Smrt mozku

doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(2):95

História definovania a stanovenia smrti

The history of defining and determining death

prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., FESO, prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(2):97-102 | DOI: 10.36290/neu.2024.086

Stanovenie smrti človeka je všeobecne bezproblémové a nevyžaduje špeciálne vzde­lanie ani zručnosti. V malej časti prípadov ale nie je vôbec jednoduché určiť, či je osoba mŕtva alebo živá. Situáciu komplikuje aj potreba definovať čas a príčinu smrti. Autori v článku rozoberajú históriu definovania a stanovenia smrti človeka od 18. storočia (obdobie akcelerácie anatomicko-fyziologického poznania) až dodnes. Osobitný zreteľ je venovaný konceptu používanému v poslednom polstoročí, a to smrti mozgu založenej na neurologických kritériách. Zároveň zdôrazňujú, že problematika smrti je kombináciou odborne medicínskych, morálne etických, filozoficko-náboženských...

Diagnostika smrti mozgu v Českej a Slovenskej republike a jej predpoklady a kontraindikácie

Diagnosis of Brain Death in the Czech and Slovak Republics and Its Preconditions and Contraindications

prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD., doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc.,CETC, doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., MUDr. Petr Hollý, MUDr. Denisa Osinová, PhD., doc. MUDr. Juraj Miklušica, PhD., prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., FESO

Neurol. praxi. 2025;26(2):103-108 | DOI: 10.36290/neu.2025.006

Kritériá mozgovej smrti sú medicínsky a legislatívne akceptované vo svete už viac ako polstoročie. Cieľom predkladaného článku je definovať legislatívny rámec diagnostiky smrti mozgu a postup diagnostiky v Slovenskej a Českej republike. V diskusii na základe súčasných vedeckých poznatkov bližšie rozoberáme predpoklady a kontraindikácie diagnostiky smrti mozgu.

Klinické stanovení smrti mozku - metodika neurologického vyšetření a apnoického testu

Clinical determination of brain death - methodology of neurological examination and apnea test

MUDr. Petr Hollý, MUDr. Zdeněk Kunáš, doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc., prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD., MUDr. Denisa Osinová, doc. MUDr. Juraj Miklušica, PhD., doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(2):109-116 | DOI: 10.36290/neu.2024.078

Smrt mozku definujeme jako stav po katastrofálním poškození mozku s trvalou nevratnou ztrátou všech funkcí celého mozku, včetně kmene. Stanovení diagnózy je založeno na klinickém vyšetření, kdy je zcela nepřípustná falešná negativita jednotlivých testů, které podporují ireverzibilní postižení mozkového kmene od mesencefala (fotoreakce) přes pons Varoli (korneální, okulocefalický reflex a algické podráždění v obličeji) až po prodlouženou míchu (dávivý a kašlací reflex). V současné době není jasně stanovena metodika provedení jednotlivých vyšetření. Tento článek pojednává o základním klinickém vyšetření při stanovení smrti mozku a apnoickém testu. Součástí...

Elektrofyziologická vyšetření potvrzující smrt mozku

Ancillary electrophysiological examination in determination of brain death

doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., doc. MUDr. Irena Holečková, Ph.D., prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD., prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., FESO, doc. MUDr. Vladimír Nosáľ, PhD., FESO, prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA

Neurol. praxi. 2025;26(2):117-121 | DOI: 10.36290/neu.2024.082

Povinnost i podmínky potvrzujících vyšetření smrti mozku jsou dány legislativou příslušné země. Potvrzující vyšetření nepřipouští eventualitu falešné pozitivity (potvrzení smrti u žijícího jedince). Je žádoucí, aby metodika vyšetření i hodnocení byla jasná, přesná a jednotná. Metodika sluchových evokovaných odpovědí (BAEP) vychází z oficiálních mezinárodních doporučení a je přizpůsobena pro podmínky jednotek intenzivní péče. Vyšetření BAEP před rozvojem kraniokaudální deteriorace nebo rozšíření o somatosenzorické evokované odpovědi n. medianus zvyšují spolehlivost (senzitivitu) potvrzujícího vyšetření provedeného po splnění všech klinických podmínek...

Diagnóza smrti mozgu a úloha zobrazovacích metód

Brain death diagnosis and the role of diagnostic imaging

MUDr. Martin Vorčák, Ph.D., MUDr. Hubert Poláček, PhD., MUDr. Zuzana Gešvandtner Trabalková, MPH, MUDr. Daniel Evin, PhD., MUDr. Martin Števík, PhD., doc. MUDr. Kamil Zeleňák, PhD., FCIRSE

Neurol. praxi. 2025;26(2):122-128 | DOI: 10.36290/neu.2025.005

Smrť mozgu zostáva klinickou diagnózou, vo väčšine prípadov založenou na klinickej diagnostike. Doplnkové testy vrátane zobrazovacích vyšetrení sa používajú na potvrdenie absencie cerebrálnej perfúzie, keď sú klinické nálezy nejednoznačné. Zobrazovacie metódy ako DSA, perfúzna scintigrafia a transkraniálny Doppler môžu poskytnúť kľúčové, zákonom vyžadované údaje na podporu diagnózy. Napriek prebiehajúcim snahám neexistuje celosvetový konsenzus o optimálnom doplnkovom teste a prax sa líši podľa regiónov. Moderné vyšetrenia ako CT angiografia (CTA), MR techniky, CT perfúzia a časovo invariantná CTA ponúkajú stále presnejšie výstupy. Je však potrebná...

Nový pohľad na liečbu generalizovanej myasténie gravis

A new perspective on the generalized myasthenia gravis (gMG) treatment

MUDr. Ivan Martinka, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(2):129-134 | DOI: 10.36290/neu.2024.077

Generalizovaná myasténia gravis (gMG) predstavuje závažné ochorenie, ktoré pri chýbajúcej liečbe môže viesť k bezprostrednému ohrozeniu života a/alebo zníženiu kvality života. K narušeniu kvality života pacienta môže prostredníctvom nepríjemných a/alebo závažných nežiaducich účinkov (NÚ) viesť aj samotná liečba i pri výbornom liečebnom efekte. V súčasnosti v najnovších odporúčaniach pre liečbu gMG je očividná veľmi markantná snaha o identifikáciu pacientov s vysokoaktívnou gMG, u ktorých je potrebná včasná eskalácia liečby s cieľom navodiť rýchlu kontrolu príznakov gMG a skoré zlepšenie kvality života, pokiaľ možno s čo najnižšou frekvenciou a intenzitou...

Prodromální Parkinsonova nemoc - posun diagnózy před vznik motorických příznaků

Prodromal Parkinson's disease - making the diagnosis in the premotor stage

doc. MUDr. Petr Dušek, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(2):135-141 | DOI: 10.36290/neu.2025.002

Prodromální Parkinsonova nemoc (PN) se projevuje širokou škálou klinických příznaků a biologických markerů, včetně dysfunkce autonomního nervového systému, neuropsychiatrických symptomů, spánkových poruch, hypomimie a dysartrie. Ultrazvuková a scintigrafická vyšetření, genetické varianty (např. GBA1, LRRK2) a detekce patologického α-synukleinu poskytují cenné diagnostické nástroje pro včasnou identifikaci rizikových jedinců. I přes pokroky v diagnostice není k dispozici efektivní léčba v prodromálním stadiu, což vyvolává etické otázky ohledně sdělení prognózy a podpory pacientů. V budoucnu lze očekávat výzkum zaměřený na časnou neuroprotektivní...

Vztah bolesti hlavy a spánku

Relationship between headaches and sleep

MUDr. Petra Migaľová

Neurol. praxi. 2025;26(2):142-146 | DOI: 10.36290/neu.2024.079

Spánek je základní lidskou potřebou, jeho poruchou trpí téměř polovina lidské populace. Bolest hlavy je jedním z nejčastějších zdravotních problémů. Dle WHO jí trpí 50-75 % dospělých. Oba tyto fenomény mají charakter globální zdravotní zátěže. Vztah mezi bolestí hlavy a poruchou spánku je mnohoznačný a komplexní, komorbidita těchto dvou syndromů vede k chronifikaci obou onemocnění, zvyšuje zátěž a vede ke zhoršení obou poruch, snížení kvality života, zvýšení frekvence komplikací a snižuje účinnost léčby.

Kyselé jablíčko: Chyby v elektroencefalografii (EEG)

Biting the bullet: Errors in electroencephalography (EEG)

doc. MUDr. Zdeněk Vojtěch, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(2):147-153 | DOI: 10.36290/neu.2024.056

V tomto článku chceme upozornit na zdroje nejčastějších chyb při indikaci a popisu EEG vyšetření obecně i u záchvatových onemocnění a encefalopatií. Upozorňujeme na chyby v popisech a interpretacích, se kterými se v praxi nejčastěji setkáváme. Chceme otevřít diskuzi o tom, jak v českém prostředí lze tyto chyby minimalizovat.

Potenciál využití umělé inteligence v diagnostice a léčbě neurologických onemocnění

The potential of artificial intelligence in the diagnosis and treatment of neurological diseases

prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(2):154-162 | DOI: 10.36290/neu.2024.065

Přestože myšlenku umělé inteligence (AI) lze nalézt již u starověkých filozofů, teprve rozvoj výpočetní techniky v posledních desetiletích umožnil praktický vývoj AI. V posledních dekádách se začíná AI významněji prosazovat v mnoha oborech, v poslední dekádě také v medicíně, neurologii nevyjímaje. AI se v současnosti testuje v diagnostice a plánování léčby u mnoha neurologických onemocnění. Nadějné se zdá především využití AI ve vyhodnocování nálezů neurozobrazovacích metod. AI je testována v diagnostice a léčbě neurodegenerativních onemocnění, především Alzheimerovy demence, diagnostice a léčbě cévních mozkových příhod, roztroušené sklerózy, monitorování...

Modifikovatelné rizikové faktory demence

Modifiable risk factors for dementia

RNDr. Mgr. Kateřina Veverová, Ph.D., MUDr. Julie Martínková Nováková, MUDr. Juraj Sečník, Ph.D., MUDr. Jakub Šteiner, MUDr. Simona Karamazovová, Mgr. Zuzana Chmátalová, Ph.D., MUDr. Ondřej Lerch, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(2):163-168 | DOI: 10.36290/neu.2025.040

Počet případů demence celosvětově narůstá. Na světě trpí demencí více než 55 milionů lidí a podle odhadů světové zdravotnické organizace se toto číslo může v příštích 30 letech více než zdvojnásobit. Demence tedy představuje globální zdravotní výzvu. Report komise časopisu Lancet (2024) identifikoval 14 modifikovatelných rizikových faktorů, jejichž eliminací by bylo možné předejít až 45 % případů demence. Mezi klíčové faktory patří nízké vzdělání, ztráta sluchu, vysoký LDL cholesterol, deprese, traumatické poranění mozku, nedostatečná fyzická aktivita, diabetes, kouření, hypertenze, obezita, nadměrná konzumace alkoholu, sociální izolace, znečištěné...

Spinální svalová atrofie a její diferenciální diagnostika. Kazuistika pacienta a jeho cesta za diagnózou

Spinal muscular atrophy and its differential diagnosis. A patient's case report and his journey to diagnosis

MUDr. Olesja Parmová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(2):169-174 | DOI: 10.36290/neu.2025.023

Spinální svalová atrofie (SMA) je dědičné neuromuskulární onemocnění charakterizované degenerací motorických neuronů, což vede ke svalové slabosti a atrofii. Diferenciální diagnostika SMA může být náročná kvůli stejným nebo podobným symptomům s jinými neuromuskulárními chorobami a vést tak k nesprávné interpretaci příznaků a opožděnému stanovení správné diagnózy. Prezentujeme kazuistiku pacienta se spinální svalovou atrofií, jež čekal na stanovení správné diagnózy 43 let.