Vážené kolegyně a vážení kolegové

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2016;17(4):207  

Hydrocefalus

prof. MUDr. Martin Smrčka, Ph.D., MBA, - editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2016;17(4):212 | DOI: 10.36290/neu.2016.043  

Zobrazovací metody v diagnostice hydrocefalu

Diagnostic imaging in hydrocephalus

MUDr. Miloš Keřkovský. Ph.D., MUDr. Ivana Červinková, MUDr. Barbora Jurová, MUDr. Václav Vybíhal, Ph.D., doc. MUDr. Marek Mechl, Ph.D., MBA

Neurol. praxi. 2016;17(4):213-221 | DOI: 10.36290/neu.2016.044  

Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí diagnostiky u pacientů s hydrocefalem. Klíčovou zobrazovací modalitou je v této oblasti magnetická rezonance (MR), jejíž nejdůležitější úlohou je detekce či objasnění příčiny případné obstrukce komorového systému. Dalšími metodami, které lze použít pro diagnostiku hydrocefalu, jsou výpočetní tomografie a ultrasonografie v případě zobrazení mozku plodů a novorozenců. V této přehledové práci jsou diskutovány specifika, výhody a limitace těchto jednotlivých technik zobrazení a jejich pozice v diagnostickém algoritmu.

Patofyziologie, klasifikace a funkční testy u normotenzního hydrocefalu

Pathophysiology, classification and supplementary tests in normal pressure hydrocephalus

MUDr. Tomáš Radovnický, prof. MUDr. Martin Sameš, CSc.

Neurol. praxi. 2016;17(4):218-223 | DOI: 10.36290/neu.2016.045  

Normotenzní hydrocefalus (NPH) je chorobou osob typicky vyššího věku, která se projevuje rozšířením komorového systému mozku, tlakem likvoru ve fyziologických mezích a postupným rozvojem poruchy chůze, demence a inkontinence. Léčbu známe – provedení zkratové operace – ale existují nejasnosti v patofyziologii této nemoci a tím i v optimálním diagnostickém algoritmu. Jedním z hlavních problémů je nedostatečné zachycení nemocných NPH a většina pacientů tak zůstává bez diagnózy a bez adekvátní léčby. Cílem této přehledové práce je na NPH upozornit a shrnout aktuální poznatky v patofyziologii, klasifikaci a diagnostických funkčních testech.

Chirurgická léčba hydrocefalu u dospělých

Surgical treatment of hydrocephalus in adults

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D., MUDr. Tomáš Krejčí

Neurol. praxi. 2016;17(4):224-227 | DOI: 10.36290/neu.2016.046  

Chirurgická léčba je nutná u většiny dospělých pacientů s akutním nebo chronickým hydrocefalem. Hydrocefalus je možno řešit třemi typy operací: odstraněním příčiny případné blokády komorového systému (nejčastěji se jedná o odstranění nádoru), zkratovou operací a endoskopickým výkonem. Způsob operace je určen na základě radiologických vyšetření, v současné době pomocí magnetické rezonance. Nejčastěji prováděným zákrokem jsou zkratové operace, které jsou však zatíženy vysokým procentem pozdních komplikací. V posledním desetiletí došlo k rozšíření endoskopických operací, které jsou minimálně invazivní a nedochází při nich k implantaci cizorodého...

Management a terapie hydrocefalu u dětí

Management and therapy of pediatric hydrocephalus

MUDr. Petr Vacek

Neurol. praxi. 2016;17(4):228-231 | DOI: 10.36290/neu.2016.047  

Hydrocefalus u dětí je patofyziologický stav, který může negativně trvale ovlivnit vývoj dítěte. Nejčastější příčinou jeho vzniku jsou vrozené vady a intraventrikulární krvácení z nezralosti. Diagnostika a léčba se v některých ohledech liší od stejné situace u dospělých, což je dáno fyzickými parametry dítěte v době řešení a jeho následným růstem a vývojem. Pro negativní účinek ionizujícího záření na vyvíjející se mozek se snažíme vždy těchto diagnostických metod vyvarovat. Jako chirurgické řešení využíváme neuroendoskopické výkony u obstrukčního hydrocefalu a implantaci drenážního systému u hydrocefalu komunikujícího, případně kombinaci obou výkonů...

Management hydrocefalu u pacientek s implantovaným shutem během gravidity a porodu

Management of hydrocephalus in patients with an implanted shunt for hydrocephalus during pregnancy and delivery

MUDr. Václav Vybíhal, Ph.D., MUDr. Romana Gerychová, MUDr. Petr Janků, Ph.D., MUDr. George Hanoun, MUDr. Marek Sova, MUDr. Miloš Keřkovský, prof. MUDr. Martin Smrčka, Ph.D.,MBA

Neurol. praxi. 2016;17(4):232-235 | DOI: 10.36290/neu.2016.048  

Počet pacientek dosahujících reprodukčního věku a plánujících těhotenství díky pokroku v léčbě hydrocefalu pozvolna narůstá. Četné změny v organizmu matky se podílejí na zvýšené incidenci komplikací během gravidity a porodu. Z těchto důvodů je nutné řádné prekoncepční vyšetření a stanovení optimálního sledování těhotenství, vhodného způsobu vedení porodu a řešení případných komplikací. Nezbytné je případnou malfunkci shuntu správně a včas diagnostikovat a řešit ji individuálně s přihlédnutím k celkovému a neurologickému stavu pacientky a gestačnímu stáří. Vaginální porod je považován většinou autorů za první volbu. U pacientek s obstrukčním...

Strategie zahájení léčby roztroušené sklerózy

Strategy initiation of treatment for multiple sclerosis

MUDr. Jiří Piťha

Neurol. praxi. 2016;17(4):236-239 | DOI: 10.36290/neu.2016.049  

Roztroušená skleróza je chronické invalidizující onemocnění centrálního nervového systému se známkami zánětu a neurodegenerace. Léčbu je třeba zahájit krátce po stanovení diagnózy klinicky izolovaného syndromu nebo definitivní roztroušené sklerózy při naplnění požadavku diseminace lézí v čase a prostoru dle McDonaldových diagnostických kritérií. Klinický průběh je heterogenní, a proto je třeba zvážit optimální léčebnou strategii pro konkrétného pacienta. Vždy je vhodné posoudit dostupné prognostické ukazatele a na základě toho rozhodnout, který lék zvolit jako první. U vysoce aktivní formy onemocnění je možné indikovat léčbu indukční. Je...

Výskyt bolesti u myotonické dystrofie

The onset of pain in myotonic dystrophy

MUDr. Olesja Parmová, MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA

Neurol. praxi. 2016;17(4):240-243 | DOI: 10.36290/neu.2016.050  

Myotonická dystrofie je nejčastější formou svalové dystrofie u dospělých. Hlavními projevy jsou progredující svalová slabost, myotonie a charakteristická multiorgánová postižení. Bolest je častým (až 75 % pacientů) a závažným příznakem choroby. Bolest není u všech pacientů stejná, má různou intenzitu, trvání, lokalizaci a charakter. Většinou je průměrné intenzity, má dlouhodobý charakter a kolísavý průběh. Intenzita či vůbec přítomnost bolesti nemívá obvykle souvislost s věkem nemocného či tíži symptomů onemocnění. Nejčastěji udávanou lokalizací bolesti je dolní oblast zad, stehna, lýtka, paže, ramena a krk. Pacienti udávají rozdílné typy...

Aplikácia Multimodálneho komunikačného skríningového testu pre pacientov s afáziou v diagnostike a terapii dvoch pacientov s ťažkým stupňom afázie: prípadová štúdia Mgr. Ivica Bauerová, Ph.D., prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, PhD.

Using the Multimodal Communication Screening Test for Persons with Aphasia (MCST-A) in diagnosing and treating two patients with severe degree of aphasia: a case study

Mgr. Ivica Bauerová, Ph.D., prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, PhD.

Neurol. praxi. 2016;17(4):244-248 | DOI: 10.36290/neu.2016.051  

Pacienti s ťažkým stupňom afázie, ktorí sa nedokážu dorozumieť hovorenou rečou sú vhodnými kandidátmi tzv. augmentatívnej a alternatívnej komunikácie (AAK). Aby sme dokázali vybrať najefektívnejší spôsob AAK, je dôležité zmapovať globálne komunikačné schopnosti pacientov. Za týmto účelom môžeme použiť diagnostický testu od autoriek Garrett a Lasker (2005b) s názvom – MCST-A Multimodal Communication Screening Test for Persons with Aphasia. Pomocou uvedenej metodiky bolo našim cieľom zistiť u dvoch pacientov s ťažkým stupňov Brocovej afázie , aké sú ich silné a slabé komunikačné stránky, aká AAK pomôcka je pre nich najvhodnejšia a aké AAK...

Glatiramer acetát a tři kazuistiky

Glatiramer acetate and three case reports

MUDr. Zbyšek Pavelek, MUDr. Pavel Ryška, Ph.D., doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.

Neurol. praxi. 2016;17(4):250-253 | DOI: 10.36290/neu.2016.052  

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé demyelinizační a neurodegenerativní onemocnění postihující centrální nervový systém. Jedná se o onemocnění autoimunitní povahy, které je svými klinickými projevy značně heterogenní. Jeden ze základních léků první linie pro relaps/remitentní formu roztroušené sklerózy či klinicky izolovaný syndrom je glatiramer acetát (Copaxone). Tato práce popisuje mechanizmus účinku, indikace, použití a možné nežádoucí účinky glatiramer acetátu. Jsou prezentovány tři kazuistiky, na kterých jsou demonstrovány možné důvody k nasazení glatiramer acetátu.

Pregabalin a gabapentin u pacienta se syndromem neúspěšné operace dolních zad

Pregabalin and gabapentin in patient with failed back surgery syndrome

MUDr. Jan Procházka, Ph.D.

Neurol. praxi. 2016;17(4):254-256 | DOI: 10.36290/neu.2016.053  

Ambulance bolesti Neurochirurgické kliniky, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Masarykova nemocnice Ústí nad Labem Syndrom neúspěšné operace dolních zad je příkladem tzv. smíšené bolesti, kombinující nociceptivní a neuropatickou složku bolesti. V kazuistice prezentujeme pacienta po operaci výhřezu disku L5S1 dx s přetrvávající vystřelující bolestí do pravé dolní končetiny. Po nasazení gabapentinu se neuropatická složka bolesti zmírnila o 50 %, po změně na pregabalin byla neuropatická složka bolesti nižší asi o 75 % od výchozí hodnoty. Oba preparáty byly spojené se zvýšenou ospalostí, kterou bylo nutné řešit úpravou dávkování. Dostupné...

Po úspěšném zákroku lidé rozkvetou S neurochirurgem Radimem Lipinou o léčbě hydrocefalu, osvětě a vzdělávání

Radim Lipina

Neurol. praxi. 2016;17(4):224-227  

Má smysl odlišovat kortikální a subkortikální demenci? Nemá

prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D., doc. MUDr. Stanislav Šutovský, PhD.

Neurol. praxi. 2016;17(4):257-262  

Friedrich Heinrich Lewy, jeho tělíska a jejich nemoc

Friedrich Heinrich Lewy, his corpuscles and their illnesses

prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D., prof. MUDr. Ing. Petr Hluštík, Ph.D.

Neurol. praxi. 2016;17(4):263-267  

Friedrich Heinrich Lewy (1885–1950), objevitel tělísek, která jsou považována za patologický marker neurodegenerativních synukleinopatií, prožil pestrý život. Po službě v německé armádě za 1. světové války se stal profesorem neurologie a psychiatrie a vybudoval v Berlíně moderní neurovědní ústav. Musel však z Německa uprchnout před nacisty, usadil se ve Spojených státech, sloužil za 2. světové války v americké armádě a po válce se stal profesorem neuroanatomie a neuropatologie. Role jím objevených tělísek v patofyziologii parkinsonské neurodegenerace byla popsána až skoro půl století po jeho smrti.