevidíme...
Neurol. praxi. 2021;22(6):449 | DOI: 10.36290/neu.2021.103
Úrazy hlavy a mozgu stále predstavujú jednu z najdôležitejších príčin morbidity, invalidizácie a mortality na celom svete. Preto sa po 8 rokoch v hlavnej téme časopisu opätovne vraciame k neurotraumatológii. Hlavná téma pozostáva z 5 článkov, v ktorých sa autori z viacerých českých a slovenských kliník snažili priniesť najnovšie informácie v zvolenej problematike...
Neurol. praxi. 2021;22(6):450-453 | DOI: 10.36290/neu.2021.108
Ľahké mozgové poranenie (ĽMP) patrí medzi najčastejšie diagnózy, s ktorými sa stretáva neurológ vo svojej praxi. Napriek dôležitým poznatkom získaným za posledné desaťročia zostáva v rámci tejto klinickej jednotky stále mnoho otázok. Článok obsahuje prehľad terminológie ochorenia, zásady diagnostického postupu so zameraním na indikačné kritériá zobrazovacích vyšetrení u dospelých pacientov aj detí a princípy liečby v iniciálnom poúrazovom období.
Neurol. praxi. 2021;22(6):454-458 | DOI: 10.36290/neu.2021.109
Traumatické poranenie mozgu utrpí ročne viac než 50 miliónov ľudí. S rastúcim rozvojom proteomiky a iných výskumných techník boli ubikvitín C-terminálna hydroláza-L1 (UCH-L1) a gliový fibrilárny acidický proteín (GFAP) nedávno uvedené ako nové potenciálne markery poranenia mozgu. Hladina biomarkerov v krvi má potenciál predpovedať absenciu intrakraniálneho poranenia a tým redukovať potrebu CT vyšetrenia mozgu. Uvedené biomarkery krvi majú potenciál dokumentovať, či k otrasu mozgu došlo, najmä ak je anamnéza nejasná. Z týchto dôvodov by mali byť realizované multimarkerové analýzy, ktoré by preukázali poškodenie glie a neurónov.
Neurol. praxi. 2021;22(6):460-465 | DOI: 10.36290/neu.2021.104
V současné době není příliš pochybností o tom, že mozkové poranění jakékoli tíže může zanechávat trvalé změny v nervové tkáni a mozkové funkce v různém stupni trvale poškozovat. Mnoho nevyřešených otázek ale zůstává nad vztahem mezi mozkovým poraněním a vývojem chronicky progresivní neurodegenerace. S opakovaným lehkým poraněním mozku bývá nejvíce spojována chronická traumatická encefalopatie. Jedná se ale o neuropatologicky definovanou jednotku, jejíž neurobiologický i klinický význam spolehlivě ukáže až budoucnost. Na základě epidemiologických studií lze přesto konstatovat, že anamnéza mozkového poranění souvisí v dalším průběhu života se zvýšeným...
Neurol. praxi. 2021;22(6):466-470 | DOI: 10.36290/neu.2021.110
Těžká poranění mozku jsou zatížena vysokou mortalitou, kdy s dobrým výsledkem končí léčbu pouze 40 % pacientů. Výsledek léčby je do jisté míry ovlivněn tíhou a rozsahem primárního poranění, nicméně je v současnosti léčba orientována na eliminaci vlivu sekundárního - ischemického poškození mozku. Nedílnou součástí účinné prevence sekundárního postižení mozku je multimodální monitoring. Základním monitorovaným parametrem je invazivní sledování nitrolebního tlaku. Součástí multimodálního monitoringu jsou též další invazivní monitorovací metody, jako je sledování hladin tkáňového kyslíku, přímé měření průtoku krve mozkem a mikrodialýza. Tyto metody se...
Neurol. praxi. 2021;22(6):471-476 | DOI: 10.36290/neu.2021.105
Starostlivosť o pacientov s ťažkým úrazom mozgu je neodmysliteľnou súčasťou neurochirurgie. Typicky je poskytovaná multidisciplinárne a z neurochirurgického hľadiska zahŕňa predovšetkým metódy invazívneho monitoringu, kontroly intrakraniálneho tlaku, evakuácie likvoru a poúrazových intrakraniálnych krvácaní spolu s metódami vonkajšej dekompresie intrakraniálneho priestoru. Takto sa snažíme minimalizovať poškodenie vzniknuté pri prvotnom inzulte a najmä redukovať a predchádzať rozvoju sekundárneho mozgového poranenia. S operovanými pacientami často prichádzajú do styku aj lekári príbuzných odborov, najmä intenzivisti, neurológovia a traumatológovia....
Neurol. praxi. 2021;22(6):477-480 | DOI: 10.36290/neu.2021.092
V patogenezi roztroušené sklerózy (RS) se uplatňují jak T lymfocyty, tak i B lymfocyty. Ocrelizumab je monoklonální protilátka zaměřená právě na B lymfocyty. Je indikován pro léčbu relabující remitentní RS (RRRS) i pro léčbu primárně progresivní RS (PPRS). Zatímco pro léčbu RRRS je několik možností imunomodulační terapie, u PPRS ještě donedávna neexistovala možnost ovlivnit její průběh imunomodulační léčbou. Ocrelizumab je v současné době v České republice jediným registrovaným léčivým přípravkem pro léčbu PPRS. Obecně je pacienty dobře tolerován s minimem nežádoucích účinků.
Neurol. praxi. 2021;22(6):481-486 | DOI: 10.36290/neu.2021.111
V článku přinášíme aktuální informace o posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel u osob s epilepsií. Rozlišujeme dvě skupiny řidičských oprávnění - Skupina oprávnění 1 (skupina A, B, B + E, AM a podskupina A1 a B1) a Skupina oprávnění 2 ("řidiči z povolání" ve skupině A, B, B + E, AM, podskupině A1 a B1; a dále C, C + E, D, D + E a T, C1, C1 + E, D1 a D1 + E). Ve skupině oprávnění 1 lze povolit řízení po 12měsíční bezzáchvatovosti, pokud pacient užívá antiepileptika, nebo po 6měsíční bezzáchvatovosti, pokud se jednalo o izolovaný záchvat bez zahájení léčby antiepileptiky. Ve skupině oprávnění 2 můžeme povolit řízení 10 let po úplném...
Neurol. praxi. 2021;22(6):489-495 | DOI: 10.36290/neu.2021.090
I když je výskyt ischemické cévní mozkové příhody v těhotenství a šestinedělí stále relativně vzácný, s rostoucí prevalencí obezity, hypertenze a srdečních onemocnění u žen v reprodukčním věku roste i incidence tohoto onemocnění (James et al., 2005). Mozkový infarkt u těhotných žen má svá etiologická, diagnostická a terapeutická specifika. Úkolem tohoto článku je podrobněji se těmito specifickými aspekty zabývat, aby k péči o takové pacientky bylo přistupováno co nejefektivněji pro matku a přitom co nejbezpečněji pro plod.
Neurol. praxi. 2021;22(6):496-500 | DOI: 10.36290/neu.2021.096
Siponimod je selektivní agonista podtypů S1P1 a S1P5 receptorů pro sfingosin-1 fosfát. Mechanismus jeho účinku je imunomodulační prostřednictvím zadržení lymfocytů v uzlinách a neuroprotektivní díky přímému působení na gliové a neuronální buňky CNS. V klinické studii EXPAND prokázal siponimod snížení rizika progrese neurologického deficitu, pokles frekvence relapsů, zlepšení kognitivního výkonu a výrazné snížení tvorby aktivních a nových ložisek na MR oproti placebu. Léčba siponimodem je hrazena dospělým pacientům s prokázanou progresí a klinickou nebo MR aktivitou v sekundárně progresivní fázi RS. Dávka siponimodu musí být redukována při snížené aktivitě...
Neurol. praxi. 2021;22(6):501-506 | DOI: 10.36290/neu.2021.106
Spánek je základní fyziologickou vlastností a potřebou lidského organismu. Epilepsie je chronické onemocnění, které při nedostatečné kompenzaci významně přispívá k poruchám spánku. Poruchy spánku mohou být naopak asociovány s vyšším výskytem a četností epileptických záchvatů. Cílem práce je diferenciálně diagnostický pohled na příčiny obtížné kompenzace pacienta s epilepsií v souvislosti s poruchami spánku v každodenní ambulantní neurologické praxi.
Neurol. praxi. 2021;22(6):507-512 | DOI: 10.36290/neu.2021.107
U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní...
Neurol. praxi. 2021;22(6):514-518
Syfilis je chronické systémové onemocnění, které se projevuje pestrou škálou příznaků především na pohlavních orgánech, ale postiženy bývají i systémy kardiovaskulární, nervový, kožní nebo pohybový. K postižení centrální nervové soustavy může dojít kdykoliv během primárního, sekundárního nebo terciárního stadia syfilis. Časné formy neurosyfilis v současné době převažují, pozdní parenchymomatózní komplikace se vyskytují vzácně. Meningovaskulární syfilis se zpravidla manifestuje 5-7 let po primárním stadiu a představuje jednu z vzácných příčin cerebrovaskulárních onemocnění u mladších osob. V diagnostice má stěžejní význam nejen vyšetření mozku a mozkových...
Neurol. praxi. 2021;22(6):519-522 | DOI: 10.36290/neu.2021.112
Sporadická Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (sCJD) je vzácné, prionové a nevyléčitelné onemocnění. Charakteristický je rychlý rozvoj demence a další ložiskové příznaky. Typické znaky svědčící o CJD nacházíme při vyšetření MR mozku, v EEG i při vyšetření mozkomíšního moku. Definitivní diagnóza je stanovená až neuropatologickým zkoumáním mozkové tkáně. Prezentujeme případ staršího muže s náhle vzniklou a rychle progredující demencí a charakteristickými nálezy při pomocných vyšetřovacích metodách. Neuropatologické změny mozku nakonec prokázaly změny typické pro Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc, ale i pro frontotemporální lobární degeneraci s tau pozitivními...
Neurol. praxi. 2021;22(6):525-528 | DOI: 10.36290/neu.2021.114
Segawov syndróm je autozomálne dominantne dedičný typ dystónie, prvýkrát opísaný Dr. Segawom v roku 1971. Patrí medzi dystónie vznikajúce v detskom veku, je často poddiagnostikovaná a najčastejšie sa zamieňa za detskú mozgovú obrnu. Charakteristické znaky ochorenia zahŕňajú dystonické prejavy na dolných končatinách, ich nástup v mladom veku, zhoršovanie ťažkostí v priebehu dňa a dramatickú terapeutickú odpoveď na levodopu. Príčina ochorenia spočíva v deficite GTP-cyklohydrolázy a diagnóza v potvrdení mutácie v géne GCH1. Prezentujeme prípad 12-ročnej pacientky s geneticky potvrdenou mutáciou v GCH1 géne asociovanou s dopa-responzívnou...
Neurol. praxi. 2021;22(6):530
Analýza neintervenční studie COBRA prezentovaná na 37. kongresu ECTRIMS (European Committee for Treatment and Research in Multiple Sclerosis) obsahuje výsledky, že těhotenství a kojení matky léčené glatiramer acetátem (GA) nemělo nepříznivý vliv na potomstvo, pokud jde o hospitalizace a léčbu antibiotiky, růstovou a vývojovou retardaci v prvních 18 měsících života. Tato studie nezjistila žádné bezpečnostní riziko u dětí matek s roztroušenou sklerózou (RS), které byly v průběhu těhotenství a kojení vystaveny působení glatiramer acetátu (Copaxone 20 nebo 40 mg/ml).
Neurol. praxi. 2021;22(6):532-534 | DOI: 10.36290/neu.2021.115
Cílem práce je prezentace méně známé průkopnické práce profesorky Natalie Petrovny Bechtěrevové z leningradského Institutu experimentální medicíny na poli léčby některých neurologických onemocnění (Parkinsonova choroba, fantomová bolest, dystonie) pomocí stimulace definovaných mozkových struktur (thalamická jádra, bazální ganglia) cestou dlouhodobě externalizovaných intracerebrálních elektrod. Mimo překvapivě dobrých trvalých výsledků je nutné zmínit i některá data, která nutí k úvaze o možnosti zneužití technik mozkové stimulace.
Neurol. praxi. 2021;22(6):523-524 | DOI: 10.36290/neu.2021.113
Neurol. praxi. 2021;22(6):529
Jiří Polívka se narodil 2. 12. 1951. Konkurzem na střední škole získal místo na Lyceu A. Daudeta v Nimes ve Francii. Studium tam mu přerušila tzv. normalizace, dokončil jej později v Čechách. V roce 1977 absolvoval studium na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Plzni. Po promoci nastoupil jako lékař na Neurologickou kliniku plzeňské Fakultní nemocnice. Tam a na Lékařské fakultě UK v Plzni strávil celý svůj profesní život. V roce 1992 obhájil na 1. LF UK kandidátskou disertační práci věnovanou neurosonologii a získal titul CSc. Od roku 1991 pracoval ve vedení Neurologické kliniky ve funkci zástupce...